Vědci poznali vůni Nobelovy ceny

Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii pro rok 2004 získali američtí vědci Richard Axel a Linda B. Bucková za své práce týkající se olfaktorického (čichového) systému. Za svou práci si oba ocenění rozdělí částku 10 milionů švédských korun (asi 35 milionů Kč).Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii pro rok 2004 získali američtí vědci Richard Axel a Linda B. Bucková za své práce týkající se olfaktorického (čichového) systému. Za svou práci si oba ocenění rozdělí částku 10 milionů švédských korun (asi 35 milionů Kč).

Podle oficiálního vyjádření Nobelova výboru Švédské královské akademie věd ve Stockholmu, který laureáty vybírá, byli oba američtí vědci oceněni za práci nazvanou Čichové receptory a organizace čichového systému, jež je výsledkem jejich dlouholeté a přínosné práce, týkající se lidského čichu.

Při svém výzkumu, zaměřeném na proces vzniku čichové tkáně a na způsob fungování tohoto lidského smyslu objasnili, která široká skupinu genů řídí vznik potřebného počtu typů čichových receptorů (senzorů), umožňujících vnímání pachů.

Zmíněné geny popsali společně již v roce 1991 a poté je zkoumali každý zvlášť. Své pokusy dělali na myších. Závěry jejich výzkumu přispěly k vědeckému pochopení základních principů schopnosti lidí rozpoznat a zapamatovat si asi 10.

000 různých pachů a vůní.

Jak náš čich funguje

Způsob vnímání neobyčejného množství vůní našimi smysly zůstával dlouho neobjasněn, ale ocenění vědci v sérii průkopnických studií do této záhady vnesli potřebné světlo. Podle jejich výzkumů rozlišuje čichový systém savců velké množství různých pachových molekul, které jsou vyhodnocovány čichovými buňkami a tříděny v čichovém epitelu (výstelka vnitřního povrchu dýchacího ústrojí a součást sliznice), kde procházejí sedmi vrstvami odlišných bílkovin.

Celý systém vnímání pachů je řízen 18 různými členy extrémně velké skupiny genů. Přišli mimo jiné i na to, že skupina čichových receptorů patří k receptorům sdruženým s G-proteiny (takzvané GPCR).

Každá čichová receptorová buňka má jen jeden druh pachového receptoru a každý receptor může odhalit jen omezené množství pachových substancí. Jednotlivé čichové receptorové buňky jsou proto velmi specializovány na rozlišení jen několika vůní.

Buňky vyšlou svou informaci do primární čichové oblasti mozku, přičemž ty, které nesou totožný druh receptoru, posílají své informace stejné mikrodoméně. Z těchto domén pak procházejí ještě k jiným částem mozku, kde se informace od několika čichových receptorů spojují a tvoří zde jakýsi vzorek.

Proto pak můžeme na jaře pocítit vůni šeříku, neboť naše čichová paměť uchovává potřebný pachový vzorek z minulosti.

Podobný princip platí i pro ostatní smysly

Tyto obecné principy, jež Richard Axel a Linda Bucková objasnili ve fungování čichového systému, se dají aplikovat i na další smysly. Letošní nositelé Nobelovy ceny za lékařství také nezávisle na sobě zjistili, že molekuly, které ovlivňují zvláště u zvířat různé sociální chování, tzv.

feromony, souvisí se dvěma dalšími rodinami GPCR umístěnými však v jiné části nosního epitelu.

Linda B. Bucková se narodila 29. ledna 1947 v americkém Seattlu. Na tamní Washingtonské univerzitě vystudovala psychologii a mikrobiologii. V roce 1980 získala doktorát z imunologie na univerzitě v Dallasu.

Poté působila na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, odkud v roce 1991 nastoupila na oddělení neurobiologie Harvardovy lékařské fakulty v Bostonu. Od roku 2002 pracuje v Seattlu ve Středisku Freda Hutchinsona pro výzkum rakoviny.

Bucková je držitelkou mnoha cen a vyznamenání a od loňska je členkou Národní akademie věd.

