Domů     Medicína
Genové inženýrství: hrátky s ohněm?
21.stoleti
od 21.stoleti 17.12.2004

Ve naprosté většině případů pomáhá věda objevovat netušené možnosti a mnohdy zachraňovat lidské životy. V oblasti genového inženýrství se však nemusí vždy jednat jen o tzv. čisté zájmy. Mnoho výzkumů může být motivováno pouze touhou po zisku či slávě.Ve naprosté většině případů pomáhá věda objevovat netušené možnosti a mnohdy zachraňovat lidské životy. V oblasti genového inženýrství se však nemusí vždy jednat jen o tzv. čisté zájmy. Mnoho výzkumů může být motivováno pouze touhou po zisku či slávě.

Ačkoliv lze genové inženýrství považovat za jednu z nejmladších oblastí výzkumu, patří bezpochyby mezi seriózní vědecké obory. Stejně jako každý jiný obor má také genové inženýrství svojí třináctou komnatu, kterou je v tomto případě klonování živých tvorů a genetické modifikování různých organismů. Uvědomujeme si však možné dalekosáhlé a pravděpodobně již nezvratné důsledky neuváženého zavedení dílčích výsledků vědeckého výzkumu do praxe?

Klonování
Již sama teorie klonování je velmi kontroverzní, natož pak praxe. Pokud pomineme etická a náboženská hlediska, zůstává zde celá řada ne zcela vyřešených technických problémů. Dosud se totiž nepodařilo zcela bezpečně klonovat zvířata a provádět v této fázi výzkumu reálné pokusy na lidech je tedy prakticky vyloučeno. Pokud se na tuto problematiku zaměříme hlouběji, zjistíme, že v praxi existují tři různé formy klonování – tzv. humánní klonování, reprodukční klonování a terapeutické klonování.   

Humánní a reprodukční klonování
Tyto dvě oblasti vzbuzují největší záporné ohlasy, přičemž ta první pravděpodobně nejvíce. O co jde? V případě humánního klonování by se jednalo o kopírování člověka, což popírá princip jedinečnosti každého člověka – tato forma klonování je proto oficiálně odmítána a měla by být zcela postavena mimo zákon. O reprodukčním klonování, které by mohlo umožnit neplodným párům „počít“ vlastní dítě vedou vědci bouřlivé diskuse. Obě zmíněné formy klonování lidské bytosti zatím představují velké riziko, a to především pro samotný klon. Výzkum na zvířatech totiž stále vykazuje celou řadu zásadních problémů – narozené klony trpí tzv. syndromem velkých zvířat, nedožívají se vysokého věku a často za nevysvětlitelných okolností umírají.

Terapeutické klonování
Oblastí, která není již tak kontroverzní je tzv. terapeutické klonování. Ačkoliv je z etického a náboženského hlediska často kladeno na roveň klonování živých tvorů, vyvolává na rozdíl od klonování, jako takového, menší rozpaky a obavy. Při této formě klonování je totiž cílem vypěstovat jen buňky, tkáně či některé orgány, a to klonováním z vlastních kmenových buňek pacienta. Ačkoliv terapeutické klonování může pomoci léčit dosud neléčitelné choroby jako je např. Parkinsonova či Alzheimerova choroba, cukrovka, svalová dystrofie nebo úrazy páteře, je zde i celá řada zatím ne zcela probádaných a úplně vyloučených rizik. Kmenové buňky totiž při experimentech se zvířaty někdy splývají s původními buňkami orgánů, což může vést až k nekontrolovatelnému rakovinotvornému bujení.

Geneticky modifikované organismy (GMO)
Jako geneticky modifikované organismy (GMO) lze označit produkty genové manipulace v rostlinném či živočišném organismu. Tato modifikace spočívá  v přenesení určitého genu s charakteristickou vlastností z jednoho organismu na druhý, přičemž v  přírodě lze přenášet geny pouze jen mezi velmi příbuznými organismy. V rámci genového inženýrství je však možné přenášet geny i mezi geneticky zcela rozdílnými jedinci. Víme však, co mohou v konečném důsledku takto modifikované organismy způsobit?

