Thorium: vytrhne lidstvu trn z paty?

Prvek pojmenovaný podle hromovládného severského boha Thora by mohl do pěti let výrazně zamíchat kartami světové energetiky. K urychlenému nástupu  na cestu výroby thoriových reaktorů vyzval nedávno světové politiky nositel Nobelovy ceny za fyziku a bývalý ředitel CERNu Carlo Rubbia. Síť reaktorů podle jeho patentu již dnes vyvíjí norská firma.

Thorium,  lesklý kov ze skupiny aktinoidů, bylo doposud  považováno spíše za nepříjemnou příměs a v podstatě odpad při těžbě vzácných kovů. Zájem odborné vveřejnosti o něj však v posledních letech stále stoupá.  Na vině je hned několik jeho důležitých vlastností. V první řadě je přírodě poměrně hojné – jeho koncentrace v zemské kůře přinejmenším 3x převyšuje koncentraci jiného veledůležitého aktinoidu, uranu.  Přírodní thorium také nemusí být čištěno, aby obsahovalo jen jistý žádoucí  izotop, jako je tomu s přírodním uranem (235U). Náklady na přípravu paliva pro jadernou elektrárnu by pak byly o poznání menší. Proč tedy vlastně thorium už dávno využíváno jako jaderné palivo?

Potíž je v tom, že samotná jádra thoria jsou sice  α-zářiči (tj. vyzařují jádra hélia), do   spontánní štěpné reakce se však nezapojují. Proto je třeba nejprve přeměnit thorium na štěpný izotop uranu 233U. Jelikož je protonové číslo uranu oproti thoriu o dvě vyšší (Th 90, U 92), je třeba do jeho jádra dodat dvě jaderné částice. Toho je možné dosáhnout prostřednictvím částicového urychlovače, v němž lze namířit protonový paprsek na kus těžkého kovu, uvolnit jím  kýžené neutrony  a následně jimi obohatit thoriové jádro. Energie uvolněná štěpením vzniklého uranu by pak mohla pohánět jak samotný urychlovač, tak elektrárnu. Celá myšlenka, jejímž autorem je právě fyzik Carlo Rubbia, potřebuje stále doladit řadu dílčích detailů. Nedávno se jí proto chopila norská firma Aker Solutions, která Rubiův patent zakoupila. Podle jejích plánů by mohla vzniknout celá síť drobných podzemních reaktorů o výsledné kapacitě asi 600 MW. Doufejme jen, že Norové budou ve svém nákladném projektu úspěšní. Velké zásoby rud bohatých na thorium má například Indie, Čína, USA či Brazílie.

 

Rubriky:  Technologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Budoucnost izraelských obrněných jednotek

Budoucnost izraelských obrněných...

Brigádní generál Didi Ben-Yoash, bývalý šéf izraelských obrněných sil,...
O český elektrický longboard je velký zájem

O český elektrický longboard je...

Přestože se nejedná o žádnou novinku, je o tento prodloužený elektrický...
Do obnovitelných zdrojů se nejvíce investuje v Číně a Indii

Do obnovitelných zdrojů se nejvíce...

Indie a Čína přeskočily USA a staly se nejoblíbenějšími zeměmi...
„Bože, ono to mluví!“ aneb příběh utrženého sluchátka

„Bože, ono to mluví!“ aneb příběh...

Lze si představit současnou civilizaci bez mobilů? Asi těžko. Telefony mohou...
V roce 2020 vyplují první autonomní lodě s elektrickým pohonem

V roce 2020 vyplují první...

Norské společnosti YARA a KONGSBERG začaly pracovat na projektu autonomní...
Vodíkový tahač od Toyoty nevypouští žádné emise

Vodíkový tahač od Toyoty nevypouští...

Jedním z největších znečišťovatelů životního prostředí je automobilová...
Horníci na asteroidech? Mikrobi!

Horníci na asteroidech? Mikrobi!

Výzkum vesmíru není jen čistě vědeckou prací, ale má i své praktické...
Pardubičtí vědci vyvinuli unikátní anorganická vlákna

Pardubičtí vědci vyvinuli unikátní...

Vědci z chemicko-technologické fakulty Univerzity Pardubice ve spolupráci s...
Jak měl člověk najednou o „kolečko víc“

Jak měl člověk najednou o „kolečko...

Kolo je plochá součást kruhového tvaru, která se může otáčet kolem svého...
12. dubna 1961 lidstvo pootevřelo vesmírnou bránu

12. dubna 1961 lidstvo pootevřelo...

12. dubna 1961 vzlétl první člověk do vesmíru. Stal se jím...

Nenechte si ujít další zajímavé články