Sady hands-free postupem času získávají na stále větší popularitě. Už nejsou jen doménou řidičů, ale stále častěji se lze setkat s chodci, kteří na první pohled trpí samomluvou. Při bližším pohledu však vyjde najevo, že vlastně telefonují.

Modrý zub
Průkopníkem mezi bezdrátovými osobními sítěmi byl radiový systém Bluetooth. Jeho vývojem se od roku 1998 zaobírá nezisková instituce Bluetooth SIG, kterou společně založily společnosti Nokia, IBM, Ericsson, Intel a Toshiba. Pro zajímavost, název této technologie je odvozen od jména dánského panovníka Haralda II. – Modrého zuba, který svou přezdívku získal podle jeho vášně k borůvkám a ostružinám.

S mobilem v kufru 
Jednou z novinek na českém trhu je sada Blue Warrior automobilové hands free BT-600. Její ovládání je jednoduché, stačí systém zapojit do zásuvky cigaretového zapalovače a díky technologii bluetooth už lze telefonovat v režimu hands-free. Mobilní telefon už pak nepotřebuje žádné další spojení k přenosu signálu. Může zůstat v kapse svého uživatele, v jeho aktovce nebo klidně v uzavřeném kufru vozidla. Dosah bezdrátových technologií totiž je totiž až deset metrů.
Novým trendem ve výrobě hands-free sad je redukce jejich hlučnosti. U nich nežádoucí ruch redukuje uvnitř zabudovaný mikrofon, obousměrná (duplexní) reproduktorová technologie je již samozřejmostí. Zvuková intenzita pak bývá nastavitelná pomocí tlačítek na přístroji, popřípadě na samotném telefonu. Při výběru hands-free sady je však nutné dát si pozor na to, aby systém byl vhodný k vlastněnému mobilnímu telefonu.
 
Druhá strana mince
Mezi širokou veřejností je všeobecně rozšířen názor, že telefonování s hands-free podstatně snižuje riziko dopravních nehod. Nemalá řada států světa, mimo jiné Česká republika, Německo i některé státy USA, zakázala telefonování z mobilů při řízení, pokud nejsou využívány hands-free sady. Nejnovější studie australských vědců však poukazuje na to, že hands-free snižuje možnost karambolu jen minimálně.
Vědci z univerzity v Sydney do detailů prozkoumali příčiny čtyř stovek dopravních nehod. Poté dospěli k závěru, že řidiči, kteří za jízdy telefonují bez hands-free, si zahrávají s pětkrát větším rizikem, že havarují. Ovšem osoby hands-free používající na tom nejsou o moc lépe. Možnost havárie je u nich oproti řidičům, kteří se soustředí jen na samotnou jízdu, čtyřnásobná. Ze zmiňovaných čtyř stovek osob, které havarovaly, jich plná polovina měla ve svém voze nainstalovanou sadu hands-free. To ovšem automaticky neznamená, že ji v inkriminované době skutečně použily. Studie dále prokázala, že na nehodovost neměl vliv ani věk, ani pohlaví řidiče.
Závěr australské studie je jasný. Pokud už řidič nutně potřebuje telefonovat, je pro něj i pro jeho okolí lepší, když zastaví a v klidu a bez stresu si svůj hovor vyřídí.

Dát si hands-free nebo pivo?
Teorie, že ani hands-free neznamená nutně bezpečnější jízdu, není nikterak nová. Již v roce 1997 skupina amerických vědců zkoumala vliv telefonování tímto způsobem v souvislosti  s řízením vozidla. Výsledky byly poté zveřejněny v odborném časopise The New England Journal of Medicine. A byly překvapující. Američané na základě svých zkoumání došli k závěru, že řidiči, který za jízdy používá hands-free, se pozornost snižuje až na úroveň lehce podnapilého člověka.