Bolest má tisíc podob. Jak se s ní vyrovnat?

Aktuální cifry jsou neúprosné: Čtyři z pěti pacientů v ČR trpí chronickou bolestí! Většinu případů lze přitom zastavit či alespoň zmírnit vhodnou léčbou. Bohužel, ta se většinou, podle názoru některých odborníků, u nás kupodivu často nevolí správně!

Aktuální cifry jsou neúprosné: Čtyři z pěti pacientů v ČR trpí chronickou bolestí! Většinu případů lze přitom zastavit či alespoň zmírnit vhodnou léčbou. Bohužel, ta se většinou, podle názoru některých odborníků, u nás kupodivu často nevolí správně!

NASTUPUJE NOVÁ VĚDA: ALGEZIOLOGIE

Slzy, tváře dočasně zkřivené útrapami, ale také dlouhodobé civění do nemocničního stropu, obavy z náročné operace. Často nesnesitelné útrapy, které jsou roznětkou k explozi zoufalství. Mnohdy i k beznaději, kdy postižený bez ohledu na věk raději volí dobrovolný odchod ze života plného utrpení. Takové podoby mívá bolest.

Nestor medicíny bolesti, současný kanadský psycholog prof. Ronald Melzack, upozorňuje, že medicína bolesti se ocitá na velké křižovatce. Odborníci mají velké množství vědeckých poznatků o bolesti, ale teprve jejich praktické použití a jejich denní používání bude známkou toho, že pracují dobře. Jinak všechno upadne v zapomnění.

Jak se léčilo v minulosti?

Dějiny léčby bolesti je snad stejně stará jako lidstvo samo. Už v době kamenné se užívala rybí kost ke stimulaci některých míst na těle, čímž se tím tišila bolest. Tuto techniku tlumení bolesti přivedli k dokonalosti staří Číňané v 3. a 2. tisíciletí př. n. l. První léky proti bolesti představovaly rostlinné výtažky a alkoholické nápoje. Potom se osvědčily opium, morfin a heroin.
Za první vědecký základ léčby bolesti je pokládána vrátková teorie bolesti, kterou v roce 1965 publikoval prof. Ronald Melzack. Vychází z principu vedení informace o bolesti dvojí cestou, nemyelinizovanými (pomalými) vlákny a myelinizovanými (rychlými) vlákny. Informace vedená rychlými vlákny může na míšní úrovni potlačit (přivřít vrátka – odtud vrátková či hradlová teorie bolesti) informaci o intenzivní bolesti vedenou vlákny pomalými. Strategii léčby bolesti výrazně ovlivnilo vydání tzv. třístupňového žebříčku léčby bolesti v roce 1986 Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Postupně rostoucí počet lékařů zabývajících se léčbou bolesti vede v r. 1974 k založení mezinárodní organizace IASP (International Association for Study of Pain). Následovalo založení dalších organizací sdružujících odborníky v oblasti léčby bolesti.

Rozvíjí se nový obor
Je asi jen málo čtenářů, které by v životě něco nebolelo – počínaje hlavou, zády či zuby. Vždyť bolest je nejtypičtějším příznakem onemocnění, užitečnou informací např. o zánětu, úrazu, nádoru. Stále více poznatků z praxe získává algeziologie – medicínský vědní obor, zabývající se léčbou bolesti. Dnes již i u nás působí odborné společnosti a instituce, věnující se výhradně tomuto typu léčby. V něm se pracovně setkávají odborníci ze širokého spektra medicínských profesí od anesteziologů a neurologů přes psychiatry, fyzioterapeuty až po zdravotní sestry. V současné době je u nás takových center už osm. Ovšem mnohem více – cca 100 – je specializovaných ambulancí pro léčbu bolestí. Tam vládne jen specialista na léčbu bolesti – algeziolog.

Hlavní je praxe

V roce 2004 vznikl v ČR samostatný lékařský obor paliativní medicína (léčba nevyléčitelně nemocných) a léčba bolesti. Velmi úspěšně působí Společnost pro studium a léčbu bolesti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (SSLB). Od jejího předsedy, prof. MUDr. Richarda Rokyty, DrSc., ze 3. lékařské fakulty UK, se 21. STOLETÍ dozvědělo:  „Umíme odstranit akutní bolest, ale největším problémem je bolest chronická. To je teď ta výzva, o které mluvil profesor Melzack, která stojí před všemi algeziology. Jde o to, abychom uměli bolest účinně odstraňovat. Takže toho ve výzkumu bolesti je ještě hodně na práci. To tempo tedy určitě nebude polevovat.“
S pomocí tohoto světoznámého odborníka se věnujeme podrobněji jednotlivým druhům bolesti. Dělí se na dvě základní obecné kategorie – bolest akutní a chronickou.

 
AKUTNÍ BOLEST NETRVÁ DLOUHO

Akutní bolest vzniká při akutním či potenciálním poškození tělesné tkáně, které souvisí s poruchou fyziologické povahy (určitý druh choroby, zánět) nebo vnějším násilím (úraz, zhmoždění, říznutí) či operačním zákrokem.

Akutní bolest má náhlý začátek, trvá hodiny až dny, maximálně nás sužuje do tří měsíců.

Je projevem poškození tkání mechanicky nebo nemocí. Představuje velkou náhlou zátěž, na kterou postižený reaguje fyziologickými změnami. Doprovázejí ji další různé vegetativní reakce jako např. zvýšený krevní tlak, zrychlený tep srdce, rozšíření zornic, pocení apod. Často se pojí se strachem či úzkostí. Pro názornost uvedeme konkrétní případy – stačí při jízdě z prudkého kopce spadnout z kola, jindy si zlomit končetinu či podráždit bolavý zub. Akutní bolest přímo souvisí s vyvolávající příčinou.

Bolesti zabíjejí i náplasti!

Více než tři miliardy dolarů ročně nyní vydají Američané na nákup speciálních náplastí (nejen antikoncepčních), které jsou tzv. nosiči téměř 50 druhů léků. A brzy po testech přibudou další, protože formu náplasti má více než sedmdesát z 200 druhů léčivých přípravků.
Uživatel už nemusí myslet na pravidelné užívání prášků, což by jinak průběh nemoci komplikovalo. Výhodou náplastí oproti tabletám je nezměněný účinek při nevolnosti, ba i zvracení!

U dlouhodobých bolestí se využívá kožních náplasti, kterými se podávají nejčastěji opiáty. Tento způsob aplikace umožňuje dlouhodobé působení vyrovnané hladiny léku. „Nejnovější náplast obsahuje osmiprocentní kapsacain (?). Zničí volné zakončení nervů v kůži. Následně a bolest necítíme až tři měsíce. Jedná se ovšem o lokální tlumení,“ řekl 21. STOLETÍ prof. Richard Rokyta.

21. STOLETÍ varuje: Pozor, dlouhodobé užívání některých volně prodejných medikamentů při bolestech hlavy zad nebo kloubů podle nových výzkumů může vést k vážným zdravotním komplikacím v podobě vředové choroby žaludku a dvanáctníku, poškození činnosti ledvin, atd. Vždy proto konzultujeme dlouhodobé používání každého (i volně prodejného) léku s lékařem.

CHRONICKÁ BOLEST DOKÁŽE POTRÁPIT

Podle nejnovějších odhadů expertů až 10 % obyvatel ČR sužuje chronická (dlouhodobá) bolest, u které nelze objasnit vlastní důvod, popř. již zjištěnou příčinu spolehlivě odstranit. V polovině případů se jedná o bolesti zad, ve čtvrtině o bolesti kloubů, zbytek se dělí mezi více příčin.

Dočasnou akutní bolest – často se slzami v očích – překonáme. Bohužel známe i mnohem horší zdravotní stavy – stálé utrpení, ke kterému se ráda přidruží deprese, se samo o sobě může stát nemocí. Na chronickou bolest již tělo reaguje změnami chování, např. podrážděním, nespavostí.

Živost s bolestí – život na kraji propasti

Nejen v USA roste počet chronicky nemocných, kteří volí dobrovolný odchod ze života. Dokonaných sebevražd je nyní ročně 30 tisíc, pokusů mnohokrát víc.
„Bolest, která se objeví jako příznak nějakého chorobného, organismus poškozujícího procesu, je důležitým signálem, který nás upozorňuje na možné onemocnění či poškození organismu. Při některých bolestivých stavech, zejména chronického rázu, však její pozitivní význam pro organismus mizí a fyziologická bolest přerůstá v patologickou, která pacienta poškozuje,“ dozvědělo se 21. STOLETÍ se od MUDr. Jiřího Palečka, CSc., z Fyzikálního ústavu AV ČR. Možná znáte případy lidí, kteří se zřejmě nedočkali vhodného léčení dlouhodobé bolesti. Takovým postiženým se většinou rozpadá život. Vedle tělesného utrpení chronická bolest přináší i trápení duševní, duchovní, sociální, končící až izolací od ostatních. Všechno negativní se na něj valí jako zlověstná lavina. (Pozn.: V této části se nevěnujeme chronickým nádorovým bolestem.)

Jak poznáme chronickou bolest?

Bolest je dlouhodobější, trvá více než tři měsíce a hůře se léčí. Souviset může i s psychickými a sociálními faktory. Máte-li např. rodinné problémy, můžete bolest vnímat jinak. „Vnímání bolesti je vždy subjektivní,“ upřesnil nám prof. Rokyta.
Např. mnohý nezaměstnaný člověk své jinak banální zdravotní stesky cítí jako to vůbec nejhorší, co jej v životě potkalo. Chronická bolest je spojena s psychickými změnami (deprese, hypochondrie). Nemusíme znát její příčinu. Doprovázejí ji poruchy spánku, nechutenství. Hůře reaguje na léčbu analgetiky.

Specifické jsou také chronické bolesti ve stáří, které se obvykle pojí s onemocněním pohybového aparátu (artróza), cév nebo nervů. Chronická bolest a její léčba patří do rukou odborníka, který po vyšetření a zjištění různých údajů sestaví optimální léčebný plán.

Odkud přichází naděje?

Podle prof. Richarda Rokyty existuje mnoho způsobů tlumení chronické bolesti. U některých bolestí (např. zad) se začíná rehabilitací. Další v pořadí je farmakoterapie.
Často se využívají anestetika (látky potlačující bolest), která lze aplikovat orálně (ústy), pomocí injekcí nebo kožních náplastí. Každý přístup má svůj význam pro různé typy a intenzitu bolestí. Anestetická látka se obvykle nejdříve podává ve formě tablet nebo náplastí. Jestliže se bolest dostatečně neutlumí, volí se injekční podání anestetika, které umožňuje působení látky přímo u zdroje bolesti. U akutní bolesti nás to čeká např. u stomatologa při „umrtvování“ zubu. „Nejnovější přípravky stimulují struktury, které jsou zodpovědné za bolest – třeba míšní struktury, mozkovou kůru, periferní nervy. Neurochirurgie, která byla destruktivní, se tak mění na rekonstruktivní,“ řekl 21. STOLETÍ prof. Rokyta.

Druhá skupina zahrnuje operace a další invazivní zákroky. K těmto možnostem se lékaři zpravidla přiklánějí až po selhání jiných možností léčby. Možnosti chirurgických zákroků jsou široké od operací na míše až po použití gama nože.

Budoucnost patří genetice

Převratné objevy v oblasti odstraňování bolesti slibuje genetika – nová věda, která se snaží rozluštit celý složitý systém genů a proteinů (??). V roce 2004 mezinárodní tým vědců z větší části ukončil tzv. čtení posloupnosti lidského genomu – souboru genů, které tvoří deoxyribonukleovou kyselinu (DNA). Lidská DNA, která obsahuje instrukce pro vývoj každého individua, má tři miliardy znaků. Vědci by měli identifikovat 25 000–30 000 lidských genů, včetně těch, které souvisejí s komplexními nemocemi, jako je rakovina, cukrovka či ekzém. Tak genetika umožní, aby vznikly léky jednotlivě (adresně) pro konkrétního pacienta (včetně jeho biochemie).

Nebezpečí budeme předvídat!

Jak 21. STOLETÍ potvrdil známý genetik, prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., genetika v budoucnu pomůže předvídat závažné choroby, ke kterým máme sklon, a tak jim můžeme předcházet.
Značný pokrok se čeká i ve farmacii, a to rovněž díky zmapování lidského genomu. Léky totiž nebudou přizpůsobeny jen na specifické nemoci, ale také na biochemii individuálních pacientů. Minulostí se stanou injekce, většinu léků aplikujeme inhalováním, v jídle nebo speciálními automatickými aplikátory dávek, které se připevní na kůži nebo polknou.

Nastupuje biologická léčba

Chronická bolest má ráda revmatická zánětlivá onemocnění. Jednou z nejobávanějších je Bechtěrevova choroba. Při ní zánět poškozuje klouby na obratlích a okolní měkké tkáně, čímž způsobuje postupně tuhnutí páteře. Nejnovější šancí v boji s revmatickými záněty jsou léky tzv. biologické léčby, které pacienta zbaví nejen bolesti, ale brání i změnám vedoucím ke zkostnatění páteře.
U revmatických chorob, které jsou zákeřné a velice bolestivé, mohli až donedávna lékaři pouze mírnit příznaky nemoci nebo zpomalovat její průběh. Nová biologická léčiva, z nichž nová se stále vyvíjejí a testují, dokážou chorobu úplně zastavit, protože ovlivňují samotnou podstatu zánětu na buněčné úrovni. Biologická léčba se už oficiálně používá mj. pro léčbu revmatoidní artritidy, střevní Crohnovy choroby, lupénky atd.

21. STOLETÍ zdůrazňuje: Chronická bolest nemá na rozdíl od akutní bolesti funkci varovného signálu. Sama se totiž stává nemocí. Mírnění chronické bolesti je tedy vlastním cílem léčby. Značnou roli v prodloužení života mají v budoucnu sehrát nanotechnologie. S jejich využitím se do krevního oběhu vypustí parta robotických miniopravářů velikosti bakterií. Dokážou opravit poškozené tkáně i jednotlivé buňky.

NÁDOROVÁ BOLEST ČASTO KAMARÁDÍ SE SMRTÍ

Chronická nádorová bolest se od obecných chronických bolestivých stavů liší tím, že její příčinu většinou známe. Nyní představuje asi desetinu celkového množství chronických chorob. Právě tento druh nejčastěji sužuje nemocné s nádory. Ročně u nás na zhoubné bujení umírá přes 30 000 mužů, žen i dětí; to je skoro jako počet obyvatel Příbrami.

Nádor (hovorově „rakovina“) je stav organismu, kdy v důsledku nahromadění více změn v genetické výbavě buňky a jejím fyzikálně-chemickém, biochemickém a biologickém uspořádání dochází k nadměrnému množení změněných buněk. Výsledkem je vznik nádorového ložiska, které mívá kulovitý či oválný tvar. Pokud roste ve formě ložiska, může po dosažení určité velikosti vyvolávat bolest buď tlakem na okolní tkáně a orgány, nebo naopak jejich roztahováním a napínáním.

Rakovina bolí

Co znamená pojem „nádorová bolest“? Od přednosty interní hematoonkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno, prof. MUDr. Jiřího Vorlíčka, CSc., se 21. STOLETÍ dozvědělo: „Jde o souhrnné označení pro řadu různých bolestivých stavů, kterými mohou pacienti s nádorovým onemocněním trpět. Bolest může mít u onkologicky nemocných řadu příčin. Může být způsobena přímo nádorem – jeho prorůstáním do orgánů nebo do kostí, popřípadě tlakem nádoru na jiné orgány nebo na struktury nervového systému.“ Jak tento renomovaný expert dále upřesnil, bolest souvisí s onkologickou léčbou (např. bolest po operaci, zánět sliznice v ústech a ve střevě po chemoterapii nebo radioterapii, chronická bolest nervů poškozených předchozí radioterapií atd.). Věru nevábná představa!
 

Léčení rakoviny není selanka
Pokud se nádor včas nerozpozná a neodstraní, s velkou chutí vytváří nádorové metastázy jako druhotná nádorová ložiska v jiných tělesných orgánech či tkáních. Tam se nádorové buňky z prvotního nádoru šíří prostřednictvím krevních nebo lymfatických cév.

S tím vším souvisí bolestivé stavy, které jsou nejčastějším příznakem nádorových onemocnění. Zatímco v časné fázi choroby se bolest nijak nehlásí, s plnou vervou se objevuje až v 90 % u pokročilých a metastazujících forem nádoru. U onkologických pacientů k této prvotní bolesti však přistupují i jiné příčiny bolesti než nádor samotný. Je to už sama operace, která má odstranit nádor. Bolestivé podněty přináší i chemoterapie či léčba zářením. A což teprve amputace končetiny!

Hraje se o čas!

Ještě horší to je v případě nevyléčitelných nešťastníků. Intenzita jejich utrpení nepředstavitelně vzrůstá v situaci, kdy se dostanou do sociální izolace, která se tragicky podepíše i na psychice. Mnozí věří, že je pro ně vysvobozením smrt – třeba i v podobě sebevraždy! Uznávaný onkolog a dlouholetý předseda Ligy proti rakovině Praha, prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc., pro 21. STOLETÍ upřesnil: „Obecně o rakovině platí, že šanci má ten, kdo přijde k lékaři včas! Šance se trvale zlepšuje s novými poznatky medicíny. Nejhorší situace je, když se člověk dozví, že má toto onemocnění, a propadne psychické depresi!“(Právě tady v dramatu života hraje důležitou roli psychosomatika, které věnujeme separátní kapitolu.)

Pomoc nabízí moře

V době, kdy se mnohé druhy nebezpečných mikroorganismů staly odolnými vůči antibiotikům, vědci hledají nová řešení. Jejich naděje míří k moři. Tak u pobřeží severozápadní Austrálie badatelé nedávno objevili nový druh měkkého korálu. Nazvali ho Eleutherobia. Ukázalo se, že jedna jeho látka, nazvaná eleutherobin, drtivě likviduje rakovinné buňky, když jim zabraňuje v dělení.
Jedovaté tropické homolice Conus obsahují látku alfaconotoxin. Jak se nyní ukázalo, má tisíckrát silnější účinky než morfin, který se dosud používá k tišení nesnesitelných bolestí.

Pokud jde o medikamenty, významnou skupina léků potlačujících i velmi silné bolesti tvoří opiáty. Množství dostupných látek a lékových forem opiátů (náplasti, tablety, injekce) je v současné době však již tak velké, že je při odborně vedené léčbě vznik závislosti prakticky nevýznamný.

Krajní řešení: přetnout zlobivé nervy

Bisfosfonáty jsou léky nové generace, které snižují odbourávání kostní hmoty v místech, kde je kost napadena nádorovým bujením. Tím kost zpevňují, snižují riziko zlomení kosti a účinně tlumí bolest. V případě nemocných, u kterých nelze zvládnout bolest tabletami, se může zavést tenká hadička (katétr) do páteřního kanálu.
Vedle obvyklých způsobů léčby (zejména chemoterapie, radioterapie, ozařování) se hojně užívají i chirurgické zákroky. U zvláště urputných forem bolesti lze provést chirurgický výkon, při kterém se definitivně přetnou nervová vlákna, která vedou bolest, nebo se přeruší činnost nervových center, které tyto impulzy zpracovávají.

„Kouzelné střely“ se už testují

Postrachem pro zákeřné zhoubné bujení by se v budoucnu měla stát tzv. směrovaná léčiva čili „kouzelné střely“. Principem tohoto českého objevu je chemicky připravená speciální syntetická látka – polymer. Ta si mezi četnými buňkami najde pouze tu škodlivou. Vzápětí ji zničí účinným léčivem, které polymer nese. Objevitelka, prof. MUDr. Blanka Říhová, DRSc., z Mikrobiologického ústavu AV ČR k současné situaci 21. STOLETÍ v červnu 2010 řekla:
 „Naše směrovaná léčiva úspěšně prošla preklinickými testy a čekají na klinické zkoušky. Mohu potvrdit, že lidem by výrazně pomohla již pouhá desetina toho, jak už umíme léčit pokusné myši.“

21. STOLETÍ dodává: Samozřejmě také onkologičtí pacienti mohou trpět „běžnými“ bolestmi, které nesouvisejí ani s nádorem, ani s jeho léčbou (např. bolesti zubů, kloubů, bolesti hlavy atd.).

PSYCHOSOMATIKA: KDYŽ STŮNĚ DUŠE, STŮNĚ I TĚLO!

V lékařství se nyní rychle rozvíjí samostatný obor, který se zabývá spojením psychických a somatických onemocnění – psychosomatická medicína. Pojem „psychosomatika“ se skládá ze dvou řeckých slov – psýché (duše) a sóma (tělo) a označuje souhru tělesných a duševních procesů.

Pokud jde o bolest, vychází z poznání, že se rozlišuje na fyzickou a duševní. Tyto dvě podoby často chápeme jako zcela odlišné, což je na jednu stranu správné. Avšak my chceme zjistit, co dělá bolest bolestí. Musíme vycházet z premisy, že oba typy bolesti – fyzická a duševní – tvoří navzájem spojité nádoby. Zakoušíme bolest, kterou prvotně cítíme uvnitř, ale většinou nás postihuje i fyzicky – sevře se nám hrdlo, špatně dýcháme, potíme se a prožíváme mnoho dalších příznaků.

Když se léčí komplexně…

Nikdo nepochybuje, že člověk oslabený psychicky je náchylnější k nemocem.
Mezinárodně uznávaným odborníkem na psychosomatické léčení chronické bolesti, ale mj. i příznivcem akupunktury, je MUDr. Jan Hnízdil. Dlouho působil jako lékař našeho reprezentačního týmu v ledním hokeji i v cyklistice. Dnes pomáhá nemocným zejména na oddělení psychosomatické rehabilitace a léčby bolesti Psychosomatické kliniky v Praze 6.

Pro 21. STOLETÍ upřesnil: „Je nutno si nejdřív vyjasnit, co to vlastně bolest je. Biologicko-  technologická medicína se ji hned snaží tlumit analgetiky. Ovšem ve skutečnosti pomocí bolesti dává tělo najevo, že s ním špatně zacházíme. Proto je třeba nejprve najít příčinu bolesti a tu se pokusit odstranit.“
V poslední době se objevuje termín komplexní medicína. O co se jedná, pane doktore?

„Jde o všeobecně a univerzálně nezbytný způsob kontaktu lékaře a pacienta. Představuje průnik mezi medicínou vědeckou a medicínou alternativní, to znamená, že komplexní medicína se poučila od léčitelů. U těch je cenný jejich celostní přístup k člověku, navázání kvalitního vztahu s pacientem, seznámení se s jeho životním příběhem, způsoby práce, odpočinku, rodinnou situací, starostmi, radostmi. Tak si dobrý léčitel dokáže určitý zdravotní problém zasadit do kontextu tím, že ovšem z vědecké medicíny využívá veškeré vymoženosti špičkové technologie – jak v oblasti diagnostiky, tak léčení.“

Zvýšit kvalitu života

Také prof. Jiří Vorlíček tvrdí, že lékař psychosomatické medicíny by měl nahlížet na pacientovy potíže z obou stran. Musí být schopen zhodnotit, jakou roli v jeho nemoci hrají tělesné a jakou psychické problémy. Podle toho je zapotřebí navrhnout léčbu, aby v optimálním poměru ovlivňovala obě tyto složky.
Prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc., upozornil: „Samostatnou kapitolu představuje dětská bolest – fetus (plod) už má například v pátém měsíci senzory bolesti. Dítě nejenže není zmenšenina dospělého, jeho tělo  má i jiné funkce. Jsou zde odlišné reakce, bolest se vede jinak… Bolest je také třeba u dětí co nejdříve odstranit, aby se v mozku nefixovala jako negativní zážitek.“

V souvislosti s dětmi dodejme, že odborníci se rovněž věnují vztahu mezi vnímáním bolestí a jídlem. Často emocionální složku určitého typu bolesti utlumují sladkosti. Nejnověji se zjistilo, že bolest tlumí i některé tuky (zejména rybí), vitamin C a sója.
Zakončeme poznáním prof. MUDr. Jiřího Vorlíčka, CSc.: „Moderní lékařství zdůrazňuje psychosomatický přístup k nemoci a k léčení – to znamená, že si znovu a hlouběji uvědomuje souvislost mezi tělesnou a duševní stránkou člověka. Pro uzdravení těla má velkou váhu to, co se děje v mysli a srdci člověka.“

Více se dozvíte:

L. Janáčková: Bolest a její zvládání, Portál 2007
H. Morschitzky, S. Sator: Když duše mluví řečí těla, Portál 2007

www.pain.cz
www.ordinace.cz

www.lpr.cz
www.hledamzdravi.cz

Pomoc nabízí LINKA PROTI BOLESTI: 224 435 587. Odborníci radí od pondělí do pátku (14.00–19.00 hod.) Na zájemce čeká i www.linkaprotibolesti.cz.

Kmenové buňky mají nové poslání

Perspektivy čekají v léčbě bolesti i tzv. tkáňové inženýrství. Při něm se v laboratořích z buněk pacientů vypěstují náhražky poškozených tkání. Velkou naději přinášejí tzv. kmenové buňky. Světoznámá odbornice, prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR, pro 21. STOLETÍ upřesnila „Jejich význam může být skutečně obrovský hlavně proto, že jsou to buňky, které se mohou měnit na všechny typy buněk, ze kterých se skládá živý organismus. Tak by se mohly měnit podle přání lékařů a sloužit pro tzv. buněčnou terapii. Mohou se podle potřeby měnit třeba na buňky kožní, krevní, jaterní, svalové, ba i mozkové.“
Časem by mohl mít každý člověk v úschově část svých vlastních embryonálních kmenových buněk, ze kterých by si v případě potřeby bral, aby mu vyrostla třeba nová tkáň. 

Bolest není náhoda

Bolestivé pocity vznikají v centrálním nervovém systému (CNS) spojením procesů, začínajících v receptorech kůže nebo vnitřních orgánů, od kterých se impulzy dostávají do mozku. Lékaři někdy pro laiky připodobňují lidské tělo k městu – bolestivé stavy vznikají nejčastěji na jeho periferii a šíří se směrem do centra, tedy do míchy a mozku.
Po celém těle máme různorodé snímače pro bolest, tzv. nocisenzory (nociceptory). Jsou na povrchu těla, na kůži, ve svalech a kloubech, cévách, na sliznicích, ale také na povrchu vnitřních orgánů, v míše a centrálním mozkovém systému. Mají vskutku triviální úkol –  zaznamenat bolest a nějakým způsobem tuto informaci předat dál, aby další části CNS mohly zareagovat..

Jed umožní nechodícím hned tančit!

„Velice nadějné, ovšem drahé, vypadá využívání toxinu ziconotidu z výtažku japonského japonského mořského měkkýše Conus magus,“ upřesnil pro 21. STOLETÍ prof. Rokyta. Dodal: „Ziconotid  se musí upravit, jinak by nastala prudká otrava.“ Zatím nejdál v praktickém využití sloučenin ze smrtelných plžích jedů je prof. Baldomero Olivera z University of Utah, který extrahoval toxin ziconotid.  Jeho syntetická verze by měla posloužit lidem s chronickými bolestmi, například při artritidě, bolestech hlavy a podobně. Lék blokuje kalciové kanálky v nervových buňkách, které tak nemohou přenášet signály o bolesti do mozku. Při testech léku zažil prof. Olivera téměř magické okamžiky, při kterých lidé, neschopní chodit kvůli poškozeným nervům v nohách, začali po několikatýdenní terapii tančit. Toxiny jedovatých vodních hlemýžďů, kterých je několik stovek druhů, nyní studují v rámci evropského výzkumného projektu vědci ze 13 zemí (včetně Slovenska).

Nastupuje proteomika

Proteomika studuje proteiny, které jsou produkovány nejen normálními, ale bohužel i abnormálními geny. Do roku 2020 by měly vzniknout tisíce druhů léků, které budou vhodně působit na zmíněné proteiny, což umožní likvidovat dosud běžně nevyléčitelné genetické choroby. Stále více se bude využívat různých surovin, především rostlin, z moře. Léčivý účinek mají mít zvláštní potraviny zvané nutraceutikálie. Zdá se, že se při jejich výrobě využije mj. i mořských řas.

Co nás nejvíce trápí?

S pomocí odborníků jsme pro 21. STOLETÍ sestavili pořadí chronických bolestivých stavů. (U hlavní trojice uvádíme i procentuální vyjádření z roku 2009.)
1.Chronické bolesti zad – 50 %

2.Klouby – 25 %
3.Různá nádorová onemocnění – 10 %

4.Bolesti hlavy (migrény, cysty aj.)
5.Bolení břicha (často nevyjasněné)

6.Různé poúrazové stavy
7.Přetrvávající bolesti po složitých operacích

8.Bolestivé stavy svalů, vaziva
9.Poškozené nervy

10.Problémy s polykáním, dýcháním

Ženy vnímají bolest jinak než muži

Badatelský tým z McGill University v Montrealu nedávno měřil míru bolestivosti, nepříjemnosti a úzkosti u četných ženských i mužských dobrovolníků. Vědci zjistili, že ženy mají intenzitu bolesti a míru nepříjemnosti vyšší než muži. Ti však naopak projevili větší úzkost, spojenou s tušenou bolestí. Co z toho vyplývá? Trvalá bolest o nízké intenzitě může vyvolat větší úzkost u mužů, ačkoliv ženy vnímají bolest citlivěji než muži. Četné výzkumy prokázaly, že něžné pohlaví ve srovnání se silnějším prožívá více bolesti spojené se svým tělesným stavem – třeba při bolestech svalů či při migréně. Teprve nedávno specialisté objevili, že ženský mozek je náchylnější k tomu vnímat bolestivé vzruchy především v částech těla, spojených s vnímavostí a emocemi. Ženy mají sklon zpracovávat pocitové vzruchy choulostivějším způsobem než muži a také začínají zápasit s bolestí dřív, než by mohlo být pozdě.

Nově pomáhá i virtuální realita

Mezi nejnovější způsoby léčení bolesti patří využívání počítačů. Pacient sedí před počítačem, kde má virtuálně zobrazeno svoje tělo, a snaží se pomocí své vůle (stimulací mozkové kůry) bez jakýchkoli pomůcek, ovlivnit svoje svaly, které se mu špatně hýbou, nebo se dokonce nehýbou vůbec. Obdobně u bolesti se postižený vůlí snaží odstranit bolest. Na obrazovce má své tělo virtuálně zobrazeno a ví, která oblast ho bolí. A snaží se ovlivnit bolest vůlí natolik, aby ho to nebolelo. Představuje si, že ho to prostě nebolí – a skutečně! Vědci tvrdí, že je to neuvěřitelné, ale lidé, kteří takto pracují se svou vlastní bolestí, si ji aktivně zmenšují.

Spásu hledají i v sebevraždě!

Prožili jste zánět trojklaného nervu? A přežili jste to? Vždyť patří k nejhorším lidským strádáním, tzv. clusterovým bolestem (ang. cluster = seskupení, hrozen). Vznikají většinou náhle po letmém dotyku určitého místa v obličeji či ústech. Přirovnávají se ke šlehnutí elektrickým proudem nebo pálení rozžhaveným železem. Záchvaty bolesti trvají pár minut, ale opakují se mnohokrát za den. Mnohý nešťastník skončí sebevraždou!
Přechodná zvýšení intenzity silné bolesti u pacienta s jinak dobře léčenou chronickou bolestí se označují jako „průlomové bolesti“. Ty náhle „vzplanou“ např. při určitých pohybech, při kašli nebo při polykání.

V této souvislosti odborníci mohou říci, že za mnohé problémy může stres. Tak nás jeho vinou mohou bolet záda, trápit hlava, dýchací a zažívací obtíže, alergie, snížená imunita. Nesmíme zapomínat na odpočinek, jehož nedostatek přivolává bolesti hlavy, zad, žaludku, vysoký krevní tlak, nechybí ani hojné „práškování“.

70 % pacientů se léčí se chybně!

Současné vědecké poznatky zatím neodhalily příčiny mnoha chronických bolestí.
Podle údajů z roku 2009 při správné volbě léků a léčebného postupu lze chronickou bolest udržet pod kontrolou až v 95 % případů. Bohužel je tu i další nečekaný viník: „Odhaduje se, že až 70 % pacientů s chronickou bolestí není v České republice léčeno odpovídajícím způsobem!“ tvrdí MUDr. Jiří Kozák z Centra pro léčení a výzkum bolestivých stavů FN Praha-Motol. Jak je to možné? Příčinou je neznalost postižených osob o možnostech léčby, jejich smíření s neradostným stavem. Situaci zhoršuje i nedostatečná komunikace lékaře a pacienta. Mimořádně důležité je pochopení a spolupráce rodiny a přátel nemocného.

Je alternativní medicína jiná?

V mnoha případech se k potírání bolestivých stavů využívají také některé alternativní metody – např. akupunktura a akupresura. Akupunktura pracuje s působením na cca 2000 bodů na povrchu našeho těla. Do těchto bodů znalec vpichuje dlouhé nerezové jehly. U jednoho klienta se obvykle zavádí 5 až 20 jehel, které se pak nechávají působit několik desítek minut. Ze stejného principu vychází i akupresura, při které se ke stimulaci bodů používá místo jehel tlaku na tkáň. Poměrně dobrý efekt uvedené metody mají zejména při některých bolestech hlavy a krční páteře. Mohou však posloužit i při ovlivnění akutních (náhle vzniklých) bolestí. Stále více se prokazují i léčivé účinky různých prostředků přírodního léčení. Ve vyspělých zemích tzv. alternativní medicínu nyní vyhledává celá jedna třetina obyvatel, včetně mnoha lékařů a vědců!

Rubriky:  Medicína
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Objev českých vědců umožní lepší využití fluorescenčních sond

Objev českých vědců umožní lepší...

Tým Milana Vrábela z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinul novou chemickou...
Čeští vědci jsou na stopě léku na rakovinu

Čeští vědci jsou na stopě léku...

Expertům z výzkumného centra BIOCEV se podařilo přimět buňky agresivní...
Chytré hodinky ví, že jste nemocní dřív, než vy

Chytré hodinky ví, že jste nemocní...

Chytré hodinky si zatím nezískaly takovou oblibu jako chytré telefony a...
Imunitní systém se přes noc restartuje

Imunitní systém se přes noc...

Doktorka Luciana Besedovsky společně s dalšími kolegy z německé Univerzity...
Kdo může za kocoviny? Podle vědců rodiče.

Kdo může za kocoviny? Podle vědců...

Lékaři vědí, že střídmě konzumovaný alkohol lidskému zdraví spíše prospívá....
Chilli papričky prodlužují život

Chilli papričky prodlužují život

Nejnovější studie lékařů z Larner College of Medicine při Univerzitě ve Vermontu...
Objev českých vědců: Američtí lososi mohou přenášet tasemnici

Objev českých vědců: Američtí...

Čeští vědci objevili v lososech na Aljašce tasemnici, která může napadnout...
Pepř dlouhý má potenciál léčit rakovinu

Pepř dlouhý má potenciál léčit...

Vědci z Southwestern Medical Center při Univerzitě v Texasu objevili léčivé účinky...
Složitá cesta procesoru

Složitá cesta procesoru

Procesor, neboli CPU (Central Processing Unit) je základní součástkou počítače...
Co skrývají pleny?

Co skrývají pleny?

Od zavedení jednorázových plen ve 40. letech minulého století došlo v mnoha směrech k...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Otřesný zážitek proslulého boxera: Předpověděl smrt soupeře?

Otřesný zážitek proslulého boxera:...

Boxerská legenda Suger Ray Robinson si rve vlasy....
Nový stát na mapě Evropy: Jaké probíhaly hádky o československé hranice?

Nový stát na mapě Evropy: Jaké...

To, co se na začátku 1. světové války zdálo...
Téměř zapomenutý vynález: Revoluční pluh vyjel z východních Čech!

Téměř zapomenutý vynález: Revoluční...

Rybitví, Rybitví, Rybitví, ani tam to není špatný,...
Whisky, která zrála mezi hvězdami: Jak chutná?

Whisky, která zrála mezi...

Chtěli byste ochutnat whisky, která zrála mezi...
Mrtvá trať: Mráz, hlad a smrt pod taktovkou Stalina!

Mrtvá trať: Mráz, hlad a smrt...

Lokomotiva, která měla táhnout hrozen vagonů...
Výběr nejzajímavějších poprav (2. díl)

Výběr nejzajímavějších poprav (2....

Spáchali ohavné zločiny, které porota označila jako...
Rakovina nevysvětlitelně zmizela! Byl to zázrak?

Rakovina nevysvětlitelně zmizela!...

Stará žena se vroucně modlí: „Ó, milosrdný Pane, dej,...
Polygon pro nehostinné podmínky: Kde se cvičí marsovské rovery?

Polygon pro nehostinné podmínky:...

Společný evropsko-ruský program ExoMars je v plném...
Trest za nechtěné početí? Svobodné matky čekala smrt!

Trest za nechtěné početí?...

„Odsuzujeme vás na dva roky,“ zazní u Pražského...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.