PTÁCI od A do Z

Ptáci –se vyvinuli z plazů asi před 140 miliony roky. O cca 80 milionů let později obývala ptačí svět většina druhů a čeledí, které známe dnes. Reprezentují více než 9000 pestrobarevných druhů; převažují pěvci ( 5 300 druhů). Mají však mnoho společného.Ptáci –se vyvinuli z plazů asi před 140 miliony roky. O cca 80 milionů let později obývala ptačí svět většina druhů a čeledí, které známe dnes. Reprezentují více než 9000 pestrobarevných druhů; převažují pěvci ( 5 300 druhů). Mají však mnoho společného.

Aves – mezinárodní označení třídy ptáků, kteří představují pozoruhodně jednotnou skupinu vysoce specializovaných obratlovců. Všichni mají zobák a tělo pokryté peřím. Převažující většina užívá k pohybu aktivní let. První známou ptačí formou byl prapták (Archeopteryx; z řeckého archaios = starý a pteryx =pero, křídlo), který velikostí připomínal holuba. Měl křídla, ale hlavu jako plaz.

Biokomunikace – přenos zprávy od vysílajícího jedince k příjemci signálu. Sdělení většinou neslouží ke vzájemné manipulaci, ale obvykle vyzývá ke spolupráci. Základem je schopnost sestavit zprávu do srozumitelného kódu (vrozeného i naučeného).
Cesty tahové– souvisejí s migrací (viz). Většina tažných ptáků (např. vlašťovky) se stěhuje současně z určitého rozsáhlého území, což se označuje jako tzv. široká fronta. Některé druhy (např. čápi) se soustřeďují do úzké tahové cesty – tzv. úzká fronta.

Časovače – odborné označení(Zeitgeber) vnějších cyklů, které výrazně ovlivňují většinu životně důležitých biorytmů ptáků – a nejen jich)  Např. vnitřní rytmy organismu upřesňují a synchronizují rytmy opakování světla a tmy, měsíční cykly, přílivy a odlivy apod.
Dělení ptáků – je podle mnoha kritérií. V současnosti všichni patří do třídy pravých ptáků (Ornithuare). Podle způsobu pohybu se dělí do dvou nadřádů – běžci (Ratitae) a letci (Carinatae), kteří převažují. Ač létají, mezi ptáky nepatří netopýři -létající savci.

Emu australský (Dromaius novaehollandiae) – žije jen v Austrálii a svou téměř dvoumetrovou délkou je druhým největším ptákem po taktéž nelétavém, africkém pštrosu dvouprstém (výška až 2,75 m, hmotnost 150 kg).
Filtrace podnětů – označení skutečnosti, když z obrovského množství informací přicházejících z okolního životního prostředí si ptáci vybírají jen takové, které jim slouží. (Např. je informují o nepříteli, sexuálním partnerovi, potravě apod.)

Hnízdění – se pojí s rozmnožováním. Prapůvodně k inkubaci vajec sloužily jámy vyhrabané v půdě, zespodu zahřívané geotermálními výpary. Mnohé ptačí druhy (např. rackové) jen vyhrabou či tělem vytlačí důlek na zemi. Někdy ho vystýlají rostlinami. Ptáci hnízdí i v přirozených dutinách, jeskyních a skalních štěrbinách, jindy si vyhrabávají hnízdní nory. Mnozí si kvůli bezpečnosti vajec a poté mláďat staví hnízda v korunách stromů. Nejlepšími architekty jsou pěvci, kteří využívají mj. různé větvičky. Největší hnízda na stromech má orel bělohlavý, který je ve státním znaku USA. Stavba je široká asi 3 metry při šestimetrové hloubce. (Tak by se tam pohodlně vešlo několik lidí.)
Chuťová vnímavost – zvláště u zrnožravých ptáků je vyvinuta jen slabě. Mnohý pták tak ani nepozná, zda v zobáku drží něco jedlého či třeba kamínek. Naučí ho až zkušenost. Spíš zakrnělý je také ptačí čich.

Inkubace vajec – činnost spojená s hnízděním, kdy rodič předává potřebné teplo vyvíjejícím se zárodkům hnízdními nažinami (místa mezi pery, pokrytá pouze prachovým peřím). Ty se tvoří vlivem pohlavních hormonů v době, kdy ptáci začínají stavět hnízda. Pokud sedí na vejcích oba partneři, vyvíjejí se hnízdní nažiny u obou
Jedovatí ptáci –ačkoli jich je v přírodě menšina, jejich pozření může přivodit smrt predátora. Exemplárním příkladem jsou pěvci rodu Pitohui z Papuy Nové Guiney, jejichž peří obsahuje jed.

Kostra – má malou hmotnost – u většiny ptáků do 55% hmotnosti těla. (U savců je to 15 – 30 %.) Ptačí kosti jsou duté a propojeny se vzdušnými plicními vaky. Oproti plazům a savcům mají ptáci kosti díky většímu množství minerálů mnohem tvrdší a pevnější v tahu. Na rozdíl od lebky plazů jsou u ptáků nejnápadnější mohutné očnice (orbita). Ptákům s velkýma očima (sovy, dravci) oční koule odsunuly mozkovnu až do zadní části lebky, takže tam mají mozek v téměř kolmé poloze.
Let -má různé podoby. Nejstarším typem je klouzavý (např. bažant), ze kterého se vyvinulo plachtění (jen u větších ptáků – od velikosti kavky), veslovací spojený s máváním křídel (většina druhů). Známe i let třepetavý (poštolka) a vířivý (nejnáročnější – např. kolibřík). Nejrizikovějším manévrem (stejně jako u letadel) je přistávání.

Migrace – každoročně se ptáci dočasně stěhují za lepšími životními podmínkami. Podle radarových záznamů odlétá každý rok z Evropy a Asie do afrických zimovišť přes 5 miliard jedinců 187 druhů stěhovavých ptáků. Dále více jak 200 severoamerických ptačích druhů každý rok přezimuje v teplejší Střední a Jižní Americe.
Námluvy – jsou důležité i u ptáků, aby si samička pro potomky vybrala nejlepšího otce. Proto se samečkové při tokání chtějí do její přízně vlichotit barevností, tancem, zpěvem i jiným předváděním – včetně přinášení dárků.

Orientace – zatím není zcela vědecky objasněna. Nejnovější poznatky ukazují, že ptáci  (podobně jako moderní letouny) mají k dispozici několik alternativních systémů navigace a orientace. Zvláště významné jsou výrazné orientační body v  krajině. Když ptáci opouštějí hřadoviště, několikrát nad ním zakrouží, aby si uvedené body vštípili do paměti až se budou vracet. Vnímají i polohu slunce, kterou synchronizují se svými biologickými hodinami. Pokud je slunce za mrakem, postačí jim část modré oblohy, protože se orientují podle polarizovaného světla. Při letu v noci se pro ně stávají vodítkem některé hvězdy, zejména Polárka. Neustále funguje systém založený na vnímání siločar magnetického pole Země.
Potrava – je nesmírně různorodá. Výlučnými masožravci je pouze 52 čeledí ptáků (hlavně mořských), smíšenou se živí 82 čeledí. Převládá potrava živočišného původu – hmyz, měkkýši, červi, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci.

Rozmnožování – stejně jako u plazů se zpočátku samčí i samičí pohlavní orgány vyvíjejí ze společných základů (gonadosoma). Na rozdíl od plazů, ale i savců, nemá většina ptačích samců pohlavní orgán. K oplození tak dochází jen prostým dotekem kloak samce a samice při tzv. kloakálním polibku. Ovšem penis (dlouhý až 40 cm!) má např. pštros dvouprstý. Přesto jako u ostatních obratlovců dochází ke spojení vajíčka a spermie. Pokud se samička páří najednou s více samci, mohou mít mláďata narozená současně různé (!) otce!
Smysly mají ptáci rozvinuty různě. Podobně jako u primátů (a tak i člověka) dominuje zrak- např. u pštrosa dvouprstého má oční koule velikost 50 mm, což je jako u slona. Horší je to mj. s chuťovou vnímavostí (viz) a čichem.

Šat – odborný název pro opeření. Šat mláďat bývá podobný samici. Letní šat (hnízdní šat) představuje opeření v době hnízdění; je plně vyvinut na jaře (tzv. svatební šat). Tehdy samci bývají pestřejší než samice. Po hnízdění ptáci pelichají, mění se jejich vzhled a mají tzv. zimní (prostý) šat, kdy se obě pohlaví podobají.
Tučňáci – patří mezi nelétavé ptáky (podobně jako např. pštros). Ovšem tučňáci „létají“ rychle ve vodě, když veslují křídly, zatímco nožičky a chvost na dlouhém hladkém těle působí jako kormidla měnící směr plavby. Tučňáci nejsou jen vysloveně polární ptáci – např.přímo v tropech u rovníku žije tučňák teplomilný.

Učení – nejjednodušší typ se nazývá habituace. Přední ornitolog prof. Zdeněk Veselovský vysvětluje:„ Když ještě slepá mláďata pěvců ucítí otřes po dosednutí rodiče na hnízdo, otevřenou zobáčky a začnou žadonit o potravu. Tuto reakci můžeme snadno vyvolat, když větví s hnízdem slabounce zatřepeme. Budeme – li třást hnízdem příliš často, zvířata si na tento podnět zvyknou a přestanou reagovat.“
Vejce – se značně liší velikostí, barevností, tvarovou variabilitou i množstvím. Barvy vajec (červené, hnědé až černavé, zelené a modré) vznikají ve zvláštních žlázách vejcovodu. Například každý z arktických ptáků alkounů, má svá vejce jinak zbarvená, protože se orientují podle barvy. Pštrosí vejce váží 1,6 kg a jsou dlouhá asi 18 cm a široká 14 cm, což je cca 2/3 velikosti fotbalového míče. Nejmenší má kolibřík (0,3 g).

Zobák – má různé tvary a slouží ptákům jako ruce. Nejdelšími zobany se chlubí australští pelikáni –až 45 cm.

Více se dozvíte:
V. Bejček, K. Šťastný: Encyklopedie ptáků, REBO, 2006

Z. Veselovský, Obecná ornitologie, ACADEMIA 2001
G. Doherty: Vtáky, Cesty 2002

W. Černý, K, Drchal: Ptáci, AVENTINUM, 1996

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

K návratu divokých včel přispívají i hmyzí hotely

K návratu divokých včel...

Do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice se vrací další...
Průzkum lipenské nádrže

Průzkum lipenské nádrže

Odborníci z Biologického centra AV ČR provedou v posledních týdnech v srpnu...
Do dvorské zoo se vracejí fosy

Do dvorské zoo se vracejí fosy

Návštěvníci ZOO Dvůr Králové mohou po sedmi letech znovu pozorovat...
Smečka na Dokesku se i letos rozrostla o čtyři vlčata

Smečka na Dokesku se i letos...

První novodobá česká vlčí smečka se stejně jako v předchozích třech letech dočkala...
Organismy v područí parazitů

Organismy v područí parazitů

Nemrtví tvorové, tedy někde na pomezí mezi životem a smrtí, se nemusí nutně...
Jaké nepůvodní druhy způsobují největší škody?

Jaké nepůvodní druhy způsobují...

Mezinárodní tým vědců vypracoval systém, pomocí kterého je možné...
Jediná změna na pohlavním chromozomu rozhoduje o plodnosti samců

Jediná změna na pohlavním...

Proč nemohou mít některé páry potomky? Je vina na straně otců či matek? Tyto otázky...
Pomůže chytrá digitální váha BeeSpy zachránit včely?

Pomůže chytrá digitální váha...

Čeští včelaři možná budou mít v boji s úhynem včel pomocníka. Systém pro...
Sýčků u nás dramaticky ubývá

Sýčků u nás dramaticky ubývá

Sýček obecný byl ještě relativně nedávno naší nejhojnější sovou. Vhodným...
Jak poznat, že druh vyhynul?

Jak poznat, že druh vyhynul?

Kolik existuje na Zemi biologických druhů? Na tuto otázku lze odpovědět velmi...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Florencie 1954: Přerušilo fotbalový zápas UFO nebo pavouci?

Florencie 1954: Přerušilo...

Je jasný podzimní den a zhruba deset tisíc diváků na stadionu Artemio...
Dehydratace: 5 kroků ke smrti žízní

Dehydratace: 5 kroků ke smrti žízní

Voda tvoří asi 60 % našeho těla. Nedostatek vody v organismu se může...
Buran: Takhle vypadal raketoplán se srpem a kladivem!

Buran: Takhle vypadal raketoplán...

Psala se sedmdesátá léta, když technology z USA i Sovětského svazu...
10 největších omylů druhé světové války (1. díl)

10 největších omylů druhé světové...

Je to už 78 let, co propukl nejstrašnější konflikt v dějinách lidstva –...
6 x katastrofické předpovědi: Stanou se někdy skutečností?

6 x katastrofické předpovědi:...

Nastane konec světa. Dojde ropa. Na celém světě spadne internet. Čeká nás nová...
Kriminální případ z roku 1999, který vás i dnes šokuje!

Kriminální případ z roku 1999,...

Píše se 29. července 1999. 44letý Mark Barton v práci tasí pistole a postřílí pět...
Lidské oko: Kolik má megapixelů?

Lidské oko: Kolik má megapixelů?

Jaký je nejdokonalejší fotoaparát? Přece oko! Za toto prvenství vděčí především...
4x teroristé útoky: Kdo má na svědomí stovky mrtvých?

4x teroristé útoky: Kdo má na...

4. června 1960 kotví v havanském přístavu francouzská loď La Coubre. Veze 76 tun...
Bitva u Hradce Králové: Přežili rakouští vojáci útok nepřátel ve stromě?

Bitva u Hradce Králové: Přežili...

Vyzvědač se skrývá v koruně mohutného, stovky let starého stromu. Pozoruje pohyby vojsk...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.