Změna času: Nutnost nebo přežitek?

V neděli 30. října se opět změní čas a my si budeme muset ručičky našich hodinek posunout ze třetí hodiny ranní na druhou. Každý rok tato změna mezi obyvateli naší republiky vyvolává bouřlivé diskuse, zda má skutečně smysl.V neděli 30. října se opět změní čas a my si budeme muset ručičky našich hodinek posunout ze třetí hodiny ranní na druhou. Každý rok tato změna mezi obyvateli naší republiky vyvolává bouřlivé diskuse, zda má skutečně smysl.

Možná ale nevzbuzuje tolik emocí jako posun času, který se odehrává každé jaro a pravidelně nás „okrade“ o vzácnou hodinu našeho spánku. Zajímá vás, proč tomu tak je?

Od energetické krize do dnešních dnů
Poprvé se lidé v Čechách a na Moravě setkali se změnou času ještě v době, kdy bylo naše území součástí Rakousko-Uherské monarchie. Zuřila první světová válka a objevila se potřeba šetřit elektrickou energií. V roce 1916 se proto zavedl tzv. letní čas, který je v porovnání s normálním pásmovým středoevropským časem (vžilo se pro něj i pojmenování „zimní“) posunutý o hodinu zpět. Na konci války se však od něj upustilo.
Znovu byl letní čas obnoven opět ve válečném období, a to v roce 1940. Tentokrát ovlivňoval českou energetiku celých devět let. Potřetí a naposledy se o jeho zavedení rozhodlo v roce 1979. Od té doby se u nás nepřetržitě střídá s časem „zimním“. V roce 1996 ale letní čas doznal „menší“ změny. Z šestiměsíčního období se jeho působení prodloužilo na sedm měsíců, a Česká republika tak srovnala krok a čas se státy Evropské unie. V současnosti letní čas používá drtivá většina evropských zemí nebo Spojené státy americké, s výjimkou Alabamy. Naopak k jeho zavedení nikdy nepřistoupil Island, Čína či Bělorusko. Letní čas pak zcela postrádá význam v polárních oblastech nebo v zemích, které mají blíže k rovníku a kde se délka letního dne od zimního výrazně neliší.  

Organismus si umí poradit!
Pro: 1. Doc. MUDr. Jan Mareš, CSc. předseda České fyziologické společnosti při České lékařské společnosti J. E. Purkyně:

„Z fyziologického hlediska tyto přesuny o jednu hodinu nemají významný vliv na organismus a jeho funkce. Myslím, že horší je to očekávání a diskuse kolem, než samotný fakt posunu času. Člověk přeci mnohokrát za rok jde spát, nebo vstává, o hodinu dříve či později a spánkový deficit se upraví během následující noci. Drobné problémy mohou nastat pouze u lidí s určitými poruchami spánku a to lze upravit po dohodě s jejich ošetřujícím lékařem (mimochodem léčba spánkových poruch je u nás na špičkové světové úrovni, a to nejen na nejznámějších pracovištích).
Pokud mám odpovědět za svou osobu, tak mám ke změnám času postoj dvojaký. Na začátku přesunu k času odpovídajícímu našemu časovému pásmu – tedy zimnímu času – jsem rád, že si mohu přispat a na jaře jsem zase pár dnů nerad, že musím dřív vstávat. 

2. Mgr. Kateřina Beránková, mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, které vládě nařízení o zavedení letního času předkládá
Přechod na letní čas se osvědčil!

„Zavádění letního času v ČR ošetřuje zákon č. 54/1946 Sb. o letním čase. Vládním nařízením pak kabinet stanoví odchylku od středoevropského času a určuje jeho počátek a konec. 
I přes některé individuální negativní postoje k zavedení letního času v posledních letech je možné říci, že se přechod na letní čas osvědčil a není technicky ani organizačně náročný. Zavedení letního času v ČR, stejně jako v ostatních evropských státech, usnadňuje mimo jiné přípravu mezinárodních jízdních řádů pro celou Evropu a také snižuje večerní špičku odběru elektrické energie.“ 

Je to razantní zásah do biorytmů!
Proti: Doc. MUDr. Jan Šimůnek, CSc. z Ústavu preventivního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně

„Skok na letní čas a zase zpět představuje razantní zásah do biorytmů, organismus se s tím stresem vyrovnává řadu týdnů (u části populace až měsíců), zdravotně poškozeni jsou i ti, kteří subjektivně změnu času nevnímají jako něco negativního. Existuje řada diagnóz, od psychiatrických, přes neurologické až po endokrinologické, kde skokový posun času může vyvolat náhlé zhoršení zdravotního stavu (namátkou: různé typy neuróz, epilepsie, diabetes a mnoho dalších).
Letní čas je nepřirozený ve smyslu vzniku nepoměru mezi časem na hodinách a realitou (slunce nekulminuje kolem poledne, západy a východy slunce jsou rozmístěny asymetricky kolem „letní“ půlnoci). Asi nejzjevněji se tato zhúvěřilost projeví na orlojích, ukazujících astronomické jevy, východy a západy slunce, měsíce, planet apod. (jako např. staroměstský), které jsou v době letního času mimo realitu. Problémy nastávají i v chovech domácích zvířat.
Vykazované ekonomické úspory mohly mít jakýs takýs odůvodnitelný význam za socialismu „národní hospodářství ušetřilo…“, nyní ušetří pouze podnikatelé, protože jejich zaměstnanci při dřívějším vstávání o to víc prosvítí doma. Navíc řada podniků jede v třísměnném provozu, kde se z podstaty věci neušetří nic, řada moderních výrob má provozovny uspořádané tak, že jsou stabilně osvětlovány uměle a denní světlo se v nich prakticky nevyužívá.“

Co na to 21. STOLETÍ:
V rozepři zastánců a odpůrců letního času vám málokdo dokáže jasně formulovat své postoje a konkrétními údaji je obhájit. Často proti sobě stojí subjektivní argumenty lidí, kteří si stěžují na zdravotní problémy, a chladné ekonomické kalkulace, podle nichž nám změna času stále ještě šetří naše peněženky a usnadňuje život. Přesná čísla však opět nečekejte.
Jak ale vyplývá z vyjádření našich dotázaných, zdá se, že letní čas je již přežitkem, s jehož užíváním jsme se všichni jakžtakž smířili a obvykle s ním většina z nás nemá žádné problémy. Zde je nutné podotknout, že někteří z nás si rovnají své biorytmy spíše podle televizního programu než podle slunečních paprsků. 
Vzhledem k tomu, že přechod na letní čas postupně na svém významu ztratil, stálo by tedy možná za to zvážit jeho zrušení a vrátit se pouze k pásmovému středoevropskému času. Efektivnější by ale bylo, kdyby na podobnou změnu přistoupila celá Evropa. Většina obyvatel evropských zemí se však se zavedením letního času již také smířila, i ještě nedávno odbojní Francouzi, a navíc jihoevropské státy jako například Řecko, Itálie či Španělsko na něm dokonce profitují. V turisticky oblíbených lokalitách jim přece stojí za to, že večery, které návštěvníci tráví v restauracích a zábavních podnicích, jsou o hodinu delší.  

Změna času bývá často dávána do souvislosti s úsporou elektrické energie. 21. STOLETÍ se proto zeptalo na názor těch v této věci nejpovolanějších. „Jarní přechod ze zimního času na letní čas a podzimní přechod z letního času zpět na zimní bývá v elektroenergetice posuzován ze dvou pohledů – z pohledu vlivu na spotřebu elektřiny (denní, týdenní apod.) a z pohledu vlivu na tvar diagramu zatížení elektrizační soustavy (denního, týdenního apod.). Vliv na tvar diagramu zatížení je nesporný. Naproti tomu vliv na spotřebu elektřiny není zdaleka průkazný. Odborníci se v názorech různí, ale spíše se kloní k tomu, že je tento vliv nepatrný, zanedbatelný,“ říká Ladislav Kříž, mluvčí společnosti ČEZ. „Po 13. týdnu, kdy se ve většině případů mění čas na letní, dochází k poněkud strmějšímu poklesu spotřeby elektřiny, než odpovídá nástupu teplejšího počasí, ale tento pokles nemá dlouhé trvání a po třech týdnech je eliminován. Při podzimním přechodu zpět na zimní čas pak nelze seriózně vypozorovat žádný vliv změny času,“ dodává. 

Co si o změně času myslí naši čtenáři? Zeptali jsme se v internetové anketě na www.21stoleti.cz!
– Má důležitý význam pro naši ekonomiku.  11%
– Nevadí mi, už jsem si zvykl(a).   39%
– Myslím, že je to zbytečné.    23%
– Vadí mi. Kvůli ní se potýkám se zdravotními problémy. 12%
– Nikdy jsem nepochopil(a) její význam.  15%

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Objeven pravěký lev

Objeven pravěký lev

Dvojici amerických vědců se podařilo v Keni dokázat existenci...
Pneumokok na vzestupu

Pneumokok na vzestupu

Těžký zápal plic, otrava krve, zánět mozkových blan či akutní zánět středního...
Stop šikaně!

Stop šikaně!

17. 4. 2019 odstartovala kampaň proti šikaně a syndromu přihlížející...
Za taji umělé reprodukce

Za taji umělé reprodukce

Unikátní metodu zkoumání zralosti vajíček, na které pracoval tým vědkyně...
Vzlétlo největší letadlo na světě

Vzlétlo největší letadlo na světě

Americká společnost Stratolaunch Systems vyvinula největší letadlo...
Rychle, chtějí rychlovlaky

Rychle, chtějí rychlovlaky

Při nedávné Železniční konferenci v Pardubicích se Správa železniční...
Ve Zlíně ožije věda

Ve Zlíně ožije věda

Ve východomoravském městě se 16. a 17. dubna bude konat první vědecký...
Když dojde ke střetu dvou hvězd

Když dojde ke střetu dvou hvězd

Pomocí vesmírného teleskopu Chandra se týmu astronomů podařilo zaznamenat...
Experiment na ISS prokázal přizpůsobivost myší

Experiment na ISS prokázal...

Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) proběhl výzkum, který měl...
Rusové vyvíjejí pračku do vesmíru

Rusové vyvíjejí pračku do vesmíru

Ve vesmíru se nezřídka řeší problémy srovnatelné s těmi na Zemi. Výjimkou v tomto...

Nenechte si ujít další zajímavé články

VIDEO: TOP 5 nejbohatších lidí světa

VIDEO: TOP 5 nejbohatších lidí...

Kdyby peníze znamenaly štěstí, byli by tihle pánové nejšťastnějšími...
Vylodění na Filipínách: Smůla frajera v pilotkách

Vylodění na Filipínách: Smůla...

Jen co si Japonci podmaní Indočínu a svůj vliv pomalu šíří po celém...
Hubbleův teleskop slaví narozeniny!

Hubbleův teleskop slaví narozeniny!

Je to již 29 let, co se začala psát nová éra lidského poznávání...
Rok 1937: Stovky dětí pohřbeny v troskách školy!

Rok 1937: Stovky dětí pohřbeny v...

08V osadě New London v americkém Texasu vybuchl 18. března ve škole kotel, při...
Přehledně: I kanalizace má svůj vývoj

Přehledně: I kanalizace má svůj...

Čisté ulice bez zápachu výkalů nepovažujeme už ani tak za luxus, jako za...
Dyrehavsbakken: Lunapark s nejstarší horskou dráhou ze dřeva

Dyrehavsbakken: Lunapark s...

Uprostřed nejhezčího z dánských lesů nečíhá perníková chaloupka, ale něco lepšího...
Katastrofa Hindenburgu: Vzducholoď roztrhána explosí!

Katastrofa Hindenburgu: Vzducholoď...

Katastrofa Hindenburgu zničila důvěru veřejnosti ve vzducholodě a...
Jediný Slovák na Titaniku: Syny zachránil, sám skončil ve vlnách

Jediný Slovák na Titaniku: Syny...

Pořádná Itálie, takové je manželství Slováka Michela Navrátila ze Seredi. Není...
10 největších hradních komplexů světa

10 největších hradních komplexů...

Majestátní pevnosti byly budovány i po dobu mnoha staletí, tvoří často ohromné...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.