Domů     Příroda
Žraloci zachraňují korálové útesy
21.stoleti 14.4.2005

Nejnovější rozsáhlý projekt amerických a španělských oceánografů přinesl překvapivé výsledky. Zejména podtrhl důležitost žraloků pro celý mořský ekosystém.Nejnovější rozsáhlý projekt amerických a španělských oceánografů přinesl překvapivé výsledky. Zejména podtrhl důležitost žraloků pro celý mořský ekosystém.

Studie karibského podmořského života byla jedním z největších a nejdetailnějších průzkumů potravního řetězce, který se kdy uskutečnil. Při výzkumu odborníci důkladně zmapovali tamní ekosystém a zaměřili se především na složitý vztah mezi predátory a jejich kořistí. Na ploše 1000 kilometrů čtverečních v hloubce 100 metrů pak pozorovali na 250 druhů mořských organismů a komplikovaný řetězec více než 3000 vztahů mezi nimi.
Jedním z nejdůležitějších výsledků projektu je důkaz o negativním vlivu člověka na podmořský ekosystém, zejména na žraloky. Jejich nadměrný rybolov v Karibiku spouští dominový efekt, který ve finále vede k poklesu počtu korálových útesů. Při menším množství žraloků v tamních vodách totiž narůstá počet masožravých ryb, které loví živočichy živící se rostlinami, jež obrůstají útesy. Tyto ryby, například čeledi ploskozubcovití, se pak stěhují do jiných oblastí a útesy místo korálů pokrývají řasy.

Předchozí článek
Další článek
Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz