Antarktida zažívá invazi! Lidí i vetřelců

Stále rostoucí zájem vědců, ale i turistů o nejjižnější kontinent může vyústit v katastrofu. V letech 2001 – 2002 přijelo do Antarktidy na 15 000 návštěvníků, v letech 2005 – 2006 30 000 a v loňském roce to bylo už 40 000 návštěvníků. Stále rostoucí zájem vědců, ale i turistů o nejjižnější kontinent může vyústit v katastrofu. V letech 2001 – 2002 přijelo do Antarktidy na 15 000 návštěvníků, v letech 2005 – 2006 30 000 a v loňském roce to bylo už 40 000 návštěvníků.

Podle prognóz má do deseti let navštívit ročně Antarktidu až 100 000 lidí. Vědci nyní varují, že Antarktidě hrozí invaze vetřelců, tedy nepůvodních rostlin a živočichů, kteří mohou zcela zlikvidovat tamní jedinečný ekosystém.

V zálivech u antarktického pobřeží kotví neustále desítky výletních lodí,  na kontinent byla zcela nedávno zavedena první pravidelná letecká linka. Antarktida přitahuje turisty jako magnet a s nimi se tam dostávají i nezvaní návštěvníci. Na dříve pustých skalnatých pláních se objevují porosty lišejníků a mechů, nad kterými víří v teplých obdobích mračna hmyzu.  Největší obavy mají vědci z invazivních živočichů, jakými jsou například krysy nebo myši. Ty jsou zejména na lodích všudypřítomnými černými pasažéry a jsou reálné obavy, že se z lodí dostanou i na antarktické pobřeží. To by znamenalo katastrofu například pro kolonie tučňáků, které by krysy dokázaly zcela zlikvidovat.

Na vině je i oteplování
Tak jako jinde ve světě, tak i v Antarktidě rok od roku stoupá teplota. To nahrává v současné době zejména některým rostlinným druhům, které nacházejí na pevnině vhodné podmínky pro svůj život i rozmnožování. Kolem vědeckých stanic se objevují porosty trávy a dalších, pro Antarktidu nepůvodních rostlin. S oteplováním souvisí i zmíněný nárůst turistiky. Dříve nesmírně drsné podmínky pro přežití se zmírňují a navíc zde vyrůstají jako houby po dešti luxusní ubytovací kapacity, o jakých se prvním dobyvatelům Jižního pólu ani nesnilo. Míří sem i mořští živočichové, kteří nyní dokáží přežívat. Příkladem může být krab Hyas areanus, který se na kontinentě dříve nevyskytoval. Na ostrovech kolem Antarktidy tak už bylo nalezeno na 200 nepůvodních druhů.  Vědci se obávají, aby Antarktida nedopadla stejně jako Nový Zéland, kde zlikvidovali nezvaní potkani či kočky celé kolonie mořských ptáků.

Jak ochránit přírodu?
Vědci z řady zemí, podílející se na výzkumu Antarktidy a zabývající se místním ekosystémem nyní spojili své síly a připravují jakýsi kodex návštěvníků Antarktidy, který by měl vymezit co se smí a co se nesmí. Garanci projektu převzala Austrálie. V rámci kodexů musí všichni návštěvníci Antarktidy dodržovat přísné regule. Nesmí se dovážet žádné rostlinné druhy v jakékoliv podobě. Tedy živé rostliny nebo semena.  Před vstupem na pevninu z lodi, nebo letadla by měl každý návštěvník i jeho zavazadla projít přísnou dekontaminací, aby se zahubily případné mikroorganismy, spóry hub, lišejníků nebo dalších druhů. Nestačí tedy, jak to dělají mnohé cestovní kanceláře vozící do Antarktidy turisty, že jim doporučí očistit si před vystoupením z lodi boty. Nebezpečí se může skrývat v podobě semínek například v záhybech šatů. Přísná pravidla jsou zaváděna i pro vypouštění odpadních vod z lodí a vyhazování odpadků přes palubu.

Škodit mohou i samotní vědci
Nárůst zájmu o Antarktidu  ve vědeckých kruzích způsobuje i neustále rostoucí počet vědeckých základen a jejich obyvatel. Desítky zemí dnes již své základny v Antarktidě mají a  spousta dalších o to usiluje. I když například pro studium živočišných druhů, jako například tučňáků, platí přísná pravidla a jejich kolonie nesmí být rušeny, objevuje se stále více a více nejrůznějších výjimek pro známé vědce či pro přední světové filmové a televizní štáby, připravující přírodopisné dokumenty. I to se pochopitelně projevuje negativně na životním prostředí těchto živočichů.

Nejnovější vědecké experimenty v Antarktidě
Jeden z vědeckých experimentů připravuje pro letošní rok americká vesmírná organizace NASA. V antarktickém jezeře West lake Bonney, chce letos v říjnu otestovat robotickou ponorku Endurance, určenou pak ke zkoumání ledových oceánů na Jupiterově měsíci Europa. Až čtyři metry tlustý ledový příkrov jezera by měli vědci rozrušit pomocí speciální vrtné soupravy, používající k vrtům horké vody. Ponorka by měla zmapovat dno jezera a pomocí kamery zdokumentovat podmínky, panující pod věčným ledem. „Naším cílem je postavit robotické podvodní plavidlo, schopné samostatně plnit zadané úkoly, mapovat v 3-D systému a pátrat po možnostech mimozemského života na Europě,“ říká Petr Doran, profesor ekologie na University of  Illinois v americkém Chicagu. Vědci vycházejí z předpokladu, že v hlubinách vod na Evropě by mohl existovat život. Na stopu je přivedly záznamy z vesmírné sondy Galileo, která v oceánech Europy objevila uhlík.
V plném proudu je i další projekt amerických vědců. Je jím hlubinný vrt do věčného ledu, který se má dostat až do hloubky 3500 metrů. Ze sloupce vyvrtaného ledu chtějí badatelé získat údaje o klimatických podmínkách, jaké panovaly na naší planetě v průběhu uplynulých 100 000 let. Za celou tuto dobu se v ledu dokonale uchovávají všechny druhy znečištění, chemikálií, nebo drobných pylů. „Je vzrušující pracovat s historicky nejstarším ledem, který se vytvořil z napadaného sněhu před 100 000 lety. Ve vyvrtaném sloupci si budeme číst jako v soudobých meteorologických zprávách,“ říká hlavní vědecký poradce projektu, Kendrick Taylor z výzkumného ústavu v americké Nevadě. Projekt by měl být ukončen v roce 2010.

Nová vědecká stanice na Jižním pólu
Spojené státy mají na Jižním pólu zbrusu novou vědeckou stanici, již třetí od roku 1957. Je nazvána jako Sčoty-Amundsenova stanice na počest prvních dobyvatelů pólu. Nová stanice je vybudována v těsné blízkosti stávající základny, která slouží již od roku 1970. Nová stanice má být při svém provozu mnohem šetrnější k místnímu životnímu prostředí a budovala se 12 let. Veškerý materiál na místo dopravovala letadla LC-130, která uskutečnila 925 letů. Celková hmotnost nákladů byla neuvěřitelných 12 000 tun, což představuje téměř polovinu hmotnosti parníku Titanic.

Hledání kosmických paprsků
Vědci z Francie, Japonska, Spojených států a dalších zemí spojili své úsilí v projektu, který má za pomoci stratosférických balónů pátrat v čistém vzduchu Antarktidy po kosmickém záření. Na projektu se podílí i kosmická agentura NASA. Díky stálým podmínkám, minimálním atmosférickým změnám, stálé teplotě, slunečnímu záření a proudění vzduchu, mohou balony kroužit nad Antarktidou neuvěřitelně dlouho dobu – až šest týdnů. Ve vzduchu jsou najednou tři balony a podle vědců dokáží shromáždit za tu dobu  tolik údajů, jejichž shromažďování by trvalo družici nad Antarktidou celé tři roky.


10 x Severní versus Jižní pól (strukturované)
Rusko vztyčilo svoji vlajku na mořském dně v místě Severního pólu a v době kdy vrcholí boj velmocí o zásoby ropy v jeho okolí, vyslaly Spojené státy ledoborce pobřežní stráže, aby přesně zmapovaly mořské dno. To všechno ve chvíli, kdy se rozpadá ledovcový příkrov v Severním ledovém oceánu a otevírají se nové plavební cesty. Na druhé straně antarktický kontinent se přísně řídí mezinárodními smlouvami, podporujícími vědeckou spolupráci. To jsou základní rozdíly mezi dvěma opačnými konci světa. Co je však ještě odlišuje?

1. Kdo byl první?
První prokazatelné dosažení severního pólu se podařilo 12. května 1926 posádce vzducholodi Norge. Předchozí výpravy (Frederick Cook 1908, Robert Edwin Peary 1909 a Richard Byrd 1926 – letěl k pólu letadlem jen několik dnů před Norge) nemají dosažení pólu dostatečně prokázáno.
Systematický výzkum Antarktidy začal rovněž až ve 20.století, ale poněkud dříve, kdy 14. prosince 1911 norský polárník Roald Amundsen dosáhl geografického jižního pólu.

2. Geografické poměry
Arktida zahrnuje Severní ledový oceán (11,371 mil. km²), severní pobřeží Asie, Evropy a Severní Ameriky, Grónsko, Špicberky a další ostrovy a souostroví v Severním ledovém oceánu. Na samé hranici Arktidy leží Island. Hranice Arktidy jsou nejasné. Buď to se za hranici považuje severní polární kruh (66°32’ sev. šířky) a tedy oblast o rozloze 21,18 mil. km², nebo se Arktida definuje jako oblast, v níž průměrná teplota ani v létě nepřesahuje 10 stupňů Celsia. Tato hranice se přibližně kryje s hranicí lesa a vytváří území o rozloze větší než 26 mil. km².
Antarktida je vymezena jednak jako území kontinentu (13,176 mil. km²) a také jako jižní polární oblast na jih od jižního polárního kruhu – za 66°32’ již. šířky nebo území vymezené klimatickou hranicí, kde letní teplota (leden) nepřevyšuje 10°C. Klimaticky vymezená oblast má rozlohu 67,84 mil. km².

3. Základní rozdíly
Arktický region je v podstatě zamrzlý oceán, obklopený pevninou. Na druhé straně Antarktida je pevnina s jezery a horami, obklopená oceánem. Po mocenské stránce do arktického regionu spadají teritoria Kanady, Dánska, Ruska, Islandu, Norska, Švédska, Finska a Spojených států. Oproti tomu antarktický světadíl je pod mezinárodní správou.

4. Kde je více ledu?
Nejjižnější kontinent skrývá na 90%světového ledu, což se rovná téměř třem čtvrtinám veškerých pozemských zásob sladké vody. Na tyto zásoby mají zálusk zejména rovníkové země. Například Saudská Arábie už hledá vhodný ledovec o hmotnosti 100 milionů tun, aby jej nechala odvléci ke svému pobřeží.

5. Neutrální pásmo
Navzdory symbolickému zapichování vlajek na Jižním pólo polárními cestovateli z různých zemí, zůstává tento kontinent jako jediný na Zemi bez politického vlastníka a počet stálých obyvatel lze počítat na desítky. Stav je založen na mezinárodní antarktické smlouvě, podepsané ve Washingtonu v prosinci 1959, kterou podepsalo 12 zemí. Smlouva stanovila právní postavení Antarktidy, mírovou a vědeckou spolupráci, zakazovala budování vojenských základen, nukleární pokusy a vojenské manévry a jakékoliv nové nároky na území Antarktidy. Postupně ji ratifikovala celá řada dalších států. Tak by měla Antarktida zůstat otevřená i v budoucnu pro vědeckou spolupráci zemí světa.Velkorysé plány na založení nového německého antarktického teritoria pod názvem Neuschwabenland, měl koncem 2.světové války například Adolf Hitler.
V současné době udržuje v Antarktidě 17 států 48 výzkumných stanic, přičemž v letních měsících se jejich počet ještě zvyšuje. Pro sladění a koordinaci jednotlivých výzkumných programů byl vytvořen v roce 1998 výbor SCAR.
Oproti tomu Arktidu obývají více než 4 000 000 lidí a v jejím teritoriu leží i tak významná města jako Murmansk v Rusku, Barrrow na Aljašce, nebo Tromso v Norsku.

6. Čí je černé zlato?
Podle nejnovějších geologických průzkumů, které prováděly nedávno Spojené státy v Arktidě, leží v tomto teritoriu zatím ladem celá jedna čtvrtina světových zásob ropy. Velké aktivity projevuje v tomto směru v poslední době Rusko, které klade poněkud odvážné požadavky na rozsáhlé části Arktidy, zejména v oblasti Lomonosovova podmořského hřbetu, kde se mají nacházet obrovské zásoby zemního plynu o objemu 10 miliard tun. Američané nyní zpracovávají podrobné mapy „svého“ území kolem Aljašky. Také v Antarktidě byly zjištěny podzemní zásoby ropy, zejména v tzv. jižním kontinentálním svahu a v Rossově moři, ale naštěstí mezinárodní smlouva jakékoliv vrtání vylučuje.

7. Tučňáci a lední medvědi
Mnozí lidé mají mylnou představu, že tučňáci a lední medvědi žijí v těsném sousedství. Naštěstí jsou na opačných pólech protože antarktičtí kolébaví a bezkřídlí tučňáci, by byli pro lední medvědy, obývající pouze arktické oblasti snadnou kořistí.

8. Kde je větší mráz?
Mnohem chladnější je Antarktida, kde v mnoha oblastech kontinentu sníh nikdy neroztává. Průměrná teplota je na Jižním pólu je kolem –50°C. Je to nejchladnější klima na Zemi. Oproti tomu v Arktidě je průměrná zimní teplota „pouze“ –34°C, přičemž v létě teplota poměrně značně stoupá. Nejnižší teplota, jaká kdy byla na Zemi zaznamenána, -89.6°C, byla naměřena v Antarktické stanici Vostok, umístěné poblíže jižního geomagnetického pólu

9. Kdepak je ta ozónová díra?
O ozónové díře se hovoří zejména v souvislosti s Antarktidou. Její velikost dosahuje často trojnásobné velikosti celých Spojených států. Nebe nad Arktidou však ztrácí ozón také, ale v mnohem menší míře. Ve skutečnost však na severu žádná skutečně ozónová díra není. Jde pouze o řidší ovzduší. Ztráty ozónu na severní polokouli jsou nižší než na jihu v důsledku toho, že teplejší klima v Arktidě omezuje tvorbu polárních stratosférických mraků, které ničí ovzduší. V posledních deseti letech se však ztráty ozónu projevují stále více i ve stratosféře nad Arktidou.

10. Tání ledu
Věčný led roztává mnohem rychleji v Arktidě, kde je místy tak slabá ledová pokrývka oceánu, že nepřežije stále teplejší léta. Proto se také v loňském roce poprvé v historii otevřela pro plavbu severní námořní cesta bez ledu. Běžný cyklus tání v Arktidě způsoboval pravidelná letní tání a zimní zamrzání. Nejhorší je situace v oblasti Grónska, kde by mohl led zmizet už do konce století. Antarktida je na tom sice poněkud lépe, ale tam zase hrozí odlamování mohutných ledových bloků z ledovcové bariéry, táhnoucí se kolem antarktické pevniny. Podle posledních satelitních snímků antarktických ledovců ročně ubývá na 152 krychlových kilometrů. Pokud by roztál všechen antarktický led, zvedla by se hladina světových oceánů o celých 60 metrů!

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Laser! Od lékařství k ukazovátkům

Laser! Od lékařství k ukazovátkům

Princip laseru (Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation,...
Jak se pletou zlaté řetízky?

Jak se pletou zlaté řetízky?

Jedny z prvních zlatých řetězů se objevily již ve starověkém Iráku či Řecku....
Scink inspiruje roboty

Scink inspiruje roboty

Scinkovi obecnému (Scincus scincus) se přezdívá písečná ryba, a to proto, že...
Aby zuby nebolely

Aby zuby nebolely

Jako zuby moudrosti se označují třetí stoličky. Které se obvykle...
Ledovce v Antarktidě se mění

Ledovce v Antarktidě se mění

Jak se v průběhu času měnily ledovce v Larsenově ledovcovém šelfu v...
V čem si odnést zmrzlinu?

V čem si odnést zmrzlinu?

První jedlé kornouty či kužely pro servírování různých potravin se objevují...
Netopýři jako vzor pro letadlo

Netopýři jako vzor pro letadlo

Netopýr je podle některých vědců doslova úžasné stvoření. „Díváte-li se na ně,...
Teorie, která přežila všechny pokusy o vyvrácení

Teorie, která přežila všechny...

Před 101 lety, 25. 11. 1915, předložil Albert Einstein (1879 – 1955) konečnou verzi...
Krása ptačího pohybu

Krása ptačího pohybu

Ptáci (Aves) jsou pokládáni za potomky drobných teropodních dinosaurů, konkrétně...
Seznamte se! Balistika!

Seznamte se! Balistika!

Balistika, neboli věda o pohybu a účinku střely, je neocenitelným pomocníkem...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Desmond T. Doss: Válečný hrdina, který odmítl nosit zbraň!

Desmond T. Doss: Válečný hrdina,...

„Jsem na vás pyšný. Opravdu si to ocenění zasloužíte....
VIDEO: Vepř měl skončit na jatkách, místo toho se stal slavným umělcem!

VIDEO: Vepř měl skončit na jatkách,...

Vypadalo to, že jeho osud je zpečetěn....
Nový objev: Indiáni zřejmě popíjeli čokoládu už před 1200 roky!

Nový objev: Indiáni zřejmě popíjeli...

Zdá se, že o celá staletí dřív než jim „bledé...
Novinář nedbal na předpovědi věštkyň: Zaplatil za to životem?

Novinář nedbal na předpovědi...

Nic nechápající pasažéři se shromažďují na palubě lodi....
Altamira: Takhle vypadá galerie z pravěké doby!

Altamira: Takhle vypadá galerie z...

Jednou z nejznámějších pravěkých galerií je...
Doplněk stravy Penoxal: Jaké zkušenosti s ním má český pacient?

Doplněk stravy Penoxal: Jaké...

Chemoterapie a léčba rakoviny tlustého střeva...
Neuvěřitelné: Další oceán ve sluneční soustavě!

Neuvěřitelné: Další oceán ve...

Lidstvo už nějakou dobu ví, že voda v kapalném...
Poněkud netradiční mobilní aplikace: Měří kvalitu mužského spermatu!

Poněkud netradiční mobilní aplikace:...

Aplikace pro chytré telefony pronikly snad do...
Největší spor české vědecké historie: Byly Rukopisy pravé?

Největší spor české vědecké...

19. století bylo obdobím, kdy si český národ...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.