Když se před deseti lety na trhu objevily první nosiče DVD, veřejnost je vnímala jako cosi revolučního a převratného. Ovšem vývoj postupuje mílovými kroky vpřed a výrobci představují stále nové a modernější technologie záznamu dat.
Revoluční modrý paprsek
Před nedávnem japonská společnost Sony pochlubila novým projektem vysokokapacitního záznamu, který pojmenovala Blu-ray. Svůj název získal podle modrého paprsku, který je tenčí a má kratší vlnovou délku než dosud běžně používaný červený. Disku proto přibylo na kapacitě, podle výrobce 25 GB a v dvojvrstvovém provedení pak 50 GB. Připomeňme jen, že na dnešní klasické „cédéčko“ se vejde 700 MB informací a na disk DVD 4,7 GB.
Modrý laserový paprsek je tedy v technologii Blu-Ray schopen číst z disku podstatně více informací. Ty se vtěsnají na médium do menších jednotek než na standardní disk. Podle výrobce bude i technologicky možné v krátké době zvýšit kapacitu jednoho takového disku až na téměř neuvěřitelných 200 GB. Data se u Blu-ray ukládají na povrch základní vrstvy, pokryté další tenkou vrstvou, plnící ochrannou funkci.
Konkurence nespí
I v této oblasti však panuje drsný konkurenční boj. Další japonská společnost Toshiba totiž vyvinula systém, který rovněž využívá modré světlo. U HD DVD, jak se produkt Toshiby nazývá, se však paměťová vrstva nachází mezi dvěma základními vrstvami. Posledním trumfem Toshiby je pak třívrstvový disk, který má kapacitu 45 GB. Vejde se tak na něj až 12 hodin filmu s vysoce kvalitním rozlišením. Problémem však je, že systémy obou firem jsou nekompatibilní.
Boj o formát
Mezi výrobci DVD technologií zuří již několik let válka o to, jaký formát by měl být standardizován. Blu-ray od Sony podporují Philips, Dell, Hewlett-Packard, Panasonic nebo Samsung a filmová studia Disney a Sony Pictures. Druhá skupina vedená japonskými koncerny Toshiba a Sanyo navrhuje normu HD DVD, kterou pro změnu upřednostňují filmová studia Warner Bros, Paramount nebo Universal. Tato technologie má sice méně ukládací kapacity, podle jejích zastánců je však levnější a bude dříve využitelná. Zatimco HD DVD rekordéry by měly stát zpočátku kolem 50 tisíc současný Blu-ray model stojí víc než 100 tisíc.
Sony a Toshiba se již delší dobu přetahují o vůdčí postavení na trhu DVD přehrávačů, který je neustále na vzestupu a nezdá se, že by ho v nejbližších letech čekala recese. Je tedy zcela pochopitelné, že přijetí formátu některé ze soupeřících firem za standard, by znamenalo pro jeho výrobce obrovskou výhodu. Zatím tak reálně hrozí, že se bude opakovat případ videokazet, kdy v oběhu byly jak formáty VHS, tak formáty Beta. Během letošního jara proto Sony a Toshiba vedly jednání, která by měla konkurenční formáty optických disků nové generace sjednotit. I kdyby obě společnosti k dohodě dospěly, bude po určitý čas v oběhu ještě zboží od obou výrobců. Podle managementu Toshiby však taková situace nepotrvá příliš dlouho a trh si celý problém vyřeší sám. Někteří výrobci však nechtějí na nejistý výsledek jednání čekat, takže například Thomson už oznámil, že jeho produkty budou raději podporovat oba formáty. Své k tomuto problému řekl i nizozemský koncern Philips. Na letošním veletrhu spotřební elektroniky v Las Vegas Philips uvedl novou počítačovou mechaniku se třemi lasery, která je schopná přehrát CD a DVD disky ve třech různých formátech, včetně technologie Blu-Ray.
Čínská reakce
Společnost Advanced Optical Storage Research Alliance pro změnu vyvinula formát FVD. Ten zůstává věrný červenému laseru a stal se populární zejména v Číně. To může být způsobeno i tím, že se od klasických DVD odlišuje způsobem kódování a dekódování informací. Právě Čína totiž pravidelně obsazuje čelní pozice v pořadí počtu pirátských kopií CD i DVD, takže navržený formát je pro ni ideální.
Jednovrstvové disky formátu FVD budou mít kapacitu okolo 6 GB, dvouvrstvové pak až 11 GB a jeho cena se bude pohybovat kolem 150 amerických dolarů (cca 3500 Kč). Příští generace těchto nosičů by pak měla mít kapacitu až 16 GB.
Je zajímavé, že ač na politickém kolbišti jsou vztahy mezi Čínou a Thaj-Wanem velmi napjaté, v oblasti elektroniky a nových technologií si oba státy vycházejí vstříc. Devatenáct thaiwanských společností ve spolupráci s odborníky z pevninské Číny vyvíjí další technologii EVD. Informace o tomto produktu jsou zatím velmi kusé, podle dostupných zpráv by kapacita tohoto disku měla být o 1GB vyšší než u DVD a měl by pravděpodobně využívat klasický červený laser. Možná právě čínského tlaku se japonské firmy obávají a chtějí se mezi sebou rychle dohodnout, protože se dá předpokládat, že čínské produkty by cenu nosičů zřejmě stlačily velmi nízko.
DVD se nevzdává
„Dévédéčka“ ještě nestačila světový trh úplně dobít a už by se mohlo zdát, že brzy skončí v propadlišti dějin. Možná právě proto se ještě nevzdávají. Společnost Iomega, kterou má většina počítačových uživatelů spojenu s výměnnými paměťovými médii ZIP a JAZ, v květnu tohoto roku oznámila, že vynalezla způsob záznamu dat na běžný DVD disk tak, že celková kapacita disku vzroste až na 800 GB. Svůj objev si už dokonce nechala patentovat. To je pro Toshibu i pro Sony hozená rukavice. Iomega v tuto chvíli hledá partnery pro výrobu zařízení, kteří by tuto technologii podporovaly. Každopádně, v této oblasti je pokrok neustále na postupu a v laboratořích po celém světě se pracuje naplno. Nedá se tedy vyloučit, že během krátké doby jiný výrobce přijde s další dosud netušenou technologií. Nechme se překvapit!
DVD slaví první kulaté narozeniny
Není to tak dávno, co byl videopřehrávač symbolem luxusu. Dnes však už videu zvoní hrana, protože zákazník chce především kvalitu a tu mu spíše než VHS zajistí disky DVD.
Do kolonky datum narození si DVD disk zapsal ročník 1995 a první zařízení, na kterých bylo možné přehrát disky DVD, se v obchodech objevila v roce 1996, kde jinde než v Japonsku. Už v příštím roce se s novým médiem seznámila i Evropa. Důvodem k rozvoji „dévédéček“ byl především tlak ze strany filmových studií, které chtěly mít k dispozici disk s dostatečnou kapacitou pro filmový snímek.
V tomtéž roce, kdy DVD začíná dobývat Evropu, se na trhu objevují i první zapisovatelné disky DVD-R. Současně s tím Panasonic, Toshiba a Hitachi uvádějí na trh svou verzi – DVD-RAM. Na tento disk se z obou stran vešlo 9,4 GB a možnost vymazávání a znovunahrávání byla téměř neomezená. Přes tyto nesporné výhody se DVD-RAM masově nerozšířil.
V té době byly mezi veřejností stále ještě populárnější videokazety, jejichž hlavní předností byla především cena. Dnes už se cenová hladina vyrovnává, takže zbývalo odstranit poslední handicap dévédéček – nemožnost přehrávání. Od toho jsou na trhu DVD-rekordéry. Na rozdíl od videa zde se na nahrávkách nepodepisuje časté přehrávání a zůstávají kvalitní. Po desetiletém boji může pásek hodit do ringu bílý ručník, naopak disky mohou slavit své vítězství. Otázkou je na jak dlouho a kdo bude jejich soupeřem v 21. století.
Jak si filmoví producenti rozdělili svět
Když se na trhu objevily první DVD-video disky, okamžitě se jeho tvůrci začali potýkat s problémem, jak nové médium uchránit před nelegálním kopírováním. Byla vytvořena speciální kódování, takže kdokoliv chtěl vyrábět přístroje na čtení těchto disků, byl nucen pořídit si licenci.
Filmoví producenti poté vymysleli další ochranu, když přišli se systémem tzv. DVD regionů. V praxi to znamená, že DVD disk zakoupený v USA nelze přehrát v Evropě nebo v Africe. Česká republika je, podobně jako celá západní a střední Evropa, umístěna v regionu č. 2.
Ovšem ani vymezení DVD regionů není nepřekonatelnou překážkou. Některé přístroje mají nastavitelnou možnost přehrávání DVD disků pro více regionů. Dále existují DVD mechaniky, kterým nezáleží na tom, který disk přehrávají. V současnosti lze z internetu stáhnout i volné verze programů, které si s tímto problémem poradí. Existují i další programy, díky kterým lze „dévédéčko“ importované z USA přehrát v pražském bytě.
Přehled jednotlivých DVD regionů
Region 0 možnost přehrávání kdekoliv
Region 1 USA, Kanada
Region 2 Evropa, Grónsko, Japonsko, Blízký Východ, Egypt, JAR
Region 3 Jihovýchodní a východní Asie včetně Hongkongu
Region 4 Austrálie a Oceánie, Latinská Amerika
Region 5 SNS, Indie, Pákistán, zbytek Afriky, Mongolsko, KLDR
Region 6 Čína
Region 7 rezervace
Region 8 paluby lodí a letadel