Cestující záškodníci

Jsou všude kolem nás, i tam kde byste je nečekali. Šíří se jako lavina současně s rozvojem mezistátní dopravy a masovým rozšiřováním turistiky. Zatím si jejich nebezpečnost většina lidí příliš neuvědomuje, ale pro přírodu a její ekosystémy znamenají často smrtelné nebezpečí.

Jde o invazní rostliny.Jsou všude kolem nás, i tam kde byste je nečekali. Šíří se jako lavina současně s rozvojem mezistátní dopravy a masovým rozšiřováním turistiky. Zatím si jejich nebezpečnost většina lidí příliš neuvědomuje, ale pro přírodu a její ekosystémy znamenají často smrtelné nebezpečí. Jde o invazní rostliny.

Jejich šíření je tak snadné zejména z toho důvodu, že jde o druhy, které jsou vyloženě nenáročné na živiny a uchytí se proto všude, i ve značně nepříznivých podmínkách na rumištích, podél silnic, ale i ve městech a v kulturní krajině.

Navíc tyto rostliny se přestěhováním do jiných podmínek na jiný kontinent zbaví svých přirozených škůdců a chorob a získají tak prakticky neomezené podmínky pro svůj rozvoj. K jejich intenzivnímu šíření přispívá i rychlý růst, schopnost rozmnožování v co nejnižším věku, velká produkce a snadná šiřitelnost semen i jejich vysoká klíčivost.

Mnohdy má jejich přítomnost v naší krajině na svědomí i nezodpovědnost některých botanických nadšenců, kteří si je přivážejí jako okrasné rostliny do svých zahrádek. Jejich likvidace je pak nesmírně nákladná a v současných ekonomických podmínkách mnohdy i nemožná.

Často se tedy musíme s jejich existencí jen trpně smířit a snažit se jejich životní prostor co nejvíce omezovat.

Nebezpečí invazních rostlinPrvní vlna šíření invazních rostlin začala už se vznikem a šířením zemědělství, tedy už kolem 5. tisíciletí př. n. letopočtem. Další vlna nastala v období velkých římských výbojů a poslední velká vlna přišla s objevením Ameriky.

Protože invazní rostliny se dnes šíří většinou prostřednictvím dopravních prostředků, ať již vlaků, lodí nebo kamionů, najdeme nejvíce druhů podél železničních tratí, vodních toků či silnic. Výjimkou ovšem není ani jejich šíření v tekoucí vodě.

Mnohá jejich semena, vystřelená do vody uplavou desítky kilometrů, než se uchytí na břehu a založí novou kolonii v místech, kde bychom je nikdy nečekali. Šíření invazních rostlin ovšem nemá na svědomí jen člověk.

Velmi aktivně se na tom podílejí například ptáci, kteří semena rostlin sezobnou a přenášejí v trávicím traktu na stovky kilometrů. Semena přitom neztrácejí klíčivost a na novém místě se velmi rychle uchytí.

V malých lokalitách jsou horlivými služebníky roznášejícími semena například i mravenci. Obyvatelé jednoho mraveniště tak dokážou za sezónu přestěhovat až 40 000 semínek. Jsou ovšem i další přirozené způsoby šíření, jako je například vítr.

Proč jsou pro přírodu nebezpečné?Několik důvodů, proč znamenají invazní rostliny pro přirozené ekosystémy nebezpečí jsme si již uvedli. Nicméně podívejme se blíže na jejich agresivní chování. To můžeme nejlépe poznat, projdeme-li se po břehu některého z potoků, nebo řeky.

Úplně nejlépe to vidí vodáci, sjíždějící například Sázavu, Odru nebo Lužnici. Ještě před pár lety bylo z hladiny vidět do luk a polí, břehy lemovaly vlhkomilné luční květiny. Dnes je to vše minulostí.

Břehy jsou lemovány neprostupným porostem netýkavek a křídlatek, které zabraňují výhledu a zároveň ničí původní místní ekosystémy. Pokud se podíváte blíže pod tento nevábný porost, nenajdete nic jiného než holou zem beze stopy dalších rostlin.

Invazní rostliny tedy původní rostliny vytlačují a velkým množstvím rozměrných listů je zadusí. K tomu přispívá i jejich rychlý růst a velké množství tlejících zbytků. Mnohdy vypouštějí do půdy toxiny, které ji tak znehodnotí pro další rostliny.

Svými nároky na živiny mění pH a složení půdy. Mnohdy jsou atraktivnější pro hmyz a ostatní kvetoucí květiny pak odsunou do pozadí.

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)Zavlečen k nám byl z Asie, pravděpodobně z Kazachstánu. Měla to být původně okrasná rostlina pro zámecký park v Kynžvartu. Dorůstá výšky až 4 metry, na stonku má purpurové skvrny, květy jsou bílé okoličnaté.

Stonek může mít v průměru až 15 centimetrů a jeho listy dosahují délky až 1,7 metru. Na jedné rostlině může být až 100 000 semen, která si udržují klíčivost až 12 let. Bolševník je známý tím, že vyvolává podráždění kůže, protože obsahuje furokumariny, které při kontaktu s pokožkou vyvolávají fotochemické reakce, puchýře podobné popáleninám, podráždění kůže a její zčervenání.

Křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis)Původem z poloostrova Sachalin na východě Ruska. Byla k nám dovezena jako okrasná rostlina v roce 1869. Dorůstá výšky až 4 metry, má podlouhlé oválné listy, nepatrně ochlupené na rubu.

Křídlatka japonská ( Reynoutria japonica)Do Evropy se dostala v roce 1825 rovněž jako okrasná rostlina z východní Asie. Patří mezi význačné medonosné rostliny, dorůstá výšky až 2,5 metru. Listy má řapíkaté, vejčité.

Drobné bílé květy tvoří latu.

Křídlatka česká (Reynoutria x bohemica)Jde o křížence obou předešlých druhů, výpěstek nesvědomitých zahrádkářů. Kříženec si totiž posbíral od každého druhu ty nejhorší vlastnosti a začal se masově na našem území šířit.

Je také nejagresivnější a nejodolnější z křídlatek. Křídlatky najdeme i na těch nejchudších půdách, okrajích silnic, na rumištích a stavbách, skládkách a podél vodních toků. Vzhledem ke své výšce, velkým listům a husté spleti oddenků zahubí ve svém okolí všechny další rostliny

Netýkavka žláznatá (Impatiens gladulifera)Patří k nejrozšířenějším invazním rostlinám a stejně jako její menší sestru Netýkavku malokvětou (Impatiens parviflora) ji asi všichni dobře poznáme podle podlouhlých tobolek, které v době zralosti při sebemenším dotyku puknou a vymrští semena až několik metrů do okolí.

Dorůstá výšky až 3 metry a roste zejména ve vlhčích místech, na březích potoků a řek. Svými velkými listy a bujným růstem zastíní veškerou okolní vegetaci. Pochází z Himalájí a přišla k nám také jako okrasná rostlina.

Stonek netýkavky je žláznatý a květy jsou zbarveny od bílé, přes červenou až po nachovou barvu.

Ovsík vyvýšený (Arrhenatrerum elatius)Ovsík k nám přicestoval poměrně zblízka, z Alp. Jeho husté porosty vytlačují ze svého okolí ostatní rostliny. Na loukách je dnes běžnou bylinou. Původně se zdržoval především na vlhčích loukách, bohatých na živiny, ale v současnosti už se aklimatizoval natolik, že mu postačují i chudší sušší oblasti.

Borovice jako chobotniceBorovici vejmutovku (Pinus strobus) bychom klidně mohli přirovnat k nenasytné chobotnici. Původem je ze Severní Ameriky a k nám se dostala koncem 18. století. Jde o krásnou okrasnou dřevinu, kterou najdeme v mnohých parcích i lesoparcích a v posledních letech bohužel stále častěji i ve volné přírodě.

V našich podmínkách je vejmutovka velice agresivním druhem dřeviny. Má sice velmi kvalitní dřevo, využívané v nábytkářském průmyslu, ale její působení v lesích je značně negativní. Má totiž vysoce agresivní jehličí, které se nesnadno rozkládá a je velmi agresivní.

Pod dlouholetými nánosy jehličí vejmutovky nenajdeme v lese žádný život. Veškerá semena lesních porostů nemají šanci na vyklíčení. Navíc se vyznačuje oproti dalším jehličnanům velmi rychlým růstem a plodí už po dvaceti letech.

Naše borovice lesní až po 50 letech. Svým rychlým růstem tedy vejmutovka zamezí růstu dalších semenáčků a postupně je vytlačuje ze svého území.

Seznam nejběžnějších invazních rostlin, které můžeme nalézt v naší přírodě

Český název Latinský název Čeleď Původní oblastambrózie pelyňkolistá Ambrosia aremisiifolia hvězdnicovité USA a jižní Kanadaambrózie trojklaná Ambrosia trifida hvězdnicovité Severní a Střední Amerikabolševník velkolepý Heracleum mantegazzianum miříkovité Kavkazbér velkoplodý Setaria macrocarpa lipnicovité východní Asiebytel metlatý Kochia scoparia merlíkovité od Asie do jihovýchodní Evropyčirok halabský Sorghum halapense lipnicovité Malá a Střední Asiehulevník povolžský Sisymbrium volgense brukvovité střední část Ruskahuseničák šedý Hirschfelida incana brukvovité Středozemí, severní Afrikahvězdnice Aster lanceolatus,A.

novibelgii hvězdnicovité Severní Amerikachrpovec plazivý Acroptilon repens hvězdnicovité Malá a Střední Asie, jih Ruskakokotice ladní Cuscuta campestris kokoticovité západ Severní Amerikykokotice povázka jetelová Cuscuta epithymum kokoticovité nelze určit, mírný páskonopí rumištní Cannabis ruderalis konopovité Malá a Střední Asie, křídlatka japonská (1) Reynoutria japonica rdesnovité východní Asiekřídlatka sachalinská (2) Reynoutria sachalinensis rdesnovité východní Asiekřídlatka česká Reynoutria x bohemica rdesnovité vzniká na našem území jako kříženec 1 a 2křížatka obecná Commelina communis křížatkovité východní Asielaskavec bílý Amaranthus albus laskavcovité jih USA a Mexikolaskavec žmindovitý Amaranthus blitoides laskavcovité západ USAlaskavec zelenoklasý Amaranthus powellii laskavcovité západní Amerika, středo-a jihoamerické Kordillerylaskavec zelený Amaranthus viridis laskavcovité americké tropylistnatka nocenkovitá Oxybaphus nyctagineus nocenkovité centrální Severní Amerikalocika tatarská Lactuca tatarica hvězdnicovité jihovýchodní Evropa, střední Asiemerlík trpasličí Chenopodium pumilio merlíkovité Austrálie, Nový Zélandmračňák Theofastův Abutilon theophrasti slézovité Čína, Indienetýkavka malokvětá Impatiens parviflora netýkavkovité jihozápadní Sibiř, hory střední Asienetýkavka žláznatá (Royleova) Impatiens glandulifera netýkavkovité vlhčí lesy severozápadní Himalájeopletka čínská Fallopia aubertii rdesnovité východní Asieostrožka východní Consolida orientalis čemeřicovité jihozápadní Evropa až střední Asieovsík vyvýšený Arrhenatherum elatius lipnicovité Alpypelyněk roční Artemisia annua hvězdnicovité Střední Asiepelyňěk Verlotů Artemisia verlotiorum hvězdnicovité Čínapouva řepňolistá Iva xanthiifolia hvězdnicovité střed a západ Severní Amerikyproso vidlicokvěté Panicum dichotomiflorum lipnicovité východ USA, severní Mexiko, Antilyproso vláskovité Panicum capillare lipnicovité Kanada až Mexikopsárka polní Alopecurus myosuroides lipnicovité Středozemí až do Střední Asierozrazil nitkovitý Veronica filiformis krtičníkovité Kavkaz, Malá Asierukevník východní Bunias orientalis brukvovité Arménská vysočinasítina tenká Juncus tenuis Severní Amerikaslunečnice roční Helianthus annuus hvězdnicovité východ Severní Amerikyslunečnice topinambur Helianthus tuberosus hvězdnicovité Severní Amerikašťavel cibulkatý Oxalis debilis šťavelovité Jižní Amerikašťavel širolistý Oxalis latifolia šťavelovité Střední a tropická Jižní Amerikašťovík trojmozolný Rumex triangulivalvis rdesnovité jižní Kanada, severovýchod USAturan roční Erigeron annuus hvězdnicovité Severní Amerikavodní mor kanadský Elodea canadensis žabníkovité Severní Amerika – Kanadavrbovka cizí Epilobium ciliatum pupalkovité Severní Amerikazáraza kumánská Orobanche cumana zárazovité Balnánský poloostrovzáraza menší Orobanche minor zárazovité Jihozápadní Asie, oblast mediteránuzáraza větevnatá Orobanche ramosa zárazovité Severní Afrika, Jihozápadní Asiezlatobýl kanadský Solidago canadensis hvězdnicovité Severní Amerika – Kanadazlatobýl obrovský Solidago gigantea hvězdnicovité Severní Amerika

Autor: Redakce
Rubriky:  Rostliny
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Jaká teplota vzduchu je pro stromy kritická?

Jaká teplota vzduchu je pro...

U stromů v tropických lesích je charakteristické, že při oteplování mohou vázat značné...
Roman Pavela: Šaman českých bylinek

Roman Pavela: Šaman českých bylinek

Doma si povídá s rostlinami. Fascinuje ho, že každý den někdo někde ve světě objeví...
Pavel Kindlmann : Lidstvo je další kometa, likvidátor života

Pavel Kindlmann : Lidstvo je další...

Spolu se 144 autory z celého světa se profesor Pavel Kindlmann podílel na...
Jak jsou na tom vzácné rostliny v evropských lesích?

Jak jsou na tom vzácné rostliny...

Zatímco před zhruba čtyřiceti lety mohl člověk narazit v evropských lesích...
Vědci z Olomouce prozkoumali Borneo

Vědci z Olomouce prozkoumali Borneo

Týmu odborníků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v...
Vyhynutí hrozí až třetině druhů afrických rostlin

Vyhynutí hrozí až třetině druhů...

Podle odborníků je nezvratitelným faktem, že přibližně 7 tisícům druhů...
Postřik proti jmelí je z Brna

Postřik proti jmelí je z Brna

Jmelí bílé (Viscum album) je obzvláště ve vánočním čase velice oblíbené,...
Zachrání lnička Česko?

Zachrání lnička Česko?

Vědcům z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo prozkoumat genom...
Vystresované rostliny vydávají zvuky. My je však neslyšíme…

Vystresované rostliny vydávají...

Na serveru bioRxiv se před několika dny objevila zajímavá vědecká studie, která tvrdí, že...
Pivaři nebudou strádat: Nový gen zajistí dostatek ječmene

Pivaři nebudou strádat: Nový gen...

Vědci ze skotské Heriot-Wattovy univerzity po pěti letech izolovali gen...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Václav Babinský při zatýkání kousal

Václav Babinský při zatýkání kousal

Syn litoměřického nádeníka Václav Babinský vstupuje v roce 1816 do armády. Ve vojenském stejnokroji vydrží osm let,...
Rybí delikatesa: Kdo považoval kaviár za lék proti moru?

Rybí delikatesa: Kdo považoval...

Francouzský král Ludvík XV. přijme posla ruského cara Petra Velikého. „Můj panovník vám posílá dar. Naši vyhlášenou...
Animované filmy: Jaká jsou v nich nejoblíbenější zvířata?

Animované filmy: Jaká jsou v nich...

Jaké zvíře z těch nejznámějších animovaných filmů je...
Nejslavnější jídla, které každý na světě zná

Nejslavnější jídla, které každý na...

Kdybyste měli dát dohromady pět jídel, které...
Hry na akciovém trhu: Zabil se největší spekulant všech dob kvůli dluhům?

Hry na akciovém trhu: Zabil se...

„Pokořím Wall Street. Jednou to dokážu,“ šeptá si roku 1891 čtrnáctiletý americký kluk a zatíná v kapse ruku v...
Zajímavosti vesmíru: Jaké jsou nejextrémnější planety?

Zajímavosti vesmíru: Jaké jsou...

Planet je ve vesmíru nevypočítatelné množství. Některé...
Architekt bestie Edmund Forster: Stvoří Hitlera německý psychiatr?

Architekt bestie Edmund Forster:...

Na podzim roku 1918 se ze zakřiknutého doktora Jekylla stává po moci...
Smrt historika Josefa Šusty: Před soudem dal přednost vltavským vodám

Smrt historika Josefa Šusty: Před...

„Rakev nesmí být zahalena státní vlajkou,“ zní v roce 1945 příkaz z ministerstva vnitra. Pohřeb...
Nápad, který nikdo nechce. Co netušíte o bublinkové folii?

Nápad, který nikdo nechce. Co...

„Ne, to se mi moc nelíbí,“ převrací designér v rukou podivný...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.