Evropa vs. GMO
Na úrovni Evropské unie byla do této chvíle schválena k volnému využití v rámci potravinového trhu geneticky modifikovaná sója a kukuřice, přičemž pro přípravu pokrmů je možné použít olej z geneticky modifikované řepky olejné a olej z geneticky modifikovaných bavlněných semen. Od roku 1998 bylo v důsledku sílícího hnutí proti geneticky modifikovaným organismům schvalování dalších odrůd pozastaveno a zároveň probíhal výzkum zaměřený na bezpečnost potravin vyrobených s využitím geneticky modifikovaných organismů a na bezpečnost GMO jako takových. V současné době jsou kompetentní orgány Evropské unie ke schvalování dalších odrůd k produkci potravin a krmiv spíše nakloněny. Nabídka geneticky modifikovaných organismů a potravin, které je obsahují, ale podléhá přísným pravidlům. Ta spočívají především v přesném a viditelném označování takto upravených výrobků a v jejich odděleném prodeji.

Jsou GMO opravdu bezpečné?
Za hlavní rizika související s geneticky mofifikovanými organismy je možno považovat především obecné riziko pro životní prostředí a dále možné ohrožení lidského zdraví.  V prvním případě je to reálné riziko nekontrolovatelného míšení běžných a geneticky modifikovaných odrůd, riziko vzniku plevelů odolným vůči herbicidům či narušení přirozené rovnováhy v přírodě. Na tomto místě je nutné si uvědomit, že takový zásah do životního prostředí je již prakticky nezvratný a v krajním případě by mohl vést i ke globální ekologické katastrofě. Pokud se jedná o možný vliv geneticky modifikovaných organismů a výrobků z nich na zdraví lidí, patří mezi nejdůležitější a nejreálnější rizika vznik alergií. Rizik je však mnohem více a proto je nutné sledovat i možné nebezpečí toxicity, vyplývající např. ze zvýšeného obsahu těžkých kovů. Mezi zatím nepotvrzené obavy však lze zařadit i možnost přenesení některých genetických informací na bakterie zažívacího traktu. Skutečností je, že v Evropě zatím nebyl podle dostupných údajů zaznamenán případ, kdy by potravina vyrobená z GMO způsobila alergickou reakci. Na to, aby se potvrdila či vyvrátila teorie možného přenesení některých genetických informací na bakterie zažívacího traktu, je zatím příliš brzy.

Mutageneze
V případě mutageneze vznikají mutace jako náhodný proces, který v každém jedinci, v každé generaci a každé buňce pozmění asi jednu miliontinu všech písmen genetické abecedy, kterými jsou zapsány geny a tím všechny zděděné vlastnosti. Tento zápis, čili genom, obsahuje kolem 3 miliard písmen, z čehož vyplývá, že v každém jedinci vznikne za jeho život asi 3 tisíce drobných mutací. Většina z těchto mutací není v genech, ale v nekódovaných sekvencích genomu. Genů je přibližně 30 tisíc, přičemž každý gen má řádově asi 1000 písmen. Dohromady tedy 30 milionů písmen, v nichž vznikne asi 30 mutací. Většina těchto mutací má mírně škodlivé důsledky pro životaschopnost, zvyšuje nemocnost a snižuje tělesnou i psychickou výkonnost. 

Transgeneze
Cizorodý gen vnesený do organismu se nazývá transgen. Tento gen se uměle zavádí do DNA (deoxyribonukleové kyseliny) daného organismu, a to za účelem dosažení pozitivní změny. K této změně za normálních, tj. přirozených podmínek, nedochází. Transgenezi je možné provést pouze v laboratorních podmínkách. Za normálních podmínek se kříží jedinci stejného druhu, ovšem v případě GMO se kříží dva odlišné druhy. 

Žijí mezi námi?
Pokud bychom měli věřit prohlášení vědců působících v různých soukromých institucích a novinovým titulkům, pak na svět do této chvíle přišlo minimálně třináct lidských klonů. O třinácti narozených dětech totiž píše ve svém dopise určeném zástupcům všech zemí ve Valném shromáždění OSN vedoucí výzkumu společnosti Clonaid, Dr. Brigitte Boisselierová. Podle všech indicií se však pravděpodobně jedná o obrovskou nafouknutou bublinu, která dříve či nebo později praskne. První klon, který se údajně narodil 26. prosince 2002 jednatřicetileté Američance, měl být ženského pohlaví. Dr. Boisselierová však nikdy neprokázala, že k narození dítěte došlo a že se skutečně jednalo o klon – namísto toho oznámila narození dalšího klonu, též děvčátka, které se mělo údajně narodit jisté ženě z Holandska. Toto děvčátko též nikdy nikdo neviděl. Zdá se tedy, že celý humbuk má za cíl jen jedno – zviditelnit společnost Clonaid, za kterou stojí náboženská sekta Raëliánů založená v roce 1973 francouzským motoristickým novinářem Claudem Vorilhonem. A proč? Na veřejnost prosakují informace, že společnost Clonaid nabízí bezdětným párům možnost vytvoření klonu, a to za „pakatel“ – pouhých 200 tisíc amerických dolarů. Ve skutečnosti však není jisté, zda Clonaid vůbec nějaké pokusy s klonováním provádí a zda se nejedná o duševně vyšinuté jedince matoucí celý svět. O tom by mohla svědčit i následná prohlášení Boisselierové a Vorilhona o tom, že pracují i na urychlení růstu klonů tak, aby mohli vytvářet přímo kopie dospělých lidí.

reklama
Související články
Nemoci provázely lidský život od nepaměti. V historii se ale našlo několik statečných lékařů a badatelů, kteří ve snaze porozumět příčinám zákeřných chorob či na ně objevit lék, riskovali vlastní zdraví a někdy i život. Kteří odvážlivci to byli? Skotský lékař, chirurg a patolog John Hunter (1728-1793) věřil, že kapavka a syfilis jsou různými stádii […]
Pro kuřáka jde o obyčejnou a rutinní činnost – jedno jediné potáhnutí. Ve stejném okamžiku se ale v jeho těle začíná odehrávat nespočet reakcí na přítomnost chemického nepřítele, které vyústí až v opojné uvolnění dopaminu. To vše navíc za méně než 10 vteřin. Za skutečný ráj nikotinu je aktuálně možné označit Bulharsko, cigaretám zde totiž […]
O kyselině hyaluronové, která má díky svým vlastnostem obrovské využití nejen v kosmetickém průmyslu, ale v také v medicíně, už slyšel v reklamě na omlazující produkty snad každý. Za její rozšířené použití vděčíme rozvoji oboru biotechnologie. Výrobou kyseliny hyaluronové se jako jedna ze tří světově nejúspěšnějších firem zabývá česká firma Contipro. Její zakladatel a majitel Vladimír Velebný, sám absolvent biochemie […]
Čeká je symbolická trasa z Maratonu do Athén, třebaže je tělo příliš neposlouchá. Cílem 12. ročníku Maratonu s roztroušenou sklerózou (MaRS) je společným cvičením, procházkou, lekcí jógy, tai-či i boxu, nebo jízdou na rotopedu pokořit vzdálenost 42 kilometrů. Akce startuje dnes a potrvá do zítra. MaRS je určen jak pro pacienty s RS, tak pro zdravé […]
Lamy mají jedinečný imunitní systém. Jejich protilátky jsou mnohem menší, než je tomu u jiných živočišných druhů, proto jsou stabilnější a snadněji zasáhnou svůj cíl, tedy cizorodé viry, uvnitř organismu. Stanou se nadějí lidstva v boji proti nemocem? Na to, že imunitní systém velbloudovitých, mezi které se řadí i lamy a alpaky, funguje jinak než lidský, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz