Jak se stát géniem: Tajemství lidské paměti odhaleno

Otázka, jak vlastně funguje naše paměť, vzrušuje vědce celá staletí. Teprve moderní věda a moderní medicína nám jsou schopny poskytnout odpovědi, na které všichni čekáme. Pokroky ve zkoumání lidské paměti jsou patrné každým dnem. Zveme vás s pomocí nejnovějších vědeckých poznatků na objevné výpravy. Otázka, jak vlastně funguje naše paměť, vzrušuje vědce celá staletí. Teprve moderní věda a moderní medicína nám jsou schopny poskytnout odpovědi, na které všichni čekáme. Pokroky ve zkoumání lidské paměti jsou patrné každým dnem. Zveme vás s pomocí nejnovějších vědeckých poznatků na objevné výpravy.

HLAVNÍ ROLI HRAJE MOZEK

Umíte si představit, že v hlavě nosíte šťavnatý grapefruit, který má u dospělého člověka hmotnost cca 1500 g? Je to mozek! Badatelé ho zkoumají už přes 150 let, ale mnohá tajemství ještě ukrývá.
Laicky se dá připodobnit k nasáklé školní houbě, která však řídí vše, co děláme. Tajemnou mozkovou hmotu totiž tvoří 78 % vody. Zbytek představují tuky (10–12 %), bílkoviny (8 %), sacharidy (1 %) a anorganické soli (1 %). Biochemici i jiní experti se diví, jak takováto prapodivná směs může vůbec fungovat!

Kam se hrabe computer!

Mozek je částí centrálního nervového systému. Podle vědců je dokonalejší než jakýkoli počítač. Má cca 100 miliard nervových buněk. Každá z nich může vytvořit až 20 000 spojení. Až padesátkrát víc než nervových buněk je zde buněk podpůrných (glií). Délka myelinových vláken v mozku je až 180 000 km. Nervy dospělého člověka měří celkem cca 150 000 km!
Přitom mozek pracuje pouze asi na desetinu své kapacity! V tomto nejsložitějším orgánu sídlí naše vědomí, myšlení, paměť i emoce. Sem se z celého těla sbíhají veškeré informace, mozek je jako gigantický počítač vyhodnotí a vhodně na ně reaguje.

Je to velký miliardář

Když se narodíme, přinášíme si jako vklad do života cca 40 miliard nervových buněk (neuronů), které vzájemně propojují (zejména v mozku) tzv. synapse. Tato hustá síť spojení není stálá – s vývojem života se stále mění – některá spojení se zesilují (např. učením), jiná zanikají. Odborníci to nyní nazývají „mozkovou plasticitou“.
Mozek zdravého dospělého člověka v nejlepším věku mívá na bilion neuronů, které mají významný vliv i na fungování paměti. Pokud by se všechny neurony seřadily za sebou, obepnuly by pětadvacetkrát rovník. Od našeho předního neuropatologa MUDr. Františka Koukolíka, DrSc., se 21. STOLETÍ dozvědělo: „Na jednom pyramidovém neuronu, kterých máte v mozku, dejme tomu, dvacet miliard, je tři tisíce až deset tisíc synapsí…“

Řítí se jako F 1

Nervové impulzy se neurony pohybují ve formě elektrických signálů, které nervovými vlákny (axony) sviští rychlostí srovnatelnou s vozy formule 1 – kolem 350 km/hod. Vědci se domnívají, že nová informace se do mozku ukládá vznikem nových skupin spojů mezi buňkami – jako kdyby se mozkové buňky neustále nově propojovaly. Čerstvé informace se nejprve ukládají v krátkodobé paměti. Poté se přenesou do dlouhodobé paměti, kde mohou být uchovány měsíce, ba i roky. (Druhům paměti se věnujeme v separátní kapitole.)
„Představa mozku jednou provždy ‚zadrátovaného‘, pospojovaného podobně jako vypadají spoje tištěných čipů, je zcela mylná. Není nic vzdálenějšího od skutečnosti. Nervové buňky pod vlivem podnětů ze zevního prostředí i z prostředí vnitřního trvale, celý život, prodlužují a rozvětvují svá zakončení, stavějí, dostavují, opravují a přestavují své synapse. Dokážou to velmi rychle, během desítek vteřin,“ vysvětlil nám MUDr. František Koukolík, DrSc.

TAK JDE ČAS…

Příroda nemiluje strnulost. Dost to platí rovněž o paměti. Vyvíjí se, i kdybychom nechtěli, každou minutu naší životní pouti od narození až k poslednímu vydechnutí. Často to bývá v relaci s věkem, vykonávanou činností, zájmy…
Stejně tak jako na světě neexistují dva lidé se stejnými papilárními liniemi (otisky prstů), ani pohádkový Děd Vševěd by nevěděl o dvou osobách s naprosto identickou pamětí. Platí to již od okamžiku příchodu na svět.

Identitu jednotlivce formují neustálé změny, charakter, osobní vlastnosti a schopnosti. Bude diametrální rozdíl mezi protřelým lumpem a pobožným knězem! To ovšem nevylučuje zjištění, že v jistých životních obdobích mezi nimi není rozdíl, pokud jde o paměť, která má určité podobné vlastnosti. Vždyť jak na lumpa, tak i na kněze si může zasednout záludný Alzheimer či jiné choroby, které narušují paměť.

Vnímá už plod v bříšku

Rozruch způsobilo nedávné zjištění, že lidský plod vnímá informace již v období před vlastním narozením. Pomocí nejmodernější techniky se podařilo zjistit, že z vnějšího světa se k němu dostávají přes tělo matky a placentu.
O jaké podněty se – vedle uklidňujícího tlukotu maminčina srdce – jedná? Např. o chuť pokrmů, které matka jí, ale i křeče ze strnulé polohy. Mezi šestým a sedmým měsícem nitroděložního vývoje dokonce slyší hudbu a hlasy, které rozeznává hned po narození.

Také proto se doporučuje, aby nastávající maminky žily v pohodě, zpívaly si, povídaly s ještě nenarozeným děťátkem, hladily svoje bříško. (Samozřejmě přidat se vhodně může i nastávající tatínek a jiní blízcí.)
Není to žádné sci-fi. Vždyť potomek je velice citlivý na fyziologické a citové podmínky maminky. Nedávno se např. zjistilo, že novorozenci energičtěji cumlají dudlík, když uslyší říkánku, kterou slýchávali „zvenku“ v posledních šesti týdnech těhotenství. Mateřský hlas okamžitě rozeznají od hlasu jiné ženy. Z vůní dávají přednost té, kterou v jídle upřednostňovala těhotná matka. Formování a vývoj plodu znamená velice složitý proces, vrcholící zformováním lidské bytosti. Nesmíme zapomínat na neovlivnitelné faktory genetické, nervové a endokrinologické, při kterých na nervový systém působí hormony.

Stres v lůně matky může ovlivnit další vývoj dítěte

Potvrzuje to nejnovější studie amerických vědců. Žena, která se během těhotenství dostává často do stresových situací, si mnohdy vůbec neuvědomuje, že tím působí i na své dítě. Plod je totiž v těchto situacích vystaven zvýšené úrovni stresového hormonu kortizolu, který se uvolňuje v matčině těle. Co je ale ještě zajímavější, je to, že tyto záporné důsledky prenatálního stresu zcela zmizí, když má matka po porodu s dítětem úzký vztah.
Vědci nicméně uvádějí, že k potvrzení dosavadních nálezů budou potřebné ještě další podrobnější studie. Studie probíhala u 125 těhotných žen, které byly v průměru v 17. týdnu gravidity. Ženám byly odebírány vzorky plodové vody a testovány na přítomnost stresového hormonu kortizolu. Když děti po narození dosáhly věku 17 měsíců, vědci začali testovat jejich poznávací schopnosti. Dělali to formou nejrůznějších her a hádanek. Zároveň sledovali i vzájemnou těsnost vazby matky a dítěte. Výsledky byly velmi zajímavé. U dětí, které byly v lůně vystaveny větší hladině kortizolu, se projevovala menší poznávací schopnost, tyto děti byly i roztržitější. Tyto negativní projevy byly tím výraznější, čím menší byl kontakt dítěte s matkou. U dětí, kterým se jejich matky cele věnovaly, hýčkaly je a všemožně jim dávaly najevo svou lásku, se negativní vliv kortizolu neprojevil, a to ani v případech, kdy ho měla matka v těle v době těhotenství nadbytek. Před vědci stojí nyní zodpovězení dvou otázek – zda ve chvílích stresu vylučuje opravdu kortizol tělo matky, anebo si jej vylučuje plod sám. Druhou otázku budou moci zodpovědět vědci až po šesti letech. Na tuto dobu mají u zkoumané skupiny naplánován další test, který by měl ukázat, zda se negativní důsledky stresu projevují i v pokročilejším věku.

Novorozenci se ekologicky stěhují

Mnozí specialisté fakt narození označují jako „ekologické přestěhování“, protože novorozenec radikálně mění svoje životní prostředí Nejranější období dětství má vliv i na pozdější činnost paměti. Mozek novorozence má hmotnost 350–400 g. V průběhu vývoje plodu se v první polovině těhotenství vytváří každou minutu (!) cca 250 000 nových neuronů. Už v útlém dětství se mozek snaží pracovat logicky. Můžete se o tom přesvědčit sami – už malé děti většinou mluví gramaticky správně (MLUVIT SPISOVNĚ, PSÁT GRAM. SPRÁVNĚ), což podle nejnovějších poznatků přejímají z odposlechu dospělých.
Hmotnost dětského mozku se od narození do dvou roků znásobí asi čtyřikrát. (Okolo dvaceti let je hmotnost kolem 1400 g.) Přímo úměrně růstu mozku se navyšuje počet neuronálních spojení (synapsí). Podle kvantity namáhání některé neuronální okruhy mizí, jiné se naopak bouřlivě rozvíjejí, zejména ve věku do dvou let. Tehdy každý neuron může mít až přes 10 000 spojení (synapsí) se sousedními příbuznými. Dozrávání provází postupné „obalování“ neuronů myelinovým pouzdrem (složeným z cukrů), což ulehčuje bleskurychlý přechod nervových vzruchů.

Děti se učí stále

Odborníci vývoj paměti u dětí dělí do tří etap (!):
1.Od početí do doby, než dítě začíná chodit.

Toto období charakterizuje mj. pravidelné opakování každodenních úkonů, poznávání možnosti pohybu a smyslového vnímání. Velmi důležité je, že si kojenec (batole) zapamatuje citové spojení s matkou.
2.Od počátků chůze do věku kolem tří let, kdy si děcko tvoří subjektivní „obraz světa“, učí se díky hrám, což mu přináší radost.

Také tady je důležité spojení s maminkou, která je zárukou bezpečí, zejména díky dotekům, hlasu. Období nového učení prostřednictvím zkušeností zapamatování.
Jistě mnozí znají, jak děti „nové generace“ mají velice kladný vztah k různé technice – třeba k televiznímu přijímači či počítači.


Hola, škola volá!

Už přes století se badatelé věnují zkoumání, jak by si děti mohly lépe zapamatovat školní vědomosti. Tvrdí se, že učení ve škole vyplývá ze smyslové povahy. Tak prý určitý druh žáků získává poznatky díky zrakové („fotografické“) paměti. Jiní školáci se více spoléhají na paměť sluchovou.
Nejnovější výzkumy dokazují, že všechno je poněkud jinak. Smyslová paměť opravdu existuje, bohužel má jen kratičké trvání – např. čtvrtinu sekundy u zrakové paměti. Nelze prý tedy „odfotografovat“ celou stranu knihy. (Někteří pedagogové mají opačný názor!)

Smyslové druhy paměti mají sloužit jako vstupy jiným druhům paměti. Důležitá je sémantická, která uchovává vědomosti. Jsou jednak řečové (jména, význam slov, pravopis), jednak kulturní (historické, geografické) anebo osobní (např. jméno svojí školy). Taková fakta se ukládají nezávisle od data a místa jich získávání. Důležité je, že se je učíme vícekrát. Nelze opomenout paměť představivostní, která shromažďuje informace o věcech (lidech, předmětech, rostlinách). Nedávné výzkumy v USA ukázaly, že člověk rozezná 90 % z 2500 fotografií i po týdnu po prvním spatření. Nejedná se však prý o tzv. fotografickou paměť.

JAK PRACUJE NAŠE PAMĚŤ?

Věda dosud zcela neobjasnila, jak funguje naše paměť. Přitom s její ztrátou se pojí nejen různá postižení mozku, ale občas zapomíná i psychicky zdravý člověk. A vinu na tom nemusí mít jen pokročilý věk.
Paměť má tři základní etapy – učení, uchovávání a vybavování si!

Učení ani uchování není stereotypní

Pokud jde o učení, nelze náš mozek ztotožňovat s kamerou či magnetofonem, který by vše autenticky zaznamenal. Na zapamatování informací zachycených smyslovými orgány musí mozek vytvořit trvalé stopy pomocí rozličných prostředků, které dají těmto stopám hlubší význam.
Tak se vytváří propojení mezi informací a okolnostmi, ve kterých jsme je zaznamenali. Víme, že mnohem lépe si např. vybavíme naši dovolenou, když se po čase na ono místo vrátíme. Informace je ovšem široký pojem – nemusí jít jen o slovo, ale i o obrazový či zvukový vjem.

Získané informace se v mozku neodkládají ledabyle, jako když na stůl odložíme nějaké předměty. Stopy, které informace zanechají v mozku, musí být konsolidované – uspořádané a upevněné. Sami víme, že často zapomeneme, kam co uložíme. Proto je tak důležité opakované učení stejné informace, čímž se trvaleji upevní.

Víme, jak si informaci vybavíme?

Dalším krokem je zpětné vyvolání informace, kterou jsme uložili – ať před krátkou chvílí, či před desítkami let. Specialisté nyní rozlišují tři způsoby vybavování informací:
1. Spontánní neboli rychlé vzpomenutí: Tento způsob je nejobtížnější. Příklad? Někdo se nás nečekaně zeptá, jaký zákusek jsme včera večer měli.

2. Vyvolávání s nějakou indicií: Využívá se pomůcka, která omezuje počet možných odpovědí. Ve výš uvedeném příkladu bychom se zeptali např.: Byl to zákusek s jablky?
3. Poznat a vzpomenou si: Zde se vhodná odpověď vybírá z více možností. V našem případě by mohl zaznít dotaz: Byl to jablečný závin, jablečné pyré či jablečný kompot?

Samotné zapamatování jakékoli informace může být úmyslné, ale i neúmyslné.
Existuje však i vzpomínání zautomatizované. Když se naučíme např. lyžovat či plavat, nepotřebujeme se to už učit znovu.

PAMĚŤOVÉ STOPY MAJÍ RŮZNÉ PODOBY

Náš mozek, i když je tak dokonalý, nedokáže – bez ohledu na to, zda jde o dospělého, adolescenta či ještě dítě – vytvořit vzpomínku přímo a okamžitě. Před vytvořením trvalé paměťové stopy ho čekají dvě přechodné etapy.

První je smyslová paměť. Při ní naše smyslové orgány přenášejí zachycené informace do specifických mozkových zón, kde se dále analyzují. Vzniká tu jakási krátkodobá „emulse“, tak paměťové stopy tak krátké, že unikají našemu vědomí – při zrakovém vnímání trvají 250–500 milisekund, při zvukovém do 10 sekund.

Sejde z očí, sejde z mysli!

Zraková smyslová paměť se také nazývá ikonická, sluchová zas echoická.
Zde se dá aplikovat známé přísloví „Sejde z očí, sejde z mysli!“ Vystihuje skutečnost, že mnoho živočichů odpovídá pouze na bezprostřední podnět, v tomto případě na zrakový. Jakmile se podnět ztratí, odpověď vyhasne.

Často se potkáváme s krátkodobou pamětí. Jak si ji představit? Někdo vám řekne do mobilního telefonu telefonní číslo. Vy si ho opakujete, abyste ho mohli posléze zapsat. Pokud však bude volající pokračovat v hovoru, většinou číslo zapomenete. Krátkodobá paměť tedy uchovává získané informace jen nakrátko – průměrně 20–30 sekund. Podle nejnovějších závěrů už neslouží tomu, jak se dříve tvrdilo, že si díky ní zapamatujeme události, které se odehrály nedávno – v minulých hodinách či dnech. Mnozí ji nazývají také „prchavou“ či „omezenou“, neboť vnímané nové prvky vytlačují původní.

Své schopnosti si můžete otestovat

Krátkodobá paměť má i přídomek „křehká“, protože je dost náchylná na vše, co snižuje pozornost, někdy i nepříjemný zvuk. Chcete si tuto paměť otestovat? Nejjednodušším způsobem je zapamatovat si řetězec čísel a po určité době se je snažit opakovat.
Britský psycholog Alan Baddeley navrhuje krátkodobou paměť označovat za „pracovní“. Má hrát rozhodující úlohu v každodenním životě při dočasném uchovávání omezeného kvanta informací v mysli. MUDr. František Koukolík, DrSc., nazývá pracovní paměť také „provozní“ a vysvětluje: „Jde o schopnost udržet si vnitřní záznam (‚reprezentaci‘) o zevním světě v pracovní paměti, a to v době, kdy podněty ze zevního světa už přestaly. Nebo do krátkodobé paměti ‚přivolat‘ nějakou informaci z paměti dlouhodobé. V obou případech je pracovní paměť podkladem schopnosti s těmito informacemi pracovat, tj. tvořit chování založené na těchto informacích spíš než na bezprostředních podnětech.“

Zásadní je trvalost

Ještě důležitější je dlouhodobá (trvalá) paměť. Tento systém se považuje za téměř neomezený s tím, že do něj lze vkládat víceméně trvale velké kvantum nových informací. Umožňuje rekonstruovat informaci – vzpomínku na setkání s různými lidmi, na prožitky např. o dovolené, ale třeba i matematické vzorce či stereotypní pohyby při plavání či jízdě na kole, o chůzi ani nemluvě.
U dlouhodobé paměti psychologové nově rozlišují její dva typy. Deklarativní (explicitní) je taková, kdy na určité otázky můžeme odpovědět pouhým jedním slovem. Příklad? Jste čtenáři časopisu 21. STOLETÍ?

Nedeklarativní (implicitní) paměť je charakteristická např. pro řízení automobilu, kdy jsme se jednou naučili jezdit a veškeré potřebné úkony provádíme už automaticky.

VÝŽIVA, KTERÁ PAMĚTI PROSPÍVÁ

Mozek jako motor našeho života potřebuje na zabezpečení správného chodu symbolické pohonné hmoty. Ve dne i v noci, neustále a plynule, vyžaduje energii na udržení vhodného stupně bdění, bdělosti i ostražitosti na zapamatování. Do značné míry energii čerpá ze stravy.
Není už tajemstvím, že každé narušení výroby mozkové energie provázejí změny paměti, což se projevuje přinejmenším sníženou pozorností.

Pomáhají nejen maminkám

Specifika mozkového metabolismu potřebují ve velkých množstvích určité látky. Které to jsou? Za prvé uhlovodíky; za minutu „spolyká“ 100 miligramů glukózy (specifický typ cukru). Dále vyžaduje oxidační činidlo – v tomto případě kyslík. Dokonce i při odpočinku konzumuje 20 % energie ze stravy a stejné množství vdechovaného kyslíku. U dětí je tato cifra ještě mnohem větší. Připomeňme, že mozek dospělého člověka představuje pouhé dvě procenta hmotnosti celého těla.
Z hlediska proporcí tedy náš mozek spotřebovává desetkrát víc energie než jiné orgány. Ovšem ty by nám bez činnosti mozku byly platné asi jako hokejistovi s bruslemi fotbalové hřiště v létě.

Pro prvotní vývoj mozku a míchy je rozhodující přísun vitaminu B – kyseliny listové (folát). Nastávající maminky mají zaměřit pozornost mj. na špenát, růžičkovou kapustu, čerstvou pomerančovou šťávu, celozrnný chléb. Pro rozvoj mozku po narození je důležitý cholin, který nabízejí mj. arašídy, sója, květák, brokolice, citrusy…

Pomáhá příroda

Osvědčují se antioxidanty. Tradičním pomocníkem je ginkgo biloba, která má kladný vliv na paměť, soustředěnost a celkové duševní schopnosti. Pomáhá rovněž zmírnit důsledky zmateného chování. Roztahuje cévy, čímž napomáhá lepšímu okysličení mozku a zlepšuje krevní oběh.
Přírodní léčivkou, která zlepšuje pozornost a soustředění, je asijský ženšen (čínský, korejský a sibiřský).

Koenzym Q 10 zlepšuje paměť a soustředění a zvyšuje také hladinu energie.  Organismus ho tvoří sám – např. při konzumaci drobů, špenátu, brambor, sojových výrobků. Nové údaje však dokazují, že většina lidí nyní nemá k jeho výrobě Q 10 dostatek vhodných živin. Tehdy pomůže Q 10 v podobě  potravinového doplňku. Může prý mírně zlepšovat Alzheimerovu chorobu.

Hitem je tzv. mentální švih!

Odborníci (odvozeně od tzv. švihu v golfu nebo při tenise) nově používají termín „mentální švih“ pro co nejvyšší účinnost mozku. K němu přispívají potraviny s nižším glykemickým indexem, které po delší dobu udrží hladinu cukru v krvi bez velkých výkyvů. Nestabilní, kolísavá hladina cukru v krvi vyvolává výkyvy aktivity buněk podobně, jako kdyby přívod paliva do válců závisel na žbluňkání hladiny benzinu v nádrží.
Mentální švih si oblíbil ovesné a jiné obilné vločky, celozrnné pečivo, chléb a suchary, naturální rýži a fazole, čočku, hrách, cizrnu, banány, kukuřici, hroznové víno, jablka a sušené ovoce (bez cukru). Pomáhá i zinek (mj. tykvová jádra), železo (ořechy, brokolice aj.), hořčík (mj. kakao, hořká čokoláda). Španělští vědci nedávno izolovali protein, který má zvyšovat kvalitu tzv. fotografické paměti. Nyní ho testují.

Silná čtyřka nastupuje

Nejlepší pro mentální švih je následující „silná čtyřka“ látek.
Acetylcholin – důležitý pro učení a použití získaných informací. Podporuje činnost senzorické (smyslové) paměti, která na několik vteřin ukládá informace získané očima, nosem, ušima, jazykem a dotykem. Jsou okamžitě tříděny na zbytečné a užitečné. Jeho výskyt mj. podporuje konzumace arašídů, ořechů, droždí, citrusů.

Serotonin – ovlivňuje vizuální paměť a reakční čas, zlepšuje náladu, čímž stimuluje i lepší ukládání informací do paměti. Pro jeho tvorbu jsou výborné arašídy, vlašské ořechy, luštěniny, rybí tuk aj.
Dopamin – ovlivňuje pracovní paměť, která pracuje s čerstvými informacemi, a podporuje vznik trvalé paměti. Ovlivňuje náladu i agresivitu. Jeho tvorbu v mozku podporují mj. arašídy, vlašské ořechy, obilniny, celozrnné výrobky…

GABA (kyselina gama-aminobutyrová) – „uklidňuje“ celý mozek, podporuje tvorbu endorfinů (tzv. hormonů štěstí. Je důležitá pro verbální paměť. Pomáhají  ořechy, banány, ovesné vločky, luštěniny, olejnatá semena, dál i rýže natural…

ČÍM CHURAVÍ MOZEK?

Ani se nenadějeme, a bez ohledu na věk máme poškozené nervové buňky a také mozek, který se nevratně zmenšuje. Tak se hlásí Alzheimerova choroba, která vede až k rozpadu osobnosti. Postižený potom nepoznává ani svoje nejbližší…

Asi nejznámějším hrdinou smutné postavy se v tomto ohledu stal bývalý americký exprezident Ronald Reagan. Tato klinicky významná porucha intelektových projevů dnes postihuje cca 10 % lidí nad 65 let, u osmdesátníků už činí 47 %. Zhoršování funkce mozku při této nemoci způsobuje souhra dvou hlavních procesů. Jednak se tvoří látky, které „dusí“ mozkové buňky. Dále dochází k poklesu tvorby chemických přenašečů nervových signálů v mozku. To vede k narušení až znemožnění normální komunikace mezi neurony. Postižení se vyznačuje postupujícím úpadkem různých složek intelektu spojeným s rozpadem osobnosti.

To je on – Parkinson

Hrůzným postrachem je Parkinsonova choroba. Vzniká nejčastěji na podkladě vleklého zánětu mozku nebo při kornatění drobných mozkových tepének. Roli snad může mít i dědičnost. Postižení se projevuje svalovou ztuhlostí, třesem, ztrátou pohybů sdružených a automatických. Dochází ke ztrátě fyziognomie, takže tvář nemocného připomíná nepříjemnou masku.

Amnestický iktus

Amnézie (ztráta paměti) přichází náhle a bez zvláštní příčiny. Jde o krátkou, přechodnou poruchu – naštěstí bez následků. Na 75 % případů se odehraje ve věkovém intervalu 50–75 let, zasahuje stejně muže i ženy. Postihuje většinou úzkostlivé osoby, perfekcionisty či přepracované osoby.

Má se bát už embryo?

Jen zdánlivě o něco více štěstí máme, když se ve starším věku dočkáme špatného prokrvení a okysličování mozku, jehož příčinou jsou zúžené nebo dokonce ucpané cévy. Ztráta paměti se může rozvinout ve vážné onemocnění – stařeckou demenci.
Ovšem k postižení lidského mozku může dojít už při narození, dokonce ještě v době, kdy se plod vyvíjí v matčině těle. A naopak – podle mnoha odborníků mozková aktivita přežívá ještě v době, kdy fyzické tělo zdánlivě umírá a nastává klinická smrt.

Zárodek může nenapravitelně postihnout i to, že nastávající maminka v průběhu těhotenství požívá alkohol. Tak se rodí děti se znetvořenými obličeji i tělesnými orgány, někdy mentálně retardované, s nevalnou úrovní paměti. U jiných v prenatálním období (před vlastním porodem) zaútočí infekce, což vede k poškození mozku a jater plodu. K důležitému zrání mozku dochází mezi 6. měsícem těhotenství a koncem prvního roku života.

Je to prokletí genů i moderní doby

Mozkové poruchy však často mívají genetické příčiny a dědí se jako smutná štafeta.
Příčiny mnoha jiných dosud zůstávají záhadou.

Negativní vliv na lidskou psychiku, a tak zprostředkovaně i na paměť, má moderní uspěchaná doba. Rozmanité stresující podněty se negativně projevuje na psychice méně odolných osob. Např. v USA nyní vážné duševní choroby a těžké emoční poruchy postihují přibližně 5–7 % dospělých a dokonce ještě více až dětí. Mnozí Američané mají svého psychoterapeuta. Na paměti se negativně odrážejí následující negativní stavy.

Deprese: Chorobný stav, který přináší smutek, duševní bolest a negativní představu o sobě samém. To vše se spojuje se zpomalením psychomotorických činností. Při vzniku působí nejen negativní situace jednotlivce (smrt blízké osoby, ztráta zaměstnání, šikana, nespokojenost se životem), ale podle nejnovějších zjištění i určité genetické faktory. Právě ty často vedou k tomu, že postižený hledá řešení ve škodlivé závislosti (drogy, alkohol), ale někdy dokonce v sebevraždě. Experti doporučují, aby takto postižené osoby vyhledaly odbornou pomoc a dále nezapomínaly na terapii, relaxaci. Pokud jde o paměť, takové osoby mají mj. problémy se zapamatováním seznamu neutrálních slov.

Schizofrenie: Je pravděpodobně stará jako lidstvo. V současnosti postihuje asi jednoho člověka ze sta. Toho pronásledují halucinace, kdy vidí, slyší anebo čichá jevy, které neexistují. Jindy přiměřeně vnímá zevní podněty, ale dává jim nepřiměřený význam. Toto postižení mívá dědičné pozadí, ale genetici zatím neidentifikovali způsob přenosu. Schizofrenie je duševní onemocnění, při kterém nejčastěji (postupně nebo i náhle) dochází k závažnějším změnám osobnosti, případně k různému stupni rozpadu. Farmakoterapie na schizofrenii nabízí několik desítek léků, které však mají jediný společný znak – ovlivňují neuronální soustavu pracující s nervovým přenašečem dopaminem.

Maniodepresivní stavy: U postiženého se střídají fáze deprese, sklíčenosti s manickou fází, kterou charakterizuje chorobně veselá nálada, neklid či nadměrná aktivita. Touto poruchou měl trpět i oblíbený umělec Miloš Kopecký.

Dosud se schizofrenie a maniodeprese jevily jako dvě zcela odlišná onemocnění. Nedávno však Dmitri Tkachev se spolupracovníky na Babrahamském (??) ústavu v anglické Cambridgi odhalil neobvyklou podobnost těchto nemocí v tzv. genové depresi. Při zkoumání mozků zemřelých postižených osob objevil výrazné snížení genů zodpovědných za tvorbu myelinu – tukové látky, izolující nervová vlákna. Maniodeprese a schizofrenie tedy mají společnou genetickou příčinu, kterou vědci nyní zkoumají.

Úzkost: Jedná se o emocionální poruchu, která vyvolává pocit bezprostředního, ovšem obtížně definovatelného ohrožení. Úzkost může ovlivňovat paměť rozmanitým způsobem. Nejobvyklejší je, že při procesu učení místo abychom se snažili co nejvíce zapamatovat, naši pozornost odvádí stav úzkosti, přemýšlení nad něčím jiným.

Panická porucha: Může postihnout až šest procent všech obyvatel. Projevuje se opakovanými náhlými záchvaty masivní úzkosti. Postižení mají strach, že se přihodí něco hrozného – včetně vlastní náhlé smrti.

 S tím se pojí výrazné somatické příznaky – bušení srdce, bolest na hrudníku, pocity na zvracení atd. Záchvat plný úzkostných myšlenek trvá 5–25 minut. Počátek poruchy spadá do věkového rozmezí 23–29 let. Poslední experimenty ukazují, že důležitou roli hraje mozkový kmen, zejména některé neurony.

Psychogenní anamnéza: Charakterizuje ji neschopnost člověka vyvolat důležité osobní vzpomínky, povětšinou nějak stresující. To se často negativně odráží nejen v rodinném, ale i pracovním životě. Ve výjimečných případech si osoba nepamatuje ani svoje jméno, bydliště, datum narození, adresu. Zatím pro ni neexistuje žádné neurologické vysvětlení.

Co pomáhá ke zlepšení?

Ke zmírnění, v ideálním případě odstranění, výše uvedených poruch lze využívat různé prostředky. Vedle terapie to jsou především léky a jiné látky. Na paměťovou funkci mohou působit tak, že ji buď zlepší, anebo ji naopak naruší.
Nejznámější jsou neurotransmitery  (acetylcholin, glutamát, dopamin). Odborníci se dále zaměřují na receptory, které se spojují a odevzdávají nervová poselství. Každá látka, působící na receptory, dokáže upravovat paměť. Vědci objevili molekuly působící na etapy krátkodobé paměti, na konsolidaci vzpomínek, a tedy i na paměť dlouhodobou.

Zatím málo probádaný, ovšem asi velice perspektivní, je proces jako vědomé připomínání uložené informace., na kterém se právě zakládá oceňování výkonů paměti.
Mnozí vědci tvrdí, že pokud jde o paměť, náš mozek je lepší než internet. Můžete se o tom hned přesvědčit každý osobně!


Více se dozvíte:

Evropský týden mozku – 2009, Ústav experimentální medicíny AV ČR, 2009
Larousse: Pamät – lepšie spoznať, chrániť, účinnejšie využívat, SPN-Mladé letá. 2006

Igor Bukovský: Návod na přežití pro muže, Ambulancia klinickej výživy Bratislava, 2007
Celý život ve formě, Reader’s Digest Výběr, 2002

F. Koukolík : Kniha o Evě a Adamovi, Makropulos, 1997

Objev: Neurony se obnovují

Ještě donedávna převažovala vědecká teorie, podle které s postupem času neurony umírají. Co to znamená? Beznadějné zjištění, že s přibývajícím věkem se kapacita mozku snižuje. Nové výzkumy však naznačují, že v mozku mohou vznikat neurony nové.
Novým termínem, který používají zejména neurologové, je pojem „mozková plasticita“. Tak označují biologickou kapacitu neuronů přizpůsobovat se novým situacím a učit se nové informace. Dlouho přetrvával názor, že schopnost učení se váže jen k dětství, maximálně k dospělosti do určité věkové hranice. Starší lidé tak byli jaksi diskriminováni. Nyní už je jasné, že mozková plasticita je možná v každém životním období. Ostatně to dokazují i dříve narození lidé, kteří studují.  Na druhé straně můžeme potkat třicetiletého „sklerotika“, kterého se snaha o další rozvoj osobnosti nijak netýká. Naštěstí to jsou jen výjimky, alespoň v našich krajích.

Slouží jako dispečerská věž

Pokud by zkušení letoví dispečeři na věži nevěnovali pozornost kovovým ptákům ve vzduchu, kmotřička smrt by se topila v blahobytu. K dispečerské věži plné odborného personálu lze obrazně přirovnat i mozek a nervový systém vůbec.
Pokud jde o jeho mentální výkonnost, odborník MUDr. Igor Bukovský, Ph.D., uvádí, že vyžaduje:

1. Elektrickou aktivitu, která se šíří povrchem buněk jako jiskra zápalnou šňůrou, jen o dost rychleji – a navíc bez zápachu.
2. Přítomnost chemických látek (neuromediátorů), které umožňují chemickou komunikaci buněk.

3. Souhru všech procesů v čase a prostoru.

Vědci už měří rychlost myšlenky!

„Z pohledu mentální aktivity je základní funkcí mozku myšlenka,“ dozvěděli jsme se od MUDr. Igora Bukovského, Ph.D.
Věřte, nevěřte – její rychlost se už dá změřit. Zasloužili se o to vědci Harvardovy univerzity, když vynalezli metodu mapování elektrické aktivity mozku (BEAM). U zdravého člověka myšlenka trvá cca 0,32 s (320 milisekund, 320 tisícin sekundy), zatímco u člověka senilního cca 0,42 s (420 milisekund.) „Od senility nás tedy dělí pouhých sto tisícin sekundy,“ upozornil MUDr. Bukovský.

Někde mezi těmito hranicemi osciluje rychlost myšlenek člověka sice zdravého, ale nějak unaveného – třeba při nevyspání. Ani nepřekvapí, že podobné „myšlenkové zpoždění“ není ničím výjimečným při nedostatku důležitých látek (zejména z výživy). Zpomalující efekt má i nadmíra alkoholu a některé léky, tlumící centrální nervový systém. Strašidelným bludištěm, kde se ztrácí celý člověk se svým mentálním potenciálem, jsou zejména návykové drogy.

Alzheimer prý nemá rád borůvky

Britští odborníci doporučují větší pozornost v souvislosti s pamětí věnovat borůvkám. Jsou chutné a sladké, a navíc naše tělo výborně využije jejich vitamin C. Vědělo se, že borůvky mají antibakteriální účinky – díky antokyanidům. Borůvky zlepšují zrak a chrání před zhoršeným viděním, zeleným i šedým zákalem a podobnými poruchami. Při nedávné studii britští vědci zjistili, že mohou působit i proti Alzheimerově chorobě. Výrazně zlepšily paměť, když pokusné osoby po 12 týdnů každý den ve třech dávkách pily 500 ml borůvkové šťávy. (Pozor: U někoho nadměrná konzumace borůvek vyvolává alergické reakce – svědivou vyrážku, otoky rtů a očích víček.)

Papež má svůj okruh

Termín „papežův okruh“ vyjadřuje poznání, že anatomický obvod umožňuje zapamatování si nových informací. Okruh levé mozkové hemisféry si pamatuje řečové informace, okruh pravé hemisféry informace vizuálně-prostorové.

Paměť žen se liší od mužské paměti

Mužský mozek je obecně větší než ženský, ovšem nemá to vliv na inteligenci. Obě pohlaví se odlišují i paměťovými schopnostmi. Anatomicky jsou mozky žen i mužů shodné, ale nedávno objevené rozdíly jsou pouze na mikroskopické úrovni. Ženy mají v určitých oblastech vyšší hustotu neuronů a lepší propojení obou hemisfér. Odborníci to shrnuli do lapidárního závěru: „Muži lépe vědí, kam mají jít, ženy zase, kde se nacházejí.“ Ženy si také lépe vybaví krátký text či seznam slov či jména a tváře lidí, muži se naučí lépe plán cesty, protože se lépe soustředí na jeden problém… 

Spát znamená nezapomínat

Vštípit do paměti nové informace, které jsme přes den získali, umožňuje dostatečný spánek. Ten totiž umožňuje mozku odpojit se od okolního prostředí. Potřeba spánku se individuálně liší, u dospělého člověka je vhodný průměr 7,5 hodiny. Odborníci doporučují vstávat a chodit spát pravidelně v určitou hodinu

V hlavě nosíme tisíce slovníků

Vědci už mají jasno v tom, že pokud by každý z nás měl vnímat a vědomě zpracovat všechny informace, kterým jsme denně vystaveni, museli bychom mít gigantický mozek – větší než celé tělo! Organismus proto do mozku filtruje (počínaje už od úrovně smyslů) jen informace nějak důležité. Přesto normální dospělý člověk má v mozku tolik informací jako obsahuje 20 000 slovníků.

Moderní vyšetřovací metody pomáhají

Při vyšetřování poruch mozku (a tak i problémů s pamětí) se osvědčuje SPECT (Single Photon Emision Computed Tomography) neboli tomoscintigrafie. Tato technika medicínského zobrazování spočívá v zavedení neškodné radioaktivní látky do organismu a ve vytvoření obrazů průřezu zkoumané tkáně měřením vysílaného záření. Při aplikování v mozku se ukáže anomálie fungování mozku, např. demence či cévní příhody. Jindy se užívá známá pozitronová tomografie – PET (registrování rozložení pozitronů) či magnetická rezonance (MRI). Při ní se porovnáním různých oblastí mozku v klidu a činnosti dají určit mentální funkce.

Co nově prozradil hipokampus?

Nedávno odborníci odhalili novou úlohu hipokampu při tvorbě a vybavování důležitých pamětních stop.
Hipokampus (latinsky hippocampus, řecky hippokampos – mořský koník) je obloučkový závit ve spodní části mozku. Tvoří součást limbického systému, což je část mozku, která má vztah jak k paměti, tak k instinktům sloužícím zachování jedince a rodu (vyhledávání potravy, rozmnožování, péče o potomky), citové a náladové složce každého z nás.

Hipokampus hraje důležitou úlohu v zápisu vzpomínek na události, které se udály pouze jednou. Ovšem až do nynějška nebylo jasné, která část této struktury je pro tuto paměť důležitá. Přitom pro nás má výraznou roli právě rychlé učení, protože k mnoha událostem dochází jedinkrát – a přesto si je často pamatujeme po celý život. Susumu Toregawa z Massachusetsského technologického institutu (USA) se při studiu toho, které hipokampové buňky jsou pro rychlé učení nutné, soustředil na skupinu buněk zvaných CA3 neurony. Poslední experimenty ukazují, že neurony jsou propojeny zpětnovazebními smyčkami, které by mohly zprostředkovat rychlé posílení signálu a tím zesílit pravděpodobnost, že jako dlouhodobé paměťové stopy se zakódují i jednorázové události.

Zachovávejme optimum vzpomínek

Člověk by neměl nosit v paměti vzpomínek ani málo, ale ani příliš. Takový je závěr výzkumníků z Kolumbijské univerzity (USA). Příliš vzpomínek z minulosti může blokovat přísun nových – a to aktuálních – informací.
Ovšem nelze zase vzpomínky podceňovat. Nejnovější výzkum odborníků z Pensylvánské univerzity (USA) ukázal, že děti s nedostatečným množstvím vzpomínek v dospělosti mají mnohem vyšší sklon k hazardu, alkoholu, drogám a různým výtržnostem.

Novinka: Systémy spolupracují

Už přes 100 let vědci vědí, že neurony navzájem komunikují prostřednictvím pomocí tzv. synapsí. Teprve nedávno však zjistili, že podobně se navzájem dorozumívají i buňky imunitního systému. A co je ještě zásadnější – oba systémy mají některé molekuly společné!
Přibývají další důkazy o tom, že neuronální synapse jsou ovlivňovány imunitními reakcemi v mozku. Nálezy biochemických a buněčných interakcí obou systémů vyvolaly značný zájem o výzkum toho, jak se oba životně důležité systémy mohou vzájemně ovlivňovat. Tak vzniklo odvětví neuroimunologie. Vytváří slibné možnosti léčby mozkových postižení v jeho rozmanitých podobách – včetně Alzheimerovy choroby.

Složitost přináší dost problémů

Říkává se, že náš mozek je nejsložitějším předmětem ve vesmíru. Lidský nervový systém je tak složitý, že zatím neumožňuje zkoumat buňkové mechanismy paměti. Většina současných výzkumů v této oblasti se proto zaměřuje na mnohem méně složitý nervový systém např. některých jednoduchých savců. Dokonale vědci prozkoumali mj.nervový systém některých mořských slimáků. Skládá se z cca 20 000 neuronů rozdělených do deseti uzlin. Pozorování zjistilo, že neuron s průměrem do 1 mm má pigmentaci.

Víme, jak posílíme paměť

Vědecké experimenty trvale potvrzují zjištění, že věk není v přímé úměře se zapomínáním. Pro dříve narozené se doporučuje, aby nebyli osamělí, ale měli společnost přátel.
Na procvičování mozku je výborné každý den se naučit něco nového – třeba neznámé slovíčko v cizím jazyce či různé technické dovednosti.

Nesnažte si všechno zapamatovat. Účelnější je mj. sepsat si na lístek třeba věci, které chceme nakoupit. Tím ulehčíme krátkodobé paměti.
Nezapomínejte na křížovky a slovní hříčky. Mysl procvičí také karetní hry.

Vybavujte si vzpomínky. Odborníci doporučují prohlížet si alba s fotografiemi, nezapomínat ani na další svědky minulosti. To vše pomáhá vzpomínat na to, co zavály závěje času.
Osvědčuje se hluboká relaxace. Na paměť může mít negativní vliv stres, který je dnes často neodmyslitelnou součástí života. Pomáhá např. hluboké dýchání, meditace, autohypnóza.

Kmenové buňky dávají naději

Stejně jako v jiných oborech medicíny, i u paměti (a léčení problémů s mozkem vůbec) experti za pověstné světlo na konci tunelu pokládají kmenové buňky.
 Ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR, prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., pro 21. STOLETÍ upřesnila: „Léčba onemocnění mozku je také možná, ale k tomu, aby bylo možné léčit buněčnými náhradami, ještě povede delší cesta. Dnes je sice zřejmé, že transplantujeme-li kmenové buňky centrálního nervového systému do vyvíjejícího se nebo dospělého myšího mozku, mohou se diferencovat na neurony i glii, tedy podpůrné buňky neuronů“.

Podle profesorky Sykové však zůstává otázka, jak nejlépe docílit, aby se správně a funkčně včlenily do tkáně mozku nebo míchy hostitele. Takto transplantované buňky mohou být schopny napravit onemocnění mozku způsobená ztrátou neuronů. Tato myšlenka je nejlépe propracována pro Parkinsonovu chorobu, kdy byly již buňky embryonální úspěšně využity u několika stovek pacientů.

Nastříkáme si lepší paměť do nosu?

Roztodivní výzkumníci hledají způsoby, jak pomoci lidem k lepší paměti. Nechybí ani různé mnemotechnické pomůcky, tzv. učení ve spánku. Jiní dnes sázejí na to, že paměť vyburcuje k lepším výkonům stálý mírný stres (stresový syndrom), jindy různé medikamenty. Nejnovější novinkou by se měl stát dosud vyvíjený speciální nosní sprej, který využívá zvláštních účinků, Interleukin-6. Je to cytokin – tedy látka bílkovinné povahy, produkovaná buňkami a sloužící k jejich vzájemnému ovlivňování a předávání informací.

Rubriky:  Medicína
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Strašák jménem lepek

Strašák jménem lepek

V posledních několika letech je bezlepková dieta módním hitem. Obiloviny...
Za bolesti zad může sedavé zaměstnání

Za bolesti zad může sedavé...

Bolesti zad patří mezi jednu z nejčastějších příčin omezení pracovní schopnosti a...
Bude DARPA odposlouchávat mozky?

Bude DARPA odposlouchávat mozky?

Americká obranná agentura DARPA představila v loňském roce grantový program...
Transplantace kostní dřeně aneb Čekání na dárce

Transplantace kostní dřeně aneb...

Už více než čtyři desetiletí mají pacienti se špatnou krvetvorbou nebo...
Čeští vědci vyvinuli software umožňující nasimulovat resuscitaci

Čeští vědci vyvinuli software...

Na světě je nový software, který dokáže navodit různé stavy vznikající při...
Patologie není jen o pitvání

Patologie není jen o pitvání

Veřejnost má často mylnou představu o tom, kdo patolog je a co přesně je náplní...
Jak usnadnit léčbu starších pacientů?

Jak usnadnit léčbu starších...

Vzhledem ke stárnutí populace lékaři stále častěji pečují o starší pacienty, kteří mají...
Vědci se zaměřili na mutace způsobující dědičnou degeneraci oční sítnice

Vědci se zaměřili na mutace...

Vědci pod vedením docenta Davida Staňka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR,...
Polovinu cestovatelů trápí zažívání. Jak se na dovolené vyhnout problémům s trávicím traktem?

Polovinu cestovatelů trápí zažívání....

Počet lidí, kteří vyrážejí na mezistátní cesty, podle OSN každým rokem...
Polovina Evropanů řeší na dovolených zdravotnický problém

Polovina Evropanů řeší na...

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) řeší téměř polovina Evropanů na...

Epochaplus.cz - Nenechte si ujít další zajímavé články

Příroda na těch nejopuštěnějších místech má svou vlastní hudbu!

Příroda na těch nejopuštěnějších...

Akustický ekolog Gordon Hempton strávil posledních 35 let...
Pokusná zvířata: Dříve umírala po tunách!

Pokusná zvířata: Dříve umírala po...

Ten lék vyzkouší na březích samičkách myší, krys,...
1755: Zemětřesení vyvolalo u portugalského krále klaustrofobii!

1755: Zemětřesení vyvolalo u...

Ráno 1. listopadu 1755 je v Lisabonu teplé a...
Astronomové hlásí: Prázdný prostor má podivné kvantové vlastnosti!

Astronomové hlásí: Prázdný prostor...

Týmu astronomů pracujícímu s teleskopem VLT se ve...
Podivné zážitky: Dokazují existenci paralelních světů?

Podivné zážitky: Dokazují existenci...

Američanka Carol Chase McElheney je zmatená. Podle...
Bójové: Žili opravdu na našem území?

Bójové: Žili opravdu na našem...

Češi s oblibou odvozují svůj pradávný původ od...
Krvavé zprávy z Dálnice slz: Zmizelo tu až 43 žen!

Krvavé zprávy z Dálnice slz:...

Hrůzostrašná historie „Dálnice slz“, jak se asi...
Jak se bude žít ve vesmíru?

Jak se bude žít ve vesmíru?

Podle odborníků nás v následujících dekádách čeká...
Tajemné šlápoty v Miloticích: Zanechává je Černá hraběnka?

Tajemné šlápoty v Miloticích:...

Zaměstnanci milotického zámku si dělají starosti....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.