Američtí antropologové nyní na základě analýzy mikroskopických stop na zkamenělých zubech složili jídelníček dvou předchůdců dnešního člověka.
Malý, hubený Australopithecus africanus, žijící před dvěma až třemi miliony let, se podle nich živil především lehčí stravou, pochutnal si na ovoci, mladých listech a pravděpodobně občas i na mase. Paranthropus robustus naopak dával přednost ořechům, semenům nebo jádrům, tedy stravě, která byla dostupná na stepi, v místě jeho „bydliště“. Tento hominid, o němž se vědci kvůli jeho obličejovým rysům dlouho domnívali, že spíše dával přednost tvrdším jídlům, žil před dvěma miliony let. Na rozdíl od Australophiteca měl mnohem větší zuby, mohutnější čelist a vyvinutější žvýkací svaly.
Na celém americkém výzkumu byla především unikátní metoda, kterou experti použili. Kvůli určení stravy hominidů porovnávali jejich zuby se zuby dnešních primátů. Přitom pracovali se speciálním mikroskopem a počítačovým programem, který analyzoval miniaturní opotřebení zubů. „Nová technika zamezí chybám při pozorování a umožňuje nám podívat se na rozmanitost a zároveň překrývání mezi jednotlivými druhy,“ říká Peter Ungar, který celou studii vedl.
