Domů     Medicína
Vědci poznali vůni Nobelovy ceny
21.stoleti 16.10.2004

Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii pro rok 2004 získali američtí vědci Richard Axel a Linda B. Bucková za své práce týkající se olfaktorického (čichového) systému. Za svou práci si oba ocenění rozdělí částku 10 milionů švédských korun (asi 35 milionů Kč).Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii pro rok 2004 získali američtí vědci Richard Axel a Linda B. Bucková za své práce týkající se olfaktorického (čichového) systému. Za svou práci si oba ocenění rozdělí částku 10 milionů švédských korun (asi 35 milionů Kč).

Podle oficiálního vyjádření Nobelova výboru Švédské královské akademie věd ve Stockholmu, který laureáty vybírá, byli oba američtí vědci oceněni za práci nazvanou Čichové receptory a organizace čichového systému, jež je výsledkem jejich dlouholeté a  přínosné práce, týkající se lidského čichu.  

Při svém výzkumu, zaměřeném na proces vzniku čichové tkáně a na způsob fungování tohoto lidského smyslu objasnili, která široká skupinu genů řídí vznik potřebného počtu typů čichových receptorů (senzorů), umožňujících vnímání pachů. Zmíněné geny popsali společně již v roce 1991 a poté je zkoumali každý zvlášť. Své pokusy dělali  na myších. Závěry jejich výzkumu přispěly k vědeckému pochopení základních principů schopnosti lidí rozpoznat a zapamatovat si asi 10.000 různých pachů a vůní.

 

Jak náš čich funguje

Způsob vnímání neobyčejného množství vůní našimi smysly zůstával dlouho neobjasněn, ale ocenění vědci v sérii průkopnických studií do této záhady vnesli potřebné světlo. Podle jejich výzkumů rozlišuje čichový systém savců velké množství různých pachových molekul, které jsou vyhodnocovány čichovými buňkami a tříděny v čichovém epitelu (výstelka vnitřního povrchu dýchacího ústrojí a součást sliznice), kde procházejí sedmi vrstvami odlišných bílkovin. Celý systém vnímání pachů je řízen 18 různými členy extrémně velké skupiny genů. Přišli mimo jiné i na to, že skupina čichových receptorů patří k receptorům sdruženým s G-proteiny (takzvané GPCR).

Každá čichová receptorová buňka má jen jeden druh pachového receptoru a každý receptor může odhalit jen omezené množství pachových substancí. Jednotlivé čichové receptorové buňky jsou proto velmi specializovány na rozlišení jen několika vůní. Buňky vyšlou svou informaci do primární čichové oblasti mozku, přičemž ty, které nesou totožný druh receptoru, posílají své informace stejné mikrodoméně. Z těchto domén pak procházejí ještě k jiným částem mozku, kde se informace od několika čichových receptorů spojují a tvoří zde jakýsi vzorek. Proto pak můžeme na jaře pocítit vůni šeříku, neboť naše čichová paměť uchovává potřebný pachový vzorek z minulosti.   

 

Podobný princip platí i pro ostatní smysly

Tyto obecné principy, jež Richard Axel a Linda Bucková objasnili ve fungování čichového systému, se dají aplikovat i na další smysly. Letošní nositelé Nobelovy ceny za lékařství také nezávisle na sobě zjistili, že molekuly, které ovlivňují zvláště u zvířat různé sociální chování, tzv. feromony, souvisí se dvěma dalšími rodinami GPCR umístěnými však v jiné části nosního epitelu.

 

Linda B. Bucková se narodila 29. ledna 1947 v americkém Seattlu. Na tamní Washingtonské univerzitě vystudovala psychologii a mikrobiologii. V roce 1980 získala doktorát z imunologie na univerzitě v Dallasu. Poté působila na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, odkud v roce 1991 nastoupila na oddělení neurobiologie Harvardovy lékařské fakulty v Bostonu. Od roku 2002 pracuje v Seattlu ve Středisku Freda Hutchinsona pro výzkum rakoviny. Bucková je držitelkou mnoha cen a vyznamenání a od loňska je členkou Národní akademie věd.

 

Richard Axel se narodil 2.července 1946 v New Yorku. V roce 1967 získal bakalářský titul na newyorské Kolumbijské univerzitě a o tři roky později absolvoval lékařskou fakultu Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimore. Už ve dvaatřiceti letech získal na Kolumbijské univerzitě profesuru z patologie a biochemie. Posledních dvacet let se věnuje výzkumu v Lékařském institutu Howarda Hughese při Kolumbijské univerzitě. Na tomto prestižním ústavu od roku 1999 působí i jako univerzitní profesor v oboru molekulární biofyzika.

Další článek
Související články
Toxoplazmóza je parazitární onemocnění, které způsobuje prvok Toxoplasma gondii. Jeho definitivním hostitelem jsou kočky a kočkovité šelmy, ovšem mezihostitelem může být i člověk. Ze závěrů mezinárodního výzkumu, provedeného v dubnu letošního roku, vyplývá, že by toto onemocnění mohlo mít negativní vliv na mužskou plodnost. Míra mužské plodnosti v posledním půl století prudce klesá. Analýza provedená […]
Krevní testy, které hledají rakovinné markery existují již desítky let, ale nejnovější generace se soustředí na drobné fragmenty DNA jednotlivých nádorových buněk v krvi člověka. Díky tomu jsou schopny návrat rakoviny odhalit až o 5 měsíců dříve než běžné zobrazovací metody. Je to přínosem pro pacienty? Technologie personalizovaných testů ctDNA vychází z poznatku, že rakovinné […]
Medicína Objevy 9.6.2025
V srpnu loňského roku svět obletěla zpráva o úmrtí nejstarší ženy světa, Marie Branyas Morerové, která se dožila úctyhodných 117 let. Narodila se ještě před první světovou válkou, přežila španělskou chřipku i covid, a přesto ji ve vysokém věku trápily jen běžné problémy s klouby a ztráta sluchu. Na otázku, jaký je její recept na […]
Jak populace stárne, u většího množství lidí se projevují příznaky demence a kognitivního úpadku. Boj s demencí se tak stává jedním z nejpalčivějších problémů systémů veřejného zdraví po celém světě. Nejnovější studie, provedená australským týmem vědců, však přináší dobré zprávy. Podle jejích výsledků mají mladší generace menší pravděpodobnost, že se u nich rozvine demence ve […]
Když Světová zdravotnická organizace v roce 1980 oficiálně vyhlásila eradikaci pravých neštovic, jednalo se o jeden z největších triumfů moderní medicíny. Tento vysoce nakažlivý a smrtící virus, který si během staletí vyžádal stovky milionů obětí, se zdál být navždy poražen. Dnes se však znovu objevují varovné hlasy. Australská epidemioložka a odbornice na biosekuritu, profesorka Raina […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz