Nač tolik kamenů?

Na východních svazích vrchoviny Krumlovský les mezi Brnem a Znojmem se především v době bronzové v ohromném měřítku těžil a zpracovával místní kámen – rohovec. Nevíme však proč. Miliony kamenných úštěpků i hotových nástrojů nikdo neodnášel. Na východních svazích vrchoviny Krumlovský les mezi Brnem a Znojmem se především v době bronzové v ohromném měřítku těžil a zpracovával místní kámen - rohovec. Nevíme však proč. Miliony kamenných úštěpků i hotových nástrojů nikdo neodnášel.

Početné nálezy svědčí o tom, že rohovec typu Krumlovský les byl na jižní Moravě oblíbenou surovinou pro výrobu kamenných nástrojů od samých počátků lidského osídlení – i přesto, že se nejedná o surovinu právě kvalitní.

V mladším paleolitu, před 30-40 000 lety, se z něj vyráběla škrabadla a listové kamenné hroty. První neolitičtí zemědělci kultury s lineární keramikou štípali 5000 let př. n. l. z rohovce čepele, oblíbené v širokém okolí.

Další vrchol v jeho užití přišel asi o tisíc let později, na pomezí mladší a pozdní doby kamenné. Poté však výrobků z rohovce na moravských nalezištích nenávratně ubývá, s počátkem doby bronzové mizí takfika úplně.

A právě tady je počátek největší záhady Krumlovského lesa.

Docela zbytečná práceVýzkumy v lesích katastru Moravského Krumlova probíhají už jedenáctým rokem. Za celou tu dobu se tu však nenašla ani jediná stopa po těžbě z období největšího využití zdejší suroviny, tedy ze starší a mladší doby kamenné.

Nejstarší těžební pole, která se v Krumlovském lese podařilo datovat, pocházejí až z počátků pozdní doby kamenné -z období konce kultury s moravskou malovanou keramikou. Hojně se tu těžilo i na samém sklonku eneolitu, v období kultur se šňůrovou keramikou a zvoncovitými poháry.

I to je jeden ze zdejších paradoxů. Po nositelích těchto kultur se nám totiž s výjimkou hrobů nedochovaly takfika žádné pozůstatky kopáčské činnosti, dokonce i nálezy jejich sídlišť jsou zcela výjimečné.

V Krumlovském lese přitom tito lidé těžili rohovec z umělých teras na svahu, pokrývajících plochu stovek čtverečních metrů. Jejich práce však byla z dnešního pohledu docela zbytečná – prakticky všechny jimi vytěžené rohovce zůstaly na svém místě.

To všechno byl ale jen začátek. Jak prozrazují nálezy uhlíků a keramických střepů, daleko rozsáhlejší těžba probíhala v Krumlovském lese v následujících staletích, zejména v době bronzové a částečně i železné, a to se stejným, pro nás nepochopitelným efektem.

Miliony úlomkůKdyž kamenné nástroje nahradily výrobky z bronzu a později ze železa, těžba kamenné suroviny ztratila své opodstatnění. Jenže paradoxně právě tehdy vzniká v Krumlovském lese jedna těžební jáma za druhou.

Nejvíc jich patří závěru únětické kultury; jsou staré okolo 3600 let. Vloni tu archeologové objevili i těžní jámy ze starší doby železné, hluboké až 8 m. Těžba neuvěřitelného rozsahu obrátila v průběhu staletí zdejší krajinu doslova naruby.

Na ploše o rozloze takfika 100 hektarů zůstaly dodnes po těžbě stopy – desítky těžních jam, haldy hlušiny a tuny kamenných artefaktů. Z pouhé poloviny krychlového metru půdy vykopané na okraji jedné z únětických těžních jam se archeologům ručním přebíráním podařilo získat skoro 15 000 kusů kamenné industrie, jader i úštěpů, o celkové váze 137 kg.

Při použití důkladnějších metod by se pravděpodobně počet získaných úlomků zdvojnásobil a možná i ztrojnásobil. V tomto jediném krychlovém půlmetru půdy se i tak našlo víc kamenných artefaktů než na všech sídlištích a pohřebištích starší doby bronzové v celém středním Podunají.

A my nevíme proč.

Kult posvátné práceArcheologové Moravského zemského muzea, kteří se v rámci speciálního projektu výzkumem Krumlovského lesa zabývají, mají za to, že o kámen tu vlastně vůbec nešlo. Hlavní byla práce jako taková.

Jejím cílem nebylo uspokojit požadavky trhu, šlo jen o samotnou činnost. Ta mohla zaměstnávat rolníky v době mezi setím a sklizní plodin, zažehnávat napětí, které tehdy ve společnosti panovalo, a stmelovat ji.

Podle některých hypotéz vděčíme institutu hromadné kolektivní práce také za existenci některých značně předimenzovaných pravěkých valů a opevnění i mnoha neolitických kruhových příkopů – rondelů. Stejně jako u těchto objektů, i práce v těžebních okrscích Krumlovského lesa měla patrně i nějaký další, duchovní rozměr.

Právě ve starší době bronzové přibývá lidských obětí na »posvátných horách«. Dvě z nich jsou z únětických těžních revírů přímo na dohled – Cezavy u Blučiny a Stolová hora na Pálavě. V období únětické kultury ožívá také kult předků.

Rozkopávají se staré hroby a manipuluje se s ostatky; nové těžní jámy se často zakládají na místě starších. Rohovec se kope ve velkém. Co nám připadá jako plýtvání lidskými silami, bylo možná pro naše předky smysluplnou, dokonce i nezbytnou činností.

Společná posvátná práce, vložená do země na místě dávných tradic, mohla se snad působením podsvětních sil na jiném místě vrátit ve sklizni, která z této země vzchází. To si ovšem myslíme my dnes.

Kámen s hlavami a Čertova díraV Krumlovském lese se nacházejí i rozměrnější kamenné objekty, vesměs přírodního původu. Menší z nich sloužilyjako sedátka při práci, jakousi roli však hrály i výraznější skalní útvary, které se nacházejí poblíž všech tří těžebních revírů z doby bronzové, označovaných archeology jako revíry I až III.

Nejzajímavější je skupina balvanů poblíž III. revíru. Jeden z nich je záměrně povalený a zřejmě i opracovaný. Na jeho užším konci se nacházejí dva tesané kruhové útvary nejistého stáří, připomínající lidské hlavy.

V roce 1998 tu proběhl důkladný archeologický výzkum, který u paty povaleného podlouhlého kamene odhalil vysokou koncentraci neopracovaných, záměrně roztlučených rohovcových brekcií (nepravidelných i takfika kulovitých horninových útvarů, složených z ostrohranných úlomků křemene).

U kamene se našly i zlomky středověké keramiky ze 14. století. Může to znamenat, že se v kraji až do hlubokého středověku dochovala jakási obecná povědomost o Krumlovském lese jako centru pohanských rituálních aktivit?

Snažil se někdo záměrně utlumit pohanského ducha místa, který z hlediska pravověrného křesťana nemohl pocházet odjinud než od dábla? V kraji se až do dnešních dnů dochovala pověst o jiném zdejším nápadném skalisku, tzv.

Čertově díře, z níž prý tu a tam vybíhal do lesa čert. Nemusí to nic znamenat, ale zároveň i může. Záhadu Krumlovského lesa to však neřeší.

VÝZNAMNĚJŠÍ ARCHEOLOGICKÁ NALEZIŠTĚ KOLEM KRUMLOVSKÉHO LESA (z období neolitu, eneolitu a starší doby bronzové)

Na jihovýchodním okraji Krumlovského lesa se vypíná vrch Leskoun, v současnosti z větší části odtěžený lomem. Na jeho vrcholu stávalo po celou dobu bronzovou hradiště. Pod Leskounem se nacházejí Vedrovice se sídlišti a pohřebišti nejstarších neolitických zemědělců kultury s lineární keramikou a dvěma velkými rondely lidu s moravskou malovanou keramikou.

Sídliště z mladších fází této kultury bylo odkryto u nedalekých Maršovic.

U Nových Bránic, přímo u Krumlovského lesa, se nachází dosud nezkoumaná osada lidu s lineární keramikou. Ve velké míře se tam zpracovávaly právě místní rohovce.

U Kubšic, 5 km jihovýchodně od jižní skupiny těžních polí, se nacházelo rozsáhlé sídliště únětické kultury. Soudí se, že právě tady bylo hlavní shromaždiště těžařů a štípačů doby bronzové. Ve velkém se zde zpracovávala surovina, donášená z Krumlovského lesa; ani odtud se však nikam dál nedistribuovala.

CO JSOU ROHOVCEStejně jako pazourky patří i rohovce mezi tzv. silicity. Jde o nepravidelné, jindy zase takřka kulovité útvary, složené většinou z křemene. Vyskytují se ve vápencích, případně i v jiných usazených horninách.

Na rozdíl od pazourků nejsou rohovce typu Krumlovský les příliš kvalitní – obsahují četné trhliny a dutiny, špatně se štípou, a proto se nikdy nevyužívaly k výrobě špičkových kamenných výrobků. Pocházejí totiž z druhohorních jurských vápenců a prošly dramatickým procesem eroze.

Jurské vápence tato eroze semlela docela, takže z nich nezbylo nic. Rohovce se v suchém tropickém klimatu potáhly černou kůrou (říká se jí »pouštní lak«) a v mladších třetihorách skončily v píscích na dně tehdejších moří.

Krumlovský les je v současnosti tvořen vyvřelými granodiority předprvohorního stáří, na nichž leží zbytky třetihorních písků a štěrků; ty jako valouny obsahují právě rohovce.

Autor: Frederik Velnský
Rubriky:  Historie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Stopa války v našich končinách: Dělníci...

Více než 2 000 kusů druhoválečné munice našli ve středu tohoto týdne dělníci při...

Kterak legendární měděný svitek od...

Starodávné nálezy s sebou bez výjimky přinášejí nejrůznější historky, příběhy,...

Věra Čáslavská v Národním muzeu

Národní muzeum otevírá výstavu s názvem Věra Čáslavská, která přibližuje život i...

Uctívali v Egyptě Dia?

Na vskutku nečekaný nález narazili archeologové na Sinajském...

Pikao slaví 70 let – Mlsají...

Vzpomenete si na to, jak jste jako malí cucali z tuby Pikao? Letos...

Co se ukrývalo pod katedrálou...

Archeologické vykopávky pod katedrálou Notre Dame odkryly mimořádný poklad....

Šaty dělají člověka aneb odkdy se...

Oblékání se či alespoň zahalování některých tělesných partií je jedním ze...

Německý výrobce Rheinmetall představil...

Celosvětově uznávaný německý výrobce armádních vozidel Rheinmetall...

Kam vedla cesta Avarů?

Genetická studie, kterou provedl mezinárodní tým výzkumníků, odhalila, že...

Rodný dům otce genetiky Mendela...

Mendel jako genetik, ale i včelař, meteorolog nebo zemědělec. Tak by měla...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Podivuhodní delfíni: Opičí se víc, než opice – a paměť mají lepší, než slon

Podivuhodní delfíni: Opičí se víc, než...

Mít paměť jako slon není zase takové terno. Mnohem lepšího...
Úsvit ponorek: Němci nevěděli, co s nimi

Úsvit ponorek: Němci nevěděli,...

Myslíte si, že využití ponorek pro válečné účely vzniklo jako geniální...
James Dean: Slunce září na cestu naposled

James Dean: Slunce září na cestu...

Maminka mu umírá na rakovinu, když je mu pouhých devět let. Prací...
City vyznané atentátem

City vyznané atentátem

Nenápadný mladík dosud ukrytý v davu vybíhá na volné prostranství s revolverem...
Trumanův syndrom: Žiji si svou reality show!

Trumanův syndrom: Žiji si svou...

Ráno vstanete a hned na nás míří kamery. Běžely i po celou...
Vzácná ambra: Za poklad z břicha vorvaňů se platí miliony

Vzácná ambra: Za poklad z břicha...

Pokud byste ji na sebe nanesli v čerstvém stavu, lidé by se vám obloukem...
Slavné obrazy: Francisco de Goya – Popravy 3. května 1808

Slavné obrazy: Francisco de Goya...

Chladná noc končí, svítání začne každou chvíli. Skupina španělských mužů už se...
Můžeme si pamatovat své narození?

Můžeme si pamatovat své narození?

„Vznášela jsem se a vnímala pocit tepla a bezpečí, který mi dodával...
Jak přežít útok žraloka

Jak přežít útok žraloka

Když už žraloci zaútočí, jejich polibky plné zubů trhají maso. Ale spíš omylem...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.