Domů     Historie
První flóra vznikla v prvohorách
21.stoleti 7.5.2005

Za kolébku pozemských rostlin je dnes obecně považováno paleozoikum, neboli prvohory. Samotné slovo paleozoikum, znamená vlastně dávný život a odpovídá bouřlivému období ve vývoji Země, kdy nastala exploze všech životních forem.Za kolébku pozemských rostlin je dnes obecně považováno paleozoikum, neboli prvohory. Samotné slovo paleozoikum, znamená vlastně dávný život a odpovídá bouřlivému období ve vývoji Země, kdy nastala exploze všech životních forem.

Celá perioda prvohor v trvání 300 milionů let zahrnuje šest období – kambrium, ordovik, silur, devon, karbon a perm – a probíhala před 550 – 260 miliony let. Naše dnešní znalosti se opírají především o fosilní nálezy nižších rostlin, tedy především řas, a v pozdější době i cévnatých rostlin, např. kapradin či plavuní.

Na pevninu vystupují obří řasy
První dvě období – kambrium a ordovik (550 – 435 mil. let) – jsou z botanického hlediska pro nás ještě poměrně nevýrazná. Nálezy se opírají především o zkamenělé předchůdce dnešních rostlin, tedy řas a spór. Někteří paleontologové razí pro období kambria termín kambrická exploze, což je vlastně prudké zvýšení počtu druhů organismů, obývajících tehdejší Zemi. Na pevnině se začaly v tomto období hojněji objevovat první suchozemské rostliny a to především v bažinatých oblastech. Pravá expanze těchto rostlin však začíná teprve v siluru (435 – 412 mil. let). Období je charakteristické velkými tektonickými změnami, ústupem moří a to byla příležitost pro i pro další expanzi rostlin. Objevují se zelené, červené a hnědé řasy s podivuhodnými vlastnostmi, podobající se spíše stromům. Jejich kmeny měly často v průměru i dva metry. V období se častěji objevují i primitivní cévnaté výtrusné rostliny.

Bouřlivý vývoj nastal v devonu
Příhodné podmínky v devonu (tedy před zhruba 400 miliony let) trvajícím asi 50 milionů let, vyznačující se zejména rozsáhlými močálovitými plochami, skleníkovým ovzduším a příznivými teplotami, umožnily i rychlý vývoj nových druhů rostlin. Objevují se v hojnější míře přesličky a plavuně (často obřích rozměrů), přicházejí primitivní typy tajnosnubných cévnatých rostlin a v řadě rostlinných druhů už se objevuje i lignin, tedy látka způsobující dřevnatění jejich stonků. Do té doby měly i obří stromovité rostliny kmeny dužnaté. Ve svrchním devonu už přichází doba rostlin, jaké známe dodnes, tedy kapraďorostů a předchůdců nahosemenných rostlin.

Jak vznikly zkameněliny?
Zkameněliny jsou vlastně důsledkem složitých chemických reakcí, probíhajících ve svrchních vrstvách půdy. Živý organismus byl většinou zasypán usazeninami a v jeho tělesné konstrukci docházelo k celé řadě změn, měnících jeho minerální a chemické složení. Přitom se obvykle neměnila jeho struktura, ani tvar. Na procesu se podílela jak tekoucí voda, rozpuštěné minerály i původní složení organismu. Příkladem může být zkamenělé dřevo, které si svůj tvar dochovává naprosto dokonale. Nezměnily se ani letokruhy či vlákna bez ohledu na to, že původní celulóza a další složky byly zcela nahrazeny oxidem křemičitým, tedy sloučeninou, která vytváří i běžný minerál, křemen. Dřevo se tedy přeměnilo ve zcela typický kámen.
Dalším typem zkamenělin jsou otisky, tedy jakési negativní obrazy původních rostlin, které se v půdě většinou bezezbytku rozložily, ale jejich otisk nám zachoval jejich původní podobu i tvar.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Přezdívá se jí „božská částice“ – Higgsův boson. Ač její jméno zní téměř mysticky, jde o velmi reálný, vědecky doložený objev, který proměnil naše chápání vesmíru. Právě ona totiž dává elementárním částicím jejich hmotnost, a tedy i podmínky pro vznik hvězd, planet i života samotného. V červenci 2012 se v podzemí u Ženevy otřásl svět […]
Staletí zanechávají na olejomalbách významných i těch méně známých mistrů výrazné stopy. Přirozené stárnutí děl má za následek praskliny, odlupování kousků pigmentů, změny barev a nejrůznější drobné skvrny. Oprava škod může restaurátorům trvat roky, takže je toto úsilí vyhrazeno jen pro nejcennější díla. Těm ostatním nyní nabízí záchranu umělá inteligence… Restaurování uměleckých děl je náročná […]
Historie Objevy 12.6.2025
Jak mohl skutečně vypadat svatý Václav? Na to se pokusil odpovědět mezinárodní tým vědců, který za pomoci nejmodernějších forenzních technik vytvořil digitální rekonstrukci podoby slavného českého knížete a světce. Využili k tomu lebku uloženou v rámci Svatovítského pokladu v Praze, přičemž výsledky svého výzkumu zveřejnili v odborném časopise Heritage. Na projektu se podíleli odborníci z […]
Dnes si řada lidí neumí představit svůj život bez kočky po svém boku. Jejich původ je však stejně záhadný jako tato zvířata samotná. Vědci nyní zpochybnili dlouho platnou hypotézu o tom, že kočky byly poprvé domestikovány v oblasti Levanty, kde chránily úrodu obilí před hlodavci. Podle dvou nových teorií pochází kočky ze Severní Afriky, nejpravděpodobněji […]
Když paleontologové objevili v roce 1988 na ostrově Vancouver v Britské Kolumbii v Kanadě kompletní, ale špatně zachovanou fosilii mořské příšery, domnívali se, že patřila nějakému zástupci plesiosaurů. Nyní, díky dalším objevům, ji odborníci přiřkli zcela novému druhu elasmousaura, kterého pojmenovali Traskasaura sandrae. Plesiosauři, stejně jako jejich podskupina elasmousauři, žili po celé období křídy (před […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz