Záběr americké družice Terra ukazuje ústí madagaskarské řeky Betsiboka, otevírající se do Mozambického průlivu, který odděluje ostrov od Afriky.
Slaná voda z průlivu proniká do vnitrozemí a mísí se s říční vodou. Řeka přinesla obrovské množství usazenin, které pravidelné přílivy a odlivy vytvarovaly do stovek barvitých ostrůvků a písčin.
Řeka Betsiboka ústí na severozápadním pobřeží Madagaskaru, které je zároveň zřejmě nejproměnlivějším pobřežím na světě. Výsledkem více než století trvající intenzivní těžby dřeva v tropických deštných pralesech a mangrovníkových porostech je téměř úplné odlesnění některých oblastí a neuvěřitelná míra eroze půdy. Po velkém dešti jsou světle červené soli spláchnuty z horských svahů do řek a na pobřeží. Z vesmíru v té chvíli vypadá Madagaskar, jakoby do moře „krvácel“. Vlivem eroze se zaplňují a ucpávají jednotlivé přítoky, což způsobuje neustálý pohyb pobřeží. Na malém obrázku je vidět situace po cyklónu, je patrné obrovské množství červeně zbarvených sedimentů.
Madagaskar, čtvrtý největší ostrov na Zemi, se od prapevniny Gondwany odtrhl asi před 165 miliony let, o 80 miliónů let později se oddělil i od Indie. Díky izolaci a odlišnému klimatu v různých částech ostrova se zde vyskytuje velké množství rozmanitých živočišných i rostlinných druhů (diverzita), z nichž některé se vyskytují pouze zde (endemizmus). S nadsázkou se o Madagaskaru mluví jako o nejmenším kontinentu.
