Geologie od A do Ž

Nejspíš si ani neuvědomujeme, jak pro život potřebujeme geologii. Studuje procesy probíhající na Zemi. Zabývá se fyzikálními silami, které naši planetu utvářely, chemickým složením jednotlivých částí.

Nezapomíná ani na organické zbytky (zkameněliny, ropa, uhlí) a jiné náležitosti. Nabízíme stručný výklad některých pojmů. Nejspíš si ani neuvědomujeme, jak pro život potřebujeme geologii. Studuje procesy probíhající na Zemi. Zabývá se fyzikálními silami, které naši planetu utvářely, chemickým složením jednotlivých částí. Nezapomíná ani na organické zbytky (zkameněliny, ropa, uhlí) a jiné náležitosti. Nabízíme stručný výklad některých pojmů.

Antropogenní – vyvolaný člověkem. Děje se tak např. rozsáhlou výstavbou, povrchovými doly, odlesněním při těžbě dřeva nebo získávání orné půdy. Lidé tak mění morfologii krajiny; rychlost a ráz eroze (viz) a sedimentace (viz) ovlivňují místní klimatické poměry.

Brakické uloženiny – vznikly usazením v brakických (poloslaných) vodách, tj. nejčastěji v místech, kde velké řeky ústí do moří. Dále bývají v lagunách, v polouzavřených zálivech čiv menších vnitrozemských mořích se sníženou salinitou (slaností).

Centrální erupce – nejčastější podoba nynějších sopečných projevů. Podle charakteru lávy (liší se viskozitou a tlakem plynu) se erupce dále dělí na různé typy (vulkánský, havajský, strombolský aj.). Při destrukci sopečného kuželu vzniká kráter (kaldera) široký až 30 km.

Černozem – velmi úrodná (slabě vápnitá) půda bohatá na humus. Vzniká hlavně na spraších v oblastech s omezenými dešťovými srážkami(např. ve stepích).

Dehydratace – přírodní či umělé odstranění vody z minerálů, hornin, organických látek atd. Nastává zejména při zvýšené teplotě (někdy jen v důsledku slunečního záření) nebo tlaku.

Eroze – fyzikální jev. Soubor pochodů, které způsobují, že materiál zemského povrchu se uvolňuje, obrušuje, přemísťuje nebo rozpouští. Hlavní erozní činitelé: voda, led, sníh, vzduch, pohyblivé zvětraliny a nezpevněné usazeniny.

Facie – význačný znak nebo soubor znaků (celkový vzhled, složení, podmínky vzniku nebo změny vlastností) charakterizujících horninové jednotky nebo celky. Termín vyjadřuje specifický typ horniny (např.

facie vápencové), genezi či sedimentační prostředí (mořské aj.)

Gejzír – vyvrhování horké vody a páry podzemních pramenů v aktivních či nedávno činných vulkanických oblastech. Vodní erupce dosahují až výšky 50 m a často k nim dochází v pravidelných intervalech – potřebných k akumulaci vody a k jejímu přehřátí (příčina erupce).

Hydrogeologie – dílčí geologická disciplína studující původ, výskyt a cirkulaci podzemních vod včetně jejich složení a využitelnosti.

Chamsin – arabský název pro pravidelný suchý vítr vanoucí ze Sahary a Egypta. Přispívá k větrné erozi půdy. Podobný teplý typ se ve Středomoří nazývá scirocco; studený vítr má na Sibiři pojmenování fuga, v Severní Americe blizzard.

Impakt – dopad kosmického tělesa na povrch planety či Měsíce. Vzniká impaktní kráter. Původní horniny v místě dopadu jsou tepelně i tlakově postiženy (šoková metamorfóza). Tím vznikají nové horniny, tzv.

impaktity, obsahující specifické minerály (jadeit, coesit aj).

Jalovina (hlušina) – průvodní, nezužitkovatelné horniny těžené spolu s užitkovými nerosty. Kaňon – hluboké údolí s příkrými až svislými svahy; zpravidla v odolných horninách. Při utváření převládá hloubková eroze nad svahovou modelací.

Laguna – část moře oddělená od volné mořské hladiny nejčastěji písečným pobřežním valem nebo kosou (přirozenou úzkou hrází), jindy korálovým lemem nebo atolem (útesem). Oddělení je částečné či úplné. Uvnitř poklidné laguny se ukládají jemnozrnné sedimenty.

Magma – tavenina (roztok) vznikající v kůře nebo svrchním plášti Země. Jejím utuhnutímvzniká magmatická hornina. Magmu tvoří především rozpuštěné silikáty (křemičitany) s rozpuštěnou vodou a plyny.

Nadloží – veškeré vrstvy nebo jiné geologické jednotky ležící nad uvažovanou (zkoumanou) vrstvou, uhelnou slojí, ložiskem apod. (Opakem je podloží, které leží pod nimi.)

Obdukce – nasunutí oceánické kůry přes okraje kontinentálních litosférických desek. (Litosféra = zevní obal zemský tvořený horninami; zemská kůra sahá až 1200 km hluboko.)

Pluton – obrovské hlubinné těleso magmatického původu. Tato tělesa, která mají rozdílné tvary ( kopulovité, okrouhlé, nálevkovité aj.) vnikají do okolních hornin.

Ropa – zemní olej, kapalná směs uhlovodíků. Má různé barevné odstíny (lehké ropy světlé, těžké tmavé), složky s obsahem kyslíku, dusíku a síry.Vznikla anaerobním (bez kyslíku) rozkladem planktonních organismů (rostlinných, živočišných) – hlavně v mořském prostředí.

Řez geologický – obvykle svislý řez terénem s vyjádřením geologické stavby. Řezy bývají většinou orientovány kolmo na směr geologických jednotek.

Sedimentace – ukládání sedimentárního materiálu nejrůznějšího druhu a v nejrůznějších prostředích. Například v hlubinách oceánu převažuje bahno a kal, v řekách pískovce, slepence a jíly, v pánvích na okraji kontinentu uhlonosné vrstvy apod.

Šok – v geologii se tak označuje souhrn účinků dopadu kosmického tělesa (viz impakt). Projevuje se hlavně šokovým zuhelnatěním tavenin a metamorfózou za současného vzniku šokových minerálů (viz impakt).

Tabulová (stolová) hora – izolovaná, vyvýšená plošina nebo hora, jejíž vrchol tvoří vodorovná či jen málo skloněná poloha odolné horniny. Má strmé svahy, vzniká hloubkovou erozí vodních toků ve vodorovně uložených vrstvách.

Podmořská tabulová hora se nazývá guyot. Může být vysoká až 2000 m; ploché temeno vzniklo erozí při mořské hladině.

Uhlí – hořlavý sediment ze skupiny kaustobiolitů uhelné řady. Vznikl v podstatě akumulací rostlinných zbytků a jejich různě pokročilou přeměnou – tzv. prouhelněním. Při něm postupně roste obsah uhlíku – C, za snížení obsahu vodíku a kyslíku.

Základní druhy uhlí: rašelina (obsahuje asi 55 % C), hnědé uhlí(70 -75 %), černé uhlí (72 – 92 %) , antracit (nad 92 % C).

Vadosní látky – jsou v minerálních vodách; byly vyloučeny z okolních hornin.Wolfram (W) – velmi důležitý (i strategicky, navíc vzácný) kov vázaný na granitoidy. Vylučuje se za vysokých teplot v ložiskách, která jsou zejména v Asii (Čína, Korea apod.).

Hlavním minerálem je wolframit.

Xenotermální ložiska – vznikla za relativně vysokých teplot a poměrně nízkých tlaků.

Yazoo (čti: jezú) – ústí vodní pobočky zavlečené směrem po proudu hlavního toku. Vzniká mohutnou akumulací silného hlavního toku v nivě (rovinné údolní dno).

Zemní plyn – v širším slova smyslu jakýkoli plyn uložený v zemi a z ní unikající (např. CO2, H2S aj.)V užším významu jde o plynné uhlovodíky etanové řady (metan, etan, propan a butan). Vyskytují se jak samostatně, tak často u ložisek ropy či uhlí (tam metan).

Žilovina -. Doprovodné nerudné minerály – např. křemen, kalcit, dolomit i jiné karbonáty, živce apod. Provázejí rudné minerály na rudních žilách.

Autor: Milan Koukal
Rubriky:  Geologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Prastarý africký veletok je mnohem starší, než vědci předpokládali

Prastarý africký veletok je mnohem...

Nejznámější africký veletok – řeka Nil – je podle nejnovějších...
Vědci zkoumají šíření tepla ve skalách

Vědci zkoumají šíření tepla ve...

V několika městech po celém Česku probíhá výzkum odborníků z Akademie věd ČR...
Biblický mýtus o potopě světa: Co na něj říká věda?

Biblický mýtus o potopě světa: Co na...

Krátce poté, co Bůh stvořil Zemi a život na ní, se podle Starého...
Ayersova skála: Největší monolit na světě

Ayersova skála: Největší monolit...

Austrálie je v mnoha ohledech zvláštní země. Místní flóra nebo fauna...
Obrovská struktura nalezena pod grónským ledovcem

Obrovská struktura nalezena pod...

V minulém týdnu nalezl výzkumný tým Národního úřadu pro letectví...
Vědci z NASA zkoumali na ostrově v Tichém oceánu podivné bahno

Vědci z NASA zkoumali na ostrově...

Jeden z nejnovějších ostrovů, jenž se nalézá v Pacifiku, má svůj...
Tajemství, pokusy, objasněné záhady? Pražská Noc vědců bude plná překvapení.

Tajemství, pokusy, objasněné záhady?...

Už od roku 2005 se z podnětu Evropské komise koná Noc vědců. Letos se uskuteční...
Začni (si) s Přírodovědou! Vyzývá středoškoláky Přírodovědecká fakulta UK

Začni (si) s Přírodovědou! Vyzývá...

S (P)přírodovědou si od následujícího semestru může začít každý, kdo to s ní myslí...
Probouzí se supervulkán pod Yellowstonským parkem?

Probouzí se supervulkán pod...

Strážcům Yellowstonského parku se podařilo objevit nečekaně velké pukliny na...
Začne nová éra těžby?

Začne nová éra těžby?

Povrchové doly nestíhají pokrýt poptávku po vzácných kovech a kamenech. Státy...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jak fungovaly první polepšovny?

Jak fungovaly první polepšovny?

Špinavý kluk v roztrhaných šatech se tváří trucovitě. „Jak se jmenuješ?“ ptá se ho...
Přiměl filozof šlechtičny kojit děti?

Přiměl filozof šlechtičny kojit...

Kateřina se vytrhne chůvě z rukou a vběhne do dveří, kde zahlédla maminku. Marie...
Kde žije největší zvíře planety?

Kde žije největší zvíře planety?

Jsou to obři, před kterými máme právem respekt. Jejich...
Kde se vzaly nejstarší legendy o upírech?

Kde se vzaly nejstarší legendy o...

Pobledlá bytost se pod závojem tmy blíží k lidskému obydlí. Má znetvořené rysy,...
Sověti platili za Pepsi Colu ponorkami

Sověti platili za Pepsi Colu...

Nikita Chruščov opatrně přiblíží kelímek k ústům. Nedůvěřivě si lokne doušku...
Proč jsou hodinky Rolex tak drahé?

Proč jsou hodinky Rolex tak drahé?

Takzvané „Rolexky“ jsou jednou z nejznámějších a nejprodávanějších...
70 stupňů aneb kde na planetě vám bude nejtepleji?

70 stupňů aneb kde na planetě...

Vedro, že se i koleje kroutí a asfalt bublá. České...
Oskarový zvrhlík boří bariéry: Charlie Chaplin bez příkras

Oskarový zvrhlík boří bariéry:...

Za poťouchlým výrazem, umělým knírkem, typickou buřinkou a hůlkou skrývá...
Varšavský kat Jürgen Stroop: Kochá se hořícími synagogami

Varšavský kat Jürgen Stroop: Kochá...

Než se zhoupl na šibenici, dokázal důstojník Waffen-SS a přesvědčený nacista...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.