USA a Rusko ve vesmíru: Spolupráce, naschvály, nebo studená válka?

Návrat na Měsíc, vybudování stálé tamní základny, mise na Mars. O všech těchto projektech se hovoří už drahnou dobu. O jejich náročnosti asi pochybuje málokdo, jakož i o tom, že pro jejich uskutečnění by byla vhodná mezinárodní spolupráce. Jenže nezačínají si kosmické velmoci dělat tak trochu naschvály?Návrat na Měsíc, vybudování stálé tamní základny, mise na Mars. O všech těchto projektech se hovoří už drahnou dobu. O jejich náročnosti asi pochybuje málokdo, jakož i o tom, že pro jejich uskutečnění by byla vhodná mezinárodní spolupráce. Jenže nezačínají si kosmické velmoci dělat tak trochu naschvály?

Po pádu Berlínské zdi se mohlo zdát, že celý svět zamíří ke spolupráci. A to i ve vědeckých kosmických programech. Již v roce 1984 americký prezident Ronald Reagan vyhlásil plán stavby vesmírné stanice, pojmenované Freedom. Problémy s financováním její výstavbu však brzdily, což nakonec vedlo k tomu, že se plány na výstavbu stanice otevřely i jiným kosmickým agenturám.

Kosmická idylka

Roku 1991 se k plánu výstavby připojila Kanada, Japonsko a také Evropská vesmírná agentura (ESA). Projekt mezinárodní vesmírné stanice tak byl na světě. A o dva roky později se do celého projektu přidali i věční rivalové Američanů – Rusové. Stavba, která v dějinách neměla obdoby, mohla být zahájena.

Plánovaný start prvního ruského modulu Zarja byl zpožděn finančními problémy, a proto byl raději celý zaplacen americkou stranou. Dne 20. listopadu 1998 odstartovala raketa Proton se zmiňovaným modulem Zarja. Dá se říci, že tehdy byl položen první kámen k výstavbě stanice. O 16 dní později se se Zarjou setkal raketoplán Endeavour a ve svém nákladovém prostoru k ní připojil americký modul Unity.

Chcete letět? Zaplaťte!

Stanice ISS by měla být dostavěna koncem příštího roku. Náklady jsou astronomické a pesimistické odhady hovoří až o 100 miliardách euro. Mezi státy, které se na stavbě podílejí nejvíce, tedy USA a Ruskem to ovšem občas zaskřípe. Rok 2003 bude v americkém kosmickém programu jednou provždy spojen s obrovskou tragédií – katastrofou raketoplánu Columbia, kterou nepřežilo sedm lidí. Američané na nějaký čas veškeré lety zastavili.

Veškerou dopravu k ISS tak museli zajišťovat Rusové. Start každé rakety něco stojí a Rusové se ve svém kosmickém programu neustále trápí s nedostatkem finančních prostředků. Tehdy své trable záplatovali aspoň tím, že za starty svých raket, které do kosmu vynášely i Američany, požadovali poplatky. Tím se postupně nechali inspirovat i jiné kosmické agentury.

Problém se záchodem

Přídech komičnosti měl problém, který se na ISS vyskytl v březnu tohoto roku. Ruský kosmonaut Gennadij Padalka se nechal slyšet, že nemůže používat záchod v americké části stanice. Padalka si nebral servítky. Kritizoval i to, že již nemůže ochutnávat americké jídlo, které je údajně chutnější. Na ISS totiž bývalo zvykem, že stravu si různé národnosti ochutnávaly navzájem, čímž se měl tužit kolektiv. „Jsou to politici a úředníci, kdo se nemůže dohodnout. Nikoliv my, astronauti a kosmonauti,“ zklamaně pronesl Padalka.

Své tvrzení doložil dalším příkladem. „Ptal jsem se, zda mohu používat americký rotoped. Odpověď nejdříve zněla, že ano. Potom však, že ne. Pak se poradili a zase to bylo povoleno. A poté, těsně před startem, se ukázalo, že na rotoped můžu zapomenout.“  Rotopedy a vůbec vybavení tělocvičny jsou pro obyvatele ISS velmi důležité, protože v beztížném stavu svaly záhy ochabnou.

Co s raketoplány?

Kosmonauti a astronauti v zákulisí naznačovali, že problém může tkvět ve zhoršení vztahů mezi Bílým domem a Kremlem ještě z doby, kdy americkým prezidentem ještě byl George W. Bush, junior. „Kosmonauti jsou ale nad probíhajícími hádkami povznesení. Nezajímá je, jak úředníci rozhodnou. Jsme přece dospělí, vzdělaní, vychovaní lidé a k vytváření normálních vztahů umíme používat mozek,“ řekl Padalka.

Další záležitostí, kvůli které si Američané a Rusové občas vymění nějakou tu jízlivost, je budoucnost amerických raketoplánů. Těm pomalu zvoní hrana, a než Američané vyvinou nová plavidla, k mezinárodní kosmické stanici ISS budou létat především ruské lodě Sojuz. Šéf ruské vesmírné agentury Roskomos Anatolij Perminov řekl, že by rád viděl další mise raketoplánu k ISS: „Z určitých neoficiálních zdrojů jsme se dozvěděli, že je možné prodloužit životnost raketoplánů za rok 2011. Tím by se situace podstatně změnila a bylo by možné pracovat společně s Američany, zatímco nyní hlavní břímě leží na ruské straně.“  Pokud by Američané mise raketoplánů neprodloužili, měli by Rusům za každé místo v ruských raketách zaplatit 50 milionů dolarů.

Nemůžete letět? Tak taky zaplaťte!

Start raketoplánu znovu odložen. Tak občas vypadá titulek v internetovém i tištěném zpravodajství. Američané už o dva raketoplány při tragických haváriích přišli, takže pro start těch zbývajících hledají skutečně ty nejlepší podmínky. Odkládání startů je způsobeno především klimatickými podmínkami a špatným počasím. Ani Američané prostě větru a dešti neporučí. Když raketoplán neodstartuje, přibudou starosti nejen NASA, ale i Rusům.

Ti si v poslední době velmi často stěžují, že odklady startů amerických raketoplánů jim výrazně komplikují plánování vlastních letů a žádají finanční kompenzace. „Jsme velmi znepokojeni nepředvídatelností startů raketoplánů,“ řekl vedoucí řízení letů Roskosmosu Vladimir Solovjov. V srpnu raketoplán Discovery odstartoval na třetí pokus, v červenci pak raketoplán Endeavour ke svému vzletu potřeboval dokonce pět pokusů.

Čína na obzoru

Rusům americké odklady podle Solovjova přidělávají práci. Musí neustále propočítávat balistické parametry letů bezpilotní nákladní lodi Progress, která zajišťuje zásobování stálé posádky ISS. „Tuto práci našim lidem nikdo nezaplatí,“ dodal významně Solovjov a nikoho nenechal na pochybách, kam tím míří. Je zajímavé, že na jedné straně si Roskosmos přeje prodloužení životnosti raketoplánů, na straně druhé mu jdou na nervy jejich starty.

Přes všechny problémy snad obě strany mají tolik rozumu, že dají přednost vzájemné spolupráci před nějakými lumpárnami. Navíc jak Rusům, tak Američanům roste konkurence v podobě ambiciózního čínského vesmírného programu. Číňané se jen neradi otevírají světu a těžko odhadnout, zda budou ochotni k nějaké významnější mezinárodní kosmické spolupráci. Dočkáme se nakonec vesmírného soutěžení Čína versus zbytek světa? 

Kosmické oteplení ve studené válce

V 70. letech minulého století byla studená válka mezi USA a SSSR v plném proudu. Pravda, v té době se obě strany snažily o tzv. politiku uvolňování napětí (détente). Ale oba kolosy stály v klinči proti sobě, přičemž na sebe mířily stovkami jaderných hlavic. Přesto mezi Washingtonem a Moskvou vznikl společný kosmický program s názvem Apollo-Sojuz Test Project. Program vyšel z dohody mezi prezidentem USA Richardem Nixonem a předsedou Rady ministrů SSSR Alexejem Kosyginem podepsané v Moskvě 24. května 1972.

Svého naplnění se program dočkal o tři roky později. 15. července toho roku odstartovaly sovětský Sojuz 19 a americké Apollo. O dva dny později se obě kosmické lodi spojily na oběžné dráze. Program Sojuz-Apollo byl částečně inspirován filmem z roku 1968 Marooned, ve kterém je posádka Apolla zachráněna ruskou kosmickou lodí. I když bylo vybavení vyvinuté pro Apollo-Sojuz Test Project pouze na jedno použití, dovolil NASA udržet pilotované lety po skončení letů na Měsíc a k vesmírné stanici Skylab.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS je společným projektem pěti kosmických agentur:

    * NASA (Spojené státy americké)

    * Ruská kosmická agentura (Rusko)
    * Japonská kosmická agentura (Japonsko)

    * Kanadská kosmická agentura (Kanada)
    * Evropská kosmická agentura (účastní se 10 z jejích členů. Nepodílejí se: Rakousko, Velká Británie, Irsko, Portugalsko a Finsko. Řecko, Lucembursko a Česká republika vstoupily do ESA později).

Brazilská kosmická agentura (Brazílie) se účastní na základě zvláštního kontraktu s NASA. Také Italská kosmická agentura má oddělené smlouvy pro různé aktivity, které nedělá v rámci úloh Evropské kosmické agentury pro ISS (jejíž je Itálie také plným účastníkem).

Denní program na mezinárodní kosmické stanici ISS

Obvyklý den pro posádku začíná probuzením v 6:00, následuje ranní toaleta, kontrola stavu stanice. Posádka posnídá, připraví se na denní práci, s řídicím střediskem upřesní denní program a po 8:00 začne s prací. Následuje cvičení, opět práce do 13:00, kdy začíná hodinová přestávka na oběd. Po obědě opět kosmonauti vystřídají cvičení s prací až do 18:55, kdy se sejdou na konferenci s řídícím střediskem nad programem na příští den. V půl osmé začíná večeře, rovněž se připraví jídlo pro příští den. Poté posádka kontroluje systémy stanice, následuje večerní osobní hygiena a v půl desáté se uloží do spacích pytlů.

Americké raketoplány programu Space Shuttle:

    * Pathfinder (nelétající maketa)

    * Enterprise (pro zkoušky v atmosféře)
    * Columbia (zničena v únoru 2003)

    * Challenger (zničen v lednu 1986)
    * Discovery (aktivní)

    * Atlantis (aktivní)
    * Endeavour (aktivní)

Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Jak vysoko člověk vyskočí na jiných planetách?

Jak vysoko člověk vyskočí na...

Člověk není nijak skvělým skokanem. Na Zemi z místa vyskočí průměrně do...
Proč zemřel sovětský kosmonaut Vladimír Komarov?

Proč zemřel sovětský kosmonaut...

Rok 1967 byl z hlediska dobývání vesmíru více než tragický. Hned...
4 nejnebezpečnější místa ve vesmíru

4 nejnebezpečnější místa ve vesmíru

 Vesmír je fascinující, úžasný, ale také drsný a nebezpečný. V otevřeném prostoru...
Co skrývají pleny?

Co skrývají pleny?

Od zavedení jednorázových plen ve 40. letech minulého století došlo v mnoha směrech k...
Blíží se srážka hvězd viditelná pouhým okem

Blíží se srážka hvězd viditelná...

Co přinese rok 2022? V Kataru proběhne světový fotbalový šampionát....
V roli chirurga robot

V roli chirurga robot

V posledních letech se stále více do medicíny dostávají různé automaty a roboti....
Co čeká vědecký svět v roce 2017?

Co čeká vědecký svět v roce 2017?

Právě začínající rok bude z hlediska vědy opět pestrý a bohatý. Zda vejde do...
Evoluce vesmírných galaxiíi

Evoluce vesmírných galaxiíi

Nahlédněte do nitra vesmíru a podívejte se na evoluci vzdálených galaxií. Je to...
Hybridní sterilita a vznik nových druhů

Hybridní sterilita a vznik nových...

Rozmanitost života už dle Darwinovy teorie vznikla rozmnožováním různých...
Mravenci jako zásobárna jedu

Mravenci jako zásobárna jedu

Malinkaté domácí mravence zná každý. Asi i díky knížkám o Ferdovi mravencovi....

Nenechte si ujít další zajímavé články

Nejstarší kavárna v Evropě: Ženy tu sváděl sám Casanova!

Nejstarší kavárna v Evropě: Ženy tu...

Giacomo Casanova usrkne horkého nápoje a...
6x nejslavnější vojevůdci českých dějin: Zastaví Tatary i Napoleona!

6x nejslavnější vojevůdci českých...

Víte, čím se do našich dějin zapsal syn Přemysla...
Vulcan: Hon na planetu, která nikdy neexistovala

Vulcan: Hon na planetu, která...

Pátrají po ní desítky stovky, astronomů po celém...
Tajemství spánku: Jakou moc má nenápadný vládce nad naším životem?

Tajemství spánku: Jakou moc má...

Čas, během kterého spíme, je i přes vědecký výzkum...
Pomsta z onoho světa: Potrestal senzibila Hitlerův přízrak?

Pomsta z onoho světa: Potrestal...

Jasnovidec Hans Finger se dlouhá léta skrývá před...
Malé flíčky, skvrnky nebo částečky: Co vám to plave v oku?

Malé flíčky, skvrnky nebo...

Možná jste si jich už někdy všimli. Malé flíčky,...
První komiks světa? Oslavuje válečné úspěchy římského císaře!

První komiks světa? Oslavuje válečné...

Horký letní večer roku 113 n. l. na Trajánově...
Prase savanové: Troufne si i na lidi?

Prase savanové: Troufne si i na...

Se svojí mohutnou hlavou, širokým rypákem a lysým...
Hmyzí kyborgové: Záchranáři i špioni budoucnosti!

Hmyzí kyborgové: Záchranáři i...

Zástupci hmyzí říše tvoří zhruba 75 % veškerého...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.