Domů     Objevy
Tajemství jezera pod věčným ledem
21.stoleti 21.8.2004

Expedici vědců z Kolumbijské univerzity a Rensselaerského Polytechnického institutu ve státě New York, se podařilo přesně zmapovat obrovité sladkovodní jezero, rozkládající se pod kontinentálním ledovým plátem v Antarktidě.

Vědcům se podařilo díky moderní radarové a laserové technice dokázat, že jezero o velikosti blížící se rozloze severoamerického jezera Ontario, známé jako Lake Vostok je rozděleno na dvě části, žijící autonomním životem. Jezero leží pod 3 700 – 4 300 metrů silnou vrstvou ledu. Podle výsledků průzkumu se ukázalo, že obě jezerní pánve se liší chemickým složením vody, mikrobiálním životem a dalšími charakteristikami.

Expedici vědců z Kolumbijské univerzity a Rensselaerského Polytechnického institutu ve státě New York, se podařilo přesně zmapovat obrovité sladkovodní jezero, rozkládající se pod kontinentálním ledovým plátem v Antarktidě. Vědcům se podařilo díky moderní radarové a laserové technice dokázat, že jezero o velikosti blížící se rozloze severoamerického jezera Ontario, známé jako Lake Vostok je rozděleno na dvě části, žijící autonomním životem. Jezero leží pod 3 700 – 4 300 metrů silnou vrstvou ledu. Podle výsledků průzkumu se ukázalo, že obě jezerní pánve se liší chemickým složením vody, mikrobiálním životem a dalšími charakteristikami.

Jezero se dvěma tvářemi
Michael Studinger z Kolumbijské univerzity považuje objev za nesmírně významný pro studium vývoje života na naší planetě, protože voda v jezeře podle něj cirkuluje mezio oběma pánvemi v rozmezí 55 000 – 110 000 let. „Vyvýšenina mezi oběma částmi jezera limituje výměnu vody mezi dvěma téměř samostatnými systémy. V důsledku toho je chemické a biologické složení těchto dvou ekosystémů pravděpodobně rozdílné,“ říká odborník. Měření probíhal speciální radarovou a laserovou technikou, s jejíž pomocí mohli nahlédnou výzkumníci pod silnou vrstvu ledu. Jezero Vostok obsahuje na 5400 kubických kilometrů vody a vrchol předělu mezi oběma jeho částmi je 200 metrů pod základem ledové desky. Samotná hloubka jezera se pohybuje od 400 do 800 metrů.

Podmínky jako ve vesmíru
Podle výsledků výzkumu voda v jezeře má v jeho severní, větší části mnohem větší cirkulaci, než v části jižní, kde by měly být zakonzervovány stejné podmínky, jaké byly na Zemi před tisícovkami let. V současné době se expedice připravuje na další fázi průzkumu jezera a to na odběr vzorků vody z obou jeho částí a zejména na odběr usazenin na dně jezera. Budou tak pátrat po mikrobiálních formách života, schopných přežívat v tak extrémních podmínkách. Výzkum považují vědci za nesmírně důležitý pro získání poznatků o možnostech mikrobiálního života i jinde ve sluneční soustavě. Považují totiž podmínky panující v jezeře za velmi podobné těm, které jsou například na Evropě, ledovém měsíci planety Jupiter. Jestliže může existovat život v jezeře Vostok, pak by mohli mikrobi přežívat i na Evropě.


Antarktida – země věčného ledu
Antarktida se rozkládá kolem jižního pólu a s plochou 13,2 mil. km2 je třetím nejmenším kontinentem na Zemi. Téměř 99 % území kontinentu je pokryto pevninským ledovcem s objemem cca 25 mil. km3 vody, což je téměř 80 % světových zásob sladké vody. Nachází se zde mj. i činná sopka Mount Erebus vysoká 3795 m. Průměrná nadmořská výška Antarktidy je 2280 m a nejvyšším vrcholem je Vinson Masiv 5140 m nad mořem. Průměrné teploty v létě jsou -28°C a v zimě -50°C.

Související články
Sto let vzbuzuje italská zkamenělina plaza úžas, zejména svou výjimečně zachovalou kůží, která se u fosilií starých 280 milionů let takřka nevidí. Psalo se o ni v knihách i článcích, až nyní ji ale vědci poprvé prozkoumali nejmodernější technologií. O překvapení nebylo nouze – a nepatřila vždy k nejpříjemnějším. Už od svého objevu v Itálii roku 1931 […]
Ve svém nejmenším provedení měří 11–13 milimetrů. Je tedy tak akorát drobný, aby se vešel do trávicího ústrojí. Řeč však není o žádné bakterii, ale o unikátním vynálezu vědců z Univerzity v Novém Jižním Walesu, který dokáže tisknout efektivní náhrady tkáně přímo v lidském těle. Nový chirurgický nástroj pojmenovali u protinožců jako F3DB, což je […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz