USA a Rusko ve vesmíru: Spolupráce, naschvály, nebo studená válka?

Návrat na Měsíc, vybudování stálé tamní základny, mise na Mars. O všech těchto projektech se hovoří už drahnou dobu. O jejich náročnosti asi pochybuje málokdo, jakož i o tom, že pro jejich uskutečnění by byla vhodná mezinárodní spolupráce. Jenže nezačínají si kosmické velmoci dělat tak trochu naschvály?Návrat na Měsíc, vybudování stálé tamní základny, mise na Mars. O všech těchto projektech se hovoří už drahnou dobu. O jejich náročnosti asi pochybuje málokdo, jakož i o tom, že pro jejich uskutečnění by byla vhodná mezinárodní spolupráce. Jenže nezačínají si kosmické velmoci dělat tak trochu naschvály?

Po pádu Berlínské zdi se mohlo zdát, že celý svět zamíří ke spolupráci. A to i ve vědeckých kosmických programech. Již v roce 1984 americký prezident Ronald Reagan vyhlásil plán stavby vesmírné stanice, pojmenované Freedom. Problémy s financováním její výstavbu však brzdily, což nakonec vedlo k tomu, že se plány na výstavbu stanice otevřely i jiným kosmickým agenturám.

Kosmická idylka

Roku 1991 se k plánu výstavby připojila Kanada, Japonsko a také Evropská vesmírná agentura (ESA). Projekt mezinárodní vesmírné stanice tak byl na světě. A o dva roky později se do celého projektu přidali i věční rivalové Američanů – Rusové. Stavba, která v dějinách neměla obdoby, mohla být zahájena.

Plánovaný start prvního ruského modulu Zarja byl zpožděn finančními problémy, a proto byl raději celý zaplacen americkou stranou. Dne 20. listopadu 1998 odstartovala raketa Proton se zmiňovaným modulem Zarja. Dá se říci, že tehdy byl položen první kámen k výstavbě stanice. O 16 dní později se se Zarjou setkal raketoplán Endeavour a ve svém nákladovém prostoru k ní připojil americký modul Unity.

Chcete letět? Zaplaťte!

Stanice ISS by měla být dostavěna koncem příštího roku. Náklady jsou astronomické a pesimistické odhady hovoří až o 100 miliardách euro. Mezi státy, které se na stavbě podílejí nejvíce, tedy USA a Ruskem to ovšem občas zaskřípe. Rok 2003 bude v americkém kosmickém programu jednou provždy spojen s obrovskou tragédií – katastrofou raketoplánu Columbia, kterou nepřežilo sedm lidí. Američané na nějaký čas veškeré lety zastavili.

Veškerou dopravu k ISS tak museli zajišťovat Rusové. Start každé rakety něco stojí a Rusové se ve svém kosmickém programu neustále trápí s nedostatkem finančních prostředků. Tehdy své trable záplatovali aspoň tím, že za starty svých raket, které do kosmu vynášely i Američany, požadovali poplatky. Tím se postupně nechali inspirovat i jiné kosmické agentury.

Problém se záchodem

Přídech komičnosti měl problém, který se na ISS vyskytl v březnu tohoto roku. Ruský kosmonaut Gennadij Padalka se nechal slyšet, že nemůže používat záchod v americké části stanice. Padalka si nebral servítky. Kritizoval i to, že již nemůže ochutnávat americké jídlo, které je údajně chutnější. Na ISS totiž bývalo zvykem, že stravu si různé národnosti ochutnávaly navzájem, čímž se měl tužit kolektiv. „Jsou to politici a úředníci, kdo se nemůže dohodnout. Nikoliv my, astronauti a kosmonauti,“ zklamaně pronesl Padalka.

Své tvrzení doložil dalším příkladem. „Ptal jsem se, zda mohu používat americký rotoped. Odpověď nejdříve zněla, že ano. Potom však, že ne. Pak se poradili a zase to bylo povoleno. A poté, těsně před startem, se ukázalo, že na rotoped můžu zapomenout.“  Rotopedy a vůbec vybavení tělocvičny jsou pro obyvatele ISS velmi důležité, protože v beztížném stavu svaly záhy ochabnou.

Co s raketoplány?

Kosmonauti a astronauti v zákulisí naznačovali, že problém může tkvět ve zhoršení vztahů mezi Bílým domem a Kremlem ještě z doby, kdy americkým prezidentem ještě byl George W. Bush, junior. „Kosmonauti jsou ale nad probíhajícími hádkami povznesení. Nezajímá je, jak úředníci rozhodnou. Jsme přece dospělí, vzdělaní, vychovaní lidé a k vytváření normálních vztahů umíme používat mozek,“ řekl Padalka.

Další záležitostí, kvůli které si Američané a Rusové občas vymění nějakou tu jízlivost, je budoucnost amerických raketoplánů. Těm pomalu zvoní hrana, a než Američané vyvinou nová plavidla, k mezinárodní kosmické stanici ISS budou létat především ruské lodě Sojuz. Šéf ruské vesmírné agentury Roskomos Anatolij Perminov řekl, že by rád viděl další mise raketoplánu k ISS: „Z určitých neoficiálních zdrojů jsme se dozvěděli, že je možné prodloužit životnost raketoplánů za rok 2011. Tím by se situace podstatně změnila a bylo by možné pracovat společně s Američany, zatímco nyní hlavní břímě leží na ruské straně.“  Pokud by Američané mise raketoplánů neprodloužili, měli by Rusům za každé místo v ruských raketách zaplatit 50 milionů dolarů.

Nemůžete letět? Tak taky zaplaťte!

Start raketoplánu znovu odložen. Tak občas vypadá titulek v internetovém i tištěném zpravodajství. Američané už o dva raketoplány při tragických haváriích přišli, takže pro start těch zbývajících hledají skutečně ty nejlepší podmínky. Odkládání startů je způsobeno především klimatickými podmínkami a špatným počasím. Ani Američané prostě větru a dešti neporučí. Když raketoplán neodstartuje, přibudou starosti nejen NASA, ale i Rusům.

Ti si v poslední době velmi často stěžují, že odklady startů amerických raketoplánů jim výrazně komplikují plánování vlastních letů a žádají finanční kompenzace. „Jsme velmi znepokojeni nepředvídatelností startů raketoplánů,“ řekl vedoucí řízení letů Roskosmosu Vladimir Solovjov. V srpnu raketoplán Discovery odstartoval na třetí pokus, v červenci pak raketoplán Endeavour ke svému vzletu potřeboval dokonce pět pokusů.

Čína na obzoru

Rusům americké odklady podle Solovjova přidělávají práci. Musí neustále propočítávat balistické parametry letů bezpilotní nákladní lodi Progress, která zajišťuje zásobování stálé posádky ISS. „Tuto práci našim lidem nikdo nezaplatí,“ dodal významně Solovjov a nikoho nenechal na pochybách, kam tím míří. Je zajímavé, že na jedné straně si Roskosmos přeje prodloužení životnosti raketoplánů, na straně druhé mu jdou na nervy jejich starty.

Přes všechny problémy snad obě strany mají tolik rozumu, že dají přednost vzájemné spolupráci před nějakými lumpárnami. Navíc jak Rusům, tak Američanům roste konkurence v podobě ambiciózního čínského vesmírného programu. Číňané se jen neradi otevírají světu a těžko odhadnout, zda budou ochotni k nějaké významnější mezinárodní kosmické spolupráci. Dočkáme se nakonec vesmírného soutěžení Čína versus zbytek světa? 

Kosmické oteplení ve studené válce

V 70. letech minulého století byla studená válka mezi USA a SSSR v plném proudu. Pravda, v té době se obě strany snažily o tzv. politiku uvolňování napětí (détente). Ale oba kolosy stály v klinči proti sobě, přičemž na sebe mířily stovkami jaderných hlavic. Přesto mezi Washingtonem a Moskvou vznikl společný kosmický program s názvem Apollo-Sojuz Test Project. Program vyšel z dohody mezi prezidentem USA Richardem Nixonem a předsedou Rady ministrů SSSR Alexejem Kosyginem podepsané v Moskvě 24. května 1972.

Svého naplnění se program dočkal o tři roky později. 15. července toho roku odstartovaly sovětský Sojuz 19 a americké Apollo. O dva dny později se obě kosmické lodi spojily na oběžné dráze. Program Sojuz-Apollo byl částečně inspirován filmem z roku 1968 Marooned, ve kterém je posádka Apolla zachráněna ruskou kosmickou lodí. I když bylo vybavení vyvinuté pro Apollo-Sojuz Test Project pouze na jedno použití, dovolil NASA udržet pilotované lety po skončení letů na Měsíc a k vesmírné stanici Skylab.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS je společným projektem pěti kosmických agentur:

    * NASA (Spojené státy americké)

    * Ruská kosmická agentura (Rusko)
    * Japonská kosmická agentura (Japonsko)

    * Kanadská kosmická agentura (Kanada)
    * Evropská kosmická agentura (účastní se 10 z jejích členů. Nepodílejí se: Rakousko, Velká Británie, Irsko, Portugalsko a Finsko. Řecko, Lucembursko a Česká republika vstoupily do ESA později).

Brazilská kosmická agentura (Brazílie) se účastní na základě zvláštního kontraktu s NASA. Také Italská kosmická agentura má oddělené smlouvy pro různé aktivity, které nedělá v rámci úloh Evropské kosmické agentury pro ISS (jejíž je Itálie také plným účastníkem).

Denní program na mezinárodní kosmické stanici ISS

Obvyklý den pro posádku začíná probuzením v 6:00, následuje ranní toaleta, kontrola stavu stanice. Posádka posnídá, připraví se na denní práci, s řídicím střediskem upřesní denní program a po 8:00 začne s prací. Následuje cvičení, opět práce do 13:00, kdy začíná hodinová přestávka na oběd. Po obědě opět kosmonauti vystřídají cvičení s prací až do 18:55, kdy se sejdou na konferenci s řídícím střediskem nad programem na příští den. V půl osmé začíná večeře, rovněž se připraví jídlo pro příští den. Poté posádka kontroluje systémy stanice, následuje večerní osobní hygiena a v půl desáté se uloží do spacích pytlů.

Americké raketoplány programu Space Shuttle:

    * Pathfinder (nelétající maketa)

    * Enterprise (pro zkoušky v atmosféře)
    * Columbia (zničena v únoru 2003)

    * Challenger (zničen v lednu 1986)
    * Discovery (aktivní)

    * Atlantis (aktivní)
    * Endeavour (aktivní)

Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Co se skrývá pod nejvyšší horou sluneční soustavy?

Co se skrývá pod nejvyšší horou...

Jedním z nejvýraznějších útvarů na povrchu Marsu je obrovská štítová sopka Olympus...
Nový lovec exoplanet spatřil první světlo

Nový lovec exoplanet spatřil...

Na observatoři La Silla v Chile byl uveden do provozu nový systém MASCARA...
Sledování zatmění Slunce pomocí bombardérů?

Sledování zatmění Slunce pomocí...

Ale proč ne. NASA bude sledovat úplné zatmění Slunce pomocí...
Česká nanodružice úspěšně obíhá na polární dráze

Česká nanodružice úspěšně obíhá na...

Dvoukilogramová nanodružice VZLUSAT-1 byla na oběžnou dráhu dopravena pomocí...
Austrálie uzavřela strategické partnerství s ESO

Austrálie uzavřela strategické...

Zástupci Evropské jižní observatoře (ESO), jejímž členem je i Česká...
Dočkáme se systému ochrany před asteroidy?

Dočkáme se systému ochrany před...

NASA v brzké době plánuje misi na obranu Země před potenciální srážkou...
Slovenská kosmická sonda se porouchala

Slovenská kosmická sonda se...

Jednalo se o vůbec první slovenskou sondu skCUBE. Ta měla pořizovat snímky...
Černá díra, která se vydala na procházku

Černá díra, která se vydala na...

Každá slušně vychovaná supermasivní černá díra má sedět uprostřed galaxie a jako...
Vesmírný vysokorychlostní internet bude levnější

Vesmírný vysokorychlostní internet...

Společnost OneWeb Satellites začala pracovat na prvním z 900 satelitů,...
Chlupatí kosmonauti: tragédie i šťastné návraty

Chlupatí kosmonauti: tragédie i...

V běžném povědomí je rozšířen názor, že prvním živým tvorem v...

Epochaplus.cz - Nenechte si ujít další zajímavé články

Ztracená hrobka: Kde odpočívá Anchesenamon?

Ztracená hrobka: Kde odpočívá...

Egyptologové dlouho nevěděli jistě, že nějaký...
Sonda SOHO: Více než dvacet let pod slunečními paprsky

Sonda SOHO: Více než dvacet let...

Původně měla tato mise trvat jen dva roky. Ale...
VIDEO: Úchvatný zpěv neslyšící dívky hitem internetu

VIDEO: Úchvatný zpěv neslyšící...

Americká talentová soutěž America´s Got Talent už na...
3x vlakové tragédie: Může za ně al-Kaidá i neofašisté a obruč

3x vlakové tragédie: Může za ně...

Centrální železniční nádraží Atocha Station, 11....
Záhada z Versailles: Cestovaly anglické dámy v čase?

Záhada z Versailles: Cestovaly...

Slavný královský palác nedaleko Paříže je známý...
Mládí planety Země bylo neobyčejné divoké: Jak vznikl život?

Mládí planety Země bylo neobyčejné...

Jednou z nejčastěji zmiňovaných teorií, které se...
Nelidsky krutá vládkyně Ranavalona I.: Kam se na ní hrabe Caligula!

Nelidsky krutá vládkyně...

Historie je plná krutovládců a psychopatů na trůnech....
Hrůzostrašné: Zjevuje se v Yellowstonu bezhlavá nevěsta?

Hrůzostrašné: Zjevuje se v...

V patře zavržou schody. Recepční se jde podívat, kdo...
Třes, ztuhlost, demence! To je Parkinsonova choroba!

Třes, ztuhlost, demence! To je...

Tak jako mnohá jiná neurologická onemocnění, i...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.