Nečekané objevy: Tudy šli lovci mamutů!

Nejrozsáhlejší archeologický výzkum v dějinách města Ústí nad Labem, prováděný nejmodernějšími dostupnými metodami, přinesl množství překvapivých objevů. A čekají se další!Nejrozsáhlejší archeologický výzkum v dějinách města Ústí nad Labem, prováděný nejmodernějšími dostupnými metodami, přinesl množství překvapivých objevů. A čekají se další!

Výzkumu předcházela složitá jednání s vedením města a také s investorem stavby, který podle zákona záchrannou akci financoval. Výzkum byl zahájen 12. června 2006 a prováděli ho pracovníci mosteckého Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech ve spolupráci s Muzeem města Ústí nad Labem. S odkrýváním ústecké minulosti pomáhaly archeologům i desítky nezaměstnaných, evidovaných na úřadu práce. Pracovalo se zde prakticky nepřetržitě, včetně víkendů a svátků. Tak rozsáhlý výzkum se zde dosud nikdy neprováděl.

Co skrývalo parkoviště?

Zájem badatelů se soustředil do severní části centrálního ústeckého Mírového náměstí, kde má na ploše 50 x 60 metrů, tedy téměř o rozměrech fotbalového hřiště, vyrůst velká multifunkční budova Paláce Zdar. Právě tady kdysi stávala renesanční radnice, honosné domy ústeckých měšťanů a od roku 1847 budova okresního soudu.
V roce 1976 byly všechny domy v severní části náměstí zbořeny a na části uvolněné plochy vzniklo parkoviště, na zbytku se pak celých třicet let poklidně zelenala tráva. Zřejmě právě díky tomu byly archeologické žně roku 2006 v Ústí nad Labem tak bohaté.

Přinesly desetitisíce nálezů ze všech období historie města. Mezi ty nejvýznamnější patří část gotického sklepa, raně středověké i pravěké sídelní objekty, zbytky 6500 let staré svatyně dávných „Ústečanů“ a dokonce i kosti z mamuta. Podobnou sondu do historie zdejšího osídlení Ústí nad Labem ještě nezažilo.

S lopatou i počítačem

S výzkumem je spojen i jeden technologický primát. Vůbec poprvé v historii české archeologie byla tak velká akce průběžně dokumentována výhradně fotograficky a geodeticky. Archeologové během ní zaměřili 28 200 geodetických bodů, pořídili přes 8000 fotografií terénu a také přibližně 5000 záznamů do databází, které se týkají konkrétních archeologických situací. Získaná data poslouží k dodatečnému vědeckému zpracování klasické kresebné dokumentace a umožní i některé nadstandardní výstupy, například vytváření 3D modelů.   
Proč to všechno? „Každý výzkum je zároveň ničením památky,“ řekl 21. STOLETÍ archeolog Jozef Koštial, který má počítačové zpracování výzkumu na starosti. „Rozhodující je proto způsob dokumentace, aby se všechny objevy daly zpětně rekonstruovat alespoň ve virtuální realitě.“ A v případě ústeckých objevů je opravdu co rekonstruovat!

Obchodům se tu dařilo

Už při rekonstrukci samotného Mírového náměstí odkryly stavební stroje zahloubený objekt slovanské chaty z 11. nebo 12. století. Další stejně staré polozemnice (stavby zcela či částečně zapuštěné do země) se při navazujícím výzkumu našly na staveništi vznikajícího Paláce Zdar. Nepochybně jde o část osady z předhradí přemyslovského hradiště, které stávalo jižněji, v prostoru dnešního kostela sv. Vojtěcha.
Většinu nálezů z té doby tvoří keramika – domácí, tvarovaná v ruce i na kruhu, točená glazovaná keramika z Německa. Svědčí to o významu raně středověkého hradiště i o dobře fungujícím obchodu.

Všechno se házelo do studní!

V Ústí nad Labem se však našlo i mnoho památek z pozdějších období středověku. Nejcennějším nálezem byla část základů gotického domu se vstupní šíjí do sklepa, postavenou z lámaného kamene a vápenné malty. „Podařilo se zdokumentovat vývoj architektury na třech gotických parcelách v centrální části města,“ řekl nám vedoucí výzkumu, archeolog Petr Lissek. „Objevili jsme zbytky gotických a renesančních domů, včetně ústecké radnice.“
Dobu vrcholného a pozdního středověku od 13. do 16. století reprezentují dále kromě architektury i tisíce nalezených artefaktů – nádoby a kachle, výrobky z kovu, stříbrné mince, skleněné střepy nebo zvířecí kosti.

Velkým přínosem jsou nálezy ze studní a jímek, kde se díky příznivému mikroklimatu dochovaly i předměty z organických materiálů – část dřevěného soudku a také kousky látky a kůže z oděvu.
Výzkum přinesl i množství novověkých nálezů, od 17. století po současnost. Největším překvapením pro archeology však byly nálezy pravěké.

Tajemný dvojitý kruh

Jen 30 centimetrů pod povrchem, v místech jakoby zázrakem nezasažených pozdější zástavbou, čekal badatele šokující objev. Narazili zde na sídliště z mladší doby kamenné! Zemědělci z období kultury s vypíchanou keramikou (4900 – 4200 př.n.l.), kteří tu kdysi žili, po sobě nezanechali jen jámy v zemi, střepy, zdobené typickými ornamenty z vpichů nebo kamenné nástroje.
Součástí jejich sídliště byl i velký kruhový prostor, obehnaný dvojicí dva metry širokých a právě tak hlubokých příkopů s hrotitým dnem. Archeologové tyto okrouhlé příkopové objekty označují jako rondely a považují je za místa konání slavností a shromáždění, případně za jakési pravěké svatyně.

Z ústeckého rondelu byla dosud zdokumentována asi třetina obvodu, z níž se dá soudit, že rondel měl v průměru zhruba 80 metrů – to už je téměř pražské Staroměstské náměstí. Podobných objektů se u nás našlo několik desítek, ústecký nález je však skutečně unikátní. Už třeba proto, že byl nalezen v centru města. „Památky tohoto typu se obvykle nacházejí na nezastavěných plochách, a to především díky leteckému průzkumu,“ řekli nám k tomu archeologové Lukáš Gál a Petr Lissek. Marie Zápotocká z Archeologického ústavu AV ČR zase zdůraznila, že ústecký rondel je dosud chybějícím pojítkem: „Ze středních Čech známe kolem 15 rondelů, za Krušnými horami v Sasku se jich našlo osm. Jen ze severu Čech zatím žádné nálezy hlášeny nebyly!“ Třeba už se blýská na lepší časy.

Nejstarší důkaz o přítomnosti lidí

Šest a půl tisíciletí stará neolitická osada z ústeckého Mírového náměstí se okamžitě stala nejstarším známým důkazem o lidské přítomnosti v centru dnešního města. Jak se však záhy ukázalo, lidé do těchto míst přicházeli i podstatně dříve, ve starší době kamenné, někdy mezi lety 27 000 – 20 000 př. n. l.
Údolí řek Labe a Bíliny, na jejichž soutoku Ústí nad Labem leží, sloužilo v paleolitu jako přirozená trasa, po níž putovala stáda velkých zvířat, například mamutů. A právě nález osmi úlomků mamutích kostí se stal zlatým hřebem výzkumné sezóny na Mírovém náměstí. Spolu s nimi se našly stejně staré kosti koně a tura.

Podle odborníků nemohlo k takovému nakupení kostí dojít přirozenou cestou. Mnohem pravděpodobnější je, že lopaty archeologů narazily na skládku odpadu, jaké se vyskytují poblíž dočasných stanovišť lovců mamutů.
Jde sice o nepřímý důkaz, ale poměrně přesvědčivý. 25 000 let staré stanoviště pravěkých lovců se našlo už před 20 lety při stavbě dálnice D8 poblíž obce Stadice, vzdušnou čárou asi 6 kilometrů od centra Ústí nad Labem, proti toku řeky Bíliny. Je tedy takřka jisté, že se naši předkové vydávali za mamuty i do míst na soutoku Bíliny s Labem. Bohužel, na Mírovém náměstí se žádné stopy po jejich lehkých chýších ze dřeva a kůží nenašly.

Jídelníček dávných obyvatel

Ostře sledovaná terénní část výzkumu v centru Ústí nad Labem skončila na sklonku loňského roku. V příštích měsících se budou archeologové zabývat zpracováním dokumentace a také obrovského množství nálezů, srovnatelného s počty nálezů ve známých archeologických lokalitách, kterých zde bylo nakonec evidováno více než 100 000!
Na zpracování čekají i desítky pytlů se vzorky zeminy z odpadních jímek, studní a výplní pravěkých objektů. Půda se pečlivě proplavuje na speciálních sítech a získávají se z ní další drobné nálezy, semena i plody rostlin, které umožní rekonstruovat jídelníček dávných obyvatel města i jejich pravěkých předků. Analýza makrozbytků rostlin a pylů zase napoví, jak vypadalo zdejší životní prostředí.

Minulost pod sklem

Obyvatelům města, kteří o práci archeologů projevovali velký zájem, zůstane na výzkum hned několik památek. Specializované firmě se podařilo sejmout tzv. lakový obtisk průřezu (metoda, která umožňuje nakonzervovat a sejmout část profilu, tvořeného sypkými materiály) jednoho z rondelových příkopů. Ten by se měl stát, spolu s mamutími kostmi, součástí uvažované stálé expozice v prostorách budoucího Paláce Zdar.
Zachována bude také celá vstupní šíje gotického sklepa. Portál bude za pomoci těžké techniky po kolejích přesunut do jiné části Mírového náměstí a uložen v osvětlené jámě překryté sklem. 

Ústečané se mezitím mohou těšit na další nálezy. V centru města se totiž bude stavět dál – nejen na Mírovém náměstí, ale také kolem obou hlavních ústeckých kostelů. Historie bývalého královského města Ústí nad Labem se tak v příštích letech nepochybně bude přepisovat znovu. Možná ještě zásadněji.

Více se dozvíte:

http://www.rozhlas.cz/planetarium/archeologie (tři rozhovory s archeology v archivu rozhlasového magazínu Planetárium)
Martin Krsek: Zem skrývala 200 000 předmětů. MF Dnes – Severní Čechy, 7.12.2006

Co je rondel?

Jedná se o kruhový prostor, vymezený jedním nebo více soustřednými příkopy, uvnitř někdy doplněný až trojnásobným ohrazením z kůlů. Do rondelu se vcházelo nejčastěji čtyřmi vchody, orientovanými k hlavním světovým stranám. Vnitřní prostor byl prázdný, bez jakékoliv zástavby.
Pravděpodobně se jednalo o posvátné okrsky, rituální shromaždiště nebo místa obchodních transakcí. Poloha a konstrukce rondelů napovídá, že neplnily obrannou funkci.

První rondely vznikaly v podunajských nížinách. Zvyk stavět rondely se dostal díky lidem kultury s moravskou malovanou keramikou přes Moravu do Čech, kde jej převzali lidé kultury s vypíchanou keramikou. Ti jej rozšířili dál do Bavorska a Saska. Období budování rondelů trvalo jen asi 150 let (přibližně 4850 – 4700 př.n.l.).
Kruhové příkopové objekty vznikaly i později, v době bronzové a halštatské, jejich konstrukce však byla trochu odlišná. Archeologové jim říkají rondeloidy.

Další archeologická senzace 

Sotva se Ústečané vzpamatovali z nálezu zhruba 6500 let starého osídlení na Mírovém náměstí, přišly nové a ještě starší objevy. Na rohu ulic Dlouhé a Velké Hradební byly koncem loňského roku nalezeny zahloubené objekty prvních našich zemědělců kultury s lineární keramikou (5500 – 4900 př. n. l.).
S touto kulturou je u nás spojen vznik prvních stálých sídlišť, a tak je pravděpodobné, že právě tady, na břehu potoka, po kterém zůstaly v podzemí jen vrstvy jílovitých usazenin, stály možná nejstarší opravdové „domy“ na území dnešního krajského města.

Rubriky:  Archeologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

V Egyptě byly objeveny 2000 let staré hrobky

V Egyptě byly objeveny 2000 let...

Archeologové objevili na jihu Egypta tři hroby, jejichž stáří...
Válečník žil se šípem v páteři

Válečník žil se šípem v páteři

Zranění páteře způsobí okamžitou smrt popřípadě ochrnutí – to z toho důvodu, že...
Vědci z 1. LF UK zkoumají chodovské mumie

Vědci z 1. LF UK zkoumají...

Anatom a antropolog z Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity...
Jak si lidé ochočili kočky?

Jak si lidé ochočili kočky?

Miliony koček obšťastňují své majitele po celém světě. Vždy tomu tak ale...
V Mexiku archeologové objevili bájnou věž z lebek

V Mexiku archeologové objevili...

Mexickým archeologům se povedl opravdu zajímavý objev. Bezmála dva roky...
Objevena unikátní fosilie pravěkého predátora

Objevena unikátní fosilie...

Než se na světě objevily moderní šelmy, zaujímali jejich místo tvorové...
Tajemné náhrobky z Balkánu

Tajemné náhrobky z Balkánu

V Bosně a Hercegovině, ale i v dalších zemích Balkánu mohou turisté...
Drsný život egyptských mazlíčků

Drsný život egyptských mazlíčků

Pro Egypťany vlastnit zvířata znamenalo moc a prestiž. S péčí o ně si ale moc...
Na ostrově Rottnest objeven vzácný hrot

Na ostrově Rottnest objeven...

Nedaleko australského pobřeží, na ostrově Rottnest, vědci nalezli...
Čeští egyptologové zkoumají tajemné díry vyvrtané do skal

Čeští egyptologové zkoumají...

V centrálním Súdánu na lokalitě Sphinx je ve výšce 1,3 – 3,2 metru nad zemí...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Lze díky vědě předcházet přírodním katastrofám?

Lze díky vědě předcházet...

Jako kdyby nestačily války, násilí nebo třeba dopravní nehody. I matička Země...
6 x největší proutníci, kteří vládli světu: Proč sklízeli u žen takový obdiv?

6 x největší proutníci, kteří vládli...

Vládli světu. Měli moc i peníze – ale také spoustu románků a sexu s mnoha...
Představujeme šokující účinky hub, o kterých jste neměli ani tušení!

Představujeme šokující účinky hub, o...

Houby jsou dobré tak leda jako důvod k procházce po lese a následně do...
Facebook: Jsme sledováni na každém kroku?

Facebook: Jsme sledováni na...

Facebook nám pomáhá navazovat kontakty, poskytuje informace. Na druhé straně nám...
Konspirace: Přežil Elvis Presley svou smrt?

Konspirace: Přežil Elvis Presley...

Zatímco celý hudební svět šílí z jeho smrti, on pod jménem John Burrows...
Odborníci varují: Nenechávejte šedý zákal „dozrát“!

Odborníci varují: Nenechávejte šedý...

Šedý zákal je nejčastější příčinou oslepnutí na světě. Postihne každého...
Proč železný kancléř Otto von Bismarck nesnášel černou barvu?

Proč železný kancléř Otto von...

Kancléř Otto von Bismarck znechuceně odvrátí. Černé šaty. Nesnáší černou. „Ať už je to...
Dvě kočky a labyrint z krabic: Jak to dopadne?

Dvě kočky a labyrint z krabic:...

Každý, kdo má kočky, ví, že zabavit je na delší čas je...
Neuvěřitelný příběh: Tajný agent během donášení stihne zplodit dítě

Neuvěřitelný příběh: Tajný agent...

„Kde je táta?“ ptá se zmateně dvouletý chlapec. Matka by mu to...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.