Domů     Příroda
Housenky se umí bránit!
21.stoleti 2.8.2005

Američtí vědci z univerzity v Arizoně v uplynulých dnech zjistili, že některé druhy housenek se, pokud je napadne parazit, dokáží samy účinně bránit.Američtí vědci z univerzity v Arizoně v uplynulých dnech zjistili, že některé druhy housenek se, pokud je napadne parazit, dokáží samy účinně bránit.

Konkrétně jde o housenky můr Grammia geneura a Estigmene acrea, které žijí na pastvinách jižní Arizony. Tito tvorové jsou přístupní celé řadě parazitů. Nejčastěji je zneužívají mouchy, které na ně nakladou vajíčka, z nichž se vyvinou doslova malí dravci. Ve snaze získat co nejvíce potravy se housenkám zavrtávají do těla a postupně je požírají, než je zcela zahubí. Pokud chce housenka jejich útok přežít, musí se jim začít účinně bránit. A američtí odborníci teď zjistili jak.
Jakmile nějaký parazit housenku napadne, změní se její chutě. Obvykle tyto housenky spořádají, co najdou, ale v případě napadení parazitem si vytvoří nový jídelníček. Začnou dávat přednost rostlinám, které obsahují alkaloidy, jsou hořké a pro parazity často toxické. Housenky se tak stanou pro ně neatraktivní a rezistentní vůči jejich dalším útokům. Takové chování je v živočišné říši poměrně neobvyklé, protože většina zvířat napadených parazity spíše svou stravu nevítaným návštěvníkům přizpůsobuje. „Jde o nový a překvapivý druh interakce mezi organismy,“ říká doktorka Elizabeth Bernays, která se na výzkumu podílela.

Předchozí článek
Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz