Superlepidlo z mořských mušlí

Výzkumný tým z Purdue University v Indianě v USA ohlásil nedávno významný objev. Vědci totiž zjistili, že železo ve slané vodě je klíčovým tmelem v superlepidlech, vylučovaných mořskou mušlí – obyčejnou slávkou jedlou.Výzkumný tým z Purdue University v Indianě v USA ohlásil nedávno významný objev. Vědci totiž zjistili, že železo ve slané vodě je klíčovým tmelem v superlepidlech, vylučovaných mořskou mušlí - obyčejnou slávkou jedlou.

Je to poprvé, co vědci dokázali, že železo je základem pro tvorbu amorfního, biologického materiálu. Slávky jedlé Mytilus edulis, patřící mezi měkkýše, třída mlži, čeleď slávkovití, jsou známé tmavě modré škebličky, nacházející se na pobřežních útesech, ale i na kamenitých dnech moří.

Nejznámější využití těchto mlžů jev kulinářství – jako výborné pochoutky. Užším koncem jsou jejich lastury připevněny k povrchu, na kterém slávka žije, pomocí svazku tzv. byssových vláken. Právě tato neobyčejně pevná a odolná vlákna, která se tvoří tuhnutím husté kapaliny, vylučované byssovou žlázou mlžů, se stala předmětem výzkumu.

Objasnění jejich struktury a složení by mohlo vést k výrobě zdravotně nezávadného, vodě odolného a mimořádně pevného lepidla, které by našlo uplatnění v mnoha oborech lidské činnosti, například v loďařství, ale zejména v lékařství k lepení zlomených kostí, zubů a podobně.

Agresivní stopařiKromě výzkumu, zaměřeného na využití lepidla slávek, se vědecký tým zabýval i problematikou opačného charakteru: jak zabránit agresivním druhům slávek, aby se neusazovaly v koloniích na spodních částech trupů lodí, což způsobuje v námořní dopravě obrovské škody.

Tým JonathanaWilkera, Mary Severové a jejich kolegů totiž zkoumal vlastnosti těchto mlžů, které jim dovolují cestovat jako nevítaní stopaři na velké vzdálenosti, přičemž jejich usazování na trupech lodí nelze zabránit žádným z dostupných materiálů.

Slávky se totiž bez problémů přilepí i na tak nepřilnavé povrchy, jakými jsou například teflon nebo sklo.

Mlži jako chemické laboratořeVýsledky výzkumu dokázaly, že mlži dokážou extrahovat železo ze slané vody a používají jej ve spojení s bílkovinami k tvorbě vláknitých molekul, které se spojují do zmíněných byssových vláken.

Je to podle vědců první objev, který dokazuje, že kovy mohou být základem k vytváření nekrystalických biologických materiálů a že kovový iont může být přímo jejich integrální součástí. Podle odborníků z Národní vědecké nadace USA jde o převratný objev, který by mohl vést k vytvoření úplně nových materiálů s nebývalou plastičností, přilnavostí a pevností, využitelných v průmyslu, domácnosti i v medicíně.

Zároveň se zkoumá i možnost jejich umělé výroby s využitím elektrochemického potenciálu, což by mohlo být východiskem i pro vývoj zbrusu nových elektronických výrobků.

Pozor na slávky v přístavech!Předmětem dalšího výzkumu je i vývoj speciálních přísad omezujících působení lepidla slávek, které by se přidávaly do nátěrových hmot lodních trupů. Dosud jsou tyto barvy obohacovány o složky mědi, uvolňující se postupně do okolní vody a zabíjející nevítané cestovatele z řad mlžů už v jejich larválním stadiu.

To je pochopitelně značným zdrojem znečišťování mořských vod, a proto také sběr slávek jako pochoutky v přístavech a místech s velkou frekvencí lodní dopravy není vůbec vhodný. Slávky totiž při filtraci vody (jedna slávka přefiltruje až 1,5 litru vody za hodinu) veškeré škodliviny hromadí ve svých tělech.

JAK PŮSOBÍ DOSUD ZNÁMÁ LEPIDLAPůsobení lepidla vzniká adhezí (přilnavostí) na spojovaných plochách a kohezí (soudržností) lepidla uvnitř lepicí vrstvy. Předpokladem pro funkci lepidla jsou suché, dobře přiléhající, čisté a zdrsněné spojovací plochy, ale také správný postup technologie lepení.

Druhy lepidel Lepidla jsou tvrdnoucí umělé pryskyřice jako např. fenolová pryskyřice, polyamidová pryskyřice, epoxidová pryskyřice, jejichž tvrdost a houževnatost lze ovlivnit přidáním změkčovadel. Podle teploty zpracování rozlišujeme lepidla tuhnoucí za studena a lepidla tuhnoucí za tepla.

Lepidla tuhnoucí za studena se vytvrdí chemickou reakcí při pokojové teplotě (20 °C). Doba vytvrzení je podle druhu lepidla 5 sekund až několik dní.

• Lepidla tuhnoucí za tepla se vytvrdí při zahřátí na 150 OC až 250 °C během 5 minut až několik hodin. Některá lepidla potřebují k vytvrzení tlak až 0,3 Mpa. Podle složení rozlišujeme lepidla jednosložková a dvousložková.

• Jednosložková lepidla jsou lepidla smíchaná s ředidlem. K vytvrzení dochází na vzduchu po odpaření ředidla, také odebráním kyslíku, vlhkostí vzduchu nebo teplem. Lepené plochy proto smějí být spojeny teprve tehdy, když nanášený lepicí film již není vlhký.

• Dvousložková lepidla působí teprve po smíchání dvou složek, a sice lepidla a tužidla. Reakce následuje rychle, připravená směs musí být zpracována během určitého času (doby zpracovatelnosti).

Autor: Pavel Přeučil
Rubriky:  Objevy
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Když si kráva odskočí: Vyměšováním...

Cesta od telete k mléku a steaku je velmi dlouhá a nákladná – a zatěžující...

Česká výprava do Afriky: Osmičlenný...

Čeští odborníci z českobudějovického biologického centra Akademie věd,...

Když tetřívci „pšoukají“

Akustická individualita může hrát v období páření u mnoha ptáků velkou roli....

Ochutnáme jahody a maliny bez virů?

Jaké viry jahodám a malinám škodí? Jakým způsobem je před nimi chránit,...

Nalezen pravděpodobně jeden z...

25 milionů let stará fosilie objevená na vzdálené stanici skotu v...

Genové úpravy opět na scéně

Výzkumníci jsou přesvědčeni, že je biotechnologie srovnatelná s tradičními...

Důmyslné maskování

Je obecně známo, že samičky kolibříků bělokrkých mění po snesení vajec své...

Králík nebo pes? Kdo může za odchod...

Vymizení našich nejbližších příbuzných, neandertálců, asi před 30 000 lety je pro...

Africké horské lesy zadržují více...

Mezinárodní tým vědců zabývající se studiem tropických horských lesů v Africe...

Zachycena při činu

Vědci nevycházejí z úžasu při pohledu na videozáznam pořízený na Seychelách....

Nenechte si ujít další zajímavé články

Lidový svátek: Chtěl císař Josef II. sebrat lidem posvícení?

Lidový svátek: Chtěl císař Josef...

„Vezměte koště a alespoň zameťte, holoto líná,“ napomíná hospodyně...
Analýzy DNA našich předků: Potomci Velkomoravanů žijí mezi námi, slovanské kořeny má jenom třetina Čechů

Analýzy DNA našich předků: Potomci...

Průzkumy DNA, které pátrají po potomcích velkomoravských velmožů i...
Jedno jméno nestačí! Proč máme příjmení?

Jedno jméno nestačí! Proč máme...

Křestních jmen je málo. Abychom se v tom ohromném počtu lidí na Zemi...
Oslavy tradičního svátku: Prozradily svatého Martina husy?

Oslavy tradičního svátku:...

Muž v jednoduché mnišské kutně vleze do hospodářského stavení plného opeřenců. „Snad mne...
Pyrit, zlato hlupáků: Naletí mu i anglická královna!

Pyrit, zlato hlupáků: Naletí mu i...

Není všechno zlato, co se třpytí. Ví to i anglický cestovatel...
Otec kolečkových bruslí si na nich utrhl ostudu

Otec kolečkových bruslí si na...

„Je vyšší, než obvykle,“ podivují se hosté na maškarním plese, když se tu...
Kníže Spytihněv II. udělal ze svého bratra sluhu

Kníže Spytihněv II. udělal ze...

Komora, stáj, stůl a číše tvoří v 11. století součást života přemyslovské curie, tedy...
Nápoj pro zahřátí: Vikingové se bránili lezavé zimě popíjením obdoby grogu

Nápoj pro zahřátí: Vikingové se...

„Je mi zima, “ drkotá zuby mladý Viking Erik. „Napij se, nápoj bohů tě...
Auto s pásy a lyžemi. Ruský car nejspíš vlastnil první terénní vůz na světě

Auto s pásy a lyžemi. Ruský car...

Kodrcání na koňském hřbetu patří do staré doby. Cara Mikuláše II. jeho poddaní...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.