Mezinárodní tým astronomů nedávno oznámil, že identifikoval tři skutečně obří hvězdy vzdálené od Země několik tisíc světelných let. Pravděpodobně se jedná o největší hvězdy, jaké se kdy vědcům podařilo objevit.
Nové hvězdy se jmenují KW Sagitarii, V354 Cephei a KY Cygni. Jsou chladné, září jasně červeně a astronomové je zastihli na samém konci jejich života, protože „právě“ pomalu vyhasínají. Všechny tři mají více než jednu miliardu kilometrů v průměru a jejich obvod je 1500krát větší než obvod našeho Slunce. Kdyby se nacházely na jeho místě, zcela by pohltily naši planetu a jejich vnější vrstvy by zasahovaly až do vzdálenosti mezi oběžnými dráhami Jupiteru a Saturnu. Svou velikostí tak překonaly i známého obra ze souhvězdí Orion Betelguese a co se týče hmotnosti nově objevených gigantů, každý z nich je 25krát těžší než naše životadárná hvězda.
Chladní velikáni
Astronomové již delší dobu pozorovali pole obřích hvězd, aby se o nich dozvěděli více. Znali vzdálenost od Země, věděli o jejich jasu, ale neznali teplotu povrchu, jejíž hodnota je důležitá pro přesný výpočet velikosti hvězdy. Díky novému speciálnímu počítačovému programu, který vytvořil model jednoho z obrů, se ale nakonec podařilo teplotu na povrchu zjistit a následně vypočítat i velikost hvězd, jež vědce doslova ohromila.
Teplota hvězdných gigantů dosahuje pro člověka závratné výšky 3100°C, což je zhruba o 10 procent více, než astronomové původně předpokládali. Ve srovnání s teplotami na jiných hvězdách, je ale jejich povrch chladný. Pro zajímavost, na Slunci teplota dosahuje 5500°C a nejteplejší známá hvězda žhne dokonce 50 000°C.
Doposud se o existenci takových velikánů v naší galaxii pouze spekulovalo a vedoucí mezinárodního týmu Dr. Philip Massey k tomu říká: „Zatímco KW Sagitarii, KY Cygni a V354 Cephei jsou s velkou pravděpodobností největšími hvězdami v Mléčné dráze, zřejmě nejsou největšími ve vesmíru. Podle hvězdného modelu je možné, že by mohly být odhaleny dokonce větší hvězdy v galaxiích s nižší koncentrací prvků těžších než helium, jako je například blízká Magellanova mlhovina.“
Stane se Slunce červeným obrem?
Objevené gigantické hvězdy září červeně, a v astronomii se jim proto říká „červení obři“. Je to souhrnné označení pro vyhasínající hvězdy, z jejichž jádra postupně vymizel vodík. Při procesu jeho přeměny na jiné prvky stoupá červený jas hvězdy a uvolňuje se energie, která zvyšuje tlak na její vnější vrstvy. Tím se zvětšuje objem a klesá povrchová teplota hvězdného obra.
Podle odhadů některých odborníků by podobný proces mohl postihnout Slunce zhruba za čtyři až pět miliard let. Zemi by však naše životadárná hvězda vzhledem ke své velikosti pohltit neměla. Její vnější vrstvy zasáhnou „pouze“ do dráhy Venuše, teplota na povrchu Země dosáhne 2000°C, což povede k vyhynutí života.
