Ve vesmíru není místo pro únik ze Země

„Lidé ze Země přicházeli na Mars. Přicházeli, protože měli strach nebo neměli strach, protože byli šťastni nebo nešťastni, protože si připadali či nepřipadali jako Otcové Poutníci. Nějaký důvod měl každý.

Prchali od špatných manželek, špatných výdělků nebo ze špatných měst; přicházeli, aby něco našli nebo něco opustili a nebo něco získali. Přicházeli se skromnými plány, se smělými plány nebo s vůbec žádnými plány.

Ale vládní prst na čtyřbarevných plakátech v mnoha městech ukazoval: NA NEBI JE PRÁCE PRO VÁS: MARS VOLÁ! (Ray Bradbury, Marťanská kronika)„Lidé ze Země přicházeli na Mars. Přicházeli, protože měli strach nebo neměli strach, protože byli šťastni nebo nešťastni, protože si připadali či nepřipadali jako Otcové Poutníci. Nějaký důvod měl každý. Prchali od špatných manželek, špatných výdělků nebo ze špatných měst; přicházeli, aby něco našli nebo něco opustili a nebo něco získali. Přicházeli se skromnými plány, se smělými plány nebo s vůbec žádnými plány. Ale vládní prst na čtyřbarevných plakátech v mnoha městech ukazoval: NA NEBI JE PRÁCE PRO VÁS: MARS VOLÁ! (Ray Bradbury, Marťanská kronika)

Na počátku 21. století se možná častěji než jindy vracíme k vědecko-fantastické literatuře a porovnáváme sny minulosti se skutečností dneška. Uvažujeme rovněž o tom, zda je kosmonautika potenciální možností, jak pokračovat v rozvoji i po vyčerpání všech zdrojů, které nám poskytuje omezené prostředí Modré planety, námi samotnými již nyní zdevastované.

Myšlenka, že se jako civilizační celek přesuneme na jiné vesmírné těleso, kde bychom pokračovali v rozvoji, je zcela chybná. V nejbujnějších snech si snad můžeme představit, že v průběhu několika tisíc let dokážeme změnit přírodu některé ze sousedních planet – nejspíš Marsu – tak, abychom na ní mohli žít.

Byl by to jistě úkol grandiózní nad všechny ostatní, avšak prognózy technického a biologického pokroku předem nevylučují, že by se mohl podařit.

Vyhnanci, nebo kolonisté?Nesporně by to znamenalo rozšíření životního prostoru lidstva, avšak bylo by úplně zcestné představovat si, že část lidské populace by se jednoduše přestěhovala (ať již „za odměnu“, nebo „za trest“, jako kdysi do Austrálie).

Nesmyslné ze všech hledisek, především energetického a surovinového, ale i časového. Pokud by někdy k podobné situaci došlo, pak by se na „Zemi č. 2“ mohly volně vyvíjet zprvu malé „kolonie“ pozemšťanů, které by se postupně stávaly zcela nezávislými na původní kolébce lidstva.

Byla by to příležitost k rozšíření možností pozemské civilizace a pozemské kultury, nikoliv k jejímu nahrazení.

Sen o Dysonově sféřeSmyslu pro realitu se však už zcela vymyká třeba tzv. Dysonova sféra, o níž se poprvé zmiňoval snílek Konstantin E. Ciolkovskij a poté na přelomu 50. a 60. let minulého století teoretický fyzik Freeman Dyson.

Centrální hvězda by se měla obklopit nějakým (!) materiálem tak, aby bylo možné využívat veškeré její zářivé energie. Podrobnosti takové konstrukce se zatím vymykají i našim představám – ostatně můžeme ji spíše považovat za matematický model, který nám názorně ukazuje, co už je nerealizovatelné, především z důvodů energetických.

Dysonova sféra ve vzdálenosti Země od Slunce by zvýšila množství využitelné energie i počet lidí pod Sluncem až miliardkrát – jako bychom osídlili miliardu nových zeměkoulí. Jednoduchý výpočet nám však ukáže, že ani v tomto případě nelze pokračovat cestou extenzívního rozvoje technické spotřební společnosti.

Prakticky během tisíce let, tedy ještě dříve, než by byla sféra dokončena, dostali bychom se znovu na hranici populační a energetické krize. Závěr, který platí i pro méně absurdní, vzdálené scénáře – vlastně především pro náš pozemský dnešek a zítřek: neomezený exponenciální růst civilizace není reálný, ani kdybychom přestavěli celou svou planetární soustavu!

Ve 21. století dosáhneme na hvězdy

Kosmické faktory jsou stále víc zahrnovány do vědomé činnosti nás, pozemšťanů. Země, kosmické prostředí a lidstvo začínají představovat vzájemně propojenou soustavu.

Lety do kosmického prostoru nejsou žádným přepychem, nýbrž poznanou nutností. Nelze o ní uvažovat v intencích: „Teď na ně nemáme, napřed se vypořádejme s nemocemi a bídou tady na Zemi a pak …“, stejně tak jako by bylo metodicky nesprávné tvrdit: „Na ekologii zatím nemáme, až si na ni vyděláme, pak…“.

Elektrárny na oběžné dráze ZeměPrávě tak není jejich cílem únik od našich problémů. Kosmonautika umožňuje nový přístup a poskytuje nové metody a nástroje k řešení různých úkolů lokálního i globálního charakteru.

Již dnes je kosmická technika schopna pomáhat prakticky ve všech oblastech lidského života. Od kosmických spojů až k ekologii a zemědělství. Ovšem, není samospasitelná – musíme se rovněž naučit s novými informacemi zacházet a využívat je.

Víme už, co dokážou naše robotické systémy – a budou toho umět jistě postupně stále víc. Avšak člověk má při výzkumu, ale pak především při následném využívání své nezastupitelné místo. Na oběžné dráze kolem Země vzniká – s mnoha obtíženi růstu něčeho nového, nejen technicky, ale i politicko-ekonomicky – mezinárodní kosmická stanice.

Již nejbližší roky nám umožní začít systematicky vyrábět v podmínkách kosmického prostředí. Dalším krokem by mohlo být vybudování slunečních elektráren na oběžné dráze kolem Země – je to nejekologičtější řešení energetické krize.

Souběžně se zřejmě z letů do blízkého okolí Země stane „turistický průmysl“.

První kolonie bude na MěsíciV první čtvrtině 21. století máme šanci vrátit se na Měsíc a vybudovat tam předsunutou vědeckou stanici – jako o století dřív v Antarktidě. A kolem roku 2030 se vydat na Mars.

Současně se musíme postarat o dostatečnou ochranu naší planety před nebezpečím srážek s jinými vesmírnými tělesy – bez kosmonautiky to nepůjde a skončíme podobně jako kdysi dinosauři… To vše jsou reálné cíle – nikoliv proto, že by si přáli vědečtí snílci nebo nezodpovědní politici, ale protože to odpovídá potřebám lidské společnosti a jejího racionálního rozvoje v současné době.

Autor: Redakce
Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Vesmírné zahradničení: Vědci z NASA...

Američtí vědci z Floridy slaví úspěch! V půdě odebrané z Měsíce totiž...

Cestování do vesmíru má stopku:...

Národní úřad pro letectví a vesmír byl s ohledem nevyhovující stav skafandrů...

Trable na Marsu: Tamnímu...

NASA hlásí jisté potíže s marsovským vrtulníkem Ingenuity. Kvůli...

Už se to blíží! SpaceX se chystá...

Je to sotva několik dnů, co prezidentka a hlavní provozní ředitelka...

Opavští fyzikové měří „obezitu“...

Opavští fyzikové se kromě černých a červích děr (viz PANORAMA 21.STOLETÍ 1/2022)...

Astronomové objevili nový druh...

Tým astronomů pozoroval pomocí dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře...

Astronomové zaznamenali překvapivé...

Mezinárodní tým astronomů využíval uplynulých 17 let řadu pozemních...

Společnost SpaceX zažila vydařenou...

Loď společnosti SpaceX Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou vedenou bývalým kosmonautem...

Astronomové u Proximy Centauri...

Tým astronomů využívající dalekohled VLT na Evropské jižní observatoři (ESO) v...

Zázraky pod taktovkou startupu?...

Tak tohle tady ještě nebylo! Startup Rocket Lab chce zachytit svou raketu...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Na zámku Ohrada můžete letos během Muzejní noci zažít i vzlet horkovzdušným balonem!

Na zámku Ohrada můžete letos během...

Zážitková výstava, ukázky modelů parních strojů, přednášky, komentované prohlídky i...
Malý ostrov nabízí překvapivě pestrou dovolenou

Malý ostrov nabízí překvapivě...

Zdejší pláže se zlatým pískem, křišťálově čistým mořem a hrdě vlajícími modrými...
Slunečnice rozsvítí Kateřinskou zahradu

Slunečnice rozsvítí Kateřinskou...

Desítky slunečnic vysadí v pondělí 30. května v Kateřinské zahradě v...
Legendární Jesse James: Bohatým bral – a chudým jakbysmet

Legendární Jesse James: Bohatým...

Jesse James není jen obyčejným pistolníkem. Je legendou Divokého západu....
V 10 letech získá Oscara. A pak fetuje

V 10 letech získá Oscara. A pak...

Existují špatné příběhy s dobrým koncem? Příběh herečky Tatum O‘Nealové, dcery...
Čistírenský kal a cihelnou drť se podařilo přeměnit na kvalitní substrát

Čistírenský kal a cihelnou drť se...

V České republice se ročně vyprodukuje zhruba 170 tisíc tun sušiny...
Pomohla Mussolinimu Etna?

Pomohla Mussolinimu Etna?

Lávový jazyk sicilské sopky Etny v listopadu 1928 dychtivě olízl městečko...
Sedm kulí jako v Sarajevu? Ani náhodou!

Sedm kulí jako v Sarajevu? Ani...

„Žofinko! Neumírej! Zůstaň naživu kvůli našim dětem!“ sípal umírající následník...
Ze sestry se vyklubala matka

Ze sestry se vyklubala matka

„Viagru si beru jen ve chvíli, kdy chci mít sex s více než jednou ženou,“...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.