CO NÁS ČEKÁ V ROCE 2004?

Dvě komety na květnové obloze, přechod Venuše přes Slunce, srpnové „padající hvězdy“.Dvě komety na květnové obloze, přechod Venuše přes Slunce, srpnové „padající hvězdy“.

Dvě komety na květnové obloze
Při troše štěstí uvidíme na jaře prostým okem dvě komety. Výhodnější polohu má 2001 Q4 (NEAT), která je počátkem května nízko nad západním obzorem a bude se přesouvat výš na sever. Druhá kometa 2002 T7 (LINEAR) může být stejně jasná, avšak pro nás má méně výhodnou polohu na obloze, protože koncem května a počátkem června bude večer jen těsně nad západním obzorem. Jak budou jasné? Obě se poprvé přibližují ke Slunci, a tak o nich platí víc než jindy známé rčení: „Komety jsou jako kočky – mají ocas a dělají jen to, co samy uznají za vhodné.“

Přechod Venuše přes Slunce
8. 6. dopoledne se odehraje vzácné nebeské představení, které nespatřil snad ani jediný žijící pozemšťan – naposledy k němu totiž došlo 6. 12. 1882, tedy před 122 roky. Úkaz proběhne celý nad naším obzorem a potrvá téměř šest hodin, ale to nejzajímavější bude k vidění v prvních a posledních 20 minutách. Venuše se dotkne levého spodního okraje slunečního disku v 7 hodin 19 minut 40 sekund letního času a před Slunce zcela vstoupí kolem 7 hodin a 39 minut. Pak bude přecházet přes disk směrem doprava jako nepřehlédnutelná černá tečka, aby ho ve 13 h 23 min opustila. Znovu se vrátí mezi nás a Slunce 6. 6. 2012 a pak až v prosinci 2117. Nezaváhejte a běžte se podívat na nejbližší hvězdárnu!

Srpnové „padající hvězdy“
Meteorický roj Perseidy by měl být letos dobře vidět – nejlépe z 11./12. a z 12./13. srpna. Měsíc rušit nebude, takže můžeme spatřit několik desítek meteorů za hodinu.

Zatmění Měsíce na státní svátek
Dojde k němu v ranních hodinách v noci z 27. na 28. října. Kolem 3.15 letního času se Měsíc ponoří do zemského plného stínu; úplné zatmění začne krátce před půl pátou ráno a potrvá do tři čtvrtě na šest, ale to už bude Měsíc zapadat.

Podzim se Saturnem
Pán prstenců bude vidět později večer a pak prakticky po celou noc a v dalekohledu si budeme moci prohlédnout jak jeho prsteny, tak jasný měsíc Titan. V létě k nim dorazí sonda Cassini a bude se o nich jistě mluvit…

SLUNEČNÍ SOUSTAVA 2004

Nové kroky do sluneční soustavy
2. 3. start mohutné třítunové evropské sondy Rosetta, prvního zařízení, které bude systematicky zkoumat kometu zblízka a přistane na jejím jádru. Cílem je kometa Churjamov-Gerasimenko, k níž Rosetta dorazí v květnu 2014 a bude ji doprovázet na její pouti ke Slunci až do prosince 2015. V prosinci se uskuteční přistání pouzdra Philae na povrch jádra. Cestou ke kometě proletí Rosetta 2x znovu v blízkosti Země a koncem února 2007 se přiblíží pouhých 200 km k povrchu Marsu. Zblízka bude zkoumat rovněž dvě planetky.
11. 5. v 6.26 UT (možnost posunutí do 22.05.) start am. sondy MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry and Ranging) o hmotnosti téměř 1 t pro výzkum Merkuru. Cestou k cíli proletí 2. 11. 04, 28. 08. 05 a 22. 10. 06 kolem Venuše, kterou bude zkoumat a 16. 10. 07 a 7. 7. 08 kolem Merkuru, avšak teprve 2. 7. 09 bude navedena na dráhu jeho umělé družice, kde bude nejméně rok pracovat.
15. 8. dlouho odkládaný start japonské sondy  Lunar-A (520 kg), která se stane umělou družicí Měsíce a z výšky 40 km vyšle na jeho povrch dvojici penetrátorů, mj. se seismometrem a teplotními čidly, které se zaryjí pod povrch na přivrácené a odvrácené straně).
30. 12. start am. sondy Deep Impact, která v červenci 2005 proletí kolem komety Tempel 1 a vyšle měděný projektil o hm. 370 kg, který 4. 7.05 v jádru komety vyhloubí kráter o velikosti fotbalového hřiště.

Cassini u Saturnu
Po sedmiletém putování dorazí k cíli dosud nejsložitější a nejdokonalejší kosmická sonda Cassini. Nese 12 přístrojů (na jednom se podílí Hvězdárna a planetárium v Praze) a evropské pouzdro Huygens.
11. 6. ve vzdálenosti 13 mil. km od cíle průlet 2000 km od Saturnova měsíce Phoebe
1. 7. při průletu rovinou prstenců v 01:12 UT zážeh korekčního motoru, který po 97 min navede sondu na oběžnou dráhu kolem Saturnu jako jeho první umělá družice.
26. 10. první průlet Cassini kolem měsíce Titan
13. 12. druhý průlet Cassini kolem měsíce Titan
25. 12. v 02:00 UT oddělení pouzdra Huygens při druhém obletu Saturnu
14. 1. 05 v 11:04UT pouzdro Huygens přistane na povrchu Titanu.

U Marsu letos na jaře fungovalo pět vědeckých zařízení. Kromě dvou robotických vozidel to jsou tři sondy na oběžné dráze: Mars Global Surveyor, (start 7. 11. 96, od 11. 9. 97 umělou družicí, až dosud přes 140 tisíc detailních snímků), Mars Odyssey (start 7. 4.01, od 24.10. 01 družicí) a evropská Mars Express (start 2. 6. 03, od 20. 12. 03 umělou družicí).
 
Další fungující sondy
Smart (start 27. 9. 03) je evropská technická sonda pro vyzkoušení iontového motoru, nyní na cestě k Měsíci. Proletí v jeho blízkosti koncem 2004, koncem ledna a února 2005, než bude navedena na dráhu jeho umělé družice.
Genesis (start 8. 8. 01) sbírala od 3. 12. 01 do 2. 4. 04 nabité částice slunečního větru a nyní nese vzorek o hmotnosti několika zrnek soli k Zemi. 2. 5. kolem ní proletěla ještě příliš velkou rychlostí; k dalšímu  setkání dojde 8. 9., kdy pouzdro s částicemi vstoupí do zemské atmosféry a na padáku přistane na základně AFB v Utahu (má být zachyceno ve výšce 2,5 km helikoptérami).
Stardust (start 7. 2. 99) sbírala pevné částice mezihvězdného prachu ve sluneční soustavě a 2. 1. 04 proletěla jen 250 km od komety Wild 2, kde polapila několik set částic z jejího okolí. Nyní je s kořistí na cestě k Zemi, kam přistane 15. 1. 06 jako Genesis.
Hayabusa (start 9. 5. 03) je moderní japonská sonda na cestě k planetce Itokawa, k níž dorazí v létě 2005 a přistane na jejím povrchu. Odebere několik gramů povrchového materiálu a odstartuje zpět k Zemi. V červnu přistane na býv. australské raketové základně Woomera. 
Ulysses (start 6. 10. 90) unikátní evropská sonda pro výzkum okolí Slunce v rovině kolmé k rovině ekliptiky. 2. 4. 04 proletí kolem Jupiteru a bude pokračovat směrem ke Slunci, nad jehož póly má potřetí proletět v letech 2007/08. 
Voyager 1 a 2 (start 1977!) po 27 letech stále ještě fungují na pomezí sluneční soustavy. Voyager 1 je nejvzdálenějším lidským výtvorem, letos v lednu byla ve vzdálenosti 13,5 mld. km a směřuje od Slunce rychlostí 3,5 AU/r., Voyager 2 je ve vzdálenosti 10,81 mld. km.

Astronomické události XXI. století:
Přechody Venuše přes kotouč Slunce: 8. 6. 2004 a 6. 6. 2012
Nejpozdější datum Velikonoc od r. 1943: 25. 4. 2038
Měsíc nejblíže k Zemi: 6. 12. 2052 ve vzdálenosti 356 421 km
Současný zákryt Merkuru a Marsu Měsícem: 13. 2. 2056
Průchod Halleyovy komety periheliem: 28. 7. 2061
Zákryt Jupiteru Venuší: 22. 11. 2065 (první případ od r. 1818)
Přechod Země přes Slunce, pozorovatelný z Marsu: 10. 11. 2084
Polárka nejblíže u severního světového pólu (27´ 09“): 24. 3. 2100

V roce 2006 se po 39 letech stane Praha na několik dní opět hlavním městem vesmíru – uskuteční se v ní 26. kongres Mezinárodní astronomie unie. S ohledem na vstup nové přístrojové techniky na astronomickou scénu, jehož jsme svědky v těchto letech, můžeme se na výsledky výzkumů, jež budou v Praze předneseny, těšit už teď.

Jestliže minulé století charakterizovali někteří vědci zejména jako století hvězdné astronomie, kdy se podařilo zjistit, co jsou hvězdy zač, proč vůbec svítí a zejména pak, jak se vyvíjejí, zdá se, že nynější 21. století bude v astronomii stoletím kosmologie. Co se nyní na této scéně odehrává, je skutečný převrat, založený jednak na odvážných domněnkách, vycházejících z pokusů sjednotit teorii relativity a kvantovou mechaniku, a jednak na nových pozorovacích údajích nejméně o řád přesnějších než vše, co měli předtím astronomové k dispozici. Z kosmologie se stal exaktní obor, v němž spolupracují astronomové-pozorovatelé s teoretickými, resp. částicovými fyziky.
Nevyřešené problémy astrofyziky a příbuzných oborů, které čekají na dnešní studenty: původ galaxií a dalších struktur, příčina jejich rotace, vztah mezi hmotností a momentem hybnosti kosmických těles, ověření reality „velkého třesku“, otázky výskytu života ve vesmíru, problematika vakuového pole a supersymetrie, integrace kvantové fyziky a obecné relativity, kvantová gravitace, topologie prostoru, povaha a velikost kosmologické konstanty, skrytá hmota, Machův princip, horizonty a dimenzionalita vesmíru, fundamentální fyzikální konstanty, vlastnosti neutrin a dalších částic.

Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Pomocí dalekohledu VLT vědci provedli dosud nejpřesnější test Einsteinovy obecné teorie relativity mimo naši Galaxii

Pomocí dalekohledu VLT vědci provedli...

Astronomové využili přístroj MUSE pracující ve spojení s dalekohledem ESO/VLT v...
ALMA nalezla trojici vznikajících planet u nově zrozené hvězdy

ALMA nalezla trojici vznikajících...

Dva nezávislé vědecké týmy využívající radioteleskop ALMA získaly s jeho...
Kdo pobyl nejdéle v kosmu?

Kdo pobyl nejdéle v kosmu?

Minulý týden absolvovala dvojice amerických astronautů Andrew Feustel...
Indickým vědcům se podařilo najít novou planetu

Indickým vědcům se podařilo...

Velmi zajímavého objevu dosáhli indičtí odborníci. Těm se totiž...
Obsah metanu na Marsu se mění podle ročních období

Obsah metanu na Marsu se mění podle...

Rover Curiosity má napilno a na Zemi posílá jednu zajímavější zprávu...
Astronomové nalezli důkazy vzniku hvězd již 250 milionů let po velkém třesku

Astronomové nalezli důkazy vzniku...

Astronomové využili pozorování získaná pomocí radioteleskopu ALMA a...
Astronomové objevili na Plutu duny z krystalů zmrzlého metanu

Astronomové objevili na Plutu duny...

Během zkoumání snímků planety Pluto odborníci objevili duny, které se...
Curiosity objevil na Marsu organické sloučeniny

Curiosity objevil na Marsu...

Rover Curiosity, který na Marsu pracuje od roku 2012, narazil při svém...
Muskův let na Měsíc? Tento rok nikoliv

Muskův let na Měsíc? Tento rok...

V únoru loňského roku zakladatel společnosti SpaceX Elon Musk s velkou...
Nebezpečí pro budoucí měsíční mise: prach

Nebezpečí pro budoucí měsíční...

Otisk boty Neila Armstronga v měsíčním prachu je jedním ze symbolů...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Skvosty historie: Nejkrásnější hrady a zámky na světě!

Skvosty historie: Nejkrásnější...

Dýchá z nich kus historie a svou majestátností v nás budí úžas. Hrady a...
Trable Franze Josefa: Vnučku vnutil ženichovi rozkazem

Trable Franze Josefa: Vnučku...

Vídeňský dvůr tančí. Na plese v září 1900 spočine zrak císařovy rozmazlované vnučky...
Fenomén Marvel: Zelenáč Hulk vyráží do akce!

Fenomén Marvel: Zelenáč Hulk...

Superhrtdinské filmy ovládly kina a téměř zcela vytlačily například...
První český cestovatel Oldřich z Pordenone kritizoval kanibaly i pohřební rituály Tibeťanů

První český cestovatel Oldřich z...

První známý Čech – cestovatel, mnich Oldřich, se v létě roku 1327 účastní...
Zapálili Prahu v roce 1689 francouzští žháři?

Zapálili Prahu v roce 1689...

Francouzský král Ludvík XIV. se užírá vzteky. 20. září 1688 do Paříže dorazily...
VIDEO: Co všechno je lidské tělo schopné přežít?

VIDEO: Co všechno je lidské tělo...

Byli jste někdy zvědaví, jak dlouho dokáže člověk vydržet...
„Bože, ono to mluví!“ aneb příběh utrženého sluchátka

„Bože, ono to mluví!“ aneb příběh...

Lze si představit současnou civilizaci bez mobilů? Asi těžko. Telefony mohou...
100 let španělské chřipky: Masová vražedkyně si oběti nevybírala!

100 let španělské chřipky: Masová...

Rok 1918 se nese v duchu prolité krve. Světem už čtvrtý rok cloumá...
Octová dieta: Bizarním prostředkem ke zhubnutí se tráví i lord Byron

Octová dieta: Bizarním prostředkem...

Lžičce jablečného octu před každým jídlem údajně vděčí za své postavy i...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.