Domů     Vesmír
Ve vesmíru není místo pro únik ze Země
21.stoleti 6.5.2004

„Lidé ze Země přicházeli na Mars. Přicházeli, protože měli strach nebo neměli strach, protože byli šťastni nebo nešťastni, protože si připadali či nepřipadali jako Otcové Poutníci. Nějaký důvod měl každý. Prchali od špatných manželek, špatných výdělků nebo ze špatných měst; přicházeli, aby něco našli nebo něco opustili a nebo něco získali. Přicházeli se skromnými plány, se smělými plány nebo s vůbec žádnými plány. Ale vládní prst na čtyřbarevných plakátech v mnoha městech ukazoval: NA NEBI JE PRÁCE PRO VÁS: MARS VOLÁ! (Ray Bradbury, Marťanská kronika)„Lidé ze Země přicházeli na Mars. Přicházeli, protože měli strach nebo neměli strach, protože byli šťastni nebo nešťastni, protože si připadali či nepřipadali jako Otcové Poutníci. Nějaký důvod měl každý. Prchali od špatných manželek, špatných výdělků nebo ze špatných měst; přicházeli, aby něco našli nebo něco opustili a nebo něco získali. Přicházeli se skromnými plány, se smělými plány nebo s vůbec žádnými plány. Ale vládní prst na čtyřbarevných plakátech v mnoha městech ukazoval: NA NEBI JE PRÁCE PRO VÁS: MARS VOLÁ!         (Ray Bradbury, Marťanská kronika)

Na počátku 21. století se možná častěji než jindy vracíme k vědecko-fantastické literatuře a porovnáváme sny minulosti se skutečností dneška. Uvažujeme rovněž o tom, zda je kosmonautika potenciální možností, jak pokračovat v rozvoji i po vyčerpání všech zdrojů, které nám poskytuje omezené prostředí Modré planety, námi samotnými již nyní zdevastované.

Myšlenka, že se jako civilizační celek přesuneme na jiné vesmírné těleso, kde bychom pokračovali v rozvoji, je zcela chybná. V nejbujnějších snech si snad můžeme představit, že v průběhu několika tisíc let dokážeme změnit přírodu některé ze sousedních planet – nejspíš Marsu – tak, abychom na ní mohli žít. Byl by to jistě úkol grandiózní nad všechny ostatní, avšak prognózy technického a biologického pokroku předem nevylučují, že by se mohl podařit.

Vyhnanci, nebo kolonisté?
Nesporně by to znamenalo rozšíření životního prostoru lidstva, avšak bylo by úplně zcestné představovat si, že část lidské populace by se jednoduše přestěhovala (ať již „za odměnu“, nebo „za trest“, jako kdysi do Austrálie). Nesmyslné ze všech hledisek, především energetického a surovinového, ale i časového. Pokud by někdy k podobné situaci došlo, pak by se na „Zemi č. 2“ mohly volně vyvíjet zprvu malé „kolonie“ pozemšťanů, které by se postupně stávaly zcela nezávislými na původní kolébce lidstva. Byla by to příležitost k rozšíření možností pozemské civilizace a  pozemské kultury, nikoliv k jejímu nahrazení.

Sen o Dysonově sféře
Smyslu pro realitu se však už zcela vymyká třeba tzv. Dysonova sféra, o níž se poprvé zmiňoval  snílek Konstantin E. Ciolkovskij a poté na přelomu 50. a 60. let minulého století teoretický fyzik Freeman Dyson. Centrální hvězda by se měla obklopit nějakým (!) materiálem tak, aby bylo možné využívat veškeré její zářivé energie. Podrobnosti takové konstrukce se zatím vymykají i našim představám – ostatně můžeme ji spíše považovat za matematický model, který nám názorně ukazuje, co už je nerealizovatelné, především z důvodů energetických.
Dysonova sféra ve vzdálenosti Země od Slunce by zvýšila množství využitelné energie i počet lidí pod Sluncem až miliardkrát – jako bychom osídlili miliardu nových zeměkoulí.
Jednoduchý výpočet nám však ukáže, že ani v tomto případě nelze pokračovat cestou extenzívního rozvoje technické spotřební společnosti. Prakticky během tisíce let, tedy ještě dříve, než by byla sféra dokončena, dostali bychom se znovu na hranici populační a energetické krize.
Závěr, který platí i pro méně absurdní, vzdálené scénáře – vlastně především pro náš pozemský dnešek a zítřek: neomezený exponenciální růst civilizace není reálný, ani kdybychom přestavěli celou svou planetární soustavu!

Ve 21. století dosáhneme na hvězdy

Kosmické faktory jsou stále víc zahrnovány do vědomé činnosti nás, pozemšťanů. Země, kosmické prostředí a lidstvo začínají představovat vzájemně propojenou soustavu. 

Lety do kosmického prostoru nejsou žádným přepychem, nýbrž poznanou nutností. Nelze o ní uvažovat v intencích: „Teď na ně nemáme, napřed se vypořádejme s nemocemi a bídou tady na Zemi a pak …“, stejně tak jako by bylo metodicky nesprávné tvrdit: „Na ekologii zatím nemáme, až si na ni vyděláme, pak…“.

Elektrárny na oběžné dráze Země
Právě tak není jejich cílem únik od našich problémů. Kosmonautika umožňuje nový přístup a poskytuje nové metody a nástroje k řešení různých úkolů lokálního i globálního charakteru. Již dnes je kosmická technika schopna pomáhat prakticky ve všech oblastech lidského života. Od kosmických spojů až k ekologii a zemědělství. Ovšem, není samospasitelná – musíme se rovněž naučit s novými informacemi zacházet a využívat je. 
Víme už, co dokážou naše robotické systémy – a budou toho umět jistě postupně stále víc. Avšak člověk má při výzkumu, ale pak především při následném využívání své nezastupitelné místo. Na oběžné dráze kolem Země vzniká – s mnoha obtíženi růstu něčeho nového, nejen technicky, ale i politicko-ekonomicky – mezinárodní kosmická stanice. Již nejbližší roky nám umožní začít systematicky vyrábět v podmínkách kosmického prostředí.
Dalším krokem by mohlo být vybudování slunečních elektráren na oběžné dráze kolem Země – je to nejekologičtější řešení energetické krize. Souběžně se zřejmě z letů do blízkého okolí Země stane „turistický průmysl“.

První kolonie bude na Měsíci
V první čtvrtině 21. století máme šanci vrátit se na Měsíc a vybudovat tam předsunutou vědeckou stanici – jako o století dřív v Antarktidě. A kolem roku 2030 se vydat na Mars. Současně se musíme postarat o dostatečnou ochranu naší planety před nebezpečím srážek s jinými vesmírnými tělesy – bez kosmonautiky to nepůjde a skončíme podobně jako kdysi dinosauři…
To vše jsou reálné cíle – nikoliv proto, že by si přáli vědečtí snílci nebo nezodpovědní politici, ale protože to odpovídá potřebám lidské společnosti a jejího racionálního rozvoje v současné době.

Související články
V minulém týdnu se Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) postaral o sociální „senzaci“. Omylem totiž odvysílal simulaci záznamu, podle kterého astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) nacvičovali péči o člena posádky trpícího dekompresní nemocí. K vysílání došlo zhruba 28 minut po půlnoci středoevropského času. Ze záznamu bylo patrné, že jeden ze členů posádky […]
Málokteré těleso ve Sluneční soustavě je pro astrobiology tak lákavé, jako Jupiterův Měsíc Europa. Pod jeho ledovým příkrovem se totiž ukrývá oceán kapalné vody, které je zde více, než v pozemských oceánech. A proč by právě zde nemohl existovat život, byť na té nejjednodušší mikrobiální úrovni? Pravda, vodní oceány v útrobách těles Sluneční soustavy nejsou […]
Supermasivní černé díry a způsob jejich vzniku poutají pozornost vědců po celém světě mnoho let. Tato vesmírná monstra s hmotností milion až 10 miliard hmotnosti našeho Slunce se nacházejí v centrech většiny velkých galaxií. Jejich původ je však záhadou. Nové objevy naznačují, že tyto objekty vznikají jinak, než si astronomové dosud mysleli. Objevitelkou jednoho ze […]
Nejstarší galaxie byly pro lidstvo dlouho prakticky neviditelné, vyzařují totiž světlo v infračervených vlnových délkách. Webbův teleskop, vyslaný do vesmíru v roce 2021, je ale schopen toto záření zachytit. Díky tomu umožnil vědcům spatřit galaxie, které vznikly jen 300 milionů let po Velkém třesku. Teleskop Jamese Webba, pojmenovaný po Jamesi Edwinu Webbovi (1906–1992), který byl […]
Japonský miliardář Jusaku Maezawa dal první soukromě financované okružní cestě kolem Měsíce stopku. O jejím zrušení nyní informoval český choreograf Yemi A.D., který měl být jedním z členů skromné posádky. Vesmírnou výpravu, pojmenovanou jako dearMoon, miliardář plánoval již od roku 2018. Podle původního plánu mělo k jejímu uskutečnění dojít do konce roku 2023. Odvážné dobrodruhy […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz