Je žraločí chrupavka zázračná?

Žraloci jsou ohroženi vyhubením. Jejich populace devastuje lov motivovaný honem za údajným lékem proti rakovině vyráběným ze žraločích chrupavek.

Chrupavkovou „zlatou horečku“ odstartovaly před časem informace o tom, že žraloci jsou imunní vůči nádorům. Užívání koncentrovaného extraktu ze žraločích chrupavek je proto považováno za účinnou léčebnou kúru.

Už základní předpoklad je však mylný.

I žraloci stůňouŽraloci trpí zřejmě rakovinou méně než sladkovodní ryby či jiní tvorové. Je to ale způsobeno tím, že obývají volné moře a žijí ve velmi čistém prostředí. Zdaleka proto nejsou vystaveni takové zátěži rakovinotvornými látkami jako suchozemští či sladkovodní živočichové.

Poprvé popsali vědci kožní nádor u žraloka už před 150 lety. Spektrum žraločí rakoviny je velmi pestré, protože postihuje játra, štítnou žlázu, ledviny, mízní uzliny, slezinu, žlučovod, nervovou tkáň či svaly.

Žralokům se nevyhýbají ani nádory, které se v podobě tzv. metastáz roztrousí po celém těle. Paradoxně byly nalezeny i nádory chrupavčité kostry žraloků.

Kulhající logikaPřesto nelze vyloučit, že žraloci jsou k nádorovým onemocněním přeci jen o něco odolnější. To však neznamená, že by konzumace extraktu z jejich chrupavek chránila člověka před rakovinou.

Kulhající logiku podobných úvah lze přiblížit na analogickém příkladu. Některé bakterie jsou vybaveny speciálními bílkovinami, jež jim umožňují žít v horkých pramenech. Teplota vody se tu blíží bodu varu.

Určitě se nenajde nikdo, kdo by se konzumací extraktu z těchto bakterií hodlal obrnit proti vysokým teplotám, aby se mohl koupat ve vodě klokotající varem. Tak jako jiné bílkoviny jsou i bílkoviny ze žraločí chrupavky po konzumaci z valné části stráveny.

Je proto krajně nepravděpodobné, že by mohly konzumenta významněji chránit.

Vyhubíme žraloky?Vědci objevili řadu molekul potlačujících růst a tvorbu nových cév. Látky s tímto účinkem už byly izolovány i z chrupavky – telecí a dokonce i žraločí. To je pro léčbu nádorů bezesporu velký příslib.

Růst nádoru vyžaduje růst nových cév, protože rakovinná tkáň má vysoké nároky na přísun živin a kyslíku. Látky potlačující růst cév by mohly rozvoj nádoru zastavit, protože by omezily přísun živin rakovinným buňkám a nádor by vlastně vyhladověly.

Existence těchto látek schopných potlačovat růst lidských nádorů přesto neodůvodňuje konzumaci mnohdy velmi „podezřelých“ chrupavkových extraktů. Kdo ví, zda v nich tyto účinné látky vůbec jsou? A už vůbec není jisté, zda se zde nacházejí v dostatečném množství.

Vydávat žraločí chrupavku za všelék proti všem typům nádorů je s ohledem na naprostý nedostatek hodnověrných informací krajně nezodpovědné. Za deset let zvýšeného zájmu západního světa o žraločí chrupavky nebyl účinek jejich extraktů proti lidským nádorům ani jednou spolehlivé prokázán.

Přesto byly během této velmi krátké doby přivedeny některé druhy žraloků na pokraj vyhubení. Je možné, že těla žraloků skutečně obsahují látky s léčebnými účinky a zdaleka nemusí jít jen o potenciální léky proti rakovině, pokud však žraloky už dnes v honbě za chrupavkou vyhubíme, nikdy se už o existenci těchto látek nedozvíme.