Domů     Příroda
Jak zvířata pečují o své potomky?
21.stoleti 19.8.2005

Vědce stále fascinuje, jak různorodě a vynalézavě se dokážou zvířata starat o svá mláďata. Jak ukazují nejnovější výzkumy, jejich rodičovské chování se v mnohém podobá lidskému, ale často jsou ve svých výchovných metodách daleko rafinovanější.Vědce stále fascinuje, jak různorodě a vynalézavě se dokážou zvířata starat o svá mláďata. Jak ukazují nejnovější výzkumy, jejich rodičovské chování se v mnohém podobá lidskému, ale často jsou ve svých výchovných metodách daleko rafinovanější.

Kde vládne instinkt
Živočišný svět tak předvádí skutečně nepřebernou mozaiku nejrůznějších výchovných přístupů. Hned po narození potomků se zvířecí rodiče instinktivně snaží o čistotu příbytku i novorozenců. Matky často své ratolesti něžně oklovávají či olizují a například takové pečlivé olizování bříška u savců slouží i jako přirozená masáž, která v konečném důsledku podporuje vyprazdňování střev.
Instinktivně dbají rodiče i o bezpečnost svého domova. Mnohé starostlivé zvířecí matky při odchodu za potravou dočasně opuštěná mláďata dokonce přikrývají – například veverky či divočáci.
 
Není vejce jako vejce!
Prapočátek mnoha životů začíná ve vajíčku. Platí to i o největším vejci na naší planetě, kterým se může chlubit africký pštros dvouprstý. Jeho výtvor je dlouhý cca 15 cm a váží téměř 1,8 kg, což je cca 25násobek váhy vejce slepičího. Naopak nejmenší vajíčka, dlouhá pouhý centimetr, snáší kolibřík jemný.
Rozmanitá je pak rodičovská péče o zárodky skryté ve vejcích. Originální způsob zvolila například máčka skvrnitá, menší žralok evropských moří. Na jaře klade 20 – 25 vajíček, chráněných kožovitým obalem, odborně zvaným „taštička mořské panny“. Pouzdra s vajíčky ukládá máčka mezi mořské houby a chalupy, na které je pevně zachytí zakroucenými pouzdrovými výčnělky. Tak se v bezpečí zapouzdření zárodek vyvíjí devět měsíců.  
Ještě pečlivější je žába pipa americká, která si oblíbila kalnou vodu jihoamerických řek Amazonky a Orinoka. Vajíčka si ukládá na záda do speciálních jamek. Potomci tak čerpají živiny přímo z těla matky, jehož se drží až do doby, kdy se promění v pulce či už žabičky.
Ještě dál jde její žabí příbuzná, australská tlamorodka zázračná. Ta svých až 25 oplodněných vajíček prostě spolkne. V bezpečí břicha, chránění  chemickými látkami zabraňujícími tvorbě matčiných žaludečních šťáv, se pak z vajíček vyvinou pulci a posléze žabky. Ty potom z máminy tlamky vyskáčou na denní světlo. 

Rodiče, cestovatelé 
Strastiplný úkol mají želvy karety obrovské, které uplavou i 2000 km na odlehlé ostrovy, aby pod rouškou noci vylezly z vody a vydaly se na obtížnou pouť po souši. Na konci pláže, kam už nedosáhnou mořské vlny, kareta ploutvemi vyhrabe jámu, do ní naklade až 140 vajíček a místo „snůšky“ pečlivě zakryje a uhladí. Poté se opět vydá na dalekou zpáteční cestu a o své potomky, kteří se asi po deseti týdnech z vajec vylíhnou, prohrabou se horkým pískem na povrch a vydávají se k chladivému moři, už se nezajímá.
Dlouho bylo obestřeno tajemstvím, jak a kde se vlastně rozmnožují úhoři. Ještě na počátku 20. století badatelé kroutili hlavou nad tím, že nikde nenacházejí mláďata evropských úhořů. Teprve postupně zjišťovali, že úhoři kladou jikry daleko od evropských břehů v teplém Sargasovém moři. Odtud se mladé plůdky vydávají na předlouhou cestu přes severní Atlantik k ústím evropských řek. 

Velikost ani věk nerozhoduje
Vajíčka zahrabávají a poté už ponechávají osudu mnozí hadi. Jedinou výjimkou je krajta zelená z Nové Guineje a severovýchodní Austrálie. Samička naklade vajíčka a obtočí kolem své tělo, aby je zahřívala. V chladných dnech se dokonce třese, aby se jí zvýšila tělesná teplota.
Značnou starost o vejce projevují i krokodýli mořští. Ačkoli jsou nejmohutnějšími plazi na planetě, musí zpočátku svá vejce i malá mláďata chránit před drzými varany, ba dokonce i před velkými krysami. Velikost potomstva totiž vždy nemusí být v přímé úměře k rozměrům rodičů.
Velice názorným příkladem je třeba klokan. Po narození měří cca 2,5 cm, podobá se oříšku. Z mámina podbřišku se dosud ne zcela nevyvinutý a slepý klokánek s námahou vyšplhá do jejího vaku, kde se přisaje k jedné ze čtyř bradavek. Ta v jeho tlamičce zduří, čímž klokánka asi na měsíc zcela připoutá. Za tu dobu se mu vyvinou čelisti, takže se může bradavky pustit. Vak se však odhodlá trvale opustit až téměř po roce.
Zatímco slůňata se mateřským mlékem živí až dva roky, malým tuleňům stačí na osamostatnění pouhé dva týdny. Matka je kojí až dvanáctkrát ze den, takže za tu dobu mládě přibere 1, 4 kg. Potom je však dospělí rodiče trvale opustí a asi třicetikilogramová mláďata si už musí lovit ryby sama.
 
Kdo je hlavou rodiny?
Rozdíly mezi jednotlivými druhy zvířat jsou i v tom, kdo z rodičů se o mláďata stará. V prvním období to podle odborníků bývá většinou samice, ale u některých druhů panuje trvalý matriarchát. Příkladem jsou afričtí sloni, kde se vůdčí samice dožívá běžně i 60 let, takže už zná svět a má dost zkušeností – ví například o zdrojích potravy či chladivé vody v tropické výhni.
Rovněž kosatky dravé mají v čele nejstarší samici. Skupina až o stovce jedinců  se někdy dělí na menší skupiny, přičemž v každé je „babička“ a dvě generace jejích potomků.
Často se však můžeme setkat s tím, že o potomky pečují oba rodiče. Typické je to u většiny ptáků. Výjimkou není ani vůbec největší, až 2,5 m vysoký pták, pštros dvouprstý, nejrychlejší dvounohý tvor (peláší až 70 km/hod). V případě nebezpečí chrání srdnatě své hnízdo „otec i matka“. Kopancem mohutné nohy by mohl zabít dokonce i lva.
Právě lvi jsou zas jediné kočkovité šelmy, které žijí ve velkých rodinných smečkách. Dnes už je můžeme potkat jen v Africe a na jediném místě v Indii. Typická smečka mívá kolem 15 lvů, kterým vládne nejsilnější samec. Ten své  lvice i potomky chrání nejen před jinými šelmami, ale i před cizími lvy. Pokud nějaký jiný lev původního „krále“ v souboji usmrtí, stejný krutý osud čeká i potomky poraženého. Opuštěná lvíčata však nakojí každá lvice smečky.
Postavení a přísnou hierarchii ve smečce, která mívá až 40 kusů, dodržuje i vlk. Dominantními jsou samec a samice, odborně označovaní jako „alfa“. Pouze ti mohou mít spolu mláďata. Ostatní členové smečky pomáhají potomky chránit a vychovávat.

Když domluva nestačí…
Rodičovské chování velmi podobné lidskému pozorovali vědci u  největších primátů světa, goril horských, jejichž domovinou jsou lesy v horách střední Afriky. Dospělé gorily spolu většinou prožijí celý život, čímž vytvářejí nejsoudržnější rodinné skupiny mezi zvířaty. Za důležitý úkol považují společnou výchovu a ochranu mláďat.
Statná postava gorilího rodiče budí respekt a nenechává nikoho na pochybách, že si dokáže zjednat pořádek. Přesto si malí rošťáci k dospělým dovolí mnohé (stejně jako u lidí). Když ale lumpárny překročí určitou mez, nebo když rodič není zrovna dobře naladěn, následuje nejprve umravňující přísný pohled, a když ani to nestačí, přichází ke slovu menší pohlavek, případně pořádný výprask.

Rodičovský příklad
Nejlepším způsobem výchovy i u zvířat je praktický rodičovský příklad a osobní zkušenost mláděte. Například mladí lední medvědi se s příchodem podzimu shromažďují na jednom místě v Kanadě, kde spolu tréninkově zápasí.
Mnohem horší osud mají antilopí mláďata, která se dostanou do drápů geparda. Ten vystrašenou antilopu pustí před svými potomky a opakovaně jim ukazuje, jak ji mají ulovit. Praktickou ukázku dovedností, tentokrát při lovu lososů, nabízí svým dětem i medvěd Grizzly, žijící v Kanadě, a se stejným způsobem výuky se můžeme setkat i u velryb, kde matky učí mladé ladně skákat nad hladinou.
Šimpanzi zas dokážou cvičit své potomky v používání nástrojů. Názornou pomůckou je jim například klacík záměrně uzpůsobený na chytání termitů, list upravený jako naběračka na vodu či pečlivě vybraný kus kamene, který se promění v primitivní kladívko na roztloukání ořechů. 
 
Více se dozvíte:
1000 divů přírody, Reader’s Digest Výběr, 2002
Objevujeme svět, Reader’s Digest Výběr, 2002
http://www.birdlife.cz

Jak se stará o potomstvo společenský hmyz? 
Není tajemstvím, že na rozluštění čeká ještě dost záhad souvisejících s péčí o potomstvo u tzv. společenského hmyzu. Za ten vědci považují mravence, všekaze, většinu včel a některé druhy vos. Panuje zde přísná dělba práce podle dvou základních kast: Reprodukční reprezentují samečkové a královny plodící nové potomstvo. Nereprodukční kastu hlavně tvoří neplodné dělnice, které mj. pečují o vajíčka, larvy a kukly. Ochranu mají na starosti tzv. vojáci.
Uvedená hierarchie se vyplácí a má pevné principy. Samečkové mezi sebou bojují o čest spářit se s vybranou královnou. Přebytečné královny spolu s jinými samečky dosavadní prostředí opouštějí, aby jinde založili nové kolonie. Charakteristické je, že v této společnosti jsou všichni příbuzní. neboť pocházejí z jediné matky. 
Něco podobného můžeme sledovat i u čmeláků. Matka (královna) založí kolonii, která má až 400 dělnic, mladých královen a samečků. Královna hnízdo vystele mechem a suchou trávou. Největší čmeláci, kteří sbírají med na obživu, jí dodají pyl. Z něj uhněte kuličky, zakryje je voskem, takže vzniknou buňky. Do nich matka naklade asi osm vajíček. Současně z vosku vykouzlí malý pohárek, do kterého uloží zásobu medu pro chladné a deštivé počasí. Vylíhlé larvičky prokoušou ve víčku buňky otvůrek, kterým pak dostávají potravu. Po vykrmení si vytvoří zámotek z tenkých vláken (kokon), který připomíná malý lískový oříšek. Tady se zakuklí až do vylíhnutí.
Právě nyní – koncem léta – se u čmeláků páří mladé královny a samečkové. Kolonie se pak rozpadne a většina obyvatel zahyne ještě než přijde zima. To však neplatí pro odolnou královnu, která v pohodě přezimuje. Až zas přijde jarní čas, založí nové hnízdo.
Smutnou stránkou života společenského hmyzu je, že většina druhů žije příliš krátce, takže často své potomky ani neuvidí. To poněkud komplikuje skutečný význam rodičovské role.

Rafinovaná kukačka
Sameček kukačky obecné (Cuculus canorus) vyluzuje své známé „kuku“ už staletí, přesto se vědcům zatím nepodařilo odhalit všechna tajemství skrytého života těchto ptáků. Bezpochyby se ví, že tento stěhovavý pták si nestaví vlastní hnízdo, ale vejce vždy snáší do otevřených hnízd drobných pěvců, zejména rehka domácího, červenky obecné či rákosníka obecného. Podoba kukaččích vajíček je přitom nápadně shodná s pravými vajíčky nedobrovolných hostitelů.
Jak vyplývá z pozorování zkušeného českého ornitologa Tomáše Grima, který se těmto „kukaččím záhadám“ věnuje, chová se kukačka opravdu rafinovaně. Když si budoucí hostitelé hnízdo staví, kukačka je bedlivě sleduje a v jejich nepřítomnosti budoucí místo narození svého mláděte navštěvuje, aby mohla nakladení vlastního vajíčka synchronizovat s kladením hostitele. Pokud by totiž nakladla příliš brzy (před snesením prvního hostitelova vejce), cizí ptáci by ho vyhodili. Naopak při příliš pozdním kladení by se mladá kukačka vylíhla až v době, kdy prostor ovládnou silnější mláďata nedobrovolných hostitelů. Kukaččí vejce je inkubováno již v těle samice, takže se její mládě vylíhne většinou dřív než mláďata hostitele, a ta pak likviduje.
Vědci se teď zaměřují na vysvětlení, jak se mladá kukačka může orientovat jako tažný pták. U jiných ptačích druhů se to mláďata učí od vlastních rodičů, jenže v tomto směru je kukačka vlastně „sirotkem“. Převládá domněnka, že její orientační smysl se předává už v genech.

V Austrálii pěkně dupou králíci
Králíci, narozdíl od samotářských „bratranců“ zajíců,  žijí celoročně ve skupinách. V nich dominuje zdatný samec, který se páří s „nejlepší“ samicí. Ta pak získá privilegium obývat dobře chráněnou hlavní noru, kde ze srsti připraví měkký pelíšek pro četná mláďata. Zatímco po zrození jsou ještě bezbranná a slepá, už za tři týdny vylézají ven. V té době matka potomky opouští, aby časem jinde přivedla na svět jiné. Jako potrava pro mláďata zpočátku slouží i trus, který králíci ukládají na přesně určené místo a navíc ho rozdělují podle druhu. (Výkaly také ohraničují teritorium určité králičí kolonie.)
Na bezpečí všech nonstop dohlíží zkušený králík – strážník. Jakmile spatří nepřítele, silně zadupe na zem a všichni králíci rázem zmizí ve svých norách. 

Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Legenda Utsuro Bune: Objevilo se v Japonsku první UFO?
enigmaplus.cz
Legenda Utsuro Bune: Objevilo se v Japonsku první UFO?
Málokdo ví, že jedno z prvních podrobně zaznamenaných setkání s cizí bytostí pochází z roku 1803 z Japonska. Z podivného plavidla prý tehdy na pobřeží vystoupila zvláštní žena. Šlo o návštěvu z jiného
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
epochaplus.cz
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
Představte si, že chcete vyrazit z domu, ale nemáte kam dát klíče, peněženku, kapesník ani mobil. Jenže mobil ještě neexistuje a kabelky také nejsou samozřejmostí. Přesně tak vypadá ženská móda v 17. a 18. století. Dámy tehdy nosí samostatné kapsy uvázané kolem pasu, které si schovávají pod sukní. Někdy jsou tak velké, že do nich
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz