Záchrana ohrožených druhů zvířat

Letní prázdniny v našich vybraných zoologických zahradách patří projektu, který se zaměřuje na tzv. reintrodukci. Co to je? Navrácení ohrožených druhů zvířat do volné přírody.Letní prázdniny v našich vybraných zoologických zahradách patří projektu, který se zaměřuje na tzv. reintrodukci. Co to je? Navrácení ohrožených druhů zvířat do volné přírody.

Pomůžete nám zpátky do přírody?

Pomoci ohroženým druhům zvířat může každý, navíc úplně jednoduše: postačí si koupit křupavou Tatranku, kterou vyrábí společnost OPAVIA. V období 1.7. – 31. 8.půjde 10 haléřů z každé prodané Tatranky na speciální konto určené výhradně na účely reintrodukce zvířat. O výsledcích budou pravidelně informovat média. V září konečnou částku slavnostně převezme PhDr. Petr Fejk, ředitel Zoo Praha.
Právě ta je centrální zoologickou zahradou, která celý projekt zaštiťuje. Žijí tu totiž všechny čtyři živočišné druhy, kterých se akce týká: kůň Převalského, zubr evropský, sysel obecný a sova pálená.

Pomáhá celá republika
Regionálně se do projektu zapojují Zoo Plzeň (zubr, sysel, sova), Zoo Brno (sysel, sova), Zoo Ostrava (sysel, sova), Zoo Dvůr Králové (sova), Zoo Liberec (sova), Zoo Ústí nad Labem (sova).

Charitativní akci Pomůžete nám zpátky do přírody? završí vypouštění vybraných zvířat do přirozeného prostředí, kde jejich předci od pradávna žili.
Zvýšené pozornosti se bude těšit kůň Převalskému, který je ze všech čtyř uvedených druhů nejohroženější. Na svobodu, do volné přírody, vyběhne letos na podzim v horském národním parku Chustajn Nuruu poblíž mongolského hlavního města Ulanbátaru.

Kůň Převalského

Poslední žijící druh divokého koně
Jsem klisna Cilka, žiji v pražské zoologické zahradě a jsem nejstarším žijícím koněm Převalského na světě. Vždyť jsem se narodila na první jarní den před 34 léty.

Jsme posledním žijícím druhem divokého koně. Všechny jiné příbuzné, včetně evropského tarpana, už člověk vyhubil. Moje praprapředky vědci objevili na pomezí Mongolska a Číny na konci 19.století. Zjistili, že jsme otužilí, protože nás před krutými mrazy chrání dlouhá srst. Možná ani netušili, že nás zdejší osadníci znali mnohem déle. Mongolové nás nazývají tachi, Číňané jie-ma a Kirgizové kertag.

Když v přírodě vyhynuli…

Do roku 1903 přemístili odborníci z pomezí Mongolska a severozápadní Číny do Zoo a chovných stanic Evropy a Severní Ameriky 54 divokých koní. Rozmnožovalo se však jen třináct. Tak nás nyní žije na světě asi 1860. Mohlo to být víc, ale velkým problémem pro odchyt je, že mí předci žili v obtížně dostupných místech. Také přeprava je složitá.
Do počátku 40. let minulého století pobíhalo koňů Převalského ve volné přírodě poměrně dost, ovšem od konce 50. let začali houfně ubývat. Vinu mají lovci koní, obsazování pramenů stády domácích zvířat, nemoci, dlouhodobá sucha a tuhé zimy, kdy teploty klesají až k – 50 ºC. Poslední divoké koně vědci pozorovali v květnu 1968 na hranicích Mongolska a Číny.

Když koně Převalského v přírodě vyhynuli, začaly zoologické zahrady spolupracovat v chovu a připravovat návrat do jejich někdejší domoviny. Počátkem 80. let celosvětová populace dosáhla počtu 500 jedinců, což se považuje za hranici záchrany druhu. Iniciativy se chopily soukromé nadace z Německa a Nizozemí, které budovaly aklimatizační stanice a kupovaly koně v Zoo.

Návrat k přírodě

V roce 1988 byli první koně Převalského převezeni do čínské provincie Xinjiang, roku 1992 pak následoval transport německé nadace COS do Gobi, kde vznikla stanice Tachin tal. Nizozemská nadace si pro reintrodukci vybrala horský národní park Chustajn Nuruu nedaleko mongolského Ulanbátaru. Za dvanáct let se v obou stanicích podařilo vytvořit několik chovných stád a v roce 1995 byli první koně vypuštěni z ohrad do volné přírody.
Roku 2004 vzniklo z iniciativy francouzské pobočky WWF třetí středisko v Mongolsku. V tomtéž roce vypustili Číňani první koně do rezervace v pohoří Kalameili u mongolských hranic. Nyní pobíhá více než 250 koní Převalského volně a další tři stovky žijí v aklimatizačních stanicích polodivokým způsobem života. Tito koně jsou pod dozorem i pomocí satelitních vysílačů.

Od roku 1990 se v Asii narodilo přes 600 hříbat. Všichni čekají, že za pár let tak vznikne na pomezí Mongolska a Číny životaschopná populace divokých koní a chov v Zoo bude sloužit jen k doplňování genofondu a jako pojistka pro případ nepředvídatelných událostí.

Se záchranou začalo Československo

Zoologové na konci 2. světové války s hrůzou zjistili, že na celém světě zůstala jen dvě chovná stáda koně Převalského – v Mnichově a Praze.
Zakladateli slavné pražské linie chovu byli hřebec Ali a klisna Minka. Až do roku 1932 žili na školním statku Ústavu plemenné biologie ČVUT v Netlukách u Uhříněvsi. V srpnu 1932 přešli do nově vzniklé zoologické zahrady v Praze Troji. Naše republika a pražská zoo se tak mohou pochlubit nejdelší nepřerušenou tradicí chovu na světě. V Praze se do současné doby narodilo 212 hříbat, další dvě by měla poprvé zařehtat letos.

Praha vede plemennou knihu druhu

Zoo Praha poslala v polovině 90. let minulého století k vypuštění do někdejší asijské domoviny čtveřici koní. Byly mezi nimi i dvě klisny, které už mají vnoučata žijící ve volné přírodě. V současné době je nejvíce financí zapotřebí na posílení populace volně žijících koňů Převalského v Mongolsku a na technická zařízení nutná k jejich sledování v přírodě.
Za zásluhy o chov byla pražská zoo v roce 1959 pověřena svoláním I. mezinárodního sympozia na záchranu koně Převalského. Na zasedání se jí dostalo cti zřídit mezinárodní plemennou knihu tohoto druhu. Vychází od roku 1960 a jsou v ní od roku 1899 zapsáni všichni koně Převalského, kteří na celém světě byli dovezeni z přírody nebo se narodili v zoologických zahradách. V současné době je v ní zapsáno přes 4650 jedinců.

(Více na internetu. http://przwhorse.pikeelectronic.com.)

Historie druhu

1881
Koně Převalského, jako nový druh, popsal ruský zoolog I.S. Poljakov na základě kůže a lebky dovezené ze Střední Asie roku 1879 slavným ruským cestovatelem N. M. Převalským. Na jeho počest mu dal druhové jméno.

1899
První živí koně byli přivezeni na evropský kontinent.

1921
Praha získala divoké koně díky prof. Františkovi Bílkovi, jenž přivezl z Halle (Německo) tři jedince.

1939 – 1945
Za okupace Ukrajiny postříleli Němci nejcennější chovné stádo v stanici Askania Nova. Bohužel chov koní Převalského zanikl rovněž v USA. V roce 1945 zůstala na světě jen dvě chovná stáda – v Praze a Mnichově.

1946
Poslední odchyt koně, kdy se v Mongolsku podařilo chytit klisnu. S koncem 2. světové války počet koní Převalského v zoologických zahradách nedosahoval ani čtyřicítky.

1959
Pražská zoo je pověřena zřízením mezinárodní plemenné knihy.

80. léta
Celosvětová populace dosahuje 500 kusů.

1988
Koně Převalského byli poprvé převezeni do čínské provincie Xinjiang.

Po roce 1990
V Asii se narodilo přes 600 hříbat. Jsou důkazem, že se koně tvrdým podmínkám domoviny svých předků dokázali přizpůsobit.

Zubr evropský

V lesích nemám konkurenci!
Reprezentuji největší savce na evropském kontinentu. V lesích karpatského oblouku nemám konkurenci. Přesto jsem se dostal na červenou listinu ohrožených druhů. Proč? Nejvíc za to můžou lidé, hlavně jejich válčení v první polovině 20. století. Bohužel se také přemnožili jiní býložravci, stáda vypásala přirozenou potravu v lesích. 

Navrácení mých příbuzných do volné přírody začalo v roce 1952 po rozmnožení zvířat v zoologických zahradách a rezervacích. Na začátku  pokusu o záchranu volně žijících zubrů stálo 54 zvířat, z toho jich devětatřicet pocházelo z polské Bialowiežské populace. Dnes nás po světě žijí asi tři tisícovky.

Výška: 180 cm

Šířka: až 3 metry
Hmotnost: přes 900 kg

Ze zubřího kalendáře

1812 – 1813
Dobové záznamy uvádějí 300 – 500 kusů zubra evropského.

1857
Stavy zubra dosahují kolem 1900 jedinců.

1862
Nepokoje v Bialowiežském regionu způsobily pokles populace o téměř 400 kusů.

1889
Počet klesá na kritický stav 380 kusů. Populace opět roste do 1. světové války, ovšem v jejím průběhu zabijí němečtí vojáci na 600 zvířat. Zubr nížinný se tak dostává k hranici vyhynutí.

1918
První světovou válku přežilo jen devět kusů!

1919
Posledního volně žijícího zubra evropského zabíjí pytlák!

1923 – 1952
Na 54 zubrů žije v zajetí – v zoologických zahradách a soukromých chovech.V průběhu dvacátých let 20. století začínají první pokusy o navrácení zubra do volné přírody. Zvířata jsou umístěna v chovných stanicích, kde se odborníci snaží o zvýšení jejich počtu.

1952
První dva statní býci zubra jsou vypuštěni v Bialowiežském národním parku (Polsko). Brzy je následující samice.

1957
Nejen odborníky potěšil malý zubr, který se narodil ve volné přírodě jako první od zahájení reintrodukce.

2000
Populace zubra evropského dosáhla 3000 jedinců.

2005
Počátkem srpna putují dvě mláďata ze Zoo Praha k reintrodukci do jihovýchodního Polska, do oblasti Bieszczad. Programu reintrodukce se ve stejném roce zúčastnil i Zoopark Chomutov, odkud dvě zvířata odcestovala do oblasti Polonin na východním Slovensku.

Sova pálená

V mnoha oblastech již nežijí
My, sovy pálené, jsme z 36 poddruhů v České republice zastoupeny jediným poddruhem, sovou pálenou středoevropskou. Dříve byla poměrně běžným druhem. V posledních desetiletích to však už neplatí.

Jsme silně ohroženým druhem. V letech 1985 – 1989 nás na celém území tehdejšího Československa žilo 400 – 700 párů. V mnohých oblastech už po nás není ani památky. V roce 1997 se sova pálená stala Ptákem roku, krátce poté vznikla Skupina pro ochranu a výzkum sovy pálené v ČR.

Proč vymíráme?

Ubývají nám přirozená hnízda, jaká bývala ve starších zemědělských usedlostech, hospodářských budovách nebo na kostelních věžích. Změny v zemědělství nás připravují o potravu, kterou jsou zejména hraboši polní.
Mnozí příbuzní umírají na farmách v již nepoužívaných nádržích na melasu či jinou tekutinu. Hrozbu totiž představují vertikálně stojící roury, třeba větrací šachty, vzduchotechnika či nepoužívané komíny. Pokud nemáme dostatek potravy, nesvědčí nám ani tuhé zimy.

Podle množství dostupné potravy kolísá i počet sov v různých oblastech. Nejvíce je nás v nižších polohách, hlavně na jižní Moravě. Naopak jen obtížně nás uvidíte na pahorkatinách jako je Českomoravská vrchovina  či v rozsáhlých oblastech jižních Čech. Ornitologové celkový hnízdní stav odhadují na 500 párů. A to není moc! 

Sysel obecný

Nežádoucí polní škůdce?
Pro ochranáře jsme příkladem, jak se z polního škůdce může zakrátko stát kriticky ohrožený druh.

Od prapředků vím, že koncem 19. století jsme nebyli vzácností. Zvlášť jsme se rozmnožili a lidem škodili po druhé světové válce. Oblíbili jsme si šťavnaté vegetační vrcholy vojtěšky, obilovin, kukuřice i okurek či dýní a postižené rostliny usychaly nebo výrazně méně plodily. Syslovské generace rozhrabávaly pozemky tak, že se nory propadaly, což ohrožovalo zvláště silniční a železniční náspy, ale i zástavbu.
Scelování pozemků a způsob využívání úhorů, mezí či luk v 50. letech minulého století poskytly lepší nabídku potravy i útočiště pro zakládání kolonií. Populační exploze z nás učinila nežádoucí polní škůdce Ovšem v 60. a 70. letech nám už škodily nedozírné lány zamořované metráky hnojiv a pesticidů.

A jak je to s námi dneska?

Z 24 lokalit osídlených v roce 2004 už jedna zanikla, několik dalších je zřejmě na pokraji existence a počty jedinců na většině ostatních nepřesahují 10 až 40 příbuzných. Početnější osídlení syslů nalezli odborníci jen na letištích v Praze  Letňanech, ve Vyškově, v Miloticích na Hodonínsku nebo v Bezděčíně u Mladé Boleslavi.
Problémem však není jen malý počet zvířátek v jednotlivých koloniích, ale také jejich velká izolovanost. Případné nepříznivé lokální vlivy, které snadno způsobí zánik jednotlivých kolonií, by tak mohly postupně vést až k tomu, že u nás  vyhynou.

Přišel před 3000 lety

Sysel obecný je stepní živočich, rozšířený jen ve střední a jihovýchodní Evropě. K nám se dostal z Balkánu před 3000 lety, kdy začal člověk odlesňovat krajinu. Syslové totiž k životu potřebují krátkostébelné trávníky (do 15 cm), ve kterých se dobře orientují, takže je nepřekvapí žádný predátor. Bohužel, se změnou hospodaření, s úbytkem kosených a pasených ploch, mizí i sysel obecný. V současnosti se proto vyskytuje jen na lokalitách s častým sečením, jako jsou  letiště či golfová hřiště.
Sysel patří do čeledi veverkovitých, ale od blízce příbuzné veverky obecné se liší jak vzhledem (krátký ocas, malé boltce a přiléhavá srst), tak způsobem života. Nastěhoval se totiž pod zem a žije v koloniích, které mají až stovky jedinců

Kde se dozvíte více?

PhDr. Petr Fejk, zastoupený tiskovým mluvčím ing. Vítem Kahlem – kahle@zoopraha.cz , tel: 737 20 89 81
RNDr. Evžen Kůs – kus@zoopraha.cz , tel: 603 82 37 17

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Drony budou hlídat žraloky

Drony budou hlídat žraloky

Cílem Austrálie je nasadit drony, které budou vybavené kamerami, které se...
Hroší stádo je opět kompletní

Hroší stádo je opět kompletní

Do ZOO Dvůr Králové přibyl hroší samec ze stuttgartské Zoo, jmenuje se...
I akvarijní rybičky mají osobnost

I akvarijní rybičky mají osobnost

Akvarijní rybičky mají pověst nechytrých živočichů, kteří pouze plavou v akváriu z...
Roztomilé surikaty se vzájemně vraždí

Roztomilé surikaty se vzájemně...

Výzkum ze španělské univerzity v Granadě zkoumal propojení násilného...
Jaké jsou důvody hromadných vymírání druhů?

Jaké jsou důvody hromadných...

Život na naší planetě je křehký i odolný zároveň. Důkazem tohoto tvrzení...
Útěk na vesnici už není nesmyslným romantismem

Útěk na vesnici už není...

Ještě před několika lety byl odchod z města na vzdálenější a klidnou vesnici,...
Jak Darwin předpověděl existenci věrného opylovače?

Jak Darwin předpověděl existenci...

Ideální opylovač je takový, který je věrný a poletuje pouze mezi květy jednoho...
Jakým způsobem psi vnímají zemské magnetické pole?

Jakým způsobem psi vnímají zemské...

Netradiční předmět výzkumu zvolili badatelé z České zemědělské...
Čeští vědci zkoumají mimořádně důležitého mořského prvoka

Čeští vědci zkoumají mimořádně...

Českobudějovičtí parazitologové získali další americký grant na výzkum mořského...
Jak se těží český granát?

Jak se těží český granát?

České granáty jsou díky své krvavě červené barvě nezaměnitelné a po špercích z nich...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Ambiciozní Ilse Stöbeová: Stalin jí nevěří, nacisté ji pověsí!

Ambiciozní Ilse Stöbeová: Stalin jí...

Třímá v ní nadání pro žurnalistiku a navíc je zběhlá v šifrování. Dcera tesaře...
Proč francouzský král Ludvík XIV. tak moc miloval podpatky?

Proč francouzský král Ludvík...

Král usazený v pohodlném křesle natáhne dopředu své štíhlé nohy v jemných...
Zpívající herec Dennis Quaid: Za hudebními cenami se nehoní!

Zpívající herec Dennis Quaid: Za...

Také hvězda filmů jako Past na rodiče nebo...
Konspirace: Kdo byl ve skutečnosti první na Mount Everestu?

Konspirace: Kdo byl ve...

Oficiálně se má za to, že na nejvyšší horu světa poprvé vystoupal...
TO má 630 milionů: Děsivý klaun je nejvýdělečnější horor v dějinách.

TO má 630 milionů: Děsivý klaun je...

Je to jasné. Klaun není největší bavič a srandista. Je největší...
Frank Lloyd Wright: Jakým stavbám dal vzniknout architektonický vizionář z Ameriky?

Frank Lloyd Wright: Jakým stavbám...

Historie architektury zná řadu výrazných postav. Ale přece jen,...
Neuvěřitelné: Královně Viktorii šilo závoj 200 švadlen!

Neuvěřitelné: Královně Viktorii...

„Bílá? Proč právě bílá?“ kroutí hlavou lidé, když v roce 1840 informují...
Pád říše Inků: Mohl za něj pasáček vepřů?

Pád říše Inků: Mohl za něj pasáček...

Do Cajamarcy, města v dnešním severovýchodním Peru, Španělé v listopadu 1532...
VIDEO: Čarovné pozůstatky lodi SS Ayrfield

VIDEO: Čarovné pozůstatky lodi...

Říkají mu Plovoucí les a při pohledu na něj není těžké uhodnout proč. Torzo lodi...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.