Vědci poznali vůni Nobelovy ceny

Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii pro rok 2004 získali američtí vědci Richard Axel a Linda B. Bucková za své práce týkající se olfaktorického (čichového) systému. Za svou práci si oba ocenění rozdělí částku 10 milionů švédských korun (asi 35 milionů Kč).Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii pro rok 2004 získali američtí vědci Richard Axel a Linda B. Bucková za své práce týkající se olfaktorického (čichového) systému. Za svou práci si oba ocenění rozdělí částku 10 milionů švédských korun (asi 35 milionů Kč).

Podle oficiálního vyjádření Nobelova výboru Švédské královské akademie věd ve Stockholmu, který laureáty vybírá, byli oba američtí vědci oceněni za práci nazvanou Čichové receptory a organizace čichového systému, jež je výsledkem jejich dlouholeté a  přínosné práce, týkající se lidského čichu.  

Při svém výzkumu, zaměřeném na proces vzniku čichové tkáně a na způsob fungování tohoto lidského smyslu objasnili, která široká skupinu genů řídí vznik potřebného počtu typů čichových receptorů (senzorů), umožňujících vnímání pachů. Zmíněné geny popsali společně již v roce 1991 a poté je zkoumali každý zvlášť. Své pokusy dělali  na myších. Závěry jejich výzkumu přispěly k vědeckému pochopení základních principů schopnosti lidí rozpoznat a zapamatovat si asi 10.000 různých pachů a vůní.

 

Jak náš čich funguje

Způsob vnímání neobyčejného množství vůní našimi smysly zůstával dlouho neobjasněn, ale ocenění vědci v sérii průkopnických studií do této záhady vnesli potřebné světlo. Podle jejich výzkumů rozlišuje čichový systém savců velké množství různých pachových molekul, které jsou vyhodnocovány čichovými buňkami a tříděny v čichovém epitelu (výstelka vnitřního povrchu dýchacího ústrojí a součást sliznice), kde procházejí sedmi vrstvami odlišných bílkovin. Celý systém vnímání pachů je řízen 18 různými členy extrémně velké skupiny genů. Přišli mimo jiné i na to, že skupina čichových receptorů patří k receptorům sdruženým s G-proteiny (takzvané GPCR).

Každá čichová receptorová buňka má jen jeden druh pachového receptoru a každý receptor může odhalit jen omezené množství pachových substancí. Jednotlivé čichové receptorové buňky jsou proto velmi specializovány na rozlišení jen několika vůní. Buňky vyšlou svou informaci do primární čichové oblasti mozku, přičemž ty, které nesou totožný druh receptoru, posílají své informace stejné mikrodoméně. Z těchto domén pak procházejí ještě k jiným částem mozku, kde se informace od několika čichových receptorů spojují a tvoří zde jakýsi vzorek. Proto pak můžeme na jaře pocítit vůni šeříku, neboť naše čichová paměť uchovává potřebný pachový vzorek z minulosti.   

 

Podobný princip platí i pro ostatní smysly

Tyto obecné principy, jež Richard Axel a Linda Bucková objasnili ve fungování čichového systému, se dají aplikovat i na další smysly. Letošní nositelé Nobelovy ceny za lékařství také nezávisle na sobě zjistili, že molekuly, které ovlivňují zvláště u zvířat různé sociální chování, tzv. feromony, souvisí se dvěma dalšími rodinami GPCR umístěnými však v jiné části nosního epitelu.

 

Linda B. Bucková se narodila 29. ledna 1947 v americkém Seattlu. Na tamní Washingtonské univerzitě vystudovala psychologii a mikrobiologii. V roce 1980 získala doktorát z imunologie na univerzitě v Dallasu. Poté působila na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, odkud v roce 1991 nastoupila na oddělení neurobiologie Harvardovy lékařské fakulty v Bostonu. Od roku 2002 pracuje v Seattlu ve Středisku Freda Hutchinsona pro výzkum rakoviny. Bucková je držitelkou mnoha cen a vyznamenání a od loňska je členkou Národní akademie věd.

 

Richard Axel se narodil 2.července 1946 v New Yorku. V roce 1967 získal bakalářský titul na newyorské Kolumbijské univerzitě a o tři roky později absolvoval lékařskou fakultu Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimore. Už ve dvaatřiceti letech získal na Kolumbijské univerzitě profesuru z patologie a biochemie. Posledních dvacet let se věnuje výzkumu v Lékařském institutu Howarda Hughese při Kolumbijské univerzitě. Na tomto prestižním ústavu od roku 1999 působí i jako univerzitní profesor v oboru molekulární biofyzika.

Rubriky:  Medicína
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Nepodceňujte plicní choroby!

Nepodceňujte plicní choroby!

Plicní lékaři se snaží najít jedince, jež mají chronickou obstrukční plicní nemoc...
Na infekce antibiotika neplatí

Na infekce antibiotika neplatí

Ze zprávy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) vyplývá,...
Dvě ženy odnosily jedno dítě!

Dvě ženy odnosily jedno dítě!

Dítě, které odnosily dvě ženy? Právě to se povedlo Ashley a Bliss...
Mutace buněk ve zdravých tkáních

Mutace buněk ve zdravých tkáních

Mutace buněk způsobují rakovinu. Již dříve byla položena otázka, kolik by bylo...
Kdy a proč se nejvíce stresujete? Moderní náplast nalezne odpovědi

Kdy a proč se nejvíce stresujete?...

Žijeme v době, kdy už je prakticky nemožné proplouvat životem s ledovým...
Císařských řezů přibývá. Někdy je to zcela zbytečný zásah do těla

Císařských řezů přibývá. Někdy je to...

Za posledních patnáct let se počet provedených císařských řezů ve světě...
Riziko nákazy meningokokovým onemocněním je s nástupem do škol vyšší

Riziko nákazy meningokokovým...

Invazivní meningokoková onemocnění jsou závažná a nevyzpytatelná, i přes včasně...
Pacientům po transplantaci pomůže mikroflóra

Pacientům po transplantaci pomůže...

Se vskutku překvapivými výsledky přišli vědci z University of Maryland, kteří...
Jaké je využití buněk z pupečníkové krve?

Jaké je využití buněk z...

Buňky z pupečníkové krve mají široké využití. Nejen že pomáhají autistům, ale také...
Střevní elektrické generátory

Střevní elektrické generátory

V našich střevech byla potvrzena existence bakterií,  které vydávají...

Nenechte si ujít další zajímavé články

(Ne)šťastný Richard Sandrak: Ztracené dětství malého Herkula

(Ne)šťastný Richard Sandrak:...

Možná jste ten televizní dokument kdysi viděli. Jmenoval se...
Proč má Čína tolik obyvatel?

Proč má Čína tolik obyvatel?

Kolik obyvatel má město, ve kterém žijete? Asi ne tolik, abyste se tam...
Vtipné video: Selfie tyče vymysleli Češi!

Vtipné video: Selfie tyče...

Seflíčka jsou dnes zřejmě nejčastějším motivem na fotografiích. Dělá si...
Nová a nebezpečná zbraň kyberzločinců: Dejte si pozor!

Nová a nebezpečná zbraň...

S rozvojem počítačových technologií narůstá rovněž kriminalita s touto oblastí...
Krimi z Francie: Špinavé pěsti v rajské zahradě

Krimi z Francie: Špinavé pěsti v...

Není obvyklé, aby pes takhle zuřivě štěkal. „Půjdu se tam podívat,“...
VIDEO: 5 největších hororových klišé

VIDEO: 5 největších hororových...

Taky si kolikrát u hororového snímku říkáte, proč ona hlavní...
Obrazem: Baťův mrakodrap ve Zlíně

Obrazem: Baťův mrakodrap ve Zlíně

Jedním z nejzajímavějších architektonických počinů na našem území je...
Podivný konec šlechtice: Otrávila krvavá Kateřina Vojtěcha z Pernštejna?

Podivný konec šlechtice: Otrávila...

„Odsuzuji vás k hrdelnímu trestu,“ zazní 23. ledna 1534 v Praze z úst předsedy...
O krok dále s levitací: Díky novému přístroji SoundBender

O krok dále s levitací: Díky...

Levitace je pro dnešní vědu metou, která už byla dávno pokořena. A přesto se v...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.