Domů     Příroda
Vrchol kamufláže
21.stoleti 21.7.2004

Řasovník rozedraný (Phycodurus equus), kterému se také říká mořský dráček, je skutečným mistrem v maskování. Je obyvatelem moří na jihu Austrálie, a protože žije v koloniích mořských řas, přizpůsobil jim své tělo tak dokonale, že vypadá spíše jako rostlina než živočich. Řasovník rozedraný (Phycodurus equus), kterému se také říká mořský dráček, je skutečným mistrem v maskování. Je obyvatelem moří na jihu Austrálie, a protože žije v koloniích mořských řas, přizpůsobil jim své tělo tak dokonale, že vypadá spíše jako rostlina než živočich. Jeho tělo je složeno ze samých stonků a lístečků. Navíc se dokáže mořským chaluhám, mezi kterými žije, přizpůsobit i příslušnou barvou. Řasovníci jsou asi 45 cm velcí a jsou příbuzní mořským koníkům. Stejně jako oni se živí drobnými korýši či bezobratlými živočichy, které jako násoskou nasají dlouhými trubkovitými ústy. Jako plavci nestojí řasovníci za nic a tento nedostatek vyrovnávají právě svými mimikry. Zajímavou etapou v jejich životě je rozmnožování, které začíná rituálními tanci při páření a končí zavedením vajíček samičkou do samečkova břišního vaku. Pod samečkovou ochranou pak proběhne celý vývoj mláděte, trvající 4-5 týdnů.
 

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz