Domů     Příroda
Med: zázrak ze včelí lékárny
21.stoleti 21.7.2004

Světle žlutá nebo zlatavá, tmavohnědá anebo dokonce červená hmota, někdy více tekutina, jindy v pevném skupenství. Hmota, která je známá a oblíbená od pradávna a která se stala dokonce mýtem. Jde o hmotu všední, a přece zároveň vzácnou – o med. Světle žlutá nebo zlatavá, tmavohnědá anebo dokonce červená hmota, někdy více tekutina, jindy v pevném skupenství. Hmota, která je známá a oblíbená od pradávna a která se stala dokonce mýtem. Jde o hmotu všední, a přece zároveň vzácnou - o med.

Vědci ze švýcarského Federálního výzkumného ústavu mléčného hospodářství (v sekci včel) objevili v 80. letech minulého století v medu asi tucet antibakteriálních látek, o nichž se dosud nevědělo, resp. jejich existence se tušila, ale nebyla exaktně zjištěna. To samozřejmě otevírá nové možnosti terapeutických aplikací. Současný výzkum, vycházející z tohoto objevu, aplikuje celou řadu látek obsažených v medu na nejrůznější typy onemocnění a využívá přitom vlastností přírodní látky, která na rozdíl od mnohých syntetických léků nemá vedlejší účinky.

Med v moderní medicíně
Doktor Cord Lullmann, vedoucí ústavu pro analýzu medu v Brémách, říká, že med se dá do nemocného či poraněného organismu vpravit i injekcí, a to do žil. U mnoha pacientů s degenerativními onemocněními páteře se už osvědčily injekce s roztokem medu a anestetika Procainu. Například i průjem způsobený bakteriemi (např. salmonelami) se dá pomocí medu zastavit rychleji než pomocí běžně používaných léků. Ajako ve všech případech úspěšná se ukázala léčba pásového oparu tímto roztokem. Fakt, že med je lékem i při kašli, bolestech v krku a nachlazení, je všeobecně znám. Jestliže se med rozpustí v mléce (ale ne teplejším než 40 stupňů Celsia, protože jinak by se v něm zničily důležité látky), je možno jej použít jako masti na zasaženou sliznici, která zabíjí bakterie. Proto je také med obsažen v sirupech proti kašli. Moderní výzkumy prokázaly i vysokou účinnost medu při léčbě popálenin či hojení jizev po císařském řezu a celkově při hojení ran.

Obyčejný peroxid vodíku
Nejvíce pozornosti věnují vědci medu z Nového Zélandu a Austrálie, který se ukazuje při léčbě jako nejúčinnější. Tím zázrakem, který má schopnost rychle zacelovat a léčit rány, je obyčejný peroxid vodíku, který běžně známe jako desinfekci a dosud se s ním běžně natírají rozbitá kolena dětí. Jeho objev v medu byl pro mnohé překvapením. Syntetický peroxid však má tu nemilou vlastnost, že agresivně působí i na okolní tkáně. V medu se však tvoří peroxid pomocí glukózy a v mnohem nižší koncentraci, takže nepoškozuje okolní tkáně. Navíc se na povrchu kůže neustále obnovuje a rána dokonce povzbuzuje jeho tvorbu. Tyto vlastnosti mají právě novozélandské medy a navíc jsou mnohem odolnější vůči zahřátí, při němž se u našich evropských medů cenné látky rychle ničí.

Lékem je med odjakživa
Je dokázáno, že už cca 2500 let př. n. l. používali lidé med k léčení ran a lehkých popálenin. Za I. světové války lékaři na frontě používali k léčení zraněných vojáků obvazy napuštěné medem a rybím tukem. Když začalo před několika desítkami let vítězné tažení moderní farmacie, ocitl se med jakoby v zapomnění. Ale postupem času se ukázalo, že si svou pozici obhájil. Med neztrácí místo ani v současné době, vyznačující se mnoha novými terapeutickými postupy a expanzí množství nových léků. Osvědčuje se např. i při léčbě vředů a v mnoha situacích, kdy selhávají moderní antibiotika. Med absorbuje vodu, vysušuje rány, vyplavuje z nich cizí tělíska a čistí vředy a nádory. Hroznový cukr, který je v medu obsažen ve velkém množství, vyvíjí osmotický tlak a tak způsobuje silné prokrvování tkáně, což samozřejmě přispívá k hojení, resp. jej urychluje. Med má nízký obsah vody a vysoký obsah cukru – a to zabraňuje množení bakterií. Při oxidaci cukru v medu obsaženého, probíhající prostřednictvím enzymu inhibinu, vzniká dezinfikující peroxid vodíku. Mnohé výzkumy ukázaly, že velkoplošné rány, které byly léčeny medem, se během Moderní medicína se rozpomněla i na konzervační schopnosti medu: s jeho pomocí se uchovávají v čerstvém stavu lidské orgány, jež jsou určeny pro transplantaci. Není např. lepší konzervační médium pro oční rohovku než med ve zmrazeném stavu. 3-6 dnů staly sterilními, což je rychlost terapie, které u moderních farmaceutických přípravků nelze dosáhnout.

Včely neprodukují jen med
V poslední době přicházejí odborníci s nový- mi poznatky využití dalších včelích produktů, jakými jsou například mateří kašička či propolis. Mateří kašička je využívána hojně v alternativní medicíně, a to v oblasti ženského lékařství k tlumení klimakterických příznaků, k regulaci menstruace, zvyšuje i schopnost organismu vstřebávat vápník. Známý propolis obsahuje celou řadu antibakteriálních složek a působí při řadě obtíží jako antibiotikum. Nejlepších účinků je ovšem dosahováno v kombinaci s klasickými léčivy. Podporuje hojení ran, omezuje růst plísní a posiluje imunitu organismu.
 

MED MÁ MNOHO PODOB
Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) uznává jako normu, pokud jde o med, Codex Alimentarius. Podle způsobů získávání se tak rozeznávají tyto druhy:

Vytáčený
V současnosti se světový obchod věnuje hlavně prodeji, nákupu a zpracování tohoto medu.

Plástečkový (plástový)
Objevuje se po celé Evropě, ale má pouze menší význam. U nás známe především plástečkový med akátový.

Lisovaný (vytavovaný)
Nejvíce ho pochází z rozvojových zemí Afriky a Asie. Má vyšší podíl znečištění. V poslední době se v praxi spíše přihlíží k botanickém původu medu. 

Tak odlišujeme:

Med nektarový
Vzniká ponejvíce z nektaru, což je koncentrovaný roztok (většinou 30-40 %), obsahující převážně cukry pocházející většinou z květních nektarií. Včelaři ho nazývají med květový. (U nás je nejvíce takovéhoto medu řepkového.)

Med medovicový
Medovice je výměškem producentů medovice. Z těchto tvorů jsou nyní nejdůležitější mšice z čeledi medovnicovitých, které se živí šťávami z rostlin. V podobě kapiček medovice vylučují jejich přebytky.

Med smíšený
Vzniká tím, že včely do úlu současně přinášejí nektarovou i medovicovou snůšku. Takové medy mají ovšem širokou škálu barev, chuti apod. podle druhu navštěvovaných rostlin (maliník, lípa, levandule, pampeliška, jetel, vojtěška, slunečnice, bavlník, kávovník, eukalypt, rozmarýn, máta apod.). Vzácný med chrpový dokonce pod ultrafialovým světlem fluoreskuje. Pozn.: Barva medu se vyjadřuje v mm Pfundovy stupnice. Na začátku je typ vodojasný (0-8 mm), na konci hnědočerný (více než 114 mm). 

CO JE MATEŘÍ KAŠIČKA?
Mateří kašičku, které není nadbytek, připravují včely dělnice pro vybrané larvy, ze kterých mají vyrůst včelí královny. Tato hmota je bohatým přírodním zdrojem pantotenové kyseliny (tu v menším množství obsahují i některé jiné potraviny, které lidé konzumují) a výhradním zdrojem nezvyklé mastné kyseliny. O ní se odborníci domnívají, že zajišťuje výjimečné vlastnosti mateří kašičky. Ta je mj. spolehlivým lékem na otupělost a únavu, mnozí ji označují i za výborné afrodiziakum.

ČEŠTÍ VČELAŘI SE EU NEBOJÍ
V Česku dnes vegetuje přes 550 000 včelstev. Takto získaný med nachází stále větší oblibu v zahraničí. Zásluhu na tom má nejen různorodost druhů – od květových (řepkový, akátový, z pampelišky a ovocných stromů) přes smíšené až po medovicové lesní medy. Závažný je rovněž fakt, že v tuzemském medu nejsou žádná antibiotika, která se tam v jiných zemích dostávají, když včelaři léčí antibiotiky mor včelího plodu. U nás se při takové pohromě včelstvo i s úlem musí spálit. ČR a Španělsko jsou pouhé dvě země v Evropě, které více medu vyrobí než spotřebují. (U nás je roční spotřeba medu na osobu 0,5 kg, tedy až třikrát méně než třeba v SRN.)


VČELA
Včely sbírají nektar z květů, přeměňují jej v medovém měchýřku, obohacují jej enzymy a ukládají do pláství, kde takto obohacená šťáva zraje a mění se v med. Aby nashromáždila včela 1 litr nektarové šťávy, musí uskutečnit až 100 tisíc letů. Podle nejnovějších údajů odborníci dosud popsali přes 200 organických sloučenin, které obsahuje med. Známý expert RNDr. Václav Švamberk upřesňuje, že největší množství představují aromatické látky, díky kterým má med svoji vůni a chuť. Nezanedbatelný je počet sloučenin cukru. Občas se zapomíná na to, že více než 80 % hmotnosti medu tvoří cukr, což by měly brát v úvahu osoby inklinující k nadváze, o obezitě ani nemluvě. Necelé jediné procento medu tvoří minerální látky – zejména soli draselné, sodné, vápenaté, hořečnaté, železité, manganaté. Pravdivé není tvrzení, že med je bohatým zdrojem rozmanitých vitaminů – obsahuje jich pouze 0,3 %, ještě o 0,1 % méně tvoří aminokyseliny. Důležitou součástí medu jsou enzymy – hlavně glukooxidáza, diastáza, invertáza. Většina znalců právě enzymy označuje za hlavní zdroj antibakteriálního působení medu. Chuť, vůni a vzhled medu ovlivňují zejména rostliny, které včelky navštěvují. Světlejší druhy signalizují obecně vyšší obsah hroznového cukru, tmavší druhy mají více fruktózy (ovocného cukru).

OBSAHUJE PŘES 200 SLOUČENIN
Podle nejnovějších údajů odborníci dosud popsali přes 200 organických sloučenin, které obsahuje med. Známý expert RNDr. Václav Švamberk upřesňuje, že největší množství představují aromatické látky, díky kterým má med svoji vůni a chuť.  Nezanedbatelný je počet sloučenin cukru. Občas se zapomíná na to, že více než 80 % hmotnosti medu tvoří cukr, což by měly brát v úvahu osoby inklinující k nadváze, o obezitě ani nemluvě.  Necelé jediné procento medu tvoří minerální látky – zejména soli draselné, sodné, vápenaté, hořečnaté, železité, manganaté. Pravdivé není tvrzení, že med je bohatým zdrojem rozmanitých vitaminů – obsahuje jich pouze 0,3 %, ještě o 0,1 % méně tvoří aminokyseliny. Důležitou součástí medu jsou enzymy – hlavně glukooxidáza, diastáza, invertáza. Většina znalců právě enzymy označuje za hlavní zdroj antibakteriálního působení medu.  Chuť, vůni a vzhled medu ovlivňují zejména rostliny, které včelky navštěvují. Světlejší druhy signalizují obecně vyšší obsah hroznového cukru, tmavší druhy mají více fruktózy (ovocného cukru).

EXISTUJE I OTRAVA MEDEM!
Takové případy byly zjištěny v Turecku a v USA, kde se v medu vyskytly tzv. grayanatoxiny. Tyto jedy pocházejí z pylu divokého rododendronu a za normálních podmínek nejsou nebezpečné, protože med je obsahující bývá smíchán s medem z jiných oblastí či včelstev. Jestliže je však takovýto druh medu zakoupen v čistém stavu od včelaře a konzumován, může vyvolat příznaky, jež se podobají symptomům infarktu – mdloba, zvracení, poruchy srdečního rytmu, v lehčích případech průjmy, pokles krevního tlaku a pocity omámenosti. Avšak ani takto »jedovatý« med není nebezpečný, protože zmíněné nepříjemné projevy pominou po 24 hodinách. 

Související články
Výrok Billa Gatese zněl jasně. Výroba mléčných produktů má až příliš vysokou uhlíkovou stopu. Aby tuto skutečnost zvrátil, rozhodl se podpořit kalifornský start-up, jež hodlá klasické máslo nahradit umělým. Společnost Savor ze San Jose využívá k výrobě tuku podobného živočišnému termochemický proces, který by měl být levný a zároveň energeticky nenáročný. „Vycházeli z faktu, že […]
Pro řadu lidí je symbolem roztomilosti. Ale i to předoucí klubíčko pořád zůstává šelmou. A to takovou, že dokáže rozvrátit celé ekosystémy. Kočka domácí, domestikovaná forma kočky plavé, člověka doprovází už nějakých 8 000 let. Dnes jsou kočky společně se psy nejoblíbenějšími domácími mazly. Mezinárodní společnost pro ochranu zvířat (ISPA) odhaduje, že na světě žije […]
Globální oceán již více než rok každý den překonává své teplotní rekordy. Rok 2024 zatím pokračuje v trendu z roku 2023. Právě tehdy se vlna rekordů nastartovala a od té doby nezpomaluje. Podle údajů Copernicus Climate Change Service dosáhla v březnu letošního roku průměrná globální teplota povrchu moře nového měsíčního maxima 21,07 stupně Celsia. „Březen […]
Málokteří živočichové vyvolávají tak silný obdiv a zároveň odpor jako pavouci. Arachnofobií neboli abnormálním strachem z pavouků trpí až 6 % světové populace, častěji ženy než muži. Nutno však říci, že většina nejděsivějších věcí, které se o těchto osminohých členovcích tradují, jsou jen fámy! Řada lidí se domnívá, že je pavouci chtějí pokousat, a to […]
Bezmála tři století víme, že blesk je elektrický výboj. Stále ale není jasné, jak přesně vzniká, a není možné jej předpovědět. Přispět k vyřešení bouřkové hádanky by mohl model elektrizace oblačnosti, na jehož vývoji pracuje Jana Popová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Většinou blesky vznikají v bouřkovém oblaku, který se nazývá cumulonimbus. Známe ho […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz