PTÁCI od A do Z

Ptáci –se vyvinuli z plazů asi před 140 miliony roky. O cca 80 milionů let později obývala ptačí svět většina druhů a čeledí, které známe dnes. Reprezentují více než 9000 pestrobarevných druhů; převažují pěvci ( 5 300 druhů). Mají však mnoho společného.Ptáci –se vyvinuli z plazů asi před 140 miliony roky. O cca 80 milionů let později obývala ptačí svět většina druhů a čeledí, které známe dnes. Reprezentují více než 9000 pestrobarevných druhů; převažují pěvci ( 5 300 druhů). Mají však mnoho společného.

Aves – mezinárodní označení třídy ptáků, kteří představují pozoruhodně jednotnou skupinu vysoce specializovaných obratlovců. Všichni mají zobák a tělo pokryté peřím. Převažující většina užívá k pohybu aktivní let. První známou ptačí formou byl prapták (Archeopteryx; z řeckého archaios = starý a pteryx =pero, křídlo), který velikostí připomínal holuba. Měl křídla, ale hlavu jako plaz.

Biokomunikace – přenos zprávy od vysílajícího jedince k příjemci signálu. Sdělení většinou neslouží ke vzájemné manipulaci, ale obvykle vyzývá ke spolupráci. Základem je schopnost sestavit zprávu do srozumitelného kódu (vrozeného i naučeného).
Cesty tahové– souvisejí s migrací (viz). Většina tažných ptáků (např. vlašťovky) se stěhuje současně z určitého rozsáhlého území, což se označuje jako tzv. široká fronta. Některé druhy (např. čápi) se soustřeďují do úzké tahové cesty – tzv. úzká fronta.

Časovače – odborné označení(Zeitgeber) vnějších cyklů, které výrazně ovlivňují většinu životně důležitých biorytmů ptáků – a nejen jich)  Např. vnitřní rytmy organismu upřesňují a synchronizují rytmy opakování světla a tmy, měsíční cykly, přílivy a odlivy apod.
Dělení ptáků – je podle mnoha kritérií. V současnosti všichni patří do třídy pravých ptáků (Ornithuare). Podle způsobu pohybu se dělí do dvou nadřádů – běžci (Ratitae) a letci (Carinatae), kteří převažují. Ač létají, mezi ptáky nepatří netopýři -létající savci.

Emu australský (Dromaius novaehollandiae) – žije jen v Austrálii a svou téměř dvoumetrovou délkou je druhým největším ptákem po taktéž nelétavém, africkém pštrosu dvouprstém (výška až 2,75 m, hmotnost 150 kg).
Filtrace podnětů – označení skutečnosti, když z obrovského množství informací přicházejících z okolního životního prostředí si ptáci vybírají jen takové, které jim slouží. (Např. je informují o nepříteli, sexuálním partnerovi, potravě apod.)

Hnízdění – se pojí s rozmnožováním. Prapůvodně k inkubaci vajec sloužily jámy vyhrabané v půdě, zespodu zahřívané geotermálními výpary. Mnohé ptačí druhy (např. rackové) jen vyhrabou či tělem vytlačí důlek na zemi. Někdy ho vystýlají rostlinami. Ptáci hnízdí i v přirozených dutinách, jeskyních a skalních štěrbinách, jindy si vyhrabávají hnízdní nory. Mnozí si kvůli bezpečnosti vajec a poté mláďat staví hnízda v korunách stromů. Nejlepšími architekty jsou pěvci, kteří využívají mj. různé větvičky. Největší hnízda na stromech má orel bělohlavý, který je ve státním znaku USA. Stavba je široká asi 3 metry při šestimetrové hloubce. (Tak by se tam pohodlně vešlo několik lidí.)
Chuťová vnímavost – zvláště u zrnožravých ptáků je vyvinuta jen slabě. Mnohý pták tak ani nepozná, zda v zobáku drží něco jedlého či třeba kamínek. Naučí ho až zkušenost. Spíš zakrnělý je také ptačí čich.

Inkubace vajec – činnost spojená s hnízděním, kdy rodič předává potřebné teplo vyvíjejícím se zárodkům hnízdními nažinami (místa mezi pery, pokrytá pouze prachovým peřím). Ty se tvoří vlivem pohlavních hormonů v době, kdy ptáci začínají stavět hnízda. Pokud sedí na vejcích oba partneři, vyvíjejí se hnízdní nažiny u obou
Jedovatí ptáci –ačkoli jich je v přírodě menšina, jejich pozření může přivodit smrt predátora. Exemplárním příkladem jsou pěvci rodu Pitohui z Papuy Nové Guiney, jejichž peří obsahuje jed.

Kostra – má malou hmotnost – u většiny ptáků do 55% hmotnosti těla. (U savců je to 15 – 30 %.) Ptačí kosti jsou duté a propojeny se vzdušnými plicními vaky. Oproti plazům a savcům mají ptáci kosti díky většímu množství minerálů mnohem tvrdší a pevnější v tahu. Na rozdíl od lebky plazů jsou u ptáků nejnápadnější mohutné očnice (orbita). Ptákům s velkýma očima (sovy, dravci) oční koule odsunuly mozkovnu až do zadní části lebky, takže tam mají mozek v téměř kolmé poloze.
Let -má různé podoby. Nejstarším typem je klouzavý (např. bažant), ze kterého se vyvinulo plachtění (jen u větších ptáků – od velikosti kavky), veslovací spojený s máváním křídel (většina druhů). Známe i let třepetavý (poštolka) a vířivý (nejnáročnější – např. kolibřík). Nejrizikovějším manévrem (stejně jako u letadel) je přistávání.

Migrace – každoročně se ptáci dočasně stěhují za lepšími životními podmínkami. Podle radarových záznamů odlétá každý rok z Evropy a Asie do afrických zimovišť přes 5 miliard jedinců 187 druhů stěhovavých ptáků. Dále více jak 200 severoamerických ptačích druhů každý rok přezimuje v teplejší Střední a Jižní Americe.
Námluvy – jsou důležité i u ptáků, aby si samička pro potomky vybrala nejlepšího otce. Proto se samečkové při tokání chtějí do její přízně vlichotit barevností, tancem, zpěvem i jiným předváděním – včetně přinášení dárků.

Orientace – zatím není zcela vědecky objasněna. Nejnovější poznatky ukazují, že ptáci  (podobně jako moderní letouny) mají k dispozici několik alternativních systémů navigace a orientace. Zvláště významné jsou výrazné orientační body v  krajině. Když ptáci opouštějí hřadoviště, několikrát nad ním zakrouží, aby si uvedené body vštípili do paměti až se budou vracet. Vnímají i polohu slunce, kterou synchronizují se svými biologickými hodinami. Pokud je slunce za mrakem, postačí jim část modré oblohy, protože se orientují podle polarizovaného světla. Při letu v noci se pro ně stávají vodítkem některé hvězdy, zejména Polárka. Neustále funguje systém založený na vnímání siločar magnetického pole Země.
Potrava – je nesmírně různorodá. Výlučnými masožravci je pouze 52 čeledí ptáků (hlavně mořských), smíšenou se živí 82 čeledí. Převládá potrava živočišného původu – hmyz, měkkýši, červi, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci.

Rozmnožování – stejně jako u plazů se zpočátku samčí i samičí pohlavní orgány vyvíjejí ze společných základů (gonadosoma). Na rozdíl od plazů, ale i savců, nemá většina ptačích samců pohlavní orgán. K oplození tak dochází jen prostým dotekem kloak samce a samice při tzv. kloakálním polibku. Ovšem penis (dlouhý až 40 cm!) má např. pštros dvouprstý. Přesto jako u ostatních obratlovců dochází ke spojení vajíčka a spermie. Pokud se samička páří najednou s více samci, mohou mít mláďata narozená současně různé (!) otce!
Smysly mají ptáci rozvinuty různě. Podobně jako u primátů (a tak i člověka) dominuje zrak- např. u pštrosa dvouprstého má oční koule velikost 50 mm, což je jako u slona. Horší je to mj. s chuťovou vnímavostí (viz) a čichem.

Šat – odborný název pro opeření. Šat mláďat bývá podobný samici. Letní šat (hnízdní šat) představuje opeření v době hnízdění; je plně vyvinut na jaře (tzv. svatební šat). Tehdy samci bývají pestřejší než samice. Po hnízdění ptáci pelichají, mění se jejich vzhled a mají tzv. zimní (prostý) šat, kdy se obě pohlaví podobají.
Tučňáci – patří mezi nelétavé ptáky (podobně jako např. pštros). Ovšem tučňáci „létají“ rychle ve vodě, když veslují křídly, zatímco nožičky a chvost na dlouhém hladkém těle působí jako kormidla měnící směr plavby. Tučňáci nejsou jen vysloveně polární ptáci – např.přímo v tropech u rovníku žije tučňák teplomilný.

Učení – nejjednodušší typ se nazývá habituace. Přední ornitolog prof. Zdeněk Veselovský vysvětluje:„ Když ještě slepá mláďata pěvců ucítí otřes po dosednutí rodiče na hnízdo, otevřenou zobáčky a začnou žadonit o potravu. Tuto reakci můžeme snadno vyvolat, když větví s hnízdem slabounce zatřepeme. Budeme – li třást hnízdem příliš často, zvířata si na tento podnět zvyknou a přestanou reagovat.“
Vejce – se značně liší velikostí, barevností, tvarovou variabilitou i množstvím. Barvy vajec (červené, hnědé až černavé, zelené a modré) vznikají ve zvláštních žlázách vejcovodu. Například každý z arktických ptáků alkounů, má svá vejce jinak zbarvená, protože se orientují podle barvy. Pštrosí vejce váží 1,6 kg a jsou dlouhá asi 18 cm a široká 14 cm, což je cca 2/3 velikosti fotbalového míče. Nejmenší má kolibřík (0,3 g).

Zobák – má různé tvary a slouží ptákům jako ruce. Nejdelšími zobany se chlubí australští pelikáni –až 45 cm.

Více se dozvíte:
V. Bejček, K. Šťastný: Encyklopedie ptáků, REBO, 2006

Z. Veselovský, Obecná ornitologie, ACADEMIA 2001
G. Doherty: Vtáky, Cesty 2002

W. Černý, K, Drchal: Ptáci, AVENTINUM, 1996

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Drony budou hlídat žraloky

Drony budou hlídat žraloky

Cílem Austrálie je nasadit drony, které budou vybavené kamerami, které se...
Hroší stádo je opět kompletní

Hroší stádo je opět kompletní

Do ZOO Dvůr Králové přibyl hroší samec ze stuttgartské Zoo, jmenuje se...
I akvarijní rybičky mají osobnost

I akvarijní rybičky mají osobnost

Akvarijní rybičky mají pověst nechytrých živočichů, kteří pouze plavou v akváriu z...
Roztomilé surikaty se vzájemně vraždí

Roztomilé surikaty se vzájemně...

Výzkum ze španělské univerzity v Granadě zkoumal propojení násilného...
Jakým způsobem psi vnímají zemské magnetické pole?

Jakým způsobem psi vnímají zemské...

Netradiční předmět výzkumu zvolili badatelé z České zemědělské...
Raci hlídají kvalitu piva

Raci hlídají kvalitu piva

Je to až s podivem, ale tým vědců z Jihočeské univerzity začal v rámci...
Vědci zkoumali, jak přežívají plži v trávicím traktu ptáků

Vědci zkoumali, jak přežívají plži v...

Jeden ryze český výzkum ukázal, že se ptáky nechávají v trávicím traktu...
Dvorská zoo spálí zásoby rohoviny z nosorožců

Dvorská zoo spálí zásoby rohoviny...

ZOO Dvůr Králové po třech letech znovu spálí svoje zásoby rohoviny z nosorožců. Tímto...
Masakr dravých ptáků na Olomoucku

Masakr dravých ptáků na Olomoucku

Na Olomoucku u obce Kojetín došlo tento týden k brutálnímu zmasakrování zákonem...
Stane se Lipno znovu rájem dravých candátů?

Stane se Lipno znovu rájem dravých...

Českobudějovičtí hydrobiologové opakují rozsáhlý průzkum rybí obsádky...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Johann Gregor Mendel: Málem zapomenutý génius!

Johann Gregor Mendel: Málem...

Genetika je v současnosti uznávanou vědou, bez které se biologové či lékaři...
Blíží se den, kdy dojde… ROPA?

Blíží se den, kdy dojde… ROPA?

Říká se jí výměšek ďáblův – el excremento del diablo. Taky se jí...
Konspirace: Potopil se Titanic kvůli pojistnému podvodu?

Konspirace: Potopil se Titanic...

Tragédie Titaniku je jedna z nejznámějších lodních katastrof. Dodnes je...
Beethovenova Eliška: Je slavné dílo plodem zakázané lásky?

Beethovenova Eliška: Je slavné dílo...

Německý hudební génius Ludwig van Beethoven sedí u klavíru. Opakovaně do jeho kláves...
Šílená výzva na Facebooku: 1000 lajků, nebo pustím dítě z okna!

Šílená výzva na Facebooku: 1000...

Drží rok a půl staré dítě v okně bytu v 15. patře věžáku. Pod ním se...
Co jste určitě nevěděli: Největší tajemství Karlštejna!

Co jste určitě nevěděli: Největší...

Karlštejn. Český skvost tyčící se nad Berounkou. Hrad, který byl pokladnicí...
Sodíkové baterie: Budoucnost energie?

Sodíkové baterie: Budoucnost...

Shromažďování energie je v současnosti jedno z největších vědeckých témat. Klíčové...
Proč Stalina pohřbili tajně u zdi? Odpověď vás překvapí!

Proč Stalina pohřbili tajně u zdi?...

I dnes se najde v Rusku spousta lidí, kteří vám budou tvrdit, že Stalin...
Strašliví naguálové: Dovedli se indiánští šamani proměňovat v jaguáry?

Strašliví naguálové: Dovedli se...

Španěl následuje domorodého průvodce. Potomek Aztéků mu slíbil ukázat cestu ke...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.