Domů     Historie
První flóra vznikla v prvohorách
21.stoleti 7.5.2005

Za kolébku pozemských rostlin je dnes obecně považováno paleozoikum, neboli prvohory. Samotné slovo paleozoikum, znamená vlastně dávný život a odpovídá bouřlivému období ve vývoji Země, kdy nastala exploze všech životních forem.Za kolébku pozemských rostlin je dnes obecně považováno paleozoikum, neboli prvohory. Samotné slovo paleozoikum, znamená vlastně dávný život a odpovídá bouřlivému období ve vývoji Země, kdy nastala exploze všech životních forem.

Celá perioda prvohor v trvání 300 milionů let zahrnuje šest období – kambrium, ordovik, silur, devon, karbon a perm – a probíhala před 550 – 260 miliony let. Naše dnešní znalosti se opírají především o fosilní nálezy nižších rostlin, tedy především řas, a v pozdější době i cévnatých rostlin, např. kapradin či plavuní.

Na pevninu vystupují obří řasy
První dvě období – kambrium a ordovik (550 – 435 mil. let) – jsou z botanického hlediska pro nás ještě poměrně nevýrazná. Nálezy se opírají především o zkamenělé předchůdce dnešních rostlin, tedy řas a spór. Někteří paleontologové razí pro období kambria termín kambrická exploze, což je vlastně prudké zvýšení počtu druhů organismů, obývajících tehdejší Zemi. Na pevnině se začaly v tomto období hojněji objevovat první suchozemské rostliny a to především v bažinatých oblastech. Pravá expanze těchto rostlin však začíná teprve v siluru (435 – 412 mil. let). Období je charakteristické velkými tektonickými změnami, ústupem moří a to byla příležitost pro i pro další expanzi rostlin. Objevují se zelené, červené a hnědé řasy s podivuhodnými vlastnostmi, podobající se spíše stromům. Jejich kmeny měly často v průměru i dva metry. V období se častěji objevují i primitivní cévnaté výtrusné rostliny.

Bouřlivý vývoj nastal v devonu
Příhodné podmínky v devonu (tedy před zhruba 400 miliony let) trvajícím asi 50 milionů let, vyznačující se zejména rozsáhlými močálovitými plochami, skleníkovým ovzduším a příznivými teplotami, umožnily i rychlý vývoj nových druhů rostlin. Objevují se v hojnější míře přesličky a plavuně (často obřích rozměrů), přicházejí primitivní typy tajnosnubných cévnatých rostlin a v řadě rostlinných druhů už se objevuje i lignin, tedy látka způsobující dřevnatění jejich stonků. Do té doby měly i obří stromovité rostliny kmeny dužnaté. Ve svrchním devonu už přichází doba rostlin, jaké známe dodnes, tedy kapraďorostů a předchůdců nahosemenných rostlin.

Jak vznikly zkameněliny?
Zkameněliny jsou vlastně důsledkem složitých chemických reakcí, probíhajících ve svrchních vrstvách půdy. Živý organismus byl většinou zasypán usazeninami a v jeho tělesné konstrukci docházelo k celé řadě změn, měnících jeho minerální a chemické složení. Přitom se obvykle neměnila jeho struktura, ani tvar. Na procesu se podílela jak tekoucí voda, rozpuštěné minerály i původní složení organismu. Příkladem může být zkamenělé dřevo, které si svůj tvar dochovává naprosto dokonale. Nezměnily se ani letokruhy či vlákna bez ohledu na to, že původní celulóza a další složky byly zcela nahrazeny oxidem křemičitým, tedy sloučeninou, která vytváří i běžný minerál, křemen. Dřevo se tedy přeměnilo ve zcela typický kámen.
Dalším typem zkamenělin jsou otisky, tedy jakési negativní obrazy původních rostlin, které se v půdě většinou bezezbytku rozložily, ale jejich otisk nám zachoval jejich původní podobu i tvar.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Stovky svitků shořely v knihovně římského domu v Herkulaneu, městě na západním pobřeží Itálie, které lehlo spolu s Pompejemi popelem při erupci Vesuvu v roce 79. Tři z nich jsou uloženy v Bodleyově knihovně na Univerzitě v Oxfordu. Tajemství jednoho z nich se nyní odborníkům pomalu daří odkrývat. Vykopávky v římské luxusní vile, která zřejmě […]
Tradiční pohled archeologů tvrdí, že povodí řeky Amazonky nebylo z hlediska životního prostředí schopné vyživit velkou populaci. Nyní se ukazuje, že je tento názor v rozporu s nálezy uskutečněnými na pláních zvaných Llanos de Moxos, na nichž se nacházejí pozůstatky po velkých předkolumbovských zemědělských společnostech, které zde podle všeho ve velkém pěstovaly kukuřici. Llanos de […]
Historie Objevy 30.1.2025
Věda je plná překvapení – a některá jsou poněkud nečekaná. Dánští paleontologové narazili na unikátní zkamenělinu, která na první pohled nevypadá nijak pozoruhodně. Ve vrstvách prastarých usazenin objevili zkamenělé rybí zvratky, které mohou poskytnout nové informace o stravovacích návycích dávných mořských predátorů. Fosilie byla nalezena na jihovýchodě Dánska v oblasti známé svými dobře zachovanými pozůstatky […]
Každé dávné společenství mělo svoji mytologii, soubor příběhů, jež vysvětlovaly jevy, které nebyly tyto kultury schopny pochopit, a tak je připisovaly nadpřirozenu. Většinou se týkaly původu a smyslu života a vesmíru, případně meteorologických jevů. Zpravidla souvisely s vírou a morálkou a vystupovaly v nich bohové, hrdinové či postavy s nadlidskými schopnostmi. Ačkoliv je vnímáme spíše […]
Dětská kreativita má své kořeny mnohem hlouběji v historii, než jsme si kdy mysleli. Nové výzkumy ukazují, že mnoho jeskynních kreseb z doby ledové mohly vytvořit děti. Tyto objevy mění naše představy o kulturním a společenském životě pravěkých komunit. Analýza jeskynního umění z doby mladého paleolitu, včetně kreseb v jeskyních Margot ve Francii a Las […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz