Domů     Vesmír
CO NÁS ČEKÁ V ROCE 2004?
21.stoleti
od 21.stoleti 6.5.2004

Dvě komety na květnové obloze, přechod Venuše přes Slunce, srpnové „padající hvězdy“.Dvě komety na květnové obloze, přechod Venuše přes Slunce, srpnové „padající hvězdy“.

Dvě komety na květnové obloze
Při troše štěstí uvidíme na jaře prostým okem dvě komety. Výhodnější polohu má 2001 Q4 (NEAT), která je počátkem května nízko nad západním obzorem a bude se přesouvat výš na sever. Druhá kometa 2002 T7 (LINEAR) může být stejně jasná, avšak pro nás má méně výhodnou polohu na obloze, protože koncem května a počátkem června bude večer jen těsně nad západním obzorem. Jak budou jasné? Obě se poprvé přibližují ke Slunci, a tak o nich platí víc než jindy známé rčení: „Komety jsou jako kočky – mají ocas a dělají jen to, co samy uznají za vhodné.“

Přechod Venuše přes Slunce
8. 6. dopoledne se odehraje vzácné nebeské představení, které nespatřil snad ani jediný žijící pozemšťan – naposledy k němu totiž došlo 6. 12. 1882, tedy před 122 roky. Úkaz proběhne celý nad naším obzorem a potrvá téměř šest hodin, ale to nejzajímavější bude k vidění v prvních a posledních 20 minutách. Venuše se dotkne levého spodního okraje slunečního disku v 7 hodin 19 minut 40 sekund letního času a před Slunce zcela vstoupí kolem 7 hodin a 39 minut. Pak bude přecházet přes disk směrem doprava jako nepřehlédnutelná černá tečka, aby ho ve 13 h 23 min opustila. Znovu se vrátí mezi nás a Slunce 6. 6. 2012 a pak až v prosinci 2117. Nezaváhejte a běžte se podívat na nejbližší hvězdárnu!

Srpnové „padající hvězdy“
Meteorický roj Perseidy by měl být letos dobře vidět – nejlépe z 11./12. a z 12./13. srpna. Měsíc rušit nebude, takže můžeme spatřit několik desítek meteorů za hodinu.

Zatmění Měsíce na státní svátek
Dojde k němu v ranních hodinách v noci z 27. na 28. října. Kolem 3.15 letního času se Měsíc ponoří do zemského plného stínu; úplné zatmění začne krátce před půl pátou ráno a potrvá do tři čtvrtě na šest, ale to už bude Měsíc zapadat.

Podzim se Saturnem
Pán prstenců bude vidět později večer a pak prakticky po celou noc a v dalekohledu si budeme moci prohlédnout jak jeho prsteny, tak jasný měsíc Titan. V létě k nim dorazí sonda Cassini a bude se o nich jistě mluvit…

SLUNEČNÍ SOUSTAVA 2004

Nové kroky do sluneční soustavy
2. 3. start mohutné třítunové evropské sondy Rosetta, prvního zařízení, které bude systematicky zkoumat kometu zblízka a přistane na jejím jádru. Cílem je kometa Churjamov-Gerasimenko, k níž Rosetta dorazí v květnu 2014 a bude ji doprovázet na její pouti ke Slunci až do prosince 2015. V prosinci se uskuteční přistání pouzdra Philae na povrch jádra. Cestou ke kometě proletí Rosetta 2x znovu v blízkosti Země a koncem února 2007 se přiblíží pouhých 200 km k povrchu Marsu. Zblízka bude zkoumat rovněž dvě planetky.
11. 5. v 6.26 UT (možnost posunutí do 22.05.) start am. sondy MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry and Ranging) o hmotnosti téměř 1 t pro výzkum Merkuru. Cestou k cíli proletí 2. 11. 04, 28. 08. 05 a 22. 10. 06 kolem Venuše, kterou bude zkoumat a 16. 10. 07 a 7. 7. 08 kolem Merkuru, avšak teprve 2. 7. 09 bude navedena na dráhu jeho umělé družice, kde bude nejméně rok pracovat.
15. 8. dlouho odkládaný start japonské sondy  Lunar-A (520 kg), která se stane umělou družicí Měsíce a z výšky 40 km vyšle na jeho povrch dvojici penetrátorů, mj. se seismometrem a teplotními čidly, které se zaryjí pod povrch na přivrácené a odvrácené straně).
30. 12. start am. sondy Deep Impact, která v červenci 2005 proletí kolem komety Tempel 1 a vyšle měděný projektil o hm. 370 kg, který 4. 7.05 v jádru komety vyhloubí kráter o velikosti fotbalového hřiště.

Cassini u Saturnu
Po sedmiletém putování dorazí k cíli dosud nejsložitější a nejdokonalejší kosmická sonda Cassini. Nese 12 přístrojů (na jednom se podílí Hvězdárna a planetárium v Praze) a evropské pouzdro Huygens.
11. 6. ve vzdálenosti 13 mil. km od cíle průlet 2000 km od Saturnova měsíce Phoebe
1. 7. při průletu rovinou prstenců v 01:12 UT zážeh korekčního motoru, který po 97 min navede sondu na oběžnou dráhu kolem Saturnu jako jeho první umělá družice.
26. 10. první průlet Cassini kolem měsíce Titan
13. 12. druhý průlet Cassini kolem měsíce Titan
25. 12. v 02:00 UT oddělení pouzdra Huygens při druhém obletu Saturnu
14. 1. 05 v 11:04UT pouzdro Huygens přistane na povrchu Titanu.

U Marsu letos na jaře fungovalo pět vědeckých zařízení. Kromě dvou robotických vozidel to jsou tři sondy na oběžné dráze: Mars Global Surveyor, (start 7. 11. 96, od 11. 9. 97 umělou družicí, až dosud přes 140 tisíc detailních snímků), Mars Odyssey (start 7. 4.01, od 24.10. 01 družicí) a evropská Mars Express (start 2. 6. 03, od 20. 12. 03 umělou družicí).
 
Další fungující sondy
Smart (start 27. 9. 03) je evropská technická sonda pro vyzkoušení iontového motoru, nyní na cestě k Měsíci. Proletí v jeho blízkosti koncem 2004, koncem ledna a února 2005, než bude navedena na dráhu jeho umělé družice.
Genesis (start 8. 8. 01) sbírala od 3. 12. 01 do 2. 4. 04 nabité částice slunečního větru a nyní nese vzorek o hmotnosti několika zrnek soli k Zemi. 2. 5. kolem ní proletěla ještě příliš velkou rychlostí; k dalšímu  setkání dojde 8. 9., kdy pouzdro s částicemi vstoupí do zemské atmosféry a na padáku přistane na základně AFB v Utahu (má být zachyceno ve výšce 2,5 km helikoptérami).
Stardust (start 7. 2. 99) sbírala pevné částice mezihvězdného prachu ve sluneční soustavě a 2. 1. 04 proletěla jen 250 km od komety Wild 2, kde polapila několik set částic z jejího okolí. Nyní je s kořistí na cestě k Zemi, kam přistane 15. 1. 06 jako Genesis.
Hayabusa (start 9. 5. 03) je moderní japonská sonda na cestě k planetce Itokawa, k níž dorazí v létě 2005 a přistane na jejím povrchu. Odebere několik gramů povrchového materiálu a odstartuje zpět k Zemi. V červnu přistane na býv. australské raketové základně Woomera. 
Ulysses (start 6. 10. 90) unikátní evropská sonda pro výzkum okolí Slunce v rovině kolmé k rovině ekliptiky. 2. 4. 04 proletí kolem Jupiteru a bude pokračovat směrem ke Slunci, nad jehož póly má potřetí proletět v letech 2007/08. 
Voyager 1 a 2 (start 1977!) po 27 letech stále ještě fungují na pomezí sluneční soustavy. Voyager 1 je nejvzdálenějším lidským výtvorem, letos v lednu byla ve vzdálenosti 13,5 mld. km a směřuje od Slunce rychlostí 3,5 AU/r., Voyager 2 je ve vzdálenosti 10,81 mld. km.

