Zažili jste na vlastní kůži fascinující pocit při startu raketoplánu? Vznášeli jste se někdy v beztížném stavu 352 kilometrů nad modrou planetou jménem Země?
Zkoušeli jste spát hlavou dolů, či montovat na oběžné dráze mohutnou kosmickou stanici? Jedinečnou možnost prožít nejen to, ale pohybovat se spolu s osádkou prostorami vesmírné stanice i po jejím okolí jako jeden z jejích obyvatel, prožít si fantazii změněnou ve skutečnost, to vše nabízí první film z vesmíru ve formátu IMAX 3D, nazvaný prostě Space Station 3D.
Fantastické zážitky z budování vesmírné stanice ISS na oběžné dráze kolem Země, nabízí v současné době jediné kino Oskar IMAX v Praze. Většinu jeho filmové nabídky tvoří unikátní dokumentární snímky, z nichž už měl český divák možnost vidět například filmy Do hlubin 3D, Everest 2D a Tyrannosaurus Rex 3D. Ještě nikdo v historii kinematografie však neměl možnost ukázat v 3D formátu, který divákovi navodí pocit skutečné přítomnosti na místě, náročnou práci jednotlivých posádek vesmírné stanice, chvíle napětí při složité montáži jejích částí i chvíle oddechu, provázené neuvěřitelnými akrobatickými kousky.
Pětadvacet kosmických kameramanů
Film Space Station 3D byl natáčen pomocí dvou 3D kamer, speciálně upravených pro natáčení ve vesmíru. Zachycuje start i let několika raketoplánů, každodenní život kosmonautů i jejich pohyb v otevřeném mrazivém vesmíru. Ve chvíli, kdy jeden z kosmonautů, zavěšen pouze na téměř neviditelném záchranném lanku, zkouší pohyb s pomocí malých tryskovým motorků na svém skafandru, není snad diváka, který by na vlastní kůži nepociťoval mrazení.
Takových okamžiků jsou však ve filmu desítky a na jejich zachycení se podílelo pětadvacet kosmonautů různých národností, kteří absolvovali náročný trénink natáčení 3D kamerou pod vedením zkušené režisérky Toni Myers. Kosmonauti museli během natáčení zvládnout role kameramana, osvětlovače i zvukaře. Do vesmíru putovalo v průběhu téměř tříletého natáčení na 21 kilometrů 65mm filmu pro dvě vesmírné kamery IMAX 3D a ICBC3D, speciálně přizpůsobené pro natáčení v otevřeném vesmírném prostoru.
Jedinečný dokument o spolupráci
Ve filmu navštíví divák ruský kosmodrom Bajkonur, podívá se i do zákulisí Kennedyho vesmírného centra na Floridě a hlavně je přímým účastníkem několika mezinárodních vesmírných misí s cílem vybudovat mezinárodní vesmírnou stanici, na jejíž stavbě se podílejí špičkoví odborníci ze šestnácti zemí světa. Ta bude po svém dokončení unikátní výzkumnou laboratoří, sloužící desítkám pozemských vědeckých pracovišť k ověřování výsledků jejich práce a permanentní studium efektů vznikajících při permanentní nulové gravitaci.
Film dokumentuje i běžný každodenní život kosmonautů, mužů i žen různých národností, věku i kultur, kteří daleko od domova a v náročných podmínkách společně plní vědecké a výzkumné úkoly.
Jak pracuje 3D vesmírná kamera?
Hlavní rozdíl mezi 3D vesmírnou kamerou a tradiční kamerou IMAX 3D spočívá v technice záznamu informací. Klasická kamera IMAX 3D natáčí současně dva filmy – pro pravé i levé oko. Vznikají tak dvě filmové pásky, promítané pomocí projektoru, upraveného pro současnou projekci dvou filmů. Naproti tomu vesmírná 3D kamera natáčí díky speciální soustavě čoček film pro pravé i levé oko současně na sousedící rámečky jedné filmové pásky. Kamera je menší a praktičtější, měří 25 x 43 x 76 cm. Obsluha tradiční 3D kamery vyžaduje obsluhu čtyř osob, s upravenou si poradí jeden kameraman. Pro natáčení bylo do vesmíru vyvezeno asi 21 kilometrů speciálního filmu. Nevýhodou vesmírné 3D kamery je zvýšená spotřeba filmového materiálu. Zatímco běžný film je exponován do 24 rámečků za sekundu, upravený film jich potřebuje dvojnásobek. Při vyvolání filmu se snímky pro pravé a levé oko oddělí zpět do dvou filmových pásek, které jsou připraveny pro projekci. Film pak sleduje divák stejně jako klasický 3D, tedy pomocí speciálních brýlí.
Fakta o kosmické stanici
– Budování ISS na oběžné dráze bylo zahájeno vypuštěním ruského modulu Zarja v listopadu 1998
– O měsíc později vyslali Američané do kosmu komponent Unity, který ve spojení se Zarjou vytvořil základ kosmické stanice
– Dalšími komponenty byly nosník Z1 a ruský modul Zvezda
– První stálá posádka odstartovala z Bajkonuru 31. října 2000 a během jejího pobytu byl připojen ke stanici nejdůležitější modul, americká vědecká laboratoř Destiny
– Ve filmu je zachyceno i připojení italského obytného modulu Raffaello, který přivezl raketoplán Endeavor
– Po dokončení v roce 2006 bude mít vesmírná stanice rozpětí 110 metrů a délku 80 metrů.