Richard Axel se narodil 2.července 1946 v New Yorku. V roce 1967 získal bakalářský titul na newyorské Kolumbijské univerzitě a o tři roky později absolvoval lékařskou fakultu Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimore.

Už ve dvaatřiceti letech získal na Kolumbijské univerzitě profesuru z patologie a biochemie. Posledních dvacet let se věnuje výzkumu v Lékařském institutu Howarda Hughese při Kolumbijské univerzitě. Na tomto prestižním ústavu od roku 1999 působí i jako univerzitní profesor v oboru molekulární biofyzika.

Autor: Jan Lukšík
Rubriky:  Medicína
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Pozor na letní lásky

Pozor na letní lásky

Koncerty, dovolené u moře, festivaly – všechna tato místa lákají nejen na...
Lze Covid vyléčit vitamíny, alkoholem či bělícími prostředky? To opravdu ne…

Lze Covid vyléčit vitamíny, alkoholem...

U většiny onemocnění s mediálním přesahem se dříve nebo později objeví...
Proč je tak náročné shodit nadbytečné kilogramy? Viníkem je i evoluce

Proč je tak náročné shodit...

Nadváha a obezita jsou globálním problémem, což je do značné míry...
Studie podporující léčbu Covidu ivermektinem měla řadu nesrovnalostí

Studie podporující léčbu Covidu...

Měla to být velká bomba: lék používaný proti parazitickým hlísticím a...
Svět potřebuje vědu, věda potřebuje ženy

Svět potřebuje vědu, věda...

L’Oréal Česká republika již popatnácté ocenil tři nadané vědkyně pomocí...
Na počtu terapií se rok pandemie výrazně nepodepsal

Na počtu terapií se rok pandemie...

Na pražské klinice asistované reprodukce IVF CUBE v nejbližších dnech...
Fakultní nemocnice Bulovka oslavila 90 let

Fakultní nemocnice Bulovka...

Před devadesáti lety byla uvedena do provozu jedna z pěti největších pražských...
Kardiologové spouští kampaň – Nemocné české srdce

Kardiologové spouští kampaň –...

Čeští kardiologové vyhlašují kampaň Nemocné české srdce. Do deseti let...
Únikem moči trpí až 40 % naší populace

Únikem moči trpí až 40 % naší...

V produktivním věku trpí únikem moči zejména ženy, tento problém se ale nevyhýbá...
Chemický koktejl v našich vodách: Budou rybí populace tvořeny jen samicemi?

Chemický koktejl v našich vodách:...

Chemie je bezesporu kouzelná věda, avšak je třeba s ní zacházet opatrně. Jenže co...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Pozor na letní lásky

Pozor na letní lásky

Koncerty, dovolené u moře, festivaly – všechna tato místa lákají nejen na...
Vesmírný vampýr

Vesmírný vampýr

Zatímco planeta Země má svého nesmrtelného literárního Drákulu, za jehož...
Moderní technologie chrání kulturní památky

Moderní technologie chrání...

Národní muzeum v Praze, hrad a zámek v Českém Krumlově, Zlatá bula sicilská v...
Lenochodi o velikosti slonů: Proč jejich život neočekávaně skončil?

Lenochodi o velikosti slonů: Proč...

V nejmladší době ledové se po povrchu ekvádorského poloostrova Santa Elena...
Když se zatmí mysl

Když se zatmí mysl

Pacientů s Alzheimerovou chorobou každoročně přibývá. V roce 2019 trpělo v...
Tajemství daňových rájů a jejich fungování

Tajemství daňových rájů a jejich...

Určitě už jste někdy slyšeli o pojmu daňový ráj? Co to...
Nejdivnější online zaměstnání: chůva nebo instruktor golfu

Nejdivnější online zaměstnání:...

Ještě před dvěma lety si mnoho lidí nedokázalo představit,...
Nelehké pátrání po dědečkovi Adolfa Hitlera

Nelehké pátrání po dědečkovi...

Vyznat se v podivných vztazích prvního muže Říše, Adolfa Hitlera,...
Jak myslí hluší?

Jak myslí hluší?

Myslení, každý si asi umí představit, co myšlená znamená a taktéž...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.