Superlepidlo z mořských mušlí

Výzkumný tým z Purdue University v Indianě v USA ohlásil nedávno významný objev. Vědci totiž zjistili, že železo ve slané vodě je klíčovým tmelem v superlepidlech, vylučovaných mořskou mušlí – obyčejnou slávkou jedlou.Výzkumný tým z Purdue University v Indianě v USA ohlásil nedávno významný objev. Vědci totiž zjistili, že železo ve slané vodě je klíčovým tmelem v superlepidlech, vylučovaných mořskou mušlí - obyčejnou slávkou jedlou.

Je to poprvé, co vědci dokázali, že železo je základem pro tvorbu amorfního, biologického materiálu. Slávky jedlé Mytilus edulis, patřící mezi měkkýše, třída mlži, čeleď slávkovití, jsou známé tmavě modré škebličky, nacházející se na pobřežních útesech, ale i na kamenitých dnech moří. Nejznámější využití těchto mlžů jev kulinářství – jako výborné pochoutky. Užším koncem jsou jejich lastury připevněny k povrchu, na kterém slávka žije, pomocí svazku tzv. byssových vláken. Právě tato neobyčejně pevná a odolná vlákna, která se tvoří tuhnutím husté kapaliny, vylučované byssovou žlázou mlžů, se stala předmětem výzkumu. Objasnění jejich struktury a složení by mohlo vést k výrobě zdravotně nezávadného, vodě odolného a mimořádně pevného lepidla, které by našlo uplatnění v mnoha oborech lidské činnosti, například v loďařství, ale zejména v lékařství k lepení zlomených kostí, zubů a podobně.

Agresivní stopaři
Kromě výzkumu, zaměřeného na využití lepidla slávek, se vědecký tým zabýval i problematikou opačného charakteru: jak zabránit agresivním druhům slávek, aby se neusazovaly v koloniích na spodních částech trupů lodí, což způsobuje v námořní dopravě obrovské škody. Tým JonathanaWilkera, Mary Severové a jejich kolegů totiž zkoumal vlastnosti těchto mlžů, které jim dovolují cestovat jako nevítaní stopaři na velké vzdálenosti, přičemž jejich usazování na trupech lodí nelze zabránit žádným z dostupných materiálů. Slávky se totiž bez problémů přilepí i na tak nepřilnavé povrchy, jakými jsou například teflon nebo sklo.

Mlži jako chemické laboratoře
Výsledky výzkumu dokázaly, že mlži dokážou extrahovat železo ze slané vody a používají jej ve spojení s bílkovinami k tvorbě vláknitých molekul, které se spojují do zmíněných byssových vláken. Je to podle vědců první objev, který dokazuje, že kovy mohou být základem k vytváření nekrystalických biologických materiálů a že kovový iont může být přímo jejich integrální součástí. Podle odborníků z Národní vědecké nadace USA jde o převratný objev, který by mohl vést k vytvoření úplně nových materiálů s nebývalou plastičností, přilnavostí a pevností, využitelných v průmyslu, domácnosti i v medicíně. Zároveň se zkoumá i možnost jejich umělé výroby s využitím elektrochemického potenciálu, což by mohlo být východiskem i pro vývoj zbrusu nových elektronických výrobků.

Pozor na slávky v přístavech!
Předmětem dalšího výzkumu je i vývoj speciálních přísad omezujících působení lepidla slávek, které by se přidávaly do nátěrových hmot lodních trupů. Dosud jsou tyto barvy obohacovány o složky mědi, uvolňující se postupně do okolní vody a zabíjející nevítané cestovatele z řad mlžů už v jejich larválním stadiu. To je pochopitelně značným zdrojem znečišťování mořských vod, a proto také sběr slávek jako pochoutky v přístavech a místech s velkou frekvencí lodní dopravy není vůbec vhodný. Slávky totiž při filtraci vody (jedna slávka přefiltruje až 1,5 litru vody za hodinu) veškeré škodliviny hromadí ve svých tělech.

JAK PŮSOBÍ DOSUD ZNÁMÁ LEPIDLA
Působení lepidla vzniká adhezí (přilnavostí) na spojovaných plochách a kohezí (soudržností) lepidla uvnitř lepicí vrstvy. Předpokladem pro funkci lepidla jsou suché, dobře přiléhající, čisté a zdrsněné spojovací plochy, ale také správný postup technologie lepení.

Druhy lepidel
Lepidla jsou tvrdnoucí umělé pryskyřice jako např. fenolová pryskyřice, polyamidová pryskyřice, epoxidová pryskyřice, jejichž tvrdost a houževnatost lze ovlivnit přidáním změkčovadel. Podle teploty zpracování rozlišujeme lepidla tuhnoucí za studena a lepidla tuhnoucí za tepla.  Lepidla tuhnoucí za studena se vytvrdí chemickou reakcí při pokojové teplotě (20 °C). Doba vytvrzení je podle druhu lepidla 5 sekund až několik dní.

• Lepidla tuhnoucí za tepla se vytvrdí při zahřátí na 150 OC až 250 °C během 5 minut až několik hodin. Některá lepidla potřebují k vytvrzení tlak až 0,3 Mpa. Podle složení rozlišujeme lepidla jednosložková a dvousložková.

• Jednosložková lepidla jsou lepidla smíchaná s ředidlem. K vytvrzení dochází na vzduchu po odpaření ředidla, také odebráním kyslíku, vlhkostí vzduchu nebo teplem. Lepené plochy proto smějí být spojeny teprve tehdy, když nanášený lepicí film již není vlhký.

 • Dvousložková lepidla působí teprve po smíchání dvou složek, a sice lepidla a tužidla. Reakce následuje rychle, připravená směs musí být zpracována během určitého času (doby zpracovatelnosti).

Rubriky:  Objevy
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Nový nález mění mapu pravěkého osídlení Evropy

Nový nález mění mapu pravěkého...

Skupina slovenských a polských archeologů nalezla v jeskyni Hučivá diera...
Podařilo se objevit hrob slavného Napoleonova generála?

Podařilo se objevit hrob slavného...

V zábavním parku v centru ruského Smolenska objevili francouzští archeologové ostatky...
Objeven nový druh kočky

Objeven nový druh kočky

Tzv. liščí kočka byla součástí mnoha pohádek a bájí. Mělo jít o velkou kočku...
Co umožňovalo denisovanům žít ve velké nadmořské výšce?

Co umožňovalo denisovanům žít ve...

Analýza čelisti nalezené na Tibetské náhorní plošině ve výšce 3280 m n....
Objeven pravěký lev

Objeven pravěký lev

Dvojici amerických vědců se podařilo v Keni dokázat existenci...
Nález největšího pokladu za posledních více než 60 let

Nález největšího pokladu za...

Při nedávném průzkumu systému podzemních jeskyní Balamkú pod městem...
Středověký větrák nalezen v Kutné Hoře

Středověký větrák nalezen v Kutné...

Členové hornického spolku Barbora byli překvapeni, co objevili při průzkumu doposud...
Objevitelka „malých zelených mužíčků“ navštívila Prahu

Objevitelka „malých zelených...

Britská vědkyně Jocelyn Bell Burnellová dnes v pražském Lichtenštejnském paláci...
Vědci vyrábějí umělé svaly pro roboty z pavoučího hedvábí

Vědci vyrábějí umělé svaly pro...

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) využili jeden z nejpevnějších...
Čtyřnozí společníci v době bronzové

Čtyřnozí společníci v době bronzové

Archeologové se podle nálezu v severovýchodní části  Pyrenejského...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Vzácné rostliny se pomalu vrací do české krajiny

Vzácné rostliny se pomalu vrací do...

Původní rostliny u Milovic na Nymbursku, které vyhynuly kvůli šíření...
Pozor na jazyk! Za špatnou výslovnost hrozí smrt

Pozor na jazyk! Za špatnou...

Napětí na Sicílii by se dalo krájet. Místní jsou silně nespokojení s...
Proč sportovci vydělávají tak hodně?

Proč sportovci vydělávají tak...

Cristiana Ronalda asi zná každý. Jeho odhadovaný výdělek za rok...
Nejkrvavější útok, který provedou irští separatisté: Policie pošle lidi na jatka

Nejkrvavější útok, který provedou...

Boj jisté skupiny nacionalistů za odtržení Severního Irska od Velké...
Bude odhaleno tajemství sibiřského paláce?

Bude odhaleno tajemství...

Por-Bajin je považován archeology za jedno z nejtajemnějších míst světa....
Galaktický souboj: Převálcuje McDonald Velký vůz?

Galaktický souboj: Převálcuje...

„Na Tokiu je nejkrásnější McDonald. Na Stockholmu je nejkrásnější McDonald. Na...
Surikaty: Hraví architekti podzemních paláců

Surikaty: Hraví architekti...

Roztomilá zvířata, známá hlavně svým typickým postojem na zadních nohou mají...
Mary Flora Bellová: Je jí 11 let, když vraždí

Mary Flora Bellová: Je jí 11 let,...

Dětské ruce sevřou drobný krček. Tisknou, dokud z drobného tělíčka nevyprchá...
Léky na pálení žáhy prý zvyšují riziko alergií

Léky na pálení žáhy prý zvyšují...

Za příčinami pyrózy a překyselení žaludku často stojí stres, špatné stravování...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.