Domů     Příroda
Nespavci mezi delfíny
21.stoleti 1.7.2005

Vědci z Kalifornské univerzity nyní zjistili, že mláďata některých kytovců celý měsíc po narození nespí, stejně jako jejich matky.Vědci z Kalifornské univerzity nyní zjistili, že mláďata některých kytovců celý měsíc po narození nespí, stejně jako jejich matky.

Konkrétně tuto pozoruhodnou skutečnost sledovali u delfínů skákavých (Tursiops truncates) a u kosatek dravých (Orcinus orca) chovaných v zajetí. Zatímco většina tvorů po narození spánek co možná nejvíce prodlužuje, aby se zdravě vyvíjela, mláďata delfínů a kosatek i jejich matky zůstávají vzhůru. Má to své výhody. Především je tak pro predátory obtížnější malé delfíny ulovit. Dále pak odborníci předpokládají, že nespavost mláďatům umožňuje udržovat si stálou tělesnou teplotu do doby, než se u nich dostatečně vyvine izolační tuková vrstva. Vědci zvířatům změřili množství hormonu kortizolu v těle, kterým organismus obvykle reaguje na stres. Zjistili přitom, že jeho úroveň zcela odpovídá normálu, tudíž zvířata nespavostí nijak netrpí. Záhadou zůstává, jak je možné.
Dospělí kytovci tráví spánkem pět až osm hodin denně a mláďata se postupem času tomuto režimu rovněž přizpůsobí.

Předchozí článek
Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz