Nové nebezpečí: Dlouhodobé mise k planetám v ohrožení!

Vesmírné dálavy nejsou k lidskému organismu nikterak přátelské. Vakuum, extrémně nízké teploty, kosmické záření a mnoho dalších věcí znamená bezpočet rizik. Bez důkladné ochrany zde člověk nemá šanci na přežití. A to výrazně komplikuje i plánované pilotované cesty k Měsíci a Marsu.Vesmírné dálavy nejsou k lidskému organismu nikterak přátelské. Vakuum, extrémně nízké teploty, kosmické záření a mnoho dalších věcí znamená bezpočet rizik. Bez důkladné ochrany zde člověk nemá šanci na přežití. A to výrazně komplikuje i plánované pilotované cesty k Měsíci a Marsu.

Vědci z amerického výboru Národní rady pro výzkum (NRC) se zaměřili právě na problematiku kosmického záření. A jejich nejnovější závěry nejsou pro budoucí kosmický výzkum nijak povzbudivé. Vesmírné cesty se jen těžko mohou uskutečnit, dokud se nenajde spolehlivější ochrana před radiací, než jaká se používá doposud.

Málo peněz, málo výzkumu

Návrat lidí na Měsíc je plánován okolo roku 2020, nejnákladnější projekt v historii, cesta na Mars, pak na dobu po roce 2030. Jedna věc jsou však plány a záměry, druhou věcí je schopnost je realizovat. Mottem dne jsou po celém světě úsporné programy a ani NASA se jim nemohla vyhnout. Rozpočtové škrty zasáhly i výzkum, který se týkal vlivu kosmického záření na lidský organismus. Schází tak prostředky na potřebné experimenty, protože současná věda ví o kosmickém záření stále zoufale málo.
Život na zemi je před smrtonosným kosmickým zářením chráněn magnetickým polem a atmosférou. Astronauti ve vesmíru možnost takové ochrany nemají, pomoci jim může leda skafandr, jenže částice záření jím mohou prostoupit bez větších problémů. „Není to žádná legrace, když scházejí potřebné finance. Vědci jsou nuceni využívat stará a možná už i neaktuální data,“ prohlásil bývalý astronaut a předseda výboru NRC James van Hoften. Zní to až neuvěřitelně, ale v současnosti výzkum kosmického záření vychází z dat, která byla získána ze studií o lidech, kteří zažili jaderné výbuchy v Hirošimě a Nagasaki. Tato data jsou tedy stará 63 let…

Bylo to jen kosmické záření…

James van Hoften ví o čem mluví. S kosmickým zářením se setkal takříkajíc tváří v tvář při své vesmírné misi v roce 1984. Zničehonic kolem něj tehdy proletěl bílý paprsek. „,To nic, to jsou jenom paprsky kosmického záření,´ řekl mi astrofyzik Pinky Nelson. Okamžitě mě napadlo, že tak velmi energeticky nabité částice pocházející ze vzdáleného vesmíru, které lehce pronikají raketoplánem i mýma očima do mozku, přece nemohou být zdravé. A skutečně nejsou.“
Van Hoften poukazuje nato, že vesmírná radiace zná jen málo překážek. Bez námahy pronikne i velmi tlustou zdí. Vliv kosmického záření na lidský organismus se přitom nemusí projevit ihned. „Ukládá“ se v těle a třeba až po mnoha letech se nějak projeví, samozřejmě, že negativním způsobem.

Řešení v nedohlednu

Kosmonauti, cestující k Marsu, by byli vesmírné radiaci vystaveni celé tři roky a to už je pořádná dávka. Je více než pravděpodobné, že pokud by mise byla úspěšná, členové posádky by se na Zemi vrátili s podlomeným zdravím. „Na tento problém se při plánování meziplanetárních letů často zapomíná,“ upozorňuje van Hoften.
Kdyby se zesílil ochranný plášť kosmické lodi směřující k Marsu, znamenalo by to nejen vyšší náklady, ale i mnohem vyšší hmotnost plavidla. Při poryvech částic směřujících ze Slunce, by se posádka snad mohla schovat do speciálních odstíněných kabin. Jenže to by mohlo vést k tomu, že v těchto prostorách by kosmonauti strávili podstatnou část cesty a nemohli by uskutečňovat důležitá vědecká šetření a s nimi spojené experimenty. Vědci tedy před sebou mají náročný úkol vymyslet nějaký jiný způsob ochrany. Jinak je možné, že se cesta na Mars odloží na neurčito.

Vesmírná radiace

Kosmické záření je proud energetických částic pocházejících z kosmu, pohybujících se vysokou rychlostí a dopadajících do zemské atmosféry. Jedná se především o protony (85 až 90 procent) a jádra hélia (9 až 14 procent). Zbytek tvoří elektrony, jádra jiných atomů a další elementární částice.
Původ kosmického záření není dosud zcela objasněn. Proto byla v roce 2004 v Argentině uvedena do provozu Observatoř Pierre Augera, která má za cíl vystavět největší detektor kosmického záření na světě. Na projektu se podílejí také vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.

Část kosmického záření pochází ze Slunce; částice s nejvyšší energií však vyletují z mezihvězdného a mezigalaktického prostoru. Podle nepotvrzené hypotézy italského fyzika Enrico Fermiho vzniká záření při explozi supernov.

Opičí kosmonauti

Nejen Spojené státy, ale i Rusko má svůj vesmírný program, na jehož konci by se noha člověka měla otisknout v rudé půdě Marsu. A už začaly první přípravy. Ústav lékařské primátologie, který sídlí nedaleko Soči je již dlouhá léta propojen s ruským potažmo sovětským vesmírným výzkumem. Nyní zde připravují výzkum makaků, kteří by mohli vytvořit předvoj lidské posádce směřující k Marsu.
I ruští vědci jsou si vědomi nebezpečí kosmické radiace. Proto jako zvířecí kosmonauty vybrali právě makaky. Jejich reakce na záření je velmi podobná té lidské. Po dvou letech šetření 40 vybraných opic bude ve své misi pokračovat moskevskému biomedicínskému ústavu a poté by se někteří makakové měli vydat na pouť vesmírem. Kromě vlivu záření hodlají vědci zkoumat i to, jak makakové budou reagovat na dlouhodobý pobyt mimo gravitační pole.

Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Co budou jíst dobyvatelé Marsu?

Co budou jíst dobyvatelé Marsu?

O pilotovaném letu k Marsu se v odborných i laických kruzích hovoří...
Lidstvo zná Pluto již 87 let

Lidstvo zná Pluto již 87 let

18. únor je v astronomii spojen se zajímavým výročím. Právě...
Co o sobě prozradí Antarktida?

Co o sobě prozradí Antarktida?

Geolog John Goodge z americké University of Minnesota pátrá po minulosti...
Miniaturní zabijáci chrání organismus

Miniaturní zabijáci chrání...

Imunitní systém lidského těla obsahuje tzv. NK buňky (z anglického Natural Killer...
Nechte práci na větru

Nechte práci na větru

Nejobvyklejším využitím energie větru je v současné době větrná elektrárna. Síly větru se...
Galaktický obří supervulkán

Galaktický obří supervulkán

Messier 87, která bývá také nazývána jako NGC 4486, je +8,60 magnitudy...
Co to jsou hydrotermální průduchy?

Co to jsou hydrotermální průduchy?

První hydrotermální průduch byl objeven u Galapág 14. 12. 1979. Jeho okolí...
Dřevěná budova vydrží i zemětřesení

Dřevěná budova vydrží i zemětřesení

Japonští technici a konstruktéři před časem uskutečnil test, který měl...
Připravte si dalekohledy, blíží se kometa

Připravte si dalekohledy, blíží...

Populární kometa 45P Honda-Mrkos-Pajdušáková dnes na své cestě vstoupí...
Jak pracuje mozek?

Jak pracuje mozek?

Tím, jak se vědci snaží proniknout stále hlouběji do tajemných zákoutí mozku,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Vítěz bitvy u Trafalgaru: Do vlasti putoval v sudu s kořalkou

Vítěz bitvy u Trafalgaru: Do...

„Naložte ho do rumu,“ rozhodne lodní lékař o osudu...
Aktuální výzkum: Jaká je souvislost mezi migrací a kriminalitou?

Aktuální výzkum: Jaká je...

Badatelé z univerzity v Buffalu se zaměřili na...
Vědci v úžasu: Čím je překvapila temná hmota ve vesmíru?

Vědci v úžasu: Čím je překvapila...

Analýza dat získaných v rámci rozsáhlé přehlídky...
3x záhadná zmizení: Jaké děsy skrývá Tyrhénské moře a úžina Basse?

3x záhadná zmizení: Jaké děsy skrývá...

Co má společného mladá Američanka, potopené lodě a...
Jak si prodloužit život? My to víme!

Jak si prodloužit život? My to...

Žít dlouhý a zdravý život je snem asi většiny lidí....
Těžké nákupy už vám ruce nevytahají: Postará se o ně robotická taška!

Těžké nákupy už vám ruce nevytahají:...

Spíš než tašku připomíná buben na kolečkách, je ale...
Fantastický výzkum: Blížíme se uskutečnění snu o neviditelnosti?

Fantastický výzkum: Blížíme se...

Čaroděj luskne prsty a jeho postavu zahalí oblak...
VIDEO: Mistryně bodypaintingu ukazuje svá kouzla

VIDEO: Mistryně bodypaintingu...

Srbská umělkyně Mirjana Kika Milosevic se proslavila...
5 záludných otázek z české historie: Kde leží Tetín a co bylo před Sámem?

5 záludných otázek z české historie:...

V české historii najdeme spoustu momentů, nad...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.