Výčet tkání a orgánů, v kterých se podařilo najít kmenové buňky s poměrně širokým rejstříkem možných “osudů", se rozrostl o dřeň mléčných zubů.Dr. Songtao Shi, který vede tým biologů v americkém National Institute of Dental and Craniofacial Research (NIDCR), zjistil, že buňky v dřeni mléčných zubů mají řadu pozoruhodných vlastností. Nejen že se dovedou proměňovat na zubní dřeň, ale zvládnou i jiné druhy “metamorfóz“ – na kost a nebo dokonce i na neurony. Tyto buňky mají navíc překvapivě dlouhou životnost a relativně dobře se množí v laboratorních podmínkách. Podobné “dovednosti“ nebývají u kmenových buněk získávaných z tkání a orgánů (např. kostní dřeně, nervové nebo i tukové tkáně) zcela běžné. V zubní dřeni mléčného zubu přežívají tyto buňky zřejmě z dob, kdy se zub vytvářel. Přítomnost těchto kmenových buněk ve formujícím se zubu je známa řadu let a vědci se je pokoušejí využít k tvorbě zubů in vitro (“ve zkumavce“). V poslední době vzbudila velkou pozornost práce týmu Pamely Yelickové z Forsyth Institute, která pěstovala na speciálních biodegradovatelných polymerech prasečí zuby tak, že polymerové “lešení“ osazené kmenovými buňkami voperovala do břišní dutiny laboratorních potkanů. Potkani tak sloužili jako živé bioreaktory zajišťující pro růst “umělého zubu“ optimální podmínky. Jako zdroj kmenových buněk pro tyto pokusy sloužily základy zubů získávané z prasečích plodů. Získávání S lidských zubních kmenových buněk  z obdobného zdroje (např. z plodů  získaných po umělém přerušení těhotenství)  by bylo silně kontroverzní především z etického hlediska. Výsledek studie na kmenových buňkách z mléčných zubů, publikovaný v prestižním Proceedings of National Academy of Sciences of U.S.A., naznačuje, že tyto kmenové buňky mohou mít překvapivě široké uplatnění. Kromě zacelení zubů je snad bude možné využít pro regeneraci poškozených kostí a možná i k léčbě neurodegenerativních onemocnění. Autor: zdroj AKADEMON