Co všechno dokáže lidské tělo…

Kde jsou hranice možností lidského těla? Přesně takovou otázku si položili britští vědci. Stanovili absolutní strop lidské šance na přežití při jednotlivých zátěžích. Ačkoliv většina z nás by určitě nechtěla úrovně některých situací dosáhnout…
Kde jsou hranice možností lidského těla? Přesně takovou otázku si položili britští vědci. Stanovili absolutní strop lidské šance na přežití při jednotlivých zátěžích. Ačkoliv většina z nás by určitě nechtěla úrovně některých situací dosáhnout…

Jak se na jiném místě dozvíte, mladá Polka zvedne lehce nad hlavu téměř 200 kg. Nicméně jsou v životě lidském důležitější věci než zvedání břemene. Některé z nich připomene i následující text. Dokazuje, co všechno může vydržet náš organismus.

Mozek nikdy nespí!
Rekord: mozek normálního člověka uchovává tolik informací jako 20 000 průměrně velkých slovníků
Neuvěřitelné: celková délka nervových vláken v mozku je 150 000–180 000 km

Světoznámý americký neurovědec Joseph LeDoux nedávno v příspěvku „The Emotional Brain“ uvedl, že „mozek je nejsložitější přístroj, který si lze představit nebo nelze představit“.
Mnozí badatelé lakonicky mozek přirovnávají k mycí houbě, nasáklé z 80 % vodou, ale vše řídící. Ať spíme či bdíme, nepřetržitě zpracovává informace. Tvoří nejvyšší seskupení vyšších a nejvyšších nervových ústředí. Mozek představuje asi padesátinu celkové hmotnosti těla, ale využívá více než 1/5 veškeré energie organismu. Celková plocha mozkového povrchu (zvrásněného) by po rozvinutí pokryla podlahu místnosti o ploše 25 m2.
Mozek tvoří více než 100 miliard nervových buněk (neuronů), přičemž každá z nich vytváří až 20 000 spojení s dalšími neurony. Ročně nám odumře 31 milionů mozkových neuronů. Ještě nedávno se vědci domnívali, že – na rozdíl od jiných buněk těla – se neurony po opotřebení většinou nenahrazují. Teď se – naštěstí zejména pro dříve narozené – ukazuje, že to není pravda!
Tato nejsložitější část lidského těla má hmotnost cca 1300–1500 g. (Pro porovnání: Delfín až 1600 g, kosatka Free Willy – 1690 g, bílý žralok z filmu Čelisti 34 g. Inteligence však není v přímém poměru k hmotnosti mozku, což dokazují ženy, jejichž mozek je všeobecně menší než mužský.)
Lidský mozek se koupe v koktejlu různých chemických látek způsobujících změny nálady, motivace, soustředění a výkonnosti. Při zamilovanosti se v mozku vyplavují chemikálie (dopamin, noreadrenalin), které působí jako adrenalinové sporty.
Poněkud opačné starosti má např. více než 55 milionů Američanů postižených poruchou mozku – od problémů s učením přes deprese až k poúrazovému poškození mozku. Velkým strašákem je mj. Alzheimerova choroba. Stále častější hrozbou moderní doby je cévní mozková příhoda. Po přerušení krevního oběhu mozku přichází bezvědomí do 10 sekund!

Srdce je pumpou života
Rekord: celkový výkon lidského srdce během sedmdesáti let života je takový, že by dokázal vytáhnout lokomotivu až na nejvyšší evropskou horu Mont Blanc (4807 m)
Neuvěřitelné: všechny cévy našeho těla by po spojení měřily 100 000 km, což je jako dvaapůlkrát kolem rovníku
Zkuste si vzít do ruky gumovou hračku a stlačujte ji – ve stavu klidu sedmdesátkrát každou minutu. Stěží to vydržíte celý den, natož celý život.
Musí to však dokázat srdce, jehož velikost si můžeme představit jako svoji sevřenou pěst. Ovšem jeho váha se liší – často podle povolání jeho majitele: úředník může mít hmotnost 300 g, těžce pracující či sportovec až dvakrát tolik. Za den srdce udělá 100 800 úderů, za rok přes 36 milionů. Kdybychom za každý úder dostali korunu, za deset dnů bychom byli milionáři! Srdce má takovou sílu, že by dokázalo vytlačit krev do výšky nad 9 metrů. V pouhém klidovém stavu každou minutu přečerpá pět litrů krve. Ta by za 70 let života naplnila kanál široký 1 m, hluboký 2 m a dlouhý jako trasa z Prahy do Pardubic.
Tep, při kterém vychází krev z levé komory do srdečnice, způsobuje vlnovité rozšíření, jež se přenáší po tepně rychlostí 11 metrů za sekundu, což odpovídá 40 km/hod.


Kolik krve můžeme ztratit?
Rekord: ztráta 75 % objemu krve
Neuvěřitelné: z 50–60 bilionů buněk v našem těle patří polovina krvi

Bez krve by nefungoval žádný z našich tělesných orgánů. Tato tekutina v dramatu života hraje hlavní roli při zásobování kyslíkem (díky plicím) a na druhé straně odvádí odpadní produkt – oxid uhličitý, který vzniká při látkové výměně. Má principiální poslání, co se týče obranyschopnosti organismu. Bílé krvinky a další bojovníci proti chorobám neustále putují krevním řečištěm ve střehu kdykoli vyrazit do boje s každým útočícím organismem, který by nám chtěl škodit. Každou hodinu naše tělo v kostní dřeni vyrobí deset miliard nových krvinek a stejné množství jich zaniká ve slezině a játrech. Typická červená krvinka za svůj život, který trvá cca 130 dnů, procestuje tepnami a žílami až 500 km.
Jediná kapička krve ukrývá 250 milionů červených a přes 300 000 bílých krvinek.
Dospělý muž má asi 4–6 litrů krve a žena 4–5 litrů. Každý den prochází tento objem krve srdcem více než 1000x. Z různých důvodů (poranění, dárcovství aj.) můžeme bez větších problémů ztratit až 15 % tohoto množství. Při ještě větší ztrátě se nám zrychlí pulz, zaútočí  nervozita, nevolnost, dost častým příznakem je i zimomřivý chlad, kdy můžeme drkotat zuby.
Při ztrátě kolem 40 % celkového množství životodárné tekutiny nám klesne krevní tlak natolik, že už nestačí ani na to, aby naplnil krví srdeční komoru. Stáváme se obětí ventrikulární (komorové) tachykardie. Hrozí fibrilace (míhání), velmi rychlé a nepravidelné stahy srdečního svalu. Vinou obrovského zrychlení srdeční činnosti by většina lidí zemřela. V roce 1987 nalezli Melissu Oslosky, která trpěla rakovinou, s pouhými 0,9 litru krve. Krev ale ztrácela postupně několik týdnů. Teoretický limit ztráty krve je 1,9–2, 8 litru.

Jaká je nejnižší tělesná teplota?
Rekord: lidské tělo přežilo při 16 °C
Neuvěřitelné: teplota –110 °C se dokonce používá při léčbě různých neduhů pomocí tzv. kryoterapie

Každý z vlastní zkušenosti víme, že normální teplota lidského těla se pohybuje mezi 36,4–36,7 °C. Ovšem co se s lidským organismem děje v  situaci, kdy teploty klesají pod normální hranici?
Pokud teploměr ukáže, že teplota těla klesla pod 36 °C, mluvíme o hypotermii. Máme nejen pomalejší reakce, ale zpomaluje se nám  také schopnost myšlení a úsudek.
A co by se dělo dál, kdyby ukazatel teploty klesal ještě víc?
35 °C – Už se ani nepodepíšeme, nedokážeme pořádně jít, spíše se klátíme.
33 °C – Začíná se projevovat iracionální  chování. Svědkům bychom asi připadali jako potenciální chovanci psychiatrické léčebny, kteří se svléknou i ve velkém mrazu.
32 °C – Většina lidí kolabuje.
30 °C – Ztrácíme vědomí, náš organismus pomalu rezignuje. Už se nesnaží nějakým způsobem zvýšit teplotu či ji alespoň udržet. Dýchání nám rapidně klesá, za minutu uděláme jen jeden až dva vdechy.
28 °C – Dostavuje se srdeční arytmie, srdce nám vynechává. Člověk přežije jen s velkými obtížemi.
20 °C – Srdce, pumpa života, přestává pracovat.
U některých jedinců to však ještě nemusí znamenat smrt. Tak roku 2001 lékaři oživili miminko, jehož srdce přestalo bít na 2 hodiny a jehož tělesná teplota byla 16 °C.

Jakou rychlost zvládnou naše nohy?
Rekord: Michael Johnson – 37,27km/hod.
Neuvěřitelné: šlachy na nohou „přežijí“ ještě 9 s/100 m

Dosavadní světový sprinterský  rekord drží Jamajčan Asafa Powell, jenž v roce 2007 zaběhl 100 metrů za 9,74 sekundy.  To v přepočtu odpovídá rychlosti 36, 96 km/hod. Přesto ještě rychlejším běžcem byl Michael Johnson, jehož doménou se stal sprint na 200 metrů. Odborníci vědí, že závodníci na této vzdálenosti běží druhou polovinu tratě rychleji než v úvodu. To Johnson dokázal roku 1996 v Atlantě, když v přepočtu dosáhl rychlosti 37, 27 km/hod. Je možné takovou hranici lidskými končetinami ještě pokořit? Musíme vzít v úvahu, že většinu pohybu při běhu obstarávají čtyřhlavé svaly na stehnech, které jsou připojeny ke koleni šlachou. Podle lékařských výzkumů by tyto šlachy poškodil pohyb rychlejší než 9 sekund na 100 metrů.

Jak silný střet s vozidlem lze přežít?
Rekord: jsou známy případy, kdy člověk přežil i přímý náraz vozu ve více než 100kilometrové rychlosti
Neuvěřitelné: při střetu s vozidlem jedoucím rychleji než 60 km/hod. má šanci přežít pouhé jedno procento lidí

Mnozí lidé před chozením pěšky či běháním v dnešní moderní době dávají přednost rychlým kolům, především u vozítek s volantem. Občas se automobil střetne s chodcem. Jakou má šanci, že nechráněný člověk vyvázne?
Experimenty prokázaly, že pokud chodce porazí vozidlo jedoucí rychlostí 30–45 km/hod., má nešťastník 87% šanci na to, že přežije. Ovšem na pouhých 37 % takové štěstí klesne, pokud do něj předmět narazí při rychlosti 45–50 km/hod. (Přitom za volantem se taková rychlost zdá pomalá.)

Jakou největší hlasitost tělo vydrží?
Rekord: 175 dB ze vzdálenosti pouhých dvou metrů (výbuch granátu T-429)
Neuvěřitelné: u nejvyšších slyšitelných zvuků se bubínek zachvěje až 40 tisíckrát (!) za sekundu

Lidské ucho je citlivé. Boltec zachycuje zvukové vlny a zvukovodem je vede dále do hlavy. Tam zvuk naráží na bubínek a rozechvívá ho. Toto chvění tři drobné kůstky – kladívko, kovadlinka a třmínek – převedou do spirálovité dutiny (hlemýžď) vyplněné tekutinou. Na její pohyb reagují nervová zakončení – 20 000 senzorových řas (cilie) předávajících vzniklé vibrace mozku. Tyto řasinky vůbec nemají rády střelbu, rachot těžkých strojů, ale také přehnaně hlučnou hudbu.
Zvuková hladina šepotu je 20 decibelů (dB), křiku cca 90 dB. Už při 125 dB, což je hluk startujícího letadla, se stává zvuk bolestivým Podle vědců nejhlasitějším zvukem, který člověk ještě bez újmy snese, je 160 dB. Rozdíl je ovšem v tom, zda jde o jednotlivý zvuk anebo delší působení zvukového vlnění.. Limit hlasitosti je pro lidské ucho 160 dB. Pak už hrozí protrhnutí ušního bubínku. Největší hlasitost se datuje v souvislosti s ničivým výbuchem sopky Krakatoa. Při něm v roce 1883 přístroje naměřily 180 dB do vzdálenosti 160 km. Každý, kdo byl sopce blíž než 20 km, zakusil hluk 200 dB. Tlaková vlna všem těmto lidem patrně potrhala plíce a umožnila vniknutí vzduchu do krevního řečiště, což způsobilo smrtelnou plicní embolii. Zvuková hladina nad 190 dB už může zabít!

Co všechno může kůže?
Rekord: nejdelšími nehty na rukou má Ind Shridhar Chillal (nar. 1937), v roce 1995 činil součet délky nehtů na ruce (na jeho rukou??) ohromujících 574 cm!
Neuvěřitelné: průměrný člověk ročně ztratí 4 kg šupinek odumřelé kůže a vypadne mu až 30 000 vlasů

Kůže roste současně s tělem. Podle velikosti člověka má plochu 1,5–2 m2. Nejsilnější je na zádech – až 0,5 cm, nejjemnější na očních víčkách. Kůže obsahuje miliardy (!) tenkých cév kapilár, které stahováním či roztahováním regulují teplotu. Na povrch pokožky ústí potní žlázy – nejvíce jich máme na dlaních (až 500 na 1 cm2). Pot, jako chemická sloučenina, slouží především k ochlazování těla. Normální osoba vypotí asi 0,3 litru za den, při vyšší teplotě a vlhku až 2,5 litru.  Před vnějším prostředím vedle kůže chrání tělo rovněž vlasy a chlupy z odumřelých buněk. Nehty jsou tvořeny mrtvými buňkami z keratinu. Nejrychleji roste nehet u prostředníčku (cca 0,1 mm za den), nejpomaleji u malíčku.

Zvládnou plíce více, než si myslíme?
Rekord: při kýchání nedávno vědci změřili rychlost vzduchu přes 170 km/hod!
Neuvěřitelné: asi 300 milionů (!) našich plicních sklípků by po rozprostření pokrylo tenisový kurt

Naše plