Geopolymery: Cesta od pyramid k mostům

Velký obdiv zcela jednoznačně patří stavitelům z dob minulých, protože jejich důmyslnost a propracovanost jednotlivých staveb po staletí zdobí kouty celé planety.Velký obdiv zcela jednoznačně patří stavitelům z dob minulých, protože jejich důmyslnost a propracovanost jednotlivých staveb po staletí zdobí kouty celé planety.

Tyto stavby obdivují jak řady turistů, tak na druhou stranu svým tajemstvím lákají řady odborníků, kteří si kladou otázky – jak dříve výstavba probíhala, jaké se používaly materiály, jak vůbec mohli dřívější stavitelé bez nynějších moderních metod a bez pomoci výpočetní techniky postavit stavby takových rozměrů, ke kterým vzhlížíme a které po staletí odolávají vlivům počasí.

Velice zajímavá je hypotéza francouzského chemika profesora Josepha Davidovitse, kterou přednesl v roce 1974 na egyptologickém kongresu v Lyonu o materiálu, ze kterého jsou postaveny pyramidy. Tenkrát bylo prvně vyřčeno slovo »geopolymer« – umělý kámen. Tento materiál nejspíše používali podle této hypotézy stavitelé pyramid již před více než 4500 lety 1. V současnosti není zatím tato myšlenka zcela prokázána a potvrzena, ale i u jiných starověkých staveb (v Mezopotámii či Římě) byly materiály s geopolymerními vlastnostmi použity.

Geopolymery ve starém Egyptě?

Prakticky jakýkoli kámen lze vytvořit uměle, a to s takovou dokonalostí napodobení, že se od přírodního dá rozlišit jen velmi specializovanou analýzou. Špičkový francouzský chemik to dobře věděl, a tak si položil logickou otázku: Mohli dělníci před pěti tisíci lety dostat obrovské kvádry do takových výšek, když neměli důmyslné transportní mechanismy a neznali ani kolo? Dospěl k závěru, že nikoli. Zato ho napadla daleko pravděpodobnější teorie: Ke stavbě pyramid využívali stavebníci období záplav, kdy se Nil rozlil do daleka. Tehdy snášeli mokrý písek z nejbližšího okolí, na místě ho pěchovali do forem, smísili s aktivačními prostředky a pak nechali slunce, aby směs postupně vysušilo a proměnilo v litý kámen.

Laboratorní zkoušky to potvrzují

Teorii Josepha Davidovitse dnes podporují nejen dochovaná vyobrazení a hieroglyfický zápis na čtyřech staroegyptských tabulkách, ale i řada důkazů z později provedených laboratorních zkoušek. Nerost, z něhož jsou pyramidy postaveny, obsahuje vodu, pohlcuje záření a jsou v něm nepatrné vzduchové bubliny. Nic z toho se u přírodních kamenů nevyskytuje. Navíc jsou některé složky vzorků z pyramid amorfní (nezkrystalizované) a uvnitř vzorku lze najít rovněž vlasy. A když kvádrem vedete řez, zjistíte, že ve spodní části je hustší než v horní.
Vše tedy nasvědčuje tomu, že stavitelé ve starém Egyptě používali vyspělou technologii, která využívala dostupných přírodních zdrojů (vápenec, voda, jíl, soli) k výrobě »geopolymerického betonu«. Obrovské a neuvěřitelně přesné tvárnice pro stavbu pyramid dělníci neotesávali z kamenných kvádrů vytěžených v lomech Toura a Maadi poblíž Gízy, nýbrž je vyráběli z »kamenné kaše«, kterou ve velkém míchali v mělkých písečných nádržích a poté vylévali a pěchovali do předem připraveného dřevěného šalování.

Geologové v koncích?

Tomu, aby se dalo zjistit přesné složení takto vzniklých bloků, dosud brání odpor egyptologů. Musíme se proto spolehnout na odhady profesora Davidovitse. Podle nich obsahují tvárnice 93–97 procent složek přírodního vápence, zbytek tvoří pojivo. V něm převažuje kaolinitický jíl z vápence v Gíze, podstatný je přídavek sody (ta pochází ze spalování palmového dřeva a natronové soli), která výslednou hmotu pojiva změnila v geologické lepidlo. Egypťanům se tak podařilo vytvořit geopolymerický cement chemicky srovnatelný s přírodním kamenem, který pojí skály. To je důvod, proč geologové nemohou klasickou metodou krystalografické analýzy rozlišit přírodní vápenec od umělého. Vynalézavost a um tvůrců si zaslouží obdiv – kdyby byly egyptské pyramidy postaveny z nejkvalitnějšího současného betonu, byly by se už dávno rozpadly.2

Uplatnění v současných technologiích

Geopolymery nabízejí široké a různorodé uplatnění. Pro svou extrémní odolnost mohou sloužit jako vynikající izolace a stavební materiál. První aplikace ve stavebnictví pocházejí z let 1972-1976, kdy byl geopolymer nanášen na dřevotřískové desky, aby zvýšil jejich ohnivzdornost. Geopolymerní cement Pyrament™ byl použit například na opravu letištní plochy v Los Angeles. V brzké době lze očekávat využití geopolymerů při výstavbě silnic, mostů, budov a jiných původně betonových staveb.3
Mechanické vlastnosti geopolymerů hlavně v pevnosti a v tlaku rostou i v časovém období 360–520 dnů (vývoj pevností je sledován již 9 let), vykazují minimální smrštění, mikromechanické a další mechanické vlastnosti jsou stále ve stadiu výzkumu. 4

Našly cestu do vesmíru i do formule 1

Už nyní se tyto materiály využívají rovněž v jiných oborech např. na výrobu výfukového potrubí vozů formule 1 nebo na výrobu tepelných štítů pro raketoplány. A do budoucna může být velmi podstatná stabilizace nebezpečných a radioaktivních odpadů pomocí geopolymerních matric (tzv. solidifikace) nebo schopnost zpracovat jako surovinu pro výrobu geopolymerů (alkalicky aktivovaných materiálů) odpadní produkty z teplárenských a energetických provozů 3. Tyto výzkumy v České republice provádí již řadu let Ústav skla a keramiky VŠCHT ve spolupráci s Fakultou stavební ČVUT v Praze (od roku 1973).

Co je předností geopolymerů ve srovnání s betonem?

Především jejich vyšší pevnost v tlaku, ale nezanedbatelná je rovněž značná odolnost proti ohni, chemická odolnost, mrazuvzdornost, ale také podstatně ekologičtější způsob výroby. Při běžné výrobě geopolymerů vzniká šestkrát méně oxidu uhličitého než při výrobě cementu. Při výrobě jedné tuny cementu unikne do ovzduší stejné množství CO2 tedy rovněž jedna tuna! V absolutním vyjádření tak výroba cementu v roce 2005 celosvětově vyprodukovala 1,8 miliardy tun CO2. Současná produkce cementu tvoří osm procent všech emisí, které mají na svědomí skleníkový efekt a vznik ozonové díry a přesto se počítá s růstem potřeby cementu na celosvětovém trhu již do roku 2020 na dvojnásobek. Jako jeden z významných prostředků řešení hrozící ekologické katastrofy se nabízejí právě geopolymery. Určitě beton okamžitě nenahradí, ale mohou účinně pokrýt zvýšení poptávky. 3,5

K výrobě stačí i pouhé odpady

Geopolymery se obecně vyrábějí alkalickou aktivací vhodného materiálu, jako jsou například odpadní materiály jako elektrárenský popílek a různé strusky, anebo materiálů již využívaných v betonářském průmyslu jako jsou např. metakaolin a Portlandský cement (PC). Nejčastěji se využívají a zkoumají jejich různě připravené směsi spolu s plnivy (kamenivem a výztuží) ve snaze nalézt kombinaci s co nejlepšími vlastnostmi.
Na světě existují ložiska pro výrobu geopolymerů, které se už nemusí aktivovat (tedy tepelně zpracovat při teplotě 600–700 °C). Znamená to, že pak při výrobě geopolymerů nevznikají žádné emise. V tuto chvíli jsou známa dvě taková ložiska. První se nachází v Austrálii, druhé v České republice.

Poklad leží u Plzně

Český trumf pro ekologickou výrobu geopolymerů představují haldy lupku poblíž Zbůhu u Plzně. Lupek je odpad z těžby černého uhlí. Původně se nacházel ve slojích (vrstvách) nad vrstvami uhlí. Protože jde o materiál málo kompaktní, který by se při rubání uhlí na horníky zřítil, bylo nutné ho odtěžit. Tak se stalo, že tato směs kaolínů a jílů s poměrně velkým množstvím organických látek byla navezena na haldy, jejichž výška dosáhla až 70 metrů (výška Petřínské rozhledny).

Přijde materiálová revoluce?

Na haldách došlo k samovznícení materiálu, takže výše zmíněný proces aktivace už zde proběhl přírodní cestou. Uvnitř haldy hoří neustále, ale jde o endogenní (tedy vnitřní) hoření hlušiny s minimem kyslíku. Oxid uhličitý se při tomto procesu uvolňuje už dlouhá léta, ovšem v téměř neměřitelném množství. Více ho unikne jen tehdy, když hoření pronikne na povrch. Právě teď přišel čas, aby lupek přestal zahálet: z „kontrolovaného odpadu“ se stane výrobní surovinou. Na haldách u Zbůhu je ho tolik, že by dokázal nahradit poptávku po cementu pro celou Českou republiku zhruba na 20 let. Přesto v nejbližší době půjde jen o doplněk výroby cementu byť výslednou kvalitou nesrovnatelně lepší a ekologicky významný. Není však vyloučeno, že právě zde stojíme na prahu »tiché materiálové revoluce«. 6

Geopolymery a mosty?

Geopolymery by tedy mohly být v budoucnu vhodným materiálem, nahrazujícím klasické betony Portlandského typu nejen v běžném stavitelství, ale i v náročných aplikacích jako jsou stavby mostů. A důvody? Geopolymery mají výrazně vyšší pevnost v tlaku. Standardní betony z Portlandského cementu mají pevnost v tlaku asi 30 MPa, speciálně upravené betony až 60 MPa, oproti tomu geopolymery dosahují přibližně pevnosti 100 MPa. Nezanedbatelná je rovněž jejich značná tepelná odolnost (beton max. do 300 °C, geopolymery až 1000 °C) a chemická odolnost, ale také podstatně ekologičtější způsob výroby.

Snášejí se i s běžnou výztuží

Většina geopolymerů vykazuje nižší pevnost v tahu za ohybu, ale z výzkumů je známo že se dá v těchto materiálech použít výztuž běžně používaná u klasických betonů tj. uhlíková ocel a antikorozní ocel. Tato výztuž má korozní odolnost v geopolymerech stejnou nebo naopak vyšší než v klasických betonech.
Díky silně zásaditému prostředí samozřejmě nelze použít žádné materiály z lehkých kovů a slitin 13, ale ani skleněnou výztuž z běžně používaných skelných vláken typu E (eutalová), která jsou v prostředí cementové nebo geopolymerní matrice rychle napadána a velmi rychle zcela ztrácí výztužnou schopnost. V těchto aplikacích je pak nutné použít alkalivzdorná skelná vlákna tzv. zirkoničitého typu nebo vlákna z organických polymerů. 14

Velká výzva pro odborníky

Myšlenky pro použití geopolymerů při výstavbě mostů jsou jistě zajímavým řešením v současné moderní době. Před geology a technology to staví nelehký, ale zajímavý úkol, který je rovněž nemalou výzvou. Budou ještě muset provést mnoho výzkumů a ověřit mnoho možných vyřčených i nevyřčených hypotéz, ale pokud by byly dané úvahy, hypotézy a výzkumy kladné, jistě by naše současnost zanechala budoucnosti významný objev v této oblasti a stavitelům ukázala nové směry a možnosti při realizacích podobných staveb stejně jako stavitelé dávných staveb zanechali nám.

Geopolymery pro budoucnost

V současnosti existuje řada materiálů na bázi geopolymerů použitelných v budoucnu pro náročné aplikace ve stavebnictví například pro stavbu mostů. Jako příklad uvádíme dva z těchto materálů.

Geopolymer jako produkt alkalické aktivace strusek

Složení pojivové matrice:
– mletá struska

– slínek
– alkalický aktivátor (roztoky Na2CO3, vodní sklo, NaOH)

Vlastnosti:
– pevnost v tlaku 30–100 MPa

– hydrotermální podmínky – pevnost v tlaku 150–180 MPa
– vysoká odolnost vůči agresivnímu prostředí

Průmyslové aplikace:
Ukrajina, Finsko, Česká republika, USA, Francie a další země

Speciální práce, fixace těžkých kovů a radioaktivních odpadů experimentální stavby (domy, vlnolamy, kanalizace atd.)  4

Geopolymer jako produkt alkalické aktivace popílků

Složení pojivové matrice:
– mleté popílky

– alkalický aktivátor (roztoky NaOH,KOH, vodní sklo)
– hydraulicky aktivní látky (zdroj Ca iontů)

Vlastnosti:
– pevnosti v tlaku 20–60 MPa, za přítomnosti látek obsahující Ca až 160 MPa

Průmyslové aplikace:
Speciální odolné produkty (BRD, USA ZeoTech) 10

POPbeton® Česká republika 11

Rubriky:  Architektura
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Šikovný nátěr z českých laboratoří, který lapá škodliviny

Šikovný nátěr z českých laboratoří,...

Unikátní český nátěr umí víc než jen požírat plísně a odstraňovat špínu z fasád domů....
Moderní architektura ukrytá uprostřed pralesa

Moderní architektura ukrytá...

Jiskření a rivalita mezi Pardubicemi a Hradcem Králové jsou v...
Číně má k pozici lídra na poli „čisté energie“ pomoci i rekuperace tepla

Číně má k pozici lídra na poli...

Na začátku tohoto desetiletí byla rekuperace pro společnosti v Číně prostředkem ke snížení...
Statfjord: Ropný div ze Severního moře

Statfjord: Ropný div ze Severního...

Norové mají docela kliku. Moře, které jej obklopuje, sice příliš ke koupání...
Tři města, která přesahují nebe: Řím, Chartúm, Praha

Tři města, která přesahují nebe:...

Architektura a filozofie. Hodí se tyto pojmy k sobě? Ale samozřejmě, jen...
Génius secese z Katalánska

Génius secese z Katalánska

Desátý červnový den roku 1926 došlo na jedné z barcelonských ulic k...
V Peru nalezeny stopy záhadné civilizace

V Peru nalezeny stopy záhadné...

Archeologové našli na archeologickém nalezišti Huaca Garagay v Limě...
Legenda mezi mosty slaví osmdesátku

Legenda mezi mosty slaví osmdesátku

Symbol San Francisca? Mohou to být tramvaje, typický zvlněný reliéf...
Bauhaus není jen prodejna nářadí

Bauhaus není jen prodejna nářadí

Německo dvacátých let dvacátého století? Vleklá krize, nezaměstnanost,...
Jak poznáte zdravou kancelář? Napoví vám zelená střecha!

Jak poznáte zdravou kancelář?...

Zaměstnanci, jejich produktivita, spokojenost, loajalita a zdraví jsou základním...

Epochaplus.cz - Nenechte si ujít další zajímavé články

Ztracená hrobka: Kde odpočívá Anchesenamon?

Ztracená hrobka: Kde odpočívá...

Egyptologové dlouho nevěděli jistě, že nějaký...
Sonda SOHO: Více než dvacet let pod slunečními paprsky

Sonda SOHO: Více než dvacet let...

Původně měla tato mise trvat jen dva roky. Ale...
VIDEO: Úchvatný zpěv neslyšící dívky hitem internetu

VIDEO: Úchvatný zpěv neslyšící...

Americká talentová soutěž America´s Got Talent už na...
3x vlakové tragédie: Může za ně al-Kaidá i neofašisté a obruč

3x vlakové tragédie: Může za ně...

Centrální železniční nádraží Atocha Station, 11....
Záhada z Versailles: Cestovaly anglické dámy v čase?

Záhada z Versailles: Cestovaly...

Slavný královský palác nedaleko Paříže je známý...
Mládí planety Země bylo neobyčejné divoké: Jak vznikl život?

Mládí planety Země bylo neobyčejné...

Jednou z nejčastěji zmiňovaných teorií, které se...
Nelidsky krutá vládkyně Ranavalona I.: Kam se na ní hrabe Caligula!

Nelidsky krutá vládkyně...

Historie je plná krutovládců a psychopatů na trůnech....
Hrůzostrašné: Zjevuje se v Yellowstonu bezhlavá nevěsta?

Hrůzostrašné: Zjevuje se v...

V patře zavržou schody. Recepční se jde podívat, kdo...
Třes, ztuhlost, demence! To je Parkinsonova choroba!

Třes, ztuhlost, demence! To je...

Tak jako mnohá jiná neurologická onemocnění, i...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.