Objev: Kambrijští anomalokarisové neskončili v kambriu

Stačí se podívat na obrázek rekonstrukce podivného anomalokarise z moří prvohorního kambria, a máme jasno. Musel patřit k největším postrachům tehdejších moří. Od roku 1892, kdy byl první exemplář této skupiny objeven v kanadských horách, se paleontologové hádají, ke které ze skupin živočichů jej vlastně přiřadit. Naší jistotě však přidal nedávný objev z Německa. Stačí se podívat na obrázek rekonstrukce podivného anomalokarise z moří prvohorního kambria, a máme jasno. Musel patřit k největším postrachům tehdejších moří.  Od roku 1892, kdy byl první exemplář této skupiny objeven v kanadských horách, se paleontologové hádají, ke které ze skupin živočichů jej vlastně přiřadit. Naší jistotě však přidal nedávný objev z Německa.

Paleontologie je skutečně velmi náročnou profesí. Profesionální lovec zkamenělin musí být v první řadě velmi zdatný při práci v terénu – jeho manuální zručnost se dá leckdy přirovnat ke zručnosti chirurgově. To nejhorší však přijde na řadu až v momentě, kdy pečlivě vypreparovaná fosilie leží na stole jeho pracovny v některém ze světových muzeí. Příroda totiž ráda dělá vědcům nejrůznější „naschvály“. Nejen že většinou nenechá organismy fosilizovat pěkně celé, nebo alespoň v poloze, v níž by byli dobře k rozeznání. Za miliony let je také často naláme a zpřehází tak, že nebozí paleontologové tráví pak třeba i desítky let, aby dali takové pradávné „puzzle“ dohromady. Aby každou fosilii interpretoval správně, musí paleontolog zapojit nejen svou fantazii, ale zejména veškeré znalosti o vývoji života za Zemi.

Fosilie z Britské Kolumbie

 Ačkoliv patří anomalokaridi mezi dlouho známé vyhynulé organismy, cesta ke správné interpretaci jejich zkamenělin rozhodně nebyla přímočará. Když v roce 1892 objevil britský paleontolog Joseph Frederick Whiteaves nedaleko hory Mt. Stephen v kanadské Britské Kolumbii zkamenělé zbytky zadečku neznámého živočicha, pojmenoval jej Anomalocaris canadensis a zařadil jej mezi korýše do třídy lupenonožců (Branchiopoda). Další významný paleontolog, Američan Charles D. Walcott, objevil v roce 1909 slavnou lokalitu Burgess Shale (taktéž v kanadské Britské Kolumbii).  Řadu nejrůznějších úlomků, které zde nalezl, pak popsal jako samostatné druhy. Nejrůznější části těl živočichů, které dnes řadíme do rodů Anomalocaris či Laggania, byly popsány například jako zkamenělá medúza, sumýš (známý také jako „mořská okurka“, který je příbuzný hvězdic a ježovek) či mnohoštětinatý kroužkovec. V této podobě si pak musely kanadské nálezy počkat v muzeích na dobu své největší slávy, která začala v 80. letech minulého století.

Různé dílky ve správném pořadí

 Harry Whittington a Derek Briggs obrátili svou pozornost ke kanadským břidlicím v roce 1981. Tak dlouho si hráli s podivnou skládačkou jednotlivých dílků, až jim celá věc došla. V roce 1985 pak publikovali přelomový článek, v němž z dřívějších nesouvisejících dílků přesvědčivě sestavili elegantního prvohorního dravce. A právě díky jejich práci se začal anomalokaris vyhřívat na pomyslném výsluní paleontologické slávy. Když už byl celý organismus pohromadě, začali se odborníci přít, do které skupiny by jej měli vlastně zařadit. Na úplném počátku výzkumů měli vědci jasno – dávné kambrijské živočichy řadili do skupin, jejichž zástupci žijí na Zemi dodnes.  V roce 1989 však přišel veleslavný harvardský paleontolog S.J. Gould a s představou, že nejen anomalokarisové, ale i řada dalších kambrijských živočichů představují zástupce živočišných kmenů, které se náhle objevily v kambriu a záhy se zase bez dalšího potomstva zcela vytratili. V dnešní době zastává většina vědců umírněnější přístup. Celá třída Anomalocarida bývá řazena buď přímo mezi členovce (tedy mezi příbuzné hmyzu, stonožek či korýšů) nebo do blízkosti jejich dávných předků.

