Stále větší hrozbu pro obyvatele vyspělých zemí představují kardiovaskulární onemocnění – postižení srdce a cév. Proto dnes mají doslova životodárný význam defibrilátory. Za tím nejnovějším, pro použití v domácnosti i na pracovišti, se naše redakce rozjela do nizozemského Utrechtu.
Ročně si kardiovaskulární onemocnění na celém světě vyžádá 340 tisíc lidských životů a v České republice na ně umírá 53 % obyvatel. Zvlášť zákeřná je náhlá srdeční příhoda, která většinu osob (až 76 %) postihuje mimo zdravotnická zařízení – doma, v zaměstnání, při rekreaci – výjimkou není mj. ani řízení automobilu. Pomoci by měly defibrilátory s jednoduchou obsluhou, s jejichž pomocí může život postiženého zachránit naprostý laik – třeba i větší dítě. Takový přístroj, dokonce pro „domácí použití“, uvedla nedávno na trh renomovaná nizozemská firma Philips.
Název defibrilátor úzce souvisí s medicínským pojmem fibrilace, který se týká srdečních síní a komor. Jde o rychlé a nekoordinované stahování jednotlivých svalových snopců srdečního svalu. A právě defibrilátory mají tento nebezpečný jev odstranit.
Ohrožuje nejen starší
Adepty na postižení náhlou srdeční přílohou jsou hlavně lidé starší 45 let. Hrozbu zvyšuje vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, diabetes mellitus (cukrovka), obezita, kouření, stres, alkoholismus, málo pohybu. Tím však není řečeno, že obětí by se nemohl stát i mladý člověk sportovního typu. V poslední době to dokazují některá náhlá úmrtí aktivních vrcholových fotbalistů, hokejistů.
21. STOLETÍ bylo u toho
Redaktor 21. STOLETÍ měl možnost se v nizozemském ústředí firmy PHILIPS spolu s novináři z mnoha zemí zúčastnit prezentace nejnovějšího typu „domácího“ defibrilátoru HeartStart Home Defibrillator.
Na tvrdou podlahu se náhle skácí muž. Barva jeho obličeje bledne, popelaví, postižený upadá do bezvědomí. Naštěstí už k němu přibíhá náhodný chodec. Kontroluje puls, stav ho však znepokojuje. Je jasné, že ležící oběti srdce špatně „pumpuje“ krev. Doslova bojuje o život.
Naštěstí zachránce z brašny velikosti autolékárničky vytahuje přístroj. Po zapnutí se z něj ozve klidný mužský hlas. Anglicky rozvážně dává přesné pokyny, co má zachraňující postupně provádět.
Značný význam mají dvě elektrody, které se umístí na místa obnažené hrudi postiženého: Jednu vidím na pravém rameni, druhou vlevo dole nad pasem. Pomocí elektrod přístroj postupně provádí různá měření – pulsu apod. Po kratičké pauze hlas informuje o výsledku a podle potřeby doporučuje další postup. Například při provádění masáže srdce se z defibrilátoru ozývá dokonce rytmická hudba, podle které zachránce prostor na levé straně těla stlačuje. Dostává pokyny i zvukové vjemy pro správný počet, rychlost a hloubku stlačení hrudníku.
Nechybí ani elektrický šok
Po dílčí operaci přístroj automaticky provádí analýzu. Často doporučí elektrický šok.(Ten se může dát i ohroženým nemluvňatům a malým dětem, pokud se použijí speciální elektrody, které snižují množství energie na potřebnou úroveň). Stačí jen stisknout oranžový knoflík označený bleskem. Ležící postava sebou trošku škubne.
Na přístroji se rozzáří modré signální světlo. Analyzuje se srdeční rytmus po šoku. Konečně – mužský hlas z přístroje oznamuje, že se vše podařilo uvést do normálu. Přesto v případě nutnosti doporučuje kontrolní lékařské vyšetření.
V té chvíli by už postižený – nejspíš v údivu – otevřel oči a začal pravidelně dýchat. Vstát by pro něj nebyl žádný problém. Postava ležící před námi to však neudělala – byla to totiž pouze perfektní cvičná figurína.
Zachraňuje už v mnoha zemích
Podobně HeartStart Home Defibrillator probouzí k novému životu desítky tisíc skutečných lidí. Je totiž běžně k prodeji již v USA, Kanadě i mnoha západoevropských zemích. Kromě anglické verze dokáže radit i v němčině.
Jak 21. STOLETÍ upřesnili experti z firmy Philips, princip tohoto přístroje objevili v roce 1996 a posléze strávili mnoho času při rozmanitých zkouškách. Jde přece o lidský život.
Zařízení redukuje jakékoli neblahé vedlejší účinky na lidský organismus. Není proto divu, že technologie je stoprocentně tajná. Tajemstvím však není, že si ho lze zakoupit za 1800 eur či 1495 dolarů. Jak jsem se mohl přesvědčit, mnohde už tvoří součást vybavení továren i kanceláří. Předpokládáme, že si ho budeme časem moci koupit i u nás.
Více se dozvíte:
http://www.zdrava-rodina.cz/med/med898/
Nepodceňujme varovné příznaky
Britský lékařský časopis British Medical Journal se zabýval úmrtností při akutních srdečních ischemických příhodách.
Skupina kardiologů analyzovala 1227 případů zástavy srdeční činnosti mimo nemocnici. Z toho 920 se stalo doma, 203 na veřejných místech, 79 v lékařských ordinacích, ambulancích či v pečovatelských zařízeních a 25 na pracovišti.
Podle sdělení příbuzných pociťovalo 38 % zemřelých osob v posledních hodinách před akutní příhodou některé příznaky, nejčastěji bolest na prsou. U 49 % případů se odpovídající informace nepodařilo získat, nejčastěji proto, že osamocenou oběť akutní příhody nalezli až po smrti.
Pod vlivem zejména TV převládá představa náhle vzniklého, dramaticky působícího záchvatu, při kterém se dosud normálně vypadající člověk pro prudkou bolest
v hrudníku „chytne za srdce“, s výkřikem se zhroutí a obvykle umírá.
Ve skutečnosti se akutní příhoda může vyvíjet postupně a nenápadně. Většina z těch, kteří váhali se zavoláním pomoci, udávala počáteční neurčité potíže, pro které si sedli do křesla a vypili sklenici vody či se šli projít s nadějí, že potíže přejdou. Někteří pacienti nevolnost, bolesti břicha apod. považovali za vedlejší projevy léků, které užívali na jiná onemocnění.
Bolest na prsou udávalo jako hlavní příznak 90–95 % pacientů. Bolest, která se šířila do oblasti krku a paže, byla popisována u 29–67 % případů. Téměř polovinu pacientů zasáhlo náhlé pocení. Dušnost se vyskytovala od 29 do 70%. Nauzeu (nucení k zvracení) uvedlo 10–30% pacientů.
Odborníci doporučují přivolat záchrannou službu nejdéle za 15 minut po objevení bolestí za hrudní kostí (sternem). Příznaky jsou podstatně rozmanitější a u většiny lidí se vyvíjely po dobu několika hodin.Lépe dopadají pacienti, kteří vyhledají lékařskou pomoc do čtyř hodin od objevení prvních příznaků.
