Přestože z pozemské fauny a flory zmizí každým rokem stovky druhů, dochází i v současnosti k nenadálým a překvapivým objevům nových zvířat i rostlin. Počátkem tohoto roku byly zveřejněny výsledky expedice do nepřístupných pralesů Bornea, kde vědci nalezli desítky druhů zvířat, které věda dosud neznala.
Na všech kontinentech se skrývají neznámé druhy zvířat
Paleta nálezů a na indonéských útesech a ve vápencových jeskyních je neobvykle široká. Vědci ohlásili objev nejméně dvou nových druhů ryb, množství druhů neznámého hmyzu, nové druhy hlemýžďů a celou řadu dalších nálezů. Expedice celého unikátního ekosystému trvala pět týdnů a zkoumala, a dokumentovala vzácné území, které nemá na celém světě obdoby. Vůbec poprvé byl po biologické stránce prozkoumán velký prostor Východního Kalimantanu . Podle vědců zde žije největší množství endemických druhů (závislých na příslušném ekosystému) z celého Bornea.
Přežijí naše století?
„Objev tak široké rozmanitosti rostlin a zvířat těch nejvzácnějších a často úplně nových druhů na relativně malém prostoru, vyžaduje naléhavou potřebu chránit toto území před rostoucí hrozbou zničení nešetrnými zásahy člověka. Jde především o hospodářskou činnost, těžbu nerostů a vypalování pralesů,“ říká Scott Stanley, který má na starosti konzervační programy v oblasti Východního Kalimantanu. Pro úplnost je třeba dodat, že expedice zkoumala zejména čtyři pralesní systémy na poloostrově Sangkulirang, kde probíhá rychlá a ničivá těžba nerostných surovin a kde nedávno došlo k řadě ničivých požárů. Jedná se tedy o kriticky ohroženou oblast, která v současné době nemá žádný ochranný statut a je proti lidským aktivitám zcela bezbranná. „Jestliže brzy nedojde k nápravě, tucty druhů zmizí dříve, než se někdo dozví, že vůbec existovaly,“ dodává Stanley.
Miniaturní krabi i obří stonožka
Při průzkumu vytipovaných lokalit nevycházeli členové expedice z úžasu. Dokumentovali zde například 124 druhů ptáků, téměř 1/3 všech ptáků žijících na Borneu. Objevili přinejmenším pět nových druhů hmyzu, například nestvůrného švába, mikrokraba či troglobitickou (jeskynní) obří stonožku, připomínající svojí velikostí pěkně urostlého hada. „Byly to pro nás úžasné týdny. Téměř každý den jsme nalézali nové a nové druhy tvorů, přičemž skoro všechny druhy nalezeného hmyzu byly dosud pro vědu neznámé. Sangkulirang je zkrátka nejunikátnějším jeskynním systémem na Zemi,“ řekl Louis Deharveng, entomolog a šéf výzkumu Francouzské akademie věd.
Objevy ve Venezuele
Rovněž nedávná vědecká expedice do pralesů Venezuely objevila 10 nových druhů ryb a zcela neznámé druhy korýšů. Mezi překvapivé objevy patří například obrněný sumec, který má na hlavě jakýsi zašpičatělý chochol, což mu vyneslo přezdívku „pankáč“. Překvapením bylo rovněž nalezení pirani, která byla považována pouze za masožravce. Nový druh se však živí i ovocem. Všežravá piraňa, která nepohrdne plody ani zelenými částmi ponořených stromů byla nazvána Serrasalmus.
Jedním z nejkouzelnějších objevů byl i úplně nový druh malé rudé rybky Tetra, známé v jiné podobě i jako oblíbená akvarijní rybička. Vědci jí dali podle místního indiánského kmene název Aphyocharax yekwanae.
Výzkum oblasti v povodí řeky Caura nyní pokračuje a vědci apelují na venezuelskou vládu, aby celé území vyhlásila přírodní rezervací. Zmíněná oblast se nachází asi 500 kilometrů jihovýchodně od venezuelské metropole Caracas. „Je neuvěřitelné, co všechno lze na poměrně malém území nalézt,“ říká zoolog Antonio Machada, který se podílí na výzkumu. „Stejně neuvěřitelná je pak i skutečnost, že se v povodí Caura plánuje výstavba obřích hydrocentrál, které by přírodní park úplně zničily.“
V Indočíně objevili neznámého tygra
K některým objevům nových zvířata dochází až v laboratořích zoologů a genetiků. Při rozsáhlé analýzy vzorků DNA tak došlo ke zjištění, že indočínský poddruh tygra tvoří vlastně dva – severní a jižní. Ještě v relativně nedávné historii obýval tygr rozsáhlá území Asie. Tygřích poddruhů je známo 8, ale tři z nich (jávský, balijský a kaspický) už v minulém století vymřely a dnes jich tedy žije pouze pět. V roce 1900 žilo v Asii na 100 000 tygrů a jejich počet se snížil na současných 7 000. K objevu nového poddruhu došlo v laboratořích pro výzkum rozmanitosti genomu ve Fredericku v USA. Při analýze bylo zkoumáno na 134 tisíc vzorků DNA tygrů, z nichž jeden se výrazně odlišoval. Na počest významného ochranáře divokých zvířat Petera Jacksona byl šestý žijící poddruh tygra nazván Panthera tigris jacksoni.
Podivný lidoop z Africké džungle
Podivnou rouškou tajemství je obestřen objev nového druhu dvoumetrového lidoopa v afrických pralesích Konga. O tom, že zvíře nepochybně existuje, hovoří zcela jasně autentický záznam kamery, který pořídila americká zooložka Shelly Williamsová. Přestože řada odborníků je k objevu nového druhu primáta skeptická a považuje jej jen za poněkud „přerostlého“ šimpanze, objevitelka se nevzdává a chystá do oblasti novou expedici, která by její objev potvrdila. Zatím tomu brání nejistá politická situace a řada lokálních válek. Nicméně Williamsovou v jejím názoru utvrzují i místní domorodci vyprávěním o pralesním ďáblovi, který se pohybuje jako blesk, používá k zabíjení dřevěné a kamenné kyje a pokud je v tlupě, zaútočí i na lva.
Nový druh ptáka na Filipínách
Na jednom ze vzdálených ostrovů severních Filipín byl filipínsko britskou expedicí objeven nový druh ptáka. Vědci jej nazvali Gallirallus calayanensis a zařadili jej do čeledě chřástalovitých. Na první pohled se podobá vráně s hnědavým zabarvením nebo novozélandské slípce modré, je ale nelétavý a má jasně červený zobák i nohy. Přestože pro vědu je to objev, místním obyvatelům je pták dobře znám. Poslední přírodovědná expedice navštívila Calayský ostrov už před 100 lety. Členové vědecké expedice, která ostrovy navštívila vloni, pořídili nejen fotografické a filmové nahrávky ptáků, ale i zvukové záznamy jejich křiku. Odhadli, že v oblasti se nachází 100 – 200 párů. Expedice nyní plánuje novou návštěvu ostrova a její členové usilují o vyhlášení území jako rezervace, protože s přílivem civilizace na ostrov se obávají zejména zavlečení krys a koček, které byly už na řadě míst světa příčinou zániku mnoha ptačích druhů.
Ostrov Calay
Calayský ostrov je součástí filipínského souostroví, leží asi 1000 kilometrů jižně od japonského ostrova Okinawa. Ostrov či spíše ostrůvek sopečného původu má rozlohu 196 km2 a žije zde asi 8 500 obyvatel. Převážně je pokrytý hustým deštným pralesem a zčásti druhotnými porosty, vzniklými lidskou činností. Expedice shromažďovala poznatky o fauně řady filipínských ostrovů více než 10 týdnů a popsala desítky druhů ptáků, savců, obojživelníků i plazů.
Neznámý Kalimantan
Zejména nepřístupné deštné pralesy východní část této provincie jsou protkány soustavou obrovských vápencových věží, jeskyní, propastí a dutin. A právě zde se nachází vzácný a nedotčený ekosystém. V pobřežních oblastech jsou zas obrovské porosty mangovníků, skrývajících další druhy neznámých živočichů i rostlin. Celá oblast tak tvoří jedno z nejbohatších biologicky unikátních území na světě. V současné době se připravuje vyslání další expedice, která by zmapovala škody, způsobené zemětřesením a obřími vlnami tsunami z posledních prosincových dnů loňského roku. Vědci se netají obavami, že mnohé ze vzácných druhů živočichů už v lokalitě nenajdou.
