10 největších zabijáků mezi naším hmyzem

Z naší lidské perspektivy je hmyz buď nepříjemnou havětí, škůdcem či spojencem proti nim. Představte si ale, že měříte jen několik milimetrů, a rázem se z pěkných lesklých brouků či vážek stanou neuvěřitelné hladové příšery, před nimiž je třeba se co nejrychleji ukrýt. 21. STOLETÍ vás dnes provede světem těch nejnebezpečnějších hmyzích predátorů. Z naší lidské perspektivy je hmyz buď nepříjemnou havětí, škůdcem či spojencem proti nim. Představte si ale, že měříte jen několik milimetrů, a rázem se z pěkných lesklých brouků či vážek stanou neuvěřitelné hladové příšery, před nimiž je třeba se co nejrychleji ukrýt. 21. STOLETÍ vás dnes provede světem těch nejnebezpečnějších hmyzích predátorů.

Dravý hmyz hraje v přírodě nezastupitelnou roli. Dokáže držet na uzdě býložravce, kteří by si svým přemnožením zlikvidovali vlastní zdroje potravy a doslova si tak pod sebou podřízli větev. Pro nás lidi tedy hrají spíše roli spojence, který dokáže ochraňovat naše pole a lesy před nájezdy nenasytných škůdců. Jelikož hmyzí dravci napadají většinou pouze jiný hmyz, nejsou pro člověka a jeho zájmy nijak výrazně nebezpeční. Ve světě, v němž stéblo trávy tvoří nepřekonatelnou překážku a rybník největší oceán, vládnou však jiné pořádky. Vyzbrojeni obrovskými a silnými kusadly, ostrými sosáky se smrtícími slinami a speciálně upravenými končetinami, představují hmyzí predátoři obrovitá a obávaná monstra, která neznají slitování.

1. Střevlík vrásčitý (Carabus intricatus)

Systematické zařazení: střevlíkovití, brouci

Kde je v Čechách k vidění: prakticky kdekoliv
Kde ho u vás najdete: dává přednost lesům, rád se schovává pod kůrou stromů či v trouchnivějících pařezech

Čím se živí: dospělci i larvy – především menší hmyz, slimáci a žížaly
Velikost: 24–35 mm

Tento kovově modrý střevlík patří mezi naše nejhojnější a zároveň i nejkrásnější střevlíky. Jeho obrovská a silná kusadla (jen si zkuste strčit mu do nich prst!) mu slouží především k porcování měkké potravy – slimáků, žížal a nejrůznějších larev. Detailní pozorování ukázala, že má zvláštní slabost pro slimáky rodu Limax, zvláště pro velký druh – slimáka největšího (Limax marginatus). Potravu často vyhledává na stromech a pod kůrou, a to zvláště v noci. Přes den nejraději odpočívá v trouchnivějícím dřevě nebo pod kůrou či kameny. Ke svému ukrývání má dobrý důvod – i on se může snadno stát kořistí, ať už ptáků nebo netopýrů. Stejně dravé jako dospělci jsou i larvy střevlíků.

2. Potápník vroubený (Dytiscus marginalis)

Systematické zařazení: potápníkovití, brouci

Kde je v Čechách k vidění: prakticky kdekoliv
Kde ho u vás najdete: žije ve většině rybníků a tůněk

Čím se živí: dospělci i larvy – vodní hmyz, malé rybky (plůdek), pulci a malé žabičky
Velikost: 27–35 mm

Potápníci jsou vodní brouci z příbuzenstva střevlíků. Podobně jako střevlíci jsou nenasytnými dravci, kteří se vrhají na vše, co se hýbe. Jejich kořist je často dokonce  větší, než jsou oni sami. Rybáři je proto v rybnících nevidí rádi – mohou způsobovat výrazné ztráty na rybím plůdku. Stejně nenasytní jako dospělci jsou i jejich larvy, které mohou dosahovat velikosti až 55 mm. Samičky tohoto druhu rozpoznáme snadno díky charakteristickému vroubkování v první třetině krovek, po němž získal druh své jméno. Samci mají krovky hladké a chodidla prvního páru nohou mají jako všichni potápníci rozšířená, což jim napomáhá při držení samiček při svatebním aktu. Na rozdíl od mnoha střevlíků jsou potápníci dobrými letci. Jinak než letmo se totiž z jedné nádrže do druhé nedostanou.

3. Splešťule blátivá (Nepa cinerea)

Systematické zařazení: splešťulovití, polokřídlí

Kde je v Čechách k vidění: prakticky kdekoliv
Kde ho u vás najdete: žije ve bahně na dně rybníků a tůněk

Čím se živí: vodní hmyz, pulci
Velikost: 17–22 mm

Tato vodní ploštice, kterou si většina z nás pamatuje z knížky o Brouku Pytlíkovi, patří k dalším hmyzím dravcům našich vod. Na rozdíl od potápníků však neplave ve vodě, ale pomalu se plazí po bahnitém dně rybníků a tůní. Na konci zadečku mají dospělé splešťule nápadně dlouhé dýchací trubičky, díky nimž mohou při dýchání zůstat celé ponořené ve vodě. Kořisti se zmocňují zvláštně upraveným prvním párem nohou podobně jako kudlanky. Stejně jako u všech ploštic je jejich ústní ústrojí bodavě savé. Nemají tedy kusadla, ale bodec, který zanoří do kořisti a vpraví do ní sliny. Sliny kořist natráví a splešťule ji pak vysají. Chytají hlavně nejrůznější vodní hmyz, strach z nich však mohou mít i malí pulci.

4. Svižník zvrhlý (Cicindela hybrida)

Systematické zařazení: střevlíkovití, brouci

Kde je v Čechách k vidění: prakticky kdekoliv v nižších polohách
Kde ho u vás najdete: suché a písčité půdy, písníky

Čím se živí: larvy – drobný hmyz, dospělci – drobný létavý hmyz
Velikost: 11–16 mm

Stačí jediný pohled na hlavu brouka svižníka a je vám jasné, o koho jde. Zabijáka první kategorie okamžitě prozradí obrovitá kusadla, která ve světě, v němž je centimetr velkou mírou, nahánějí strach všem. Jejich anglický název je výstižný – „tiger beetles“ neboli tygří brouci. Svůj český název získali svižníci podle neobyčejně hbitého pohybu. Dokáží velmi rychle běhat a svůj běh navíc kombinují s nízkým letem, takže jsou prakticky nedostižní. Vyhovují jim písčité půdy, v nichž se mohou dobře vyvíjet jejich dravé larvy.

5. Mravkolev běžný (Myrmeleon formicarius)

Systematické zařazení: mravkolvovití, síťokřídlí

Kde je v Čechách k vidění: prakticky kdekoliv v nižších polohách
Kde ho u vás najdete: suché a písčité půdy, okraje lesů a lesní cesty

Čím se živí: larvy – především mravenci a menší hmyz, dospělci – drobný létající hmyz
Rozpětí křídel: 65–75 mm

Mravkolva známe všichni asi jako nenasytného „Ťutínka“ z knížek o Ferdovi Mravencovi. Rod Myrmeleon je rozšířen prakticky po celém světě. Zahrnuje asi 2000 druhů starobylého řádu síťokřídlého hmyzu, jehož larvy si sotva s něčím spletete. Trpělivě čekají na dně nálevkovité prohlubně vyhloubené v sypkém písku. Běda každému mravenci nebo malému broučkovi, který se odváží jít kolem. Jakmile udělá tu chybu, že stoupne na okraj pasti, začne po něm larva metat zrnka písku a nebohý mravenec se kutálí do spárů obřích kusadel. Kusadla jsou dutá a poté, co je kořist částečně natrávena, ji larva vysaje. Po zakuklení se z hrůzostrašné larvy vylíhne nevinně vyhlížející dospělec, s nímž se potkáte za vlahých letních večerů, jak mátožně poletuje po okrajích lesů. I dospělci se však živí dravě – chytají drobný hmyz a zvláštní slabost mají pro malé můrky. Mravkolvi běžní vyhledávají teplá a písčitá stanoviště a jsou u nás poměrně hojní.

6. Roupec sršňový (Asilus crabroniformis)

Systematické zařazení: roupcovití, dvoukřídlí

Kde je v Čechách k vidění: převážně v nižších polohách
Kde ho u vás najdete: suché a písčité půdy, lesní světliny, pole

Čím se živí: larvy – larvy hmyzu, dospělci – vosy, kobylky, různé druhy much
Velikost: 16–35 mm

Zdaleka ne všechny mouchy jsou mírumilovnými býložravci. Roupci patří do skupiny dravých much, které svou kořist vysávají silným sosákem. Ten dokáže prorazit i tvrdé broučí krovky. Loví v letu a jeho kořistí se mohou stát i tvorové větší, než je on sám. Velmi málo toho ale víme o životě jejich larev. S největší pravděpodobností žijí také život dravců a prohánějí zejména larvy listorohých brouků, kteří žijí ve výkalech. Roupce sršňového lze od ostatních druhů roupců snadno rozpoznat podle jeho nápadného „vosího“ designu.

 

7. Žahalka obrovská (Megascolia maculata)

Systematické zařazení: žahalkovití, blanokřídlí

Kde je v Čechách k vidění: velmi vzácně na jižní Moravě
Kde ho u vás najdete: vyhledává především suché a teplé biotopy

Čím se živí: larvy – larvami listorohých brouků, dospělci – nektar a pyl květů
Velikost: 20–40 mm

Spatřit v přírodě samotářskou vosu žahalku patří k nezapomenutelným zážitkům. Při letu vydává její majestátní černofialové tělo se čtyřmi výraznými žlutými až oranžovými skvrnami na zadečku ještě výrazné hluboké bzučení. Spíše než u nás se vám to ale podaří spíše v zemích našich jižních sousedů a v okolí Středozemního moře. I přes to, že se u nás vyskytují velmi vzácně, počítáme je za naše největší zástupce blanokřídlého hmyzu (vosy, včely, mravenci, lumkové, pilatky) – je ještě o třetinu větší než sršeň! Za pozornost stojí zejména podivuhodný život jejich larev. Dospělé samičky musí nejprve vyhledat larvu velkého listorohého brouka nosorožíka kapucínka (Oryctes nasicornis) a paralyzovat ji svým žihadlem. Tyto larvy pak slouží nenasytným larvám žahalek jako zásoba potravy. Ponrava nosorožíka však není mrtvá – je jen omráčená a musí nečinně přihlížet, jak ji žahalka vyžírá zaživa. Dospělé žahalky se živí nektarem a pylem a i přes svůj hrozivý vzhled nepředstavují pro člověka vážné ohrožení.

8. Pakudlanka jižní (Mantispa styriaca)
 

Systematické zařazení: pakudlankovití, síťokřídlí
Kde je v Čechách k vidění: velmi vzácně na jižní Moravě

Kde ho u vás najdete: vyhledává především suché a teplé biotopy
Čím se živí: larvy – vajíčka pavouků, dospělci – drobný hmyz, především mouchy

Rozpětí křídel: 30–40 mm

Ačkoliv pakudlanky na první pohled nápadně připomínají kudlanky, jedná se hmyz kudlankám zcela nepříbuzný. Zatímco pravé kudlanky jsou hmyzem s proměnou nedokonalou a mezi jejich nejbližší příbuzné patří švábi a všekazi, pakudlanky řadíme mezi hmyz s proměnou dokonalou do řádu síťokřídlých, tedy do příbuzenstva např. zlatooček nebo mravkolvů. Přeměna prvního páru nohou v tzv. „loupeživé nohy“, vznikla u obou skupin nezávisle na sobě a je vlastně přizpůsobením na stejný způsob přijímání potravy. Z vajíček, kterých samička naklade až několik tisíc, se vylíhnou larvičky, které přezimují. Na jaře následujícího roku se svléknou a vytvoří velmi pohyblivé druhé larvální stadium, které vyhledá kokon (zámotek) s vajíčky některých druhů pavouků (v oblibě mají zejména slíďáky). Vajíčka a malé, čerstvě vylíhlé pavoučky sežere. Uvnitř pavoučího kokonu se larva znovu svlékne a později i zakuklí. Dospělé pakudlanky chytají drobný hmyz. Jelikož jsou vázány pouze na některé druhy pavouků, jsou u nás podobně jako oni velmi vzácné a setkáme se s nimi nejspíše na Hané nebo jižně od Brna.

9. Šídlo královské (Anax imperator)

Systematické zařazení: šídlovití, vážky

Kde je v Čechách k vidění: takřka po celém území republiky
Kde ho u vás najdete: především v okolí rybníků a tůní

Čím se živí: larvy – nejrůznější vodní hmyz, korýši a pulci, dospělci – nejrůznější létající hmyz
Rozpětí křídel: 90–110 mm

Šídlo královské je naším největším zástupcem řádu vážek. Vážky jsou takřka bez výjimky dravci – dravě se živí jak larvy, tak dospělci, kteří chytají nejrůznější hmyz ve vzduchu. Nymfy (larvy) vážek zvané najády jsou skutečným postrachem všeho živého na dnech potoků a rybníků, kde žijí. Jejich spodní pysk je přeměněn v uchopovací orgán, který odborně nazýváme maska. Jakmile se najáda dostane do blízkosti kořisti, maska prudce vyletí dopředu a nedá kořisti prakticky žádnou šanci. Jako larva může žít šídlo až několik let, dospělec však umírá již po 14 dnech, které mu stačí na spáření a v případě samic i nakladení vajíček.

10. Zákeřnice červená (Rhynocoris iracundus)

Systematické zařazení: zákeřnicovití, polokřídlí

Kde je v Čechách k vidění: spíše v teplejších a suších oblastech Čech i Moravy
Kde ho u vás najdete: stepní a lesostepní biotopy

Čím se živí: larvy: nejrůznější hmyz
Rozpětí křídel: 12–17 mm

O dravosti zákeřnic svědčí nejen jejich český název. Angličané jim říkají přímo „vražední brouci“ („assasin bugs“). Z vědeckého hlediska však zákeřnice (Rudiviidae) nejsou brouky, ale velkou čeledí dravých ploštic, tedy hmyzem, který má na rozdíl od brouků proměnu nedokonalou. Svou kořist vysávají pomocí dlouhého sosáku, jímž do těla oběti nejprve vpraví jedovaté sliny. Když jím zrovna nevysávají svou kořist, ukládají jeho špičku do prohlubně na prvním hrudním článku. Třením sosáku o vnitřek tohoto pouzdra dokážou vydávat charakteristické „cvrčivé“ zvuky. Bodnutí zákeřnice dokáží silně pocítit i lidé – bolí podobně jako žihadlo vosy.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

K návratu divokých včel přispívají i hmyzí hotely

K návratu divokých včel...

Do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice se vrací další...
Průzkum lipenské nádrže

Průzkum lipenské nádrže

Odborníci z Biologického centra AV ČR provedou v posledních týdnech v srpnu...
Do dvorské zoo se vracejí fosy

Do dvorské zoo se vracejí fosy

Návštěvníci ZOO Dvůr Králové mohou po sedmi letech znovu pozorovat...
Smečka na Dokesku se i letos rozrostla o čtyři vlčata

Smečka na Dokesku se i letos...

První novodobá česká vlčí smečka se stejně jako v předchozích třech letech dočkala...
Organismy v područí parazitů

Organismy v područí parazitů

Nemrtví tvorové, tedy někde na pomezí mezi životem a smrtí, se nemusí nutně...
Jaké nepůvodní druhy způsobují největší škody?

Jaké nepůvodní druhy způsobují...

Mezinárodní tým vědců vypracoval systém, pomocí kterého je možné...
Jediná změna na pohlavním chromozomu rozhoduje o plodnosti samců

Jediná změna na pohlavním...

Proč nemohou mít některé páry potomky? Je vina na straně otců či matek? Tyto otázky...
Pomůže chytrá digitální váha BeeSpy zachránit včely?

Pomůže chytrá digitální váha...

Čeští včelaři možná budou mít v boji s úhynem včel pomocníka. Systém pro...
Sýčků u nás dramaticky ubývá

Sýčků u nás dramaticky ubývá

Sýček obecný byl ještě relativně nedávno naší nejhojnější sovou. Vhodným...
Jak poznat, že druh vyhynul?

Jak poznat, že druh vyhynul?

Kolik existuje na Zemi biologických druhů? Na tuto otázku lze odpovědět velmi...

Nenechte si ujít další zajímavé články

3x letecké katastrofy: Může za ně armádní omyl i láhev alkoholu

3x letecké katastrofy: Může za ně...

Slyšeli jste o černém víkendu v Biggin Hill? Během jedné...
Pruský král Fridrich II. Veliký: Omdléval hrdina bitev při pohledu na umírající?

Pruský král Fridrich II. Veliký:...

Popravčí koná svoji práci. Hlavu mladého poručíka jednou ranou oddělí od...
Tajemství mysli: Existuje dědičná paměť?

Tajemství mysli: Existuje dědičná...

Uričté věci, jako bychom instinktivně tušili, aniž by nás je někdo učil. Už od...
Krimi z Kanady: Sestra smrt kosí lidi bez slitování

Krimi z Kanady: Sestra smrt kosí...

Žena pokorně sklání hlavu. „Pastore, chci ulehčit svému svědomí,“ říká...
Objev v Moskvě! Jak se odposlouchávali Tataři?

Objev v Moskvě! Jak se...

Co má nepřítel za lubem? To si přeje vědět každý vojevůdce a...
Kdy od jaderné války dělilo svět 7 minut?

Kdy od jaderné války dělilo svět...

Sila se otevírají. K nebi s děsivým rachotem stoupají rakety...
Bílá paní jindřichohradecká: Zjevila se i jezuitům?

Bílá paní jindřichohradecká:...

Člen Tovaryšstva Ježíšova Jiří Mlynář udiveně vzhlédne. V poledním slunci spatří...
VIDEO: Dechberoucí vrak lodi Sweepstakes

VIDEO: Dechberoucí vrak lodi...

Jen pár metrů pod klidnou, třpytící se hladinou zátoky Big Tub (Velká vana)...
Přehledně: Otisk Baťů do architektury Zlína

Přehledně: Otisk Baťů do...

Jedním z prvních architektů, které Tomáš Baťa pozval do Zlína, byl...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.