Chemie lidského těla A až po Ž

Podle nejnovějších výzkumů má střevní bakterie Escherichia coli až 6000 různých chemických sloučenin. V každém z nás jich je však mnohonásobně víc. Jsme vlastně chodící chemickou továrnou, ve které ze 60 % převažuje voda. Některé další životně důležité chemikálie přibližují 21. STOLETÍ Podle nejnovějších výzkumů má střevní bakterie Escherichia coli až 6000 různých chemických sloučenin. V každém z nás jich je však mnohonásobně víc. Jsme vlastně chodící chemickou továrnou, ve které ze 60 % převažuje voda. Některé další životně důležité chemikálie přibližují 21. STOLETÍ

Aminokyselina – organická sloučenina obsahující uhlík, vodík, kyslík a dusík. Existuje dvacet základních aminokyselin, které v četných kombinacích tvoří základ bílkovin (viz) a peptidů (viz); v nich jsou spojeny peptidovou vazbou.
Bílkovina (protein) – vysokomolekulární látka (makromolekula). Tvoří ji řetězec aminokyselin (viz), kterých může být v jediné molekule až několik tisíc. Bílkoviny jsou důležité pro stavbu organismu i buněk, v metabolismu(enzymy), v imunitě, v krvi (hemoglobiny aj.), v činnosti svalů, transportu látek. Přesné pořadí aminokyselin, které tvoří každou buňku, je zakódováno v dědičné informaci. Tady hraje životní roli DNA (viz).
Cukry (sacharidy) – organické sloučeniny uhlíku, vodíku a kyslíku. Jsou jednoduché (monosacharidy) či složené (polysacharidy); ty vznikají kondenzací cukrů jednoduchých.
DNA (DNK) – deoxyribonukleová kyselina, která je základem dědičné informace. Každá buňka obsahuje kompletní informaci o vlastnostech celého organismu. Bílkoviny (viz) zajišťují stavbu a funkci jednotlivých buněk a organismu jako celku. Obrazně lze DNA přirovnat ke stavebnímu plánu, podle kterého bílkoviny jako architekti staví dům (buňku) a město (lidský organismus).
Enzym – bílkovina, která v malém množství dokáže výrazně urychlit (katalyzovat- tzv. biokatalyzátor) průběh určité biochemické reakce nebo děje. Enzymy mají význam např. pro trávení, srážení krve, obranu organismu proti infekci apod. Řada enzymů pro činnost potřebuje přítomnost další látky – koenzymu (kofaktoru). Tím bývá vitamin či stopový prvek.
Feromony – specializované chemické signální látky, které zajišťují přenos informací mezi biologickými jedinci stejného druhu. „Zpravodajské“ sloučeniny mj. zprostředkovávají sexuální vábení. Feromony jsou nejvíc prozkoumány u hmyzu. Od 70. let 20. století odborníci věnují zvýšenou pozornost lidským feromonům. Často je objevují v potu i jiných tělesných sekretech.
Gen – základní jednotka dědičná informace. Tvoří ji úsek DNA (viz) a je uložena na chromozomu. Na základě této informace vzniká transkripcí (přepisem) molekula RNA (viz).
Soubor genů se nazývá genom. Ten se u člověka podařilo vědcům rozluštit teprve nedávno. Soubor všech dědičných informací o člověku je uložen v 25 – 30 000 genech. (Odhad byl cca 100 tisíc.) Přitom rýže má 46 – 55 tisíc genů. U těch však nezáleží na kvantitě, ale na kvalitě. 
Homocystein (Hcy) – toxická aminokyselina (zvaná „cholesterol 21. století“), která ohrožuje oběti bez ohledu na věk. Vzniká při látkové přeměně; 90 – 95 % vzniklého Hcy se účastní chemických procesů v buňce a jen zbytek se dostává do krve. Hcy ovlivňuje základní životní procesy:hospodaření kyslíkem – buněčné dýchání, řízenou tvorbu energie, její ukládání a využívání, dále mj. rozmnožování buněk. 
Cholesterol – sloučenina povahy lipidů (viz). Nachází se ve všech živočišných tkáních, v krvi a ve žluči.Tělo ho samo vyrábí a také přijímá v živočišné potravě (maso, vaječný žloutek aj.). Vysoká hladina cholesterolu v krvi je rizikovým faktorem aterosklerózy. Vinu na tom má LDL cholesterol, který představuje asi ¾ této sloučeniny v krvi. Zbytek připadá na HDL („hodný“) cholesterol. Ten naopak organismus chrání.
Inzulin – jeden z hormonů, což jsou látky, které vznikají v jedné části těla a prostřednictvím krve se dostávají do jiné části, kde působí. Inzulin je hormonem slinivky břišní. Tento peptid (viz) je důležitý pro regulaci koncentrace cukru v krvi  a pro metabolismus cukrů, bílkovin a lipidů. Při absolutním nedostatku či nedostatečném účinku vzniká (už i v dětství) cukrovka (diabetes mellitus) I. typu.
Jaterní enzymy – vyskytují se v játrech jako největší žláze lidského těla (hmotnost cca 1,5 kg). Hrají významnou úlohu v metabolismu cukrů, tuků, bílkovin, vitaminů aj. Zneškodňují nebezpečné látky vzniklé v těle (např. amoniak) i přivedené zvnějšku (jedy, léky…)
Koagulace – srážení, ztuhnutí. Pro člověka má životně závažný význam hemokoagulace – krevní srážení. Při ní díky speciálním krevním bílkovinách krev přechází z kapalného do tuhého stavu, přičemž vzniká krevní sraženina.
Lipidy – tuky a látky jim podobné (lipoidy). Představují organické sloučeniny , které mají zásadní význam pro náš organismus. V něm tvoří zásoby energie a jsou součástí buněčných membrán. Lipidy nejsou rozpustné ve vodě a v krvi je přenášejí zvláštní částice – lipoproteiny. 
Mozkomíšní mok (cerebrospinální likvor) – tekutina obklopující mozek a míchu. Likvor (cca 120 ml) cirkuluje centrálním nervovým systémem. Vstřebává se zpětně do krve, takže se za den několikrát obmění. Na rozdíl od krevní plasmy má méně bílkovin, glukózy, víc chloridů a sodíku. 
Nukleové kyseliny – DNA (viz) a RNA (viz) – jsou jedním z univerzálních znaků života. Mají klíčovou úlohu v uložení, vyjádření a přenášení dědičné informace. Základem jejich stavby je různě dlouhý řetězec, tvořený kombinací čtyř základních stavebních kamenů – nukleotidů.
Obsah látek – Analýza těla dospělého muže může být ukazatelem poměru jednotlivých látek nezbytných pro organismus. Hlavními prvky jsou uhlík, kyslík, vodík a dusík, u obratlovců také vápník a fosfor. Pokud jde o sloučeniny, pořadí je následující: Voda (60 %), bílkoviny (18), lipidy (15), minerální látky (5), nukleové kyseliny (1), cukry – sacharidy (1).
Peptid – látka tvořená řetězcem aminokyselin spojených peptidovou vazbou. V organismu mají důležitou roli – patří k nim četné hormony(mj. inzulin) a látky sloužící ke vzájemné komunikaci buněk (např. imunitního či nervového systému).
RNA (RNK) – ribonukleová kyselina. Druh nukleové kyseliny (viz), která plní četné funkce v přenosu a využití dědičné informace uložené v DNA (viz). Účastní se transkripce (přepis vlastní informace z DNA na RNA) i translace (překlad této přepsané informace do určité bílkoviny).
Steroly – přirozené steroidní alkoholy, které jsou velmi rozšířeny v živých organismech, kde tvoří pravidelnou součást lipidů (viz). Názorným příkladem je např. cholesterol (viz).
Toxin – látka produkovaná živým organismem (např. bakteriemi, houbami, ale někdy i v lidském organismu samém při těžší poruše některých jeho orgánů). Má škodlivé účinky, vyvolává zdravotní potíže, někdy i smrt.
Uhlovodany (UV) – zastaralý název pro sacharidy (cukry- viz).
Viriony –částice přenášející virovou infekci. V této podobě přetrvávají viry mimo hostitelské buňky. Viriony projdou nepolévaným porcelánem, kde se zachytí i nejmenší bakterie. Chemicky mají viriony nukleproteinovou strukturu: Bílkoviny tvoří obal (apsid), ve kterém je uzavřena nukleová kyselina 
Žluč – žlutá až tmavě zelená tekutina, která se tvoří (asi 1 litr denně) v játrech. Z nich odtéká do žlučníku, kde se skladuje a zahušťuje. Účastní se zejména trávení tuků.

Více se dozvíte:
M. Vokurka, J. Hugo a kol. – Velký lékařský slovník, MAXDORF, 2005
R. K. Murray- Harperova biochemie, nakl. H+H, 2002
Zdeněk Vodrážka – Biochemie, ACADEMIA, 1996

Rubriky:  Lidské tělo
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

10 superpotravin, které kamarádí s cukrovkáři

10 superpotravin, které kamarádí s...

Některé potraviny si se zdravím příliš nerozumí, u jiných je tomu naopak....
Dnešní den karcinomu plic má lidi varovat

Dnešní den karcinomu plic má...

Na rakovinu plic ročně v Česku zemře 5 400 lidí. Patří jí tak smutné prvenství mezi...
Pražský IKEM se stal světovým školícím centrem na biokompatibilní umělé srdce

Pražský IKEM se stal světovým...

Celkem 10 pacientů na celém světě již dostalo nové biokompatibilní umělé...
Pitný režim: Nutnost nebo konspirační teorie?

Pitný režim: Nutnost nebo...

Tato otázka, která by ještě před pár lety byla pokládána za nesmyslnou, se...
Mužský testosteron: Jeho hladinu ovlivňuje i prostředí, zjistili vědci

Mužský testosteron: Jeho hladinu...

V jakém prostředí jste vyrůstali jako děti? Podle britských vědců to je...
Vědecká studie odhalila: Látka v některých mýdlech a zubních pastách škodí zdraví

Vědecká studie odhalila: Látka v...

Že některá mýdla a zubní pasty nemusí být pro tělo tak přínosné, jak...
Vědci objevili látku, která prodlužuje život. Nachází se ve spermatu

Vědci objevili látku, která...

O příznivých účincích spermatu na lidské tělo už se toho napsalo...
Ján Jesenský a první pitva v českých zemích

Ján Jesenský a první pitva v...

Právě 8. června roku 1600 navštívil lékař, politik a filozof Ján...
Zachrání 3D tisk zrak milionům lidí?

Zachrání 3D tisk zrak milionům...

Specialistům z Newcastle University se za pomoci 3D tisku podařilo vytvořit...
Jak se rozkládá tělo? Britští vědci se chystají založit “farmu mrtvol”

Jak se rozkládá tělo? Britští...

Tafonomie je lehce hororovou vědou, zabývající se rozkladem těl. Aby...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Nebaví vás chodit do práce? Zkuste 8 zaměstnání z říše snů

Nebaví vás chodit do práce? Zkuste 8...

Máte pocit, že v kanceláři už nevydržíte ani o minutu déle? Že dalšímu...
Vybírali v italském Janově politiky losem?

Vybírali v italském Janově...

„Všechny peníze shrábnou sázkaři a my z toho nemáme vůbec nic,“ zuří...
Alzheimerova choroba má vazby na virus herpes, tvrdí vědci

Alzheimerova choroba má vazby na...

Nový výzkum odhaluje více kmenů viru herpes v mozku člověka v prvním...
Tajemství jeskynních maleb: Hledali v nich naši předkové duchy zvířat?

Tajemství jeskynních maleb: Hledali v...

Profesor antropologie David Lewis Williams z jihoafrického Johannesburgu si myslí, že naši...
Mongolská říše: Jeden z nejrozlehlejších států v historii!

Mongolská říše: Jeden z...

Nejrozsáhlejší říše všech dob? Ani Sovětský svaz, ani Španělsko, nad...
VIDEO: TOP 5 nejšílenějších rekordních skoků

VIDEO: TOP 5 nejšílenějších...

Taky máte zvláštní pocit, pokud máte seskočit z vyššího...
Nejméně poruchový smysl: Hmat!

Nejméně poruchový smysl: Hmat!

Smyslové orgány, kterými nás příroda vybavila, jsou důmyslnými a...
Krimi z Brazílie: Co spáchal strážný z místní školky?

Krimi z Brazílie: Co spáchal...

Ty výkřiky drásají srdce. Jsou plné agónie. Oheň se sápe na drobná tělíčka....
VIDEO: Jak by vypadal svět, kdyby se kontinenty neoddělily?

VIDEO: Jak by vypadal svět, kdyby...

Kdyby se Pangea, tedy superkontinent, nikdy...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.