Plazi od A až po Ž

Plazi (Reptilia) jsou studenokrevní obratlovci, jejichž tělo kryjí tuhé rohovité šupiny. Dýchají plícemi. Vědci zatím znají 7 984 druhů dělených do 62 čeledí a čtyř řádů: hatérie, krokodýli, šupinatí a želvy.Plazi (Reptilia) jsou studenokrevní obratlovci, jejichž tělo kryjí tuhé rohovité šupiny. Dýchají plícemi. Vědci zatím znají 7 984 druhů dělených do 62 čeledí a čtyř řádů: hatérie, krokodýli, šupinatí a želvy.Agamy (Agamidae) – skupina plazů zahrnující četné druhy štíhlých šupinatých ještěrů. Vyskytují se pouze na východní polokouli, nejvíce v tropech a subtropech- v džunglích, ale i na písečných pouštích. Jsou příbuzní leguánů, kteří patří k americkému kontinentu. Mají drobné zrnité šupiny na bocích a částečně i na břiše. Důležitý rozdíl je však v tom, že když agama ztratí zub, další jí už nenaroste, u leguánů se zuby vyměňují.
Bariéra – u všech plazů ji tvoří šupiny na těle. Chrání je před odíráním kůže, proti útokům predátorů, napadením parazity a před dehydratací. To je společné všem plazům, i když jinak se často výrazně liší – například hadi (viz) mají štíhlé a dlouhé tělo bez nohou, želvy (viz) zase krátkou robustní tělesnou schránku krytou krunýřem.
Cyklus denní – má zásadní význam pro život plazů. Například ještěrka se v průběhu noci a časně ráno ukrývá před chladem v noře. S rostoucí teplotou se vyhřívá na slunci, aby získala energii na lov potravy. V poledne kdy slunce výrazně pálí vyhledává úkryt, aby si nepřehřála tělo. Jakmile se vzduch postupně ochlazuje, vypravuje se znovu za hledáním kořisti.
Červená barva – je velice důležitá u mnoha plazů. Jejich různorodé zbarvení způsobují čtyři druhy chromatoforů, jejichž systém je ovládán hormonálně, nervově, tepelně či světelně. Např. u lepoještěrů (stromová agama- viz) spolu často bojují dva samci. Vítěz se zbarví výrazně do červena, zatímco poražený vmžiku získá nenápadné zbarvení a pokorně se odplíží.
Dvouplazi – vývojem se přizpůsobovali životu pod zemí a na povrchu se objevují jen po silných deštích, pokud zaplaví jejich nory. Vyskytují se jen v tropech a subtropech.Vzhledem vypadají jako červi – válcovité tělo a příčně řazené šupiny podobné tělním segmentům. Zajímavý je například zeměryj floridský, který vypadá jako velká žížala (dlouhá 15 – 25 cm).
Evoluce – z vývojového hlediska se plazi objevili asi před 340 miliony lety, kdy se vyvinuli z různých typů obojživelníků. Od předchůdců se lišili dvěma zásadními způsoby: tvrdou, šupinovitou kůží (viz bariéra) a dále tím, že měli amniotická vajíčka se zárodečnými a vaječnými obaly krytá skořápkou. Tyto dvě vlastnosti umožnily plazům odejít od okrajů vod, na které byli dosud vázáni obojživelníci, a osídlovat souš. Zlatým věkem se staly druhohory (před 230 – 270 miliony roky), kdy rozmanité druhy plazů byly dominantními živočichy. Vládli zejména dinosauři a pterosauři (létající plazi). Už tenkrát spolu s nimi žily řády, které přežívají dodnes – krokodýli (viz) a hatérie – v současnosti nezvyklý živoucí fosilie (viz). V druhohorách existovalo asi 20 řádů plazů, nyní Zemi obývá jen pětina tohoto počtu.
Funkce svlékání kůže. Důležitou roli v životě plazů má kůže. Skládá se ze dvou hlavních vrstev – vnější tvoří pokožka (edermis), spodní se nazývá škára (dermis).V pokožce jsou upevněny šupiny, ve škáře nervy, krevní cévy a buňky, které mají podpůrné funkce a vyživují pokožku. Na rozdíl od rybích šupin se u plazů nedají od kůže odloupávat jednotlivě.Hadi svlékají kompletně starou kůži, aby se zbavili opotřebované pokožky – pod tou se vytvořila nová. Kůže po kusech či jednotlivých plátcích se zbavují ještěři, krokodýli, želvy.
Gaviál indický (Gavial gangenicus) – velice podivný krokodýl s dlouhými čelistmi, které připomínají obrovskou ozubenou pinzetu. Může dorůst až do sedmimetrové délky. Žije v indických řekách (Ganga, Brahmaputra). Indové ho považují za posvátného plaza. Na lidi neútočí, živí se především velkými rybami, které loví svou dlouhou tlamou.
Hadi (Ophidia, Serpentes) – podřád plazů z řádu šupinatých. Nemají končetiny, pohybují se plazením. Kořist usmrcují jedem – toxiny (viz), někdy škrcením. Dosud známe asi 2700 druhů hadů, kteří žijí v rozmanitých prostředích.Řád se dělí na podřády – hroznýšovce, užovkovce, zmijovce. Většina hadů žije na souši, jsou však i mořští hadi (viz). Hadi však slouží i jako domácí mazlíčci a například v Indonézii patří mohutný několikametrový pyton mezi hlavní ochránce lidských obydlí před jedovatými hady. Navíc pytoni milují děti, které se v jejich bezprostřední blízkosti mohou cítit naprosto bezpečně.
Chameleón – představitel nejpodivnějších ještěrů. Žijí převážně (až 85 druhů) v Africe a na Madagaskaru. (Tam vegetuje nejmenší – čtyřcentimetrový i největší – s délkou 60 cm.) Praví chameleóni dokážou měnit barvu od zelené přes hnědou, červenou, žlutou, bílou až po černou. Žádný druh však neovládá celou takovou barevnou škálu. Navíc v případě potřeby změní i kresbu na těle. Praví chameleóni mají velké pohyblivé kopulovité oči a dlouhý chápavý ocas. Kořist (hmyz) se přichytí na konci dlouhého jazyku, který na něj chameleón svižně „vystřelí“.
Iguaniade (leguánovití) – skupina víc jak 700 druhů ještěrů, kteří vegetují zejména na americkém kontinentu. Jsou podobní agamám (viz). Největší je leguán zelený dlouhý až 2 m.
Ještěři (Sauria) mají zřetelně odlišenou hlavu, čtyři dobře vyvinuté končetiny a dlouhý ocas. Strašným králem ještěrů je korovec jedovatý a korovec mexický, což jsou jediní jedovatí ještěři. Jejich jednorázová dávka neurotoxického jedu při kousnutí může usmrtit 4 – 5 lidí.
Krokodýli (Loricata) -známe 23 druhů. Dělí se na pravé krokodýli, aligátory, kajmany a gaviály (viz). Společný znak: dlouhé čenichy a čelisti. Připomínají velké ještěry; na rozdíl od nich mají místo tvrdých šupin velké rohovité plotny na silných kostěných základech. Oproti ostatním plazům má srdce čtyři komory (jako ptáci a savci) a dýchací cesty oddělené od úst.
Lest – používá mnoho druhů plazů k získání kořisti či oklamání nepřítele. Například většina druhů krokodýlů připomíná kus dřeva. Predátoři u kraje vodních zdrojů se řídí strategií „Lež a čekej!“ Tak číhají až se k nim přiblíží kořist, na kterou bystře zaútočí a stáhnou ji pod vodu
Mořští hadi – žijí buď trvale ve vodě, kde přivádějí na svět i mláďata (Hydrophiinae) nebo vylézají na souš jen v době, kdy kladou vejce (Laticaudinae). Mají ocas ze stran zploštělý, konec připomíná ploutev. Nozdry jsou na horní straně čumáčku a nosní otvory mají záklopku. Jde o výborné plavce, některé druhy jsou jedovaté. Až na výjimku nesnášejí sladkou vodu. (Máme však i hady sladkovodní – například užovku bahenní.)
Nezvyklé živoucí fosilie se jmenuje hatérie novozélandská. Ještěrce podobný unikátní plaz je jediným žijícím příslušníkem skupiny starobylejší než dinosauři. Velké oči svědčí o nočním způsobu života, kdy vylézá z nor a loví zejména pavouky a žížaly. Hatérie novozélandská byla dlouho považována za jediný žijící druh. Nedávno však vědci díky genetické analýze prokázali, že na ostrůvku North Brother žije ještě jiný druh.
Orgán Jacobsonův -Hadi a většina ještěrek vysunují z tlamy jazyk a kmitají jím, aby nasbírali pachové stopy z nejbližšího okolí. Při zatažení jazyku se molekuly pachu dostávají do smyslového Jacobsonova orgánu v tlamě, kde jsou pachy analyzovány.
Potrava – přímo úměrně s rozmanitostí druhů plazů je různorodá i jejich potrava. Nejen obrazně se dá říci – od hmyzu až po člověka. Velká kořist hada nasytí až na několik týdnů. Velcí škrtiči (např. anakonda žlutá) usmrcují jeleny, jaguáry, ba i kajmany.
Rozmnožování se vědcům nepodařilo zdaleka probádat. Jasné je, že výraznou roli má vzájemná komunikace pomocí chemických impulsů, dále speciální zvukové i vizuální signály. Převažuje oplodňování samice samcem, ovšem zvláště u některých druhů ještěrů se samice množí bez oplodnění. Většina plazů klade vejce (obvykle na zem), ve kterých se embryo vyvíjí ve váčku s vodou a soustavou obalů je chráněno před vyschnutím. Dost ještěrů a hadů však rodí plně vyvinutá mláďata. Ta jsou tvarem těla podobná rodičům; ti se však často o potomky dál nestarají (výjimku jsou krokodýli a někteří ještěři).
Řízení teploty– plazi nedokážou sami produkovat teplo vlastním organismem. Jsou tak závislí na vnějším prostředí. V pásmu mírného klimatu mnozí z nich přežívají zimní období v nehybném stavu hibernace (zimní spánek).
Smysly – jsou kvalitnější než u obojživelníků. To platí hlavně o čichu. Někteří hadi mají termoreceptory, kterými zaznamenávají tepelné změny, což pomáhá při lovu. Oči má většina plazů velké a dobře vyvinuté. Četní hadi však vidí špatně, některé hrabavé druhy ještěrů mají oči redukované či vůbec chybí. Krokodýli, většina ještěrů a želvy mají pohyblivá oční víčka, na rozdíl od hadů. Sluch a čich je však spíše slabší.
Šupinatí – do tohoto řádu podle nového dělení patří hadi (viz), ještěři (viz) a dvouplazi (viz).
Toxiny – z 2700 známých druhů hadů je 410 jedovatých. Jejich vinou loni zemřelo asi 60 000 osob – desetina z celkového počtu uštknutých. Primát v účinnosti má vodnář kobří – 15 g jeho suchého jedu usmrtí najednou 4 000 myší. Čtyřmetrový taipan by jednorázovou jedovou dávkou 400 gramů najednou usmrtil pět lidí!
Užovkovití (Columbridae) – do čeledi náleží nejméně 75 % všech druhů hadů. Převažují nejedovatí hadi, kteří žijí na souši i ve vodě (např. užovka podezřelá připomínající zmiji).
Varani se vyvinuli před více jak 40 miliony lety. Dodnes jich přežilo 23 druhů. Obývají zejména Austrálii, tropickou Asii a Afriku. Nejmenší měří 20 cm a váží 20 g. Na ostrově Komodo v Indickém oceánu jsou však obři dlouzí přes 3 m a vážící 135 kg. Mají těžké tělo, silné nohy a dlouhý ocas – připomínají draky z pohádek. Při napadení kořisti (např. divoké prase, ba i dítě) využívají pilovité zuby a ostré drápy na nohách.
Xenosauridae – krokodýlovití. Do této vzácné čeledi od roku 1930 náležel jen čtyřiceticentimetrový krokodýlovec čínský žijící v provincii Kwangu (ČLR). Teprve nedávno  byli v mexickém pralese objeveni tři reprezentanti druhého rodu – Xenosaurus.
Zmijovití – jako čeleď hadů jsou nejvýše postavenou skupinou. Její reprezentanti mají dlouhé pohyblivé jedové zuby. Vegetují v různých klimatických pásmech i výškách. Většina zmijovitých hadů na kořist číhá, přičemž často používá jako vábničku pestře zbarvený konec ocasu. Na přilákanou oběť útočí s otevřenou tlamou a zarazí do ní jedové zuby. Nejdelším zmijovitým hadem je křovinář němý – 3,6 m. (U nás žijící příbuzná zmije obecná 65 – 90 cm.)
Želvy (Testudinata) – zatím známe necelých 300 druhů tvořících dvě základní skupiny: vodní a pozemní. Mezi obratlovci jsou zvláštní tím, že mají krunýř. Všechny želvy kladou vejce na zemi. V teplých oceánech žije kareta obrovská , která při délce až 1,2 m váží 230 kg. Díky pomalým životním pochodům se může dožít věku až 200 let.
Více se dozvíte:
Dictionary of Zoology, Oxford University Press 2003
Zvíře, Knižní klub – Euromedia 2002
Od agamy po žraloka, Albatros 2003

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Největší včela světa

Největší včela světa

V Indonésii nalezla mezinárodní skupina vědců zástupce včely, která je až...
V Německu se daří populaci vlků. Pomáhá jim armáda…

V Německu se daří populaci vlků....

Milovníci přírody mají důvod k radosti. Vlci se postupně vracejí do...
Řekni, kde ty kytky jsou…

Řekni, kde ty kytky jsou…

“Řekni, kde ty kytky jsou, kde mohou být,” pokračuje...
Americké jeleny likviduje záhadná „zombie” choroba

Americké jeleny likviduje záhadná...

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí CDC vydalo varování před...
Hmyz mizí rekordní rychlostí. Konec legrace, říkají vědci

Hmyz mizí rekordní rychlostí. Konec...

Biosféra na planetě Zemi je velmi křehkým systémem, citlivým na jakékoliv...
Nejstarší nalezený nádor je starý 240 milionů let. Patřil praželvě

Nejstarší nalezený nádor je starý...

Velkého překvapení se dostalo vědcům, kteří zkoumali ostatky praželvy, nalezené...
V londýnské Temži plavou zdrogované ryby. Voda je plná kokainu…

V londýnské Temži plavou...

Vědci z univerzity King’s College v Londýně nedávno zjistili, že kokain v...
Nová kořist namibijských lvů

Nová kořist namibijských lvů

Původně pouštní lvi, kteří žijí v národním parku v Namibii, byli zpozorováni při lovu a...
Mořští biologové znají příčinu velrybích sebevražd

Mořští biologové znají příčinu...

Některé velryby se vrhají na břehy pláží, kde následně umírají. Ve větším...
Tajemství ptačího zpěvu

Tajemství ptačího zpěvu

Ptačí zpěv je potěšením pro většinu z nás. K čemu však opeřencům slouží? A proč...

Nenechte si ujít další zajímavé články

VIDEO: Proč se rodí siamská dvojčata?

VIDEO: Proč se rodí siamská...

I přesto, že se to neděje příliš často, občas se...
Ředitel Zemské banky Karel Mattuš: Poctivec, který čekal na příležitost

Ředitel Zemské banky Karel Mattuš:...

Když se na konci 80. let 19. století rozhodne Sněm Království českého založit...
Na prvním dojmu záleží! S naší důvěrou k cizincům si lidský mozek hraje

Na prvním dojmu záleží! S naší...

Řečí a poučení o tom, jak máme být při jednání s cizinci opatrní, a...
Pandy nejsou jen roztomilá zvířata, ale také cenný vývozní artikl

Pandy nejsou jen roztomilá zvířata,...

Panda jako první krok na čínských diplomatických cestách. Právě tím se...
Z lásky se směla provdat jediná dcera Marie Terezie

Z lásky se směla provdat jediná...

„Adieu myšičko,“ loučí se v dopise se svým ženichem Františkem Štěpánem...
VIDEO: Jak by vypadal svět, kdyby neexistovalo Slovensko?

VIDEO: Jak by vypadal svět,...

O Slovensko jsme vlastně přišli už několikrát. Co...
Tragické lásky Hollywoodu: Liam Neeson a Natasha Richardsonová

Tragické lásky Hollywoodu: Liam...

„Nemůžete se na to připravit. Myslíte si, že to pláčem odplavíte, ale...
Karel IV. se v honbě za římskou korunou neštítil ničeho

Karel IV. se v honbě za římskou...

„Ty budeš jednou římským králem,“ prorokuje Karlovi Lucemburskému kardinál Pierre...
Jak sídla kanceláří ovlivňují rozhodnutí lidí, kteří v nich pracují?

Jak sídla kanceláří ovlivňují...

Obchodní čtvrti plné mrakodrapů se staly součástí všech významnějších...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.