Astronomické události XXI. století:
Přechody Venuše přes kotouč Slunce: 8. 6. 2004 a 6. 6. 2012
Nejpozdější datum Velikonoc od r. 1943: 25. 4. 2038
Měsíc nejblíže k Zemi: 6. 12. 2052 ve vzdálenosti 356 421 km
Současný zákryt Merkuru a Marsu Měsícem: 13. 2. 2056
Průchod Halleyovy komety periheliem: 28. 7. 2061
Zákryt Jupiteru Venuší: 22. 11. 2065 (první případ od r. 1818)
Přechod Země přes Slunce, pozorovatelný z Marsu: 10. 11. 2084
Polárka nejblíže u severního světového pólu (27´ 09“): 24. 3. 2100

V roce 2006 se po 39 letech stane Praha na několik dní opět hlavním městem vesmíru – uskuteční se v ní 26. kongres Mezinárodní astronomie unie. S ohledem na vstup nové přístrojové techniky na astronomickou scénu, jehož jsme svědky v těchto letech, můžeme se na výsledky výzkumů, jež budou v Praze předneseny, těšit už teď.

Jestliže minulé století charakterizovali někteří vědci zejména jako století hvězdné astronomie, kdy se podařilo zjistit, co jsou hvězdy zač, proč vůbec svítí a zejména pak, jak se vyvíjejí, zdá se, že nynější 21. století bude v astronomii stoletím kosmologie. Co se nyní na této scéně odehrává, je skutečný převrat, založený jednak na odvážných domněnkách, vycházejících z pokusů sjednotit teorii relativity a kvantovou mechaniku, a jednak na nových pozorovacích údajích nejméně o řád přesnějších než vše, co měli předtím astronomové k dispozici. Z kosmologie se stal exaktní obor, v němž spolupracují astronomové-pozorovatelé s teoretickými, resp. částicovými fyziky.
Nevyřešené problémy astrofyziky a příbuzných oborů, které čekají na dnešní studenty: původ galaxií a dalších struktur, příčina jejich rotace, vztah mezi hmotností a momentem hybnosti kosmických těles, ověření reality „velkého třesku“, otázky výskytu života ve vesmíru, problematika vakuového pole a supersymetrie, integrace kvantové fyziky a obecné relativity, kvantová gravitace, topologie prostoru, povaha a velikost kosmologické konstanty, skrytá hmota, Machův princip, horizonty a dimenzionalita vesmíru, fundamentální fyzikální konstanty, vlastnosti neutrin a dalších částic.

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
Že kdysi dávno alespoň část Marsu pokrýval rozsáhlý oceán, o tom už z vědecké obce pochybuje málokdo. Ostatně, dodnes je na Marsu nemálo ledu a vědci zde pozorovali i kapalnou solanku. A i když je Mars proti Zemi malá planeta, ani ona se nevyhnula srážkám s planetkami či kometami. V případě, že nezvaný návštěvník z […]
Loni v únoru oznámila Evropská kosmická agentura (ESA), že v březnu spustí po 11 letech nábor nových astronautů. Dorazilo jí téměř 23 000 žádostí, z toho 202 z České republiky. Nyní ESA představila vybrané astronauty… Uchazeče čekalo náročné prověřování a testy. Do prvního kola se přihlásilo 22 589 lidí, z toho 24 % žen. Mezi […]
Střední Ameriku vojensky, kulturně i technologicky ovládali po 1200 let, dokud je nepřemohlo úmorné sucho. V období největšího rozmachu položili základy oborů astronomie, matematiky i stavitelství, čímž pomyslnou studnici vědomostí naplnili doslova po okraj. A současní vědci z ní pijí dosud… Jejich znalosti zdaleka předčily dobu i největší kapacity astronomie v čele s Mikulášem Koperníkem […]
Za hranice Česka a ještě dál se vydává letošní festival kosmických aktivit Czech Space Week. Odstartoval dnes 28. listopadu v prostorách Kongresového centra Praha dvoudenní akcí Space2Business a potrvá až do pátku 2. prosince. Z České republiky se pomalu stává Mekka kosmického průmyslu. Má velký potenciál a talent v oblasti kosmických aktivit. V porovnání s […]
Už více než rok a půl zkoumá rover Perseverance povrch Marsu. Pohybuje se v oblasti kráteru Jezero, v místech, kde se v dávných dobách vyskytovala voda. Kromě stop, které zdejší výskyt vody v minulosti potvrzují, zde vozítko našlo velké množství organických látek. Vědci poprvé použili palubní ultrafialový spektrometr nazvaný „SHERLOC“. Zařízení využívá různé spektrometry, kamery […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz