Díky nálezu nejstarších dinosauřích embryí na světě mohl teď mezinárodní tým odborníků odhalit nové podrobnosti ze života dávných tvorů.

V roce 1978 bylo v jižní Africe objeveno šest dinosauřích vajec. Vědci je od té doby zkoumali a nedávno se jim podařilo dvě vejce díky moderním archeologickým technologiím otevřít tak, aby neporušili embryo dávného tvora nazvaného Massospondylus carinatus. Při jeho dalším zkoumání zjistili několik nových skutečností o vývoji tohoto býložravce, který žil na naší planetě před 190 miliony let.
Nalezená embrya se nacházela ve stavu těsně před vylíhnutím, a přesto neměla vyvinuté zuby. To odborníky přivedlo na myšlenku, že se o ně jejich rodiče starali, chránili je a krmili, dokud se mláďata nestala soběstačnými. Podle tělesných proporcí embrya navíc vědci předpokládají, že mládě po narození lezlo po čtyřech a po dvou začalo chodit až ve starším věku. Nejprve mělo poměrně krátký ocas, krk v horizontální poloze, dlouhé přední končetiny a velkou hlavu. Postupně, jak tvor dospíval, se začal u něj výrazněji prodlužovat krk, který rostl mnohem rychleji než ostatní části jeho těla. Odborníci předpokládají, že příčinou, proč se ze čtyřnohého tvora stal dvounohý, proto bylo především udržení rovnováhy, zvláště kvůli dlouhému krku zvířete. Vývoj ze čtyřnohého na dvounohého tvora u dinosaurů přitom představuje unikát, protože nikdy předtím nebyl zaznamenán.