Lety do vesmíru od A do Ž

Kosmonautika jako součást vědy a techniky se zabývá lety mimo zemskou atmosféru. Zahrnuje mj. konstrukci vesmírných lodí, možnosti pobytu člověka ve vesmíru, komunikací mimo Zemi, průzkum vesmíru …Náleží k ní následující pojmy:

Kosmonautika jako součást vědy a techniky se zabývá lety mimo zemskou atmosféru. Zahrnuje mj. konstrukci vesmírných lodí, možnosti pobytu člověka ve vesmíru, komunikací mimo Zemi, průzkum vesmíru …Náleží k ní následující pojmy:

Apollo program se v rozmezí let 1961–1972 věnoval cestě pozemšťanů na Měsíc. Američané ho zahájili poté, když program Mercury (viz) prokázal, že kosmické lety s lidmi jsou uskutečnitelné. Posádka Apolla 11 přistála na Měsíci 20. 7. 1969 (v Evropě to vzhledem k časovým pásmům bylo až 21. 7.) .

Beztížný stav – je situace příznačná pro kosmické lety. V jejich průběhu na osoby a předměty nepůsobí gravitace, respektive dochází k jejímu odrušení. (Zůstává však zanedbatelná tzv. mikrogravitace.)

Columbia – jako raketoplán Space Shuttle (v provozu od 12. 4. 1981) symbolizuje největší tragédii v dějinách kosmonautiky. Po splnění úkolů se při návratu 1. 2. 2003 rozpadl při klesání atmosférou. Zahynulo všech sedm astronautů. Už při startu došlo k poškození spodní části raketoplánu uvolněným kusem izolační pěny z palivové nádrže. Na přídi se tak poškodily izolační destičky, chránící před žárem. Při sestupu ztratila Columbia rovnováhu, takže palubní počítače let neovládaly. Vlivem žáru a velké rychlosti se raketoplán roztrhl. (V troskách na Zemi se nalezl neporušený nevyvolaný film!)

Družice (satelit) – obecné označení pro objekt, pohybující se po oběžné dráze kolem jiného hmotnějšího kosmického tělesa. (Přirozenou družicí Země je Měsíc.) Pokud jde o umělé družíce Země, podle účelu existují různé druhy – špionážní, meteorologické, telekomunikační, astronomické aj.

Evropská vesmírná agentura (ESA) vznikla v roce 1975 a je významným objektem v oboru komerčních startů vesmírných těles. Ve spolupráci s kosmickými mocnostmi vysílá do kosmu vlastní astronauty. Evropské pronikání do vesmíru zahájil v prosinci 1979 nosič Ariane 1.

Futurologické kosmoplány mají různé podoby. Podle odborníků je zvlášť perspektivní HY(?)bridní aerokosmoplán. Jde o kosmickou loď, která se v atmosféře chová jako letoun, poté akceleruje k nadzvukovým rychlostem a ve velké výšce se mění v raketu. Využívá náporový motor (viz).

Gagarin Jurij Alexejevič – sovětský kosmonaut (nar. 9.3. 1934), jenž jako první pozemšťan vzlétl do vesmíru. Stalo se to 12. 4. 1961 v kabině kosmické lodi Vostok 1. Po 108 minutách letu nastaly problémy s oddělením přístrojové a přistávací sekce. Možné smrti Gagarin unikl díky šťastné náhodě, když žhavé plyny přepálily spojovací kabel mezi sekcemi. Přistál na padáku u Saratova. Tragicky zahynul roku 1968 při dosud neobjasněné havárii stíhacího letounu.

Hubbleův vesmírný teleskop (HST) – první zařízení svého druhu, určené ke zkoumání ve viditelné části vlnového spektra. HST výrazně posunul poznatky o kosmu, rozluštil mnoho vesmírných hlavolamů. Unikátní pomocník NASA (velký jako autobus) by měl sloužit do roku 2015.

Charakteristika kosmické rakety: Všechny rakety využívají principu zachování hybnosti. Podle něj hybnost soustavy těles (její hmotnost násobená okamžitou rychlostí) zůstává neměnná, pokud na systém nepůsobí vnější síly. Když hořící palivo uvnitř rakety vypudí plynné spaliny ohromnou rychlostí ústím trysky ven, sama raketa se musí pohnout opačným směrem, pokud má být zachována celková hybnost. Vzhledem k tomu, že raketa má mnohem větší hmotnost než proudící plynné spaliny, bude zrychlovat o mnoho pomaleji než tyto plyny. Jakmile raketa opustí zemskou atmosféru, povede si stejně dobře, možná i lépe, ve vzduchoprázdnu.

ISS (International Space Station – Mezinárodní vesmírná stanice) – orbitální stanice jako robustní a drahé zařízení pro experimenty. Skládá se z modulů, které mají různé funkce, od obytných až po vědecké. Umělé životní podmínky umožňují, že zde tým kosmonautů (astronautů) může pobývat dlouhou dobu. Postupně se přidávají nové moduly; jejich napájení zajišťují solární panely ISS, kam přišla první posádka v říjnu 2000, předcházely ruské stanice SALJUT a MIR. Američané měli SKYLAB (Nebeská laboratoř).

Jaderný pohon – možný způsob nového pohonného systému, užívaného k dalekým letům k jiným planetám. Chemické rakety ani iontové motory takový úkol nezvládnou.

Komerční lety – patří k tzv. vesmírné turistice. Na ruských kosmických lodích létají za značnou finanční částku civilisté. Po úspěšných testech budou zájemce do kosmu dopravovat také soukromníci v různých typech samoletů. Osvědčil se SpaceShipONe. Nyní se staví verze pro dva piloty a šest cestujících. Připravuje se komerční kosmická loď New Shepard.

Lajka – speciálně vycvičený pes (původně toulavý kříženec). Jako první větší živočich odstartoval na palubě Sputniku 2 k letu kolem Země 3. 11. 1957. Vinou závady asi po týdnu zahynul. Američané poté využívali cvičené šimpanze. První z nich – jménem Ham – měl premiéru 31. 1. 1961 v kabině Mercury (viz) a úspěšně se vrátil.

Mercury program – zahájil v roce 1958 americký výzkum letů člověka do vesmíru. Tak 5. 5. 1961 uskutečnil Alan Shepard balistický skok v kabině Mercury-Redstone 3. John Glenn se 20. 2. 1962 stal prvním Američanem, jenž obletěl zeměkouli v kosmické lodi Mercury-Atlas 6.

Náporový motor (ramjet) – má technologii, umožňující průlet atmosférou. Principem je proudový motor s několika pohyblivými součástmi; místo využití turbíny k nasávání vzduchu spoléhají na to, že přísun vzduchu do motoru zajistí jejich vlastní rychlý pohyb vpřed. Vzduch se poté díky tvaru motoru stlačí a zahřeje. Když k němu přidáme palivo, vzniká mohutný tah.

Orbita – oběžná dráha kolem Země. Liší se podle účelů, které kosmické plavidlo plní. Např. satelit na geostacionární dráze je umístěn přesně 35 786 km nad rovníkem a Zemi obíhá jednou za 23 hodin 56 minut – stejně dlouho trvá jedno otočení planetě samé. Družice tedy stále setrvává nad stejným místem.

Pohon iontovými motory – úsporný způsob využití solárního elektrostatického pohonného systému. Jde o perspektivní alternativu ke klasickým chemickým raketám.

Raketoplán – dopravní prostředek, určený k dopravě na orbitální dráhu kolem Země. V kosmickém prostoru se už pohybuje jako jiná kosmická loď. Může být provozován jak v pilotovaném, tak bezpilotním režimu. Jeho obvyklým rysem je mnohonásobná použitelnost.

Z  kosmodromu startuje vertikálně (jako u běžné nosné rakety) nebo horizontálně jako klasický letoun. Další možností je, že ho do určité výše vynese jiný letoun a zde vypustí k samostatnému letu. Na Zemi se vrací klouzavým nebo motorovým letem, někdy s využitím pomocných motorů (raketových resp. proudových).

Sojuz – kabina, kterou se dají do kosmu a zpět dopravit lidé i náklad. Na rozdíl od raketoplánu (viz) se ruský Sojuz nedá opětovně použít. Vejdou se do něj maximálně tři osoby. Dnes slouží jako „vesmírné taxi“ na ISS (viz).

Technika kosmických letů – jedna ze dvou hlavních částí kosmonautiky (vedle teorie letů). Zabývá se skutečným cestováním do vesmíru a v něm – od konstrukce raketových motorů, složení paliva, přes navedení lodě na orbitu) či dál do vesmíru, zpětným přistáním na Zemi nebo na jiných vesmírných tělesech, spojováním kosmických lodí a orbitálních stanic a zabezpečení, pobytu člověka v kosmu. (Pozor: Kosmonautika nezahrnuje pozorování vesmíru ze Země. Tento obor se nazývá astronomie.)

Určování polohy při navigaci z vesmíru zpočátku obstarával americký (původně vojenský) Globální polohový systém – GPS. Tak v USA v 70. a 80. letech 20. století vznikla satelitní síť NAVSTAR. Roku 1983 prezident Reagan GPS uvolnil pro civilní použití. V té době Sovětský svaz vyvinul vlastní systém GLONASS. Evropská unie buduje civilní systém GALILEO s dokončením v roce 2013.

Vesmírná sonda – umělé kosmické těleso bez lidské posádky, vypuštěné k Měsíci nebo na únikovou dráhu ze zemského gravitačního pole. Sondy zkoumají vlastnosti prostoru, kterým prolétají, případně tělesa sluneční soustavy, ke kterým se přiblíží. Druhy sond: měsíční (lunární), meziplanetární (interplanetární), sluneční (solární), planetární sondy (zkoumají pevná tělesa sluneční soustavy, hlavně planety); kometární sondy (vlastnosti komet)… Některé sondy se dokážou vrátit na Zem.

Ženy ve vesmíru – tradici zahájila 16. 6. 1963 parašutistka Valentina Těreškovová (nar. 6. 3. 1937) v kosmické lodi Vostok 6. Ačkoli trpěla těžkou nevolností, všechny úkoly splnila. Absolvovala skupinový let, když se připojila k Vostoku 5, který od 14. 6. 1963 pilotoval Valerij Bykovskij.

Více informací:

J. Kleczek: Velká encyklopedie vesmíru, ACADEMIA, 2008
G. Sparrow: Vesmírné výpravy, Knižní klub, 2008

M. Traa, Člověk a vesmír, REBO 2007
http://kosmonautika. cz

www.nasa.gov

Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Jak vysoko člověk vyskočí na jiných planetách?

Jak vysoko člověk vyskočí na...

Člověk není nijak skvělým skokanem. Na Zemi z místa vyskočí průměrně do...
Proč zemřel sovětský kosmonaut Vladimír Komarov?

Proč zemřel sovětský kosmonaut...

Rok 1967 byl z hlediska dobývání vesmíru více než tragický. Hned...
4 nejnebezpečnější místa ve vesmíru

4 nejnebezpečnější místa ve vesmíru

 Vesmír je fascinující, úžasný, ale také drsný a nebezpečný. V otevřeném prostoru...
Co skrývají pleny?

Co skrývají pleny?

Od zavedení jednorázových plen ve 40. letech minulého století došlo v mnoha směrech k...
Blíží se srážka hvězd viditelná pouhým okem

Blíží se srážka hvězd viditelná...

Co přinese rok 2022? V Kataru proběhne světový fotbalový šampionát....
V roli chirurga robot

V roli chirurga robot

V posledních letech se stále více do medicíny dostávají různé automaty a roboti....
Co čeká vědecký svět v roce 2017?

Co čeká vědecký svět v roce 2017?

Právě začínající rok bude z hlediska vědy opět pestrý a bohatý. Zda vejde do...
Evoluce vesmírných galaxiíi

Evoluce vesmírných galaxiíi

Nahlédněte do nitra vesmíru a podívejte se na evoluci vzdálených galaxií. Je to...
Hybridní sterilita a vznik nových druhů

Hybridní sterilita a vznik nových...

Rozmanitost života už dle Darwinovy teorie vznikla rozmnožováním různých...
Mravenci jako zásobárna jedu

Mravenci jako zásobárna jedu

Malinkaté domácí mravence zná každý. Asi i díky knížkám o Ferdovi mravencovi....

Nenechte si ujít další zajímavé články

Nejstarší kavárna v Evropě: Ženy tu sváděl sám Casanova!

Nejstarší kavárna v Evropě: Ženy tu...

Giacomo Casanova usrkne horkého nápoje a...
6x nejslavnější vojevůdci českých dějin: Zastaví Tatary i Napoleona!

6x nejslavnější vojevůdci českých...

Víte, čím se do našich dějin zapsal syn Přemysla...
Vulcan: Hon na planetu, která nikdy neexistovala

Vulcan: Hon na planetu, která...

Pátrají po ní desítky stovky, astronomů po celém...
Tajemství spánku: Jakou moc má nenápadný vládce nad naším životem?

Tajemství spánku: Jakou moc má...

Čas, během kterého spíme, je i přes vědecký výzkum...
Pomsta z onoho světa: Potrestal senzibila Hitlerův přízrak?

Pomsta z onoho světa: Potrestal...

Jasnovidec Hans Finger se dlouhá léta skrývá před...
Malé flíčky, skvrnky nebo částečky: Co vám to plave v oku?

Malé flíčky, skvrnky nebo...

Možná jste si jich už někdy všimli. Malé flíčky,...
První komiks světa? Oslavuje válečné úspěchy římského císaře!

První komiks světa? Oslavuje válečné...

Horký letní večer roku 113 n. l. na Trajánově...
Prase savanové: Troufne si i na lidi?

Prase savanové: Troufne si i na...

Se svojí mohutnou hlavou, širokým rypákem a lysým...
Hmyzí kyborgové: Záchranáři i špioni budoucnosti!

Hmyzí kyborgové: Záchranáři i...

Zástupci hmyzí říše tvoří zhruba 75 % veškerého...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.