Domů     Příroda
10 zemědělských plodin, které pohnuly světem
21.stoleti 19.11.2004

Na celém světě roste asi 300 000 druhů vyšších rostlin. Člověk z nich využívá alespoň příležitostně přibližně jen 30 000 druhů, přičemž intenzivněji je využíváno asi 12 000 druhů. Pro výrobu základních potravin a rostlinných surovin je ale běžně využíváno pouze 250 druhů.Na celém světě roste asi 300 000 druhů vyšších rostlin. Člověk z nich využívá alespoň příležitostně přibližně jen 30 000 druhů, přičemž  intenzivněji je využíváno asi 12 000 druhů. Pro výrobu základních potravin a rostlinných surovin je ale běžně využíváno pouze 250 druhů.

Na to, kterých deset zemědělských plodin podle pohnulo světem jsme se zeptali vědeckého pracovníka Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze -Uhříněvsi, Prof. Jaroslava Petra, Ing. Zdenka Felixe, nezávislého odborného poradce v oblasti potravinářského průmyslua doplnili názorem redakce 21. STOLETÍ. Každé plodině jsme pak udělili příslušný počet bodů podle celkového umístění od 10 bodů (1. místo) až po 1 bod (poslední místo). Plodiny jsme seřadili podle umístění.

1. místo – RÝŽE
Jaroslav Petr: Dnes je ve světě sice pěstována na menší ploše než pšenice, ale pro více než polovinu obyvatel Země představuje hlavní zdroj energie i proteinů. Většina konzumentů rýže žije v zemích třetího světa a před hladomorem je může zachránit jen neustálý jednoprocentní  roční nárůst výnosů.

Zdeněk Felix: Rýže je jednou z nejčastěji konzumovaných potravin na celém světě, a to zejména v oblasti třetího světa. Pro určité skupiny obyvatel těchto tvoří rýže převážnou část potravy a nebroušená obsahuje mnoho minerálů a vitamínů. Současná světová produkce ale začíná být nedostačující, což by v některých zemích postupem času mohlo vést až k hladomoru.  

Názor 21. STOLETÍ: V dnešní době je rýže jednou z hlavních potravin na celém světě, která je nejen zdrojem energie, ale také bílkovin. Výnosy rýže by mohlo několikanásobně zvýšit větší využití mechanizace, což však v rozvojových zemích zatím nepřichází v úvahu. První místo jí však patří právem.

2. místo – SOJA
Jaroslav Petr: Nejvýznamnější a nejrozšířenější zástupce luskovin, pro které je typický  vysoký obsah bílkovin v semenech a schopnost vázat prostřednictvím symbiotických bakterií dusík ze vzduchu.  Sója je ceněna i pro vysoký obsah kvalitního oleje v semenech.

Zdeněk Felix: Sója, která pravděpodobně pochází z jihovýchodní Asie se do Evropy dostala až koncem 18. století a její semena obsahují vysoký obsah bílkovin a oleje. Ačkoliv takto získané bílkoviny nejsou plnohodnotné, mají své výhody – neobsahují totiž cholesterol a tuk.

Názor 21. STOLETÍ: Z hlediska výživového jsou nejcennější složkou sóji bílkoviny, které sice nejsou pro nedostatek esenciální aminokyseliny methioninu a cystinu plnohodnotné, ale svoji kvalitou se řadí hned za plnohodnotné bílkoviny z živočišných zdrojů. Jejich kombinací s bílkovinami obilovin se získá plnohodnotná bílkovina. Sója je také nazývána masem chudých a díky celé řadě genetických modifikací patří mezi nejperspektivnější a snadno pěstovatelné plodiny

3. – 4. místo – PŠENICE
Jaroslav Petr: Pro mne je to dvojka mezi zemědělskými plodinami, které pohnuly světem. Stala se základem evropského zemědělství a položila základ evropské civilizaci.

Zdeněk Felix: Tento původně mezidruhový kříženec  různých planých travin, který byl domestikován v oblasti dnešního jihovýchodního Turecka byl a je jednou z nejvýznamnějších plodin a představuje základní potravu pro většinu obyvatel této planety

Názor 21. STOLETÍ: Význam pšenice spočívá v širokém uplatnění pro výživu lidí i hospodářských zvířat. Po tisíciletí, až do novověku, tvořila vařená nebroušená zrna základní potravu. Dnes už patří pšenice k nejvýznamnějším plodinám i v Novém světě, zejména v Kanadě a v severních částech USA.

3. – 4. místo – BRAMBORY
Jaroslav Petr
: Příchodem bramboru na evropská pole se zlepšil život milionů lidí, kteří měli bramborové hlízy jako hlavní zdroj obživy. O to větší drama nastalo v 19. století, když evropskou úrodu brambor kompletně zničila plíseň zavlečená z Ameriky. Nejdrtivěji zasáhl „bramborový mor“ Irsko, kde miliony lidí zemřely hladem.

Zdeněk Felix: Do Evropy byly brambory dovezeny nejdříve z Peru přes Španělsko, roku 1565. V roce 1585 byly do Anglie dovezeny kulturní brambory, které pocházely z pobřeží Chile. Brambory dnes představují nedílnou součást jídelníčku ve všech kontinentech.

Názor 21. STOLETÍ: Brambory patřily a stále patří mezi jedny ze základních potravin, bez kterých bychom si již pravděpodobně nedokázali představit náš jídelníček. Jejich význam pro výživu stále vzrůstá pěstováním odolnějších druhů.

5. místo – KUKUŘICE
Jaroslav Petr: Je to pro mne třetí nejdůležitější plodina z hlediska výživy lidstva. Stála u zrodu amerických civilizací Mayů, Aztéků a Inků. Dnes se pěstuje na celém světě. Její vznik z plané traviny je jedním z největších „kouzel“ prvních zemědělců. Přitom většinou došlo náhodným šlechtěním jen k „přidání“ či „ubrání plynu“ genů, které se samy osobě příliš nezměnily.

Zdeněk Felix: Kromě toho, že kukuřice slouží jako krmná surovina pro hospodářská zvířata, začíná rapidně vzrůstat i význam této plodiny pro lidskou výživu. Je jednou z nejčastěji geneticky modifikovaných potravin.

Názor 21. STOLETÍ: Kukuřičné zrno hraje důležitou roli především při výkrmu prasat a drůbeže, ale v poslední době vzrůstá význam kukuřice i pro přímou lidskou výživu. Kukuřice je jednou z plodin, které stále stojí v popředí zájmu genetiků

6. místo – ČAJ
Jaroslav Petr
: Ještě před několika staletími byly hlavním zdrojem pitné vody veřejné studny a kašny, které se stávaly zdrojem řady infekčních chorob, např. úplavice. Ideální řešení situace nabídl čaj, protože se připravuje z převařené vody.

Zdeněk Felix: Kromě toho, že čaj slouží jako osvěžující nápoj, působí též na lidský organismus i jako lék, a to díky obsahu tříslovin, směsi různých silic a polyfenolů.

Názor 21. STOLETÍ: Čaj lze použít nejen jako osvěžující nápoj k zahnání žízně, ale známé jsou i jeho léčivé účinky. Pokud bereme plodiny z hlediska toho, jak hýbaly světem, patřil by čaj na přednější místo i vzhledem k tomu, že byl v minulosti předmětem mohutných koloniálních sporů a nezřídka i ozbrojených konfliktů.

7. místo BANÁNOVNÍK
Jaroslav Petr
: Tvoří významnou složku výživy obyvatel tropů. Vedle „ovocných“ banánů, které známe i my, se pěstuje mnohem více tzv. „zeleninových“ banánů, které se musejí před konzumací tepelně upravovat.

Zdeněk Felix: Banánovníky pocházejí z jihovýchodní Asie, odkud se rozšířily do tropických oblastí celého světa. Pro značnou část obyvatelstva tropů tvoří banány hlavní složku každodenní potravy. Banánovník jsem tedy zařadil na 8. místo

Názor 21. STOLETÍ: Banánovník představuje důležitou denní potravu pro téměř miliardu lidí, kteří je konzumují čerstvé nebo různě upravené. My jako Evropané sice nepřisuzujeme banánu takový význam, ale jako potravina hraje v subtropických a tropických oblastech často klíčovou roli.

8. – 9. místo – VINNÁ RÉVA
Jaroslav Petr: Je nejčastěji pěstovaným ovocem. Dnes vystupuje do popředí především zdravotní stránka konzumace vína, jež je nedílnou součástí tzv. mediteránní diety – potravy bohaté na rostlinné oleje, rybí maso, ovoce, zeleninu.

Zdeněk Felix: Již člověk mladší doby kamenné sbíral plody plané révy a je pravděpodobné, že poznal i opojné účinky zkvašené šťávy z bobulí. Pokud je víno užíváno v přiměřeném množství, může mít příznivý vliv na lidský organismus a v některých případech i léčivé účinky. Význam vína v oblasti výživy je však zanedbatelný.

Názor 21. STOLETÍ: Vinná réva a z ní vyrobené víno provází lidstvo od nepaměti, přičemž tento nápoj má v přiměřeném množství příznivý vliv na organismus člověka. I když těmto účinkům se nově přikládá značný význam, jsme toho názoru, že ve stupnici plodin, které pohnuly světem a z hlediska výživy lidstva patří až na předposlední místo.

8. – 9. místo – TABÁK

Jaroslav Petr: Málokterá plodina ovlivňuje současný svět tak jako tato rostlina amerického původu. Ročně zahubí 5 milionů lidí. V současnosti se oddává kouření tabáku 650 milionů lidí, což je přibližně 10 % z celkové populace planety Země. Polovinu z nich tento zlozvyk nakonec zabije.

Zdeněk Felix: Kouření není jen zlozvykem, ale je to v poslední době také jedna z nejčastějších příčin úmrtí, či vzniku závažných cévních onemocnění. Význam tabáku pro přísun živin do lidského organismu je absolutně nulový, ale pro průmysl a ekomomiku mnoha zemí je význam tabáku klíčový.

Názor 21. STOLETÍ: Právě proto, že kouření patří k nejčastějším příčinám úmrtí na světě, ovlivňuje tato plodina dle našeho názoru významným způsobem osud celého lidstva. Výživná hodnota tabáku je sice nulová a v konečných důsledcích patří spíše mezi plodiny škodlivé, nicméně jeho význam pro hospodářství mnoha zemí je skutečně klíčový. Proto ono sedmé místo.

10. místo – MÁK
Jaroslav Petr: Je zdrojem širokého spektra alkaloidů, z nichž nejznámější je morfin. Ten se ve středověku používal pro léčbu průjmů, ale hlavní význam získal až když byl nasazen jako prostředek tišící bolesti. Mák poznamenal lidstvo i negativně, protože se z něj vyrábí jedna z nejničivějších drog – heroin.

Zdeněk Felix: Mák či spíše nezralé makovice ovlivňují osud miliónů narkomanů. kteří trpí závislostí na heroinu. V porovnání s ostatními plodinami však osud lidstva jako celku ovlivnil pravděpodobně nejméně.

Názor 21. STOLETÍ: Heroin – produkt získávaný z nezralých makovic ovlivňoval a ovlivňuje nejen životy miliónů narkomanů, ale vzhledem k účasti vlád některých zemí třetího světa hýbe i světovou politikou a ekonomikou. V celé řadě států je však pěstování máku omezováno tvrdými zákony.

Související články
Zkazky o tom, jak si zvířata promyšleně hledají rostliny, které jim uleví od neduhů, se tradují nejen mezi milovníky přírody. Dokonce i biologové už pár desítek let sledují, zda jde o nahodilé nebo cílené chování. Pozoruhodně dobře si pomocí přírodní medicíny dokážou poradit zejména šimpanzi. Americký biolog Michael Huffman od 80. let 20. století postupně […]
Kdyby jim chyběl jen mozek! Medúzy působí, že na ně evoluce zapomněla. Nedostaly od přírody ani pořádný nervový systém, o chybějícím srdci nebo žaludku nemluvě. Jejich průhledná těla skutečně neskrývají žádný fígl přírody. Přesto jsou medúzy překvapivě schopny učit se ze svých omylů. Co vlastně takový živočich na samém počátku vývoje nervové soustavy dokáže vnímat? […]
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách. Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a […]
Už v 70. letech 20. století se většina vědců shodla na tom, že Tyrannosaurus rex byl pravděpodobně stejně chytrý jako moderní plazi. V loňském roce však přišla brazilská neurovědkyně Suzana Herculano-Houzelová s tvrzením, že dinosauři byli chytří spíše jako moderní opice. Kde je pravda? Ke studiu mozku dávno vyhynulých zvířat, jako jsou dinosauři, používají vědci […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz