Český student bodoval na Intel ISEF

„Experimentální procesorová architektura“ – tak zní název projektu studenta Tomáše Mariančíka, za který si odveze 4. místo z celosvětového finále soutěže Intel ISEF 2012. Kategorie počítačové vědy byla jednou ze sedmnácti, ve kterých soutěžilo 1549 středoškolských studentů z  68 zemí. Při dnešním slavnostním vyhlášení vítězů  v prostorách pittsburského David L. Lawrence Convention Centra byl Tomáš Mariančík z Frenštátu pod Radhoštěm uspěl nejlépe z české výpravy, kterou tvořilo celkem sedm mladých vědců.

Úspěšný absolvent Střední průmyslové školy elektrotechniky, informatiky a řemesel ve Frenštátu pod Radhoštěm, kterému umístění mezi čtyřmi nejlepšími ve své kategorii otevírá cestu ke studiu na nejlepších amerických univerzitách, přibližuje svou odbornou práci následovně: „Můj projekt hledá netradiční a alternativní přístupy k procesorovým architekturám, tedy ke způsobům, jakými pracují procesory, které jsou třeba v počítačích, mobilních zařízeních a dalších elektronických přístrojích.“ Pro účely prezentace svého projektu si Tomáš Mariančík vybral na základě určitých vlastností jednu konkrétní architekturu, kterou navrhl a následně zrealizoval. Výsledkem jeho experimentální architektury je zejména automatické zrychlení různých výpočtů a operací díky rozdělení práce na dostupná výpočetní jádra, o což se stará samotný procesor. Návrh procesoru byl vytvořen na základě znalostí a zkušeností získaných během mnoha let programování a studia programování a logických obvodů.

Tomáš Mariančík jel do Pittsburghu s cílem rozšířit si své profesní šance a hledat uplatnění svých nápadů a myšlenek, které staví výš než zadané školní práce. Na celém projektu si nejvíce cení, že získal nové vědomosti a zkušenosti, samozřejmě se také těšil, že potká zajímavé lidi. Největší celosvětová soutěž v oboru vědy a techniky určená pro studenty středních škol, již od roku 1950 organizuje Společnost pro vědu a společnost a Intel je jejím hlavním partnerem od roku 1997, představuje pro setkávání dorůstající vědecké elity ideální platformu. Například mezinárodní porotu tvořilo více než 1200 vědeckých špiček včetně několika držitelů Nobelových cen.

Všichni čeští účastníci Intel ISEF 2012 vidí ve své účasti na světovém finále šanci poznat zajímavé lidi, a to nejenom ve svém oboru. Do Pittsburghu je to táhlo i díky kulturní rozmanitosti ostatních soutěžících z celého světa, ale samozřejmě také z profesních důvodů a kvůli dalšímu rozvoji své kariéry.

Samotnou účast českých studentů ve světovém finále již 63. ročníku soutěže, která je považována za vědeckou olympiádu středoškolské mládeže, lze hodnotit jako velký úspěch nejen samotných studentů, ale také jejich učitelů, školitelů a škol. Soutěžící zvítězili ve státních soutěžích SOČ (Středoškolská odborná činnost) a Amavet. Při světovém finále Intel ISEF od pondělí 14. května několik dní sdíleli své nápady, prezentovali originální výzkumné projekty a soutěžili o přibližně 80 milionů korun ve stipendiích a dalších cenách.

Nejvyšší ocenění pro patnáctiletého studenta

Za nejpřínosnější projekt ze všech kategorií byl při slavnostním vyhlášení v pátek 18. května vyhlášen projekt patnáctiletého amerického studenta Jacka Andraky, jehož metoda založená na vyšetření krve či moči prostřednictvím speciálního senzoru dokáže s devadesátiprocentní pravděpodobností odhalit rakovinu slinivky již v raném stádiu onemocnění. Jeho senzor je ve výsledku 28krát rychlejší, 28krát levnější a více než stokrát citlivější než stávající testy. Absolutnímu vítězi přísluší Cena Gordona Moorea, která byla letos udělena potřetí. Uděluje ji Nadace společnosti Intel a je dotována 75 tisíci dolarů.

Další projekty českých studentů na Intel ISEF 2012

Jediný týmový projekt v české delegaci zastupovaly Ivana Smutná a Monika Dobrovodová z Gymnázia v Přelouči, které změřily antropometrické ukazatele dětí ve věku od šesti do patnácti let a daly je do souvislosti s jejich stravovacími návyky. Projekt Antropometrie mládeže se zaměřením na BMI exaktně na základě porovnání výsledků se staršími daty, zejména s celostátním antropologickým výzkumem z roku 2001, potvrdil to, o čem se již dlouho spekulovalo. „Výsledky celkem jasně ukázaly, že obezita je u dětí hlavně mladšího školního věku čím dál častějším jevem. Z celého našeho souboru 710 dětí je 10 % obézních a 13 % má nadváhu, tyto výsledky potvrzuje i orientační množství tuku v těle, které za deset let vzrostlo o více než 3 %,“ shrnují autorky fakt, že za posledních deset let se společnost významně proměnila i co se týče pohybových aktivit a stravování, což se neblaze odráží na zdravotním stavu dětské populace. Septimánky Ivana Smutná, jež bude volit mezi studiem antropologie či medicíny, a Monika Dobrovodová, která svou budoucnost spojuje s forenzní antropologií například na Policejní akademii, se dále angažují, aby tento problém nebyl přehlížen, a výsledky poskytly jednotlivým školám, kde výzkum prováděly, aby tam mohly být dále interpretovány dětem a jejich rodičům.

O přízeň poroty se ucházel také Petr Pokora z Gymnázia Brno-Řečkovice, který je nositelem titulu Česká hlavička pro vědecké naděje. Petr Pokora se v projektu s názvem Měření antioxidační aktivity a polyfenolických sloučenin ve vybraných hybridech meruněk podíval s pomocí fotometrie a vysokoúčinné kapalinové chromatografie na 243 hybridů meruněk a sestavil jejich pořadí z hlediska množství antioxidantů. Tím také vybral hybrid meruňky s nejvyšší biologickou hodnotou pro člověka. Vybraný hybrid Dolgocvetna bude pod názvem „Betynka“ zařazen do státní odrůdové knihy a následně pěstován zemědělci. „Postup se dá aplikovat i na ostatní druhy ovoce a výsledky se dají jednoduše využít pro zákazníky,“ říká Petr Pokora, jenž spatřuje největší přínos své práce v tom, že dává možnost zaměřit se na pěstování a konzumaci těch nejzdravějších odrůd ovoce nebo zeleniny. „Antioxidanty jsou zdraví velice prospěšné látky, které tvoří účinnou prevenci před mnoha civilizačními nemocemi a mohou prodloužit život. Díky konzumaci nejzdravějších odrůd lze minimalizovat následky jejich nedostatečného příjmu, jelikož ve stejném množství ovoce může být až desetkrát větší množství některých antioxidantů.“

Do oblasti mikroorganismů v půdě zavítal projekt Studium potravních vztahů jeskynních bezobratlých živočichů, jehož autorem je Ondřej Vošta, student Česko-anglického gymnázia v Českých Budějovicích. Cílem jeho práce bylo otestovat potravní preference u jeskynních chvostoskoků. Odhalení toho, čím se přesně živí tito drobní, asi 1 mm velcí živočichové, kteří tvoří velice významnou složku půdní i jeskynní fauny, může přispět k obohacení znalosti vědců o potravních vztazích v půdě. Kromě samotného zefektivnění zemědělství může základní výzkum podniknutý gymnazistou, kterého nejvíce láká studium medicíny, pomoci například při ekologickém čištění nástěnných maleb v jeskyních. „Nemůžeme-li použít k odstranění plísně ohrožující nástěnnou malbu agresivní chemikálie, můžeme vyslat chvostoskoky, o kterých víme, že je pro ně tato plíseň atraktivní a oni si s ní poradí,“ uvádí jednu z praktických metod využítí svého projektu Ondřej Vošta.

Projekt nazvaný Usměrňování nanovláken je výsledkem vědeckého úsilí Aleše Stejskala, studenta Letohradského soukromého gymnázia. Pokusil se uspořádat malá, lidským okem neviditelná nanovlákna do pravidelné struktury metodou elektrostatického zvlákňování, pomocí elektrického pole. Projekt se zaměřil na vylepšení fyzikálních vlastností, a tím i na rozšíření využití nanovláken pro různé aplikace například na výrobu implantátů pro léčbu přetržených svalů nebo nervů. „Podílel jsem se na řešení problému, který je aktuální a má před sebou velice perspektivní budoucnost. Výsledky mých pokusů mohou být užitečné pro mnoho vědců po celém světě, kteří se zabývají stejným problémem – uspořádáváním nanovláken do pravidelných struktur. Již ve svých 16 letech jsem nabyl cenných zkušeností s tímto tématem, které hodlám použít do budoucna k vynálezu něčeho převratného,“ říká Aleš Stejskal, který má jasno v tom, že chce dále studovat některou z univerzit zaměřených na techniku nebo přímo nanotechnologie.

Velmi perspektivní oblastí současné vědy je biochemie a výzkum léčiv. Eva Umlaufová z Gymnázia Jeseník se v projektu Analýza přístupových cest z/do aktivních míst lidských cytochromů P450 snažila popsat struktury enzymů, které se významnou měrou podílejí na metabolismu látek tělu vlastních, ale také látek cizorodých, jako jsou léky, aditiva či aerosoly. „Analýza statických struktur enzymů může pro biochemické experimenty a pro studium dynamiky enzymů pomoci předpovědět, jak se budou léky chovat. Znalost interakce léčiva s cytochromem P450 lze využít k regulaci podávání léčiv a posouzení klinicky významných lékových interakcí, které mohou vést k drogové toxicitě, snížení nebo naopak zvýšení farmakologických účinků,“ vysvětluje přínos svého projektu Eva Umlaufová, jež ho chce dále posunout během svého vysokoškolského studia.

Příspěvek byl publikován v rubrice .Top, .Články, 21.Století, Zajímavosti. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.