Jak zvířata pečují o své potomky?

Vědce stále fascinuje, jak různorodě a vynalézavě se dokážou zvířata starat o svá mláďata. Jak ukazují nejnovější výzkumy, jejich rodičovské chování se v mnohém podobá lidskému, ale často jsou ve svých výchovných metodách daleko rafinovanější.Vědce stále fascinuje, jak různorodě a vynalézavě se dokážou zvířata starat o svá mláďata. Jak ukazují nejnovější výzkumy, jejich rodičovské chování se v mnohém podobá lidskému, ale často jsou ve svých výchovných metodách daleko rafinovanější.

Kde vládne instinkt
Živočišný svět tak předvádí skutečně nepřebernou mozaiku nejrůznějších výchovných přístupů. Hned po narození potomků se zvířecí rodiče instinktivně snaží o čistotu příbytku i novorozenců. Matky často své ratolesti něžně oklovávají či olizují a například takové pečlivé olizování bříška u savců slouží i jako přirozená masáž, která v konečném důsledku podporuje vyprazdňování střev.
Instinktivně dbají rodiče i o bezpečnost svého domova. Mnohé starostlivé zvířecí matky při odchodu za potravou dočasně opuštěná mláďata dokonce přikrývají – například veverky či divočáci.
 
Není vejce jako vejce!
Prapočátek mnoha životů začíná ve vajíčku. Platí to i o největším vejci na naší planetě, kterým se může chlubit africký pštros dvouprstý. Jeho výtvor je dlouhý cca 15 cm a váží téměř 1,8 kg, což je cca 25násobek váhy vejce slepičího. Naopak nejmenší vajíčka, dlouhá pouhý centimetr, snáší kolibřík jemný.
Rozmanitá je pak rodičovská péče o zárodky skryté ve vejcích. Originální způsob zvolila například máčka skvrnitá, menší žralok evropských moří. Na jaře klade 20 – 25 vajíček, chráněných kožovitým obalem, odborně zvaným „taštička mořské panny“. Pouzdra s vajíčky ukládá máčka mezi mořské houby a chalupy, na které je pevně zachytí zakroucenými pouzdrovými výčnělky. Tak se v bezpečí zapouzdření zárodek vyvíjí devět měsíců.  
Ještě pečlivější je žába pipa americká, která si oblíbila kalnou vodu jihoamerických řek Amazonky a Orinoka. Vajíčka si ukládá na záda do speciálních jamek. Potomci tak čerpají živiny přímo z těla matky, jehož se drží až do doby, kdy se promění v pulce či už žabičky.
Ještě dál jde její žabí příbuzná, australská tlamorodka zázračná. Ta svých až 25 oplodněných vajíček prostě spolkne. V bezpečí břicha, chránění  chemickými látkami zabraňujícími tvorbě matčiných žaludečních šťáv, se pak z vajíček vyvinou pulci a posléze žabky. Ty potom z máminy tlamky vyskáčou na denní světlo. 

Rodiče, cestovatelé 
Strastiplný úkol mají želvy karety obrovské, které uplavou i 2000 km na odlehlé ostrovy, aby pod rouškou noci vylezly z vody a vydaly se na obtížnou pouť po souši. Na konci pláže, kam už nedosáhnou mořské vlny, kareta ploutvemi vyhrabe jámu, do ní naklade až 140 vajíček a místo „snůšky“ pečlivě zakryje a uhladí. Poté se opět vydá na dalekou zpáteční cestu a o své potomky, kteří se asi po deseti týdnech z vajec vylíhnou, prohrabou se horkým pískem na povrch a vydávají se k chladivému moři, už se nezajímá.
Dlouho bylo obestřeno tajemstvím, jak a kde se vlastně rozmnožují úhoři. Ještě na počátku 20. století badatelé kroutili hlavou nad tím, že nikde nenacházejí mláďata evropských úhořů. Teprve postupně zjišťovali, že úhoři kladou jikry daleko od evropských břehů v teplém Sargasovém moři. Odtud se mladé plůdky vydávají na předlouhou cestu přes severní Atlantik k ústím evropských řek. 

Velikost ani věk nerozhoduje
Vajíčka zahrabávají a poté už ponechávají osudu mnozí hadi. Jedinou výjimkou je krajta zelená z Nové Guineje a severovýchodní Austrálie. Samička naklade vajíčka a obtočí kolem své tělo, aby je zahřívala. V chladných dnech se dokonce třese, aby se jí zvýšila tělesná teplota.
Značnou starost o vejce projevují i krokodýli mořští. Ačkoli jsou nejmohutnějšími plazi na planetě, musí zpočátku svá vejce i malá mláďata chránit před drzými varany, ba dokonce i před velkými krysami. Velikost potomstva totiž vždy nemusí být v přímé úměře k rozměrům rodičů.
Velice názorným příkladem je třeba klokan. Po narození měří cca 2,5 cm, podobá se oříšku. Z mámina podbřišku se dosud ne zcela nevyvinutý a slepý klokánek s námahou vyšplhá do jejího vaku, kde se přisaje k jedné ze čtyř bradavek. Ta v jeho tlamičce zduří, čímž klokánka asi na měsíc zcela připoutá. Za tu dobu se mu vyvinou čelisti, takže se může bradavky pustit. Vak se však odhodlá trvale opustit až téměř po roce.
Zatímco slůňata se mateřským mlékem živí až dva roky, malým tuleňům stačí na osamostatnění pouhé dva týdny. Matka je kojí až dvanáctkrát ze den, takže za tu dobu mládě přibere 1, 4 kg. Potom je však dospělí rodiče trvale opustí a asi třicetikilogramová mláďata si už musí lovit ryby sama.
 
Kdo je hlavou rodiny?
Rozdíly mezi jednotlivými druhy zvířat jsou i v tom, kdo z rodičů se o mláďata stará. V prvním období to podle odborníků bývá většinou samice, ale u některých druhů panuje trvalý matriarchát. Příkladem jsou afričtí sloni, kde se vůdčí samice dožívá běžně i 60 let, takže už zná svět a má dost zkušeností – ví například o zdrojích potravy či chladivé vody v tropické výhni.
Rovněž kosatky dravé mají v čele nejstarší samici. Skupina až o stovce jedinců  se někdy dělí na menší skupiny, přičemž v každé je „babička“ a dvě generace jejích potomků.
Často se však můžeme setkat s tím, že o potomky pečují oba rodiče. Typické je to u většiny ptáků. Výjimkou není ani vůbec největší, až 2,5 m vysoký pták, pštros dvouprstý, nejrychlejší dvounohý tvor (peláší až 70 km/hod). V případě nebezpečí chrání srdnatě své hnízdo „otec i matka“. Kopancem mohutné nohy by mohl zabít dokonce i lva.
Právě lvi jsou zas jediné kočkovité šelmy, které žijí ve velkých rodinných smečkách. Dnes už je můžeme potkat jen v Africe a na jediném místě v Indii. Typická smečka mívá kolem 15 lvů, kterým vládne nejsilnější samec. Ten své  lvice i potomky chrání nejen před jinými šelmami, ale i před cizími lvy. Pokud nějaký jiný lev původního „krále“ v souboji usmrtí, stejný krutý osud čeká i potomky poraženého. Opuštěná lvíčata však nakojí každá lvice smečky.
Postavení a přísnou hierarchii ve smečce, která mívá až 40 kusů, dodržuje i vlk. Dominantními jsou samec a samice, odborně označovaní jako „alfa“. Pouze ti mohou mít spolu mláďata. Ostatní členové smečky pomáhají potomky chránit a vychovávat.

Když domluva nestačí…
Rodičovské chování velmi podobné lidskému pozorovali vědci u  největších primátů světa, goril horských, jejichž domovinou jsou lesy v horách střední Afriky. Dospělé gorily spolu většinou prožijí celý život, čímž vytvářejí nejsoudržnější rodinné skupiny mezi zvířaty. Za důležitý úkol považují společnou výchovu a ochranu mláďat.
Statná postava gorilího rodiče budí respekt a nenechává nikoho na pochybách, že si dokáže zjednat pořádek. Přesto si malí rošťáci k dospělým dovolí mnohé (stejně jako u lidí). Když ale lumpárny překročí určitou mez, nebo když rodič není zrovna dobře naladěn, následuje nejprve umravňující přísný pohled, a když ani to nestačí, přichází ke slovu menší pohlavek, případně pořádný výprask.

Rodičovský příklad
Nejlepším způsobem výchovy i u zvířat je praktický rodičovský příklad a osobní zkušenost mláděte. Například mladí lední medvědi se s příchodem podzimu shromažďují na jednom místě v Kanadě, kde spolu tréninkově zápasí.
Mnohem horší osud mají antilopí mláďata, která se dostanou do drápů geparda. Ten vystrašenou antilopu pustí před svými potomky a opakovaně jim ukazuje, jak ji mají ulovit. Praktickou ukázku dovedností, tentokrát při lovu lososů, nabízí svým dětem i medvěd Grizzly, žijící v Kanadě, a se stejným způsobem výuky se můžeme setkat i u velryb, kde matky učí mladé ladně skákat nad hladinou.
Šimpanzi zas dokážou cvičit své potomky v používání nástrojů. Názornou pomůckou je jim například klacík záměrně uzpůsobený na chytání termitů, list upravený jako naběračka na vodu či pečlivě vybraný kus kamene, který se promění v primitivní kladívko na roztloukání ořechů. 
 
Více se dozvíte:
1000 divů přírody, Reader’s Digest Výběr, 2002
Objevujeme svět, Reader’s Digest Výběr, 2002
http://www.birdlife.cz

Jak se stará o potomstvo společenský hmyz? 
Není tajemstvím, že na rozluštění čeká ještě dost záhad souvisejících s péčí o potomstvo u tzv. společenského hmyzu. Za ten vědci považují mravence, všekaze, většinu včel a některé druhy vos. Panuje zde přísná dělba práce podle dvou základních kast: Reprodukční reprezentují samečkové a královny plodící nové potomstvo. Nereprodukční kastu hlavně tvoří neplodné dělnice, které mj. pečují o vajíčka, larvy a kukly. Ochranu mají na starosti tzv. vojáci.
Uvedená hierarchie se vyplácí a má pevné principy. Samečkové mezi sebou bojují o čest spářit se s vybranou královnou. Přebytečné královny spolu s jinými samečky dosavadní prostředí opouštějí, aby jinde založili nové kolonie. Charakteristické je, že v této společnosti jsou všichni příbuzní. neboť pocházejí z jediné matky. 
Něco podobného můžeme sledovat i u čmeláků. Matka (královna) založí kolonii, která má až 400 dělnic, mladých královen a samečků. Královna hnízdo vystele mechem a suchou trávou. Největší čmeláci, kteří sbírají med na obživu, jí dodají pyl. Z něj uhněte kuličky, zakryje je voskem, takže vzniknou buňky. Do nich matka naklade asi osm vajíček. Současně z vosku vykouzlí malý pohárek, do kterého uloží zásobu medu pro chladné a deštivé počasí. Vylíhlé larvičky prokoušou ve víčku buňky otvůrek, kterým pak dostávají potravu. Po vykrmení si vytvoří zámotek z tenkých vláken (kokon), který připomíná malý lískový oříšek. Tady se zakuklí až do vylíhnutí.
Právě nyní – koncem léta – se u čmeláků páří mladé královny a samečkové. Kolonie se pak rozpadne a většina obyvatel zahyne ještě než přijde zima. To však neplatí pro odolnou královnu, která v pohodě přezimuje. Až zas přijde jarní čas, založí nové hnízdo.
Smutnou stránkou života společenského hmyzu je, že většina druhů žije příliš krátce, takže často své potomky ani neuvidí. To poněkud komplikuje skutečný význam rodičovské role.

Rafinovaná kukačka
Sameček kukačky obecné (Cuculus canorus) vyluzuje své známé „kuku“ už staletí, přesto se vědcům zatím nepodařilo odhalit všechna tajemství skrytého života těchto ptáků. Bezpochyby se ví, že tento stěhovavý pták si nestaví vlastní hnízdo, ale vejce vždy snáší do otevřených hnízd drobných pěvců, zejména rehka domácího, červenky obecné či rákosníka obecného. Podoba kukaččích vajíček je přitom nápadně shodná s pravými vajíčky nedobrovolných hostitelů.
Jak vyplývá z pozorování zkušeného českého ornitologa Tomáše Grima, který se těmto „kukaččím záhadám“ věnuje, chová se kukačka opravdu rafinovaně. Když si budoucí hostitelé hnízdo staví, kukačka je bedlivě sleduje a v jejich nepřítomnosti budoucí místo narození svého mláděte navštěvuje, aby mohla nakladení vlastního vajíčka synchronizovat s kladením hostitele. Pokud by totiž nakladla příliš brzy (před snesením prvního hostitelova vejce), cizí ptáci by ho vyhodili. Naopak při příliš pozdním kladení by se mladá kukačka vylíhla až v době, kdy prostor ovládnou silnější mláďata nedobrovolných hostitelů. Kukaččí vejce je inkubováno již v těle samice, takže se její mládě vylíhne většinou dřív než mláďata hostitele, a ta pak likviduje.
Vědci se teď zaměřují na vysvětlení, jak se mladá kukačka může orientovat jako tažný pták. U jiných ptačích druhů se to mláďata učí od vlastních rodičů, jenže v tomto směru je kukačka vlastně „sirotkem“. Převládá domněnka, že její orientační smysl se předává už v genech.

V Austrálii pěkně dupou králíci
Králíci, narozdíl od samotářských „bratranců“ zajíců,  žijí celoročně ve skupinách. V nich dominuje zdatný samec, který se páří s „nejlepší“ samicí. Ta pak získá privilegium obývat dobře chráněnou hlavní noru, kde ze srsti připraví měkký pelíšek pro četná mláďata. Zatímco po zrození jsou ještě bezbranná a slepá, už za tři týdny vylézají ven. V té době matka potomky opouští, aby časem jinde přivedla na svět jiné. Jako potrava pro mláďata zpočátku slouží i trus, který králíci ukládají na přesně určené místo a navíc ho rozdělují podle druhu. (Výkaly také ohraničují teritorium určité králičí kolonie.)
Na bezpečí všech nonstop dohlíží zkušený králík – strážník. Jakmile spatří nepřítele, silně zadupe na zem a všichni králíci rázem zmizí ve svých norách. 

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Češi zachraňují…zubry v Česku

Češi zachraňují…zubry v Česku

V pátek 11. října 2019 vyvrcholil 45.ročník filmového festivalu EKOFILM,...
Při průzkumu Prášilského jezera vědce překvapil nečekaný živočich

Při průzkumu Prášilského jezera vědce...

Hned několik velkých překvapení přinesl hydrobiologům z Biologického centra Akademie...
Chraňme supy!

Chraňme supy!

Na sobotu 7. 9. 2019 připadá Mezinárodní den supů a liberecká zoo se...
Smutná zpráva z pražské ZOO: Lední medvědice Bora musela být utracena

Smutná zpráva z pražské ZOO: Lední...

„Přišli jsme o jedno z našich ikonických zvířat – samici medvěda ledního...
Zoo Liberec poskytla dočasné útočiště dvěma zabaveným bílým tygrům

Zoo Liberec poskytla dočasné útočiště...

V tomto týdnu se uskutečnil mimořádný transport, v rámci kterého byli do...
Tučňák velký jako člověk

Tučňák velký jako člověk

Dle nedávno zveřejněného výzkumu žil v období paleocénu na Novém Zélandu...
Noční savci zblízka

Noční savci zblízka

Během srpna a září mohou lidé na více než 50 místech po celé České republice...
Studie Kalifornské univerzity: Proč kočky žerou trávu?

Studie Kalifornské univerzity: Proč...

Američtí vědci z Kalifornské univerzity nahlédli mezi stovky majitelů koček,...
Jed proti hrabošům se zatím plošně aktivovat nebude

Jed proti hrabošům se zatím...

Ministerstvo zemědělství po kritice odborníků, veřejnosti a Ministerstva životního...
Pozůstatky největšího papouška nalezli na Novém Zélandu

Pozůstatky největšího papouška...

Zřejmě největší druh papouška v historii objevili australští paleontologové....

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jaké potraviny možná skladujete špatně?

Jaké potraviny možná skladujete...

Podle nezávislých průzkumů až 40 % potravin, které nakoupíme, nakonec...
Při průzkumu Prášilského jezera vědce překvapil nečekaný živočich

Při průzkumu Prášilského jezera vědce...

Hned několik velkých překvapení přinesl hydrobiologům z Biologického centra Akademie...
Přehledně: Neuvěřitelné rekordy hmyzí říše!

Přehledně: Neuvěřitelné rekordy...

Hmyz patří mezi nejpočetnější skupinu živočichů, která obývá všechny suchozemské...
Tajemství vyšehradského hřbitova: Proč se Neruda musel stěhovat ze Slavína?

Tajemství vyšehradského hřbitova:...

Starostu pražského Smíchova Petra Fischera zajímá osud významných Čechů i po jejich...
Kořeny Andyho Warhola: Umí česky, bavit se ale nechce!

Kořeny Andyho Warhola: Umí...

Kresby a obrazy s polévkovými plechovkami, lahvemi na Coca-Colu,...
Čeští senioři podceňují očkování proti chřipce

Čeští senioři podceňují očkování...

Chladné měsíce roku jsou typické zvýšeným výskytem viru chřipky, kterému...
Mohli by dva lidé zalidnit celou planetu?

Mohli by dva lidé zalidnit celou...

Myslíte si, že opravdu na počátku celého...
Grigorij Rasputin: Carskou přízeň mu zajistilo zázračné uzdravení

Grigorij Rasputin: Carskou přízeň mu...

Do světnice přiběhne rozespalý chlapec Rasputin. „To on je zloděj!“ vykřikne a...
Srdce: orgán emocí a krve. Jaké nemoci jej mohou postihnout?

Srdce: orgán emocí a krve. Jaké...

Lidské srdce patří společně s mozkem k nejdůležitějším orgánům našeho těla....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.