Nedávný nález z hunsrückých břidlic
 Profesor Derek Briggs, který je kurátorem paleontologických sbírek v The Peabody Museum of Natural History při americké Yale University, je jedním z největších specialistů nejen na anomalokaridy, ale na všechny pradávné členovce. Podstatnou část své vědecké kariéry věnoval také výjimečné lokalitě v sousedním Německu. V oblasti Hunsrück v západoněmeckém Porýní-Falci se totiž nalézají rozsáhlá naleziště břidlic, jejichž původ sahá až do dalekého prvohorního devonu (před 416 miliony–360 miliony let). Právě v těchto břidlicích byl nalezen výjimečně dobře zachovaný pradávný členovec druhu Schinderhannes bartelsi. Vědci jsou si prakticky jistí, že tento druh je přímým potomkem anomalokaridů, kteří ale vymřeli během kambria – žili tedy o celých 100 milionů let dříve než on. „Tento exemplář, který je jediným znám zástupcem svého druhu, má hlavu jako kambrijský vodní predátor Anomalocaris a tělo jako moderní členovec,“ komentuje nález Briggs. Podle Briggse a jeho německých spolupracovníků tento nález jasně ukazuje, že mezi dávnými anomalokaridy a pozdějšími členovci existuje jasný spojující článek.

Kde najdeme zkamenělé anomalokaridy?

 Zástupci všech tří rodů, z nichž známe kompletní exempláře jednotlivých druhů (Anomalocaris, Amplectobelua, Parapeytoia), lze najít na mnoha místech na světě. Nejdůležitější podmínkou je, aby byly na příslušných místech k nalezení horniny, které mají původ v dávném kambriu. Nejznámějším nalezištěm anomalokaridů je přirozeně místo, kde byli objeveni poprvé, tedy na veleslavné paleontologické lokalitě  Burgess Shale v Kanadě. Kromě tohoto místa, které leží v provincii Britská Kolumbie, jsou v Kanadě k nalezení i ve středně kambrijských vrstvách v severozápadních teritoriích. Další americké anomalokarise proto najdeme např. ve státech Kalifornii, Pensylvánii, Nevadě či Utahu v USA a také v Grónsku. Zbytek světa však za Severní Amerikou příliš nezaostává. Krásné kousky byste nalezli například na australském Emu Bay nedaleko australského Adelaide či na rozsáhlých nalezištích v čínském Čcheng-ťiang v provincii Jün-nan. Úplně nejstarší anomalikaridi na světě pocházejí ale kupodivu z našeho blízkého sousedství – z polských Svatokřížských hor.

Obávaní predátoři kambrijských moří

 Příslušníci rodu Anomalokaris a jeho příbuzní, které všeobecně označujeme jako anomalokaridy, patří mezi nejpodivnější, ale současně i nejznámější a nejzajímavější živočichy, kteří se proháněli po mořích prvního geologického útvaru prvohor, kambria (před 542–488 miliony let). Podle toho, co o nich v současné době víme, je považujeme za volně plovoucí organismy, které byly ve své době jedním z největších postrachů své doby.  Jejich vědecký název znamená doslova „podivní garnáti“ a také byli do jejich příbuzenstva, tedy mezi korýše, dlouhou dobu přiřazováni. Tělo mají sice podobně jako korýši či ostatní členovci článkované, na první pohled je však od nich odlišuje pár dopředu směřujících přívěsků na hlavě, které měly zjevně jednu základní a důležitou funkci. Jakmile hladový anomalokaris narazil na trilobita nebo nějaký jiný organismus, který si to vykračoval po dně některého z mělkých kambrijských moří, mohl se takový nebožák rozloučit se životem. „Čelisti“ anomalokarise mu nedaly sebemenší šanci. Dospělý anomalokaris zjevně neměl ve své době konkurenci a stál tak na vrcholu potravní pyramidy. Aby také ne. Největší exempláře doposud známých druhů měřily okolo 2 metrů a zůstávají tak pro nás největšími dravci své doby.

Rubriky:  Paleontologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

V pravěku světu vládly houby

V pravěku světu vládly houby

Dobře zachovalá fosilní společenstva jsou vždy fascinujícím nálezem. Nejzajímavější...
Miniaturní zabijáci chrání organismus

Miniaturní zabijáci chrání...

Imunitní systém lidského těla obsahuje tzv. NK buňky (z anglického Natural Killer...
Nechte práci na větru

Nechte práci na větru

Nejobvyklejším využitím energie větru je v současné době větrná elektrárna. Síly větru se...
Galaktický obří supervulkán

Galaktický obří supervulkán

Messier 87, která bývá také nazývána jako NGC 4486, je +8,60 magnitudy...
Co to jsou hydrotermální průduchy?

Co to jsou hydrotermální průduchy?

První hydrotermální průduch byl objeven u Galapág 14. 12. 1979. Jeho okolí...
Dřevěná budova vydrží i zemětřesení

Dřevěná budova vydrží i zemětřesení

Japonští technici a konstruktéři před časem uskutečnil test, který měl...
Jak pracuje mozek?

Jak pracuje mozek?

Tím, jak se vědci snaží proniknout stále hlouběji do tajemných zákoutí mozku,...
Spěte v teple

Spěte v teple

Tělní pokryv ptáků – peří – zná každý člověk. Peří je pro ptáky naprosto nezbytné,...
Symfonie vědy

Symfonie vědy

Projekt Syphony of Science je hudebním projektem Johna D. Boswella,...
Jak se vyrábějí bavlněné tampony?

Jak se vyrábějí bavlněné tampony?

První vatové tyčinky se objevily ve Spojených státech amerických v roce...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Muzeum Madame Tussauds: Z vosku zrozená pýcha Anglie

Muzeum Madame Tussauds: Z vosku...

Krajinu za oknem už dávno pohltila tma, mladá...
Lezou bez jištění: Vzdor proti gravitaci a smrti!

Lezou bez jištění: Vzdor proti...

Před sebou svislá masa skalní stěny, pod sebou...
Kuriózní původ svatebních zvyků: Loučení se svobodou a líbánky

Kuriózní původ svatebních zvyků:...

Ve starém Řecku asi 300 let př. n. l. míří bohatá...
Hambáč na hanbu? Humburger má dlouhou historii

Hambáč na hanbu? Humburger má...

Houska měkká jako poduška, do křupava opečené mleté...
Šipka pro pány, křížek pro dámy: Kde se vzaly symboly pohlaví?

Šipka pro pány, křížek pro dámy:...

Taky jste se nad nimi někdy pozastavili? Kruh, šipka a...
3 x krkavčí matky: Kriminální případy, které šokovaly svět

3 x krkavčí matky: Kriminální...

Pojem krkavčí matka dostává hrůzné obrysy při pohledu...
Z dějin techniky: Jak funguje vysavač

Z dějin techniky: Jak funguje...

Při popíjení limonády brčkem používáte nejjednodušší...
Květnové povstání: Němce zastaví hromady sutin a nábytku!

Květnové povstání: Němce zastaví...

„Německý četař dal nastoupit německou posádku...
Jak si ulevit od bolestí kloubů

Jak si ulevit od bolestí kloubů

Bolesti kloubů si většinou spojujeme se stářím a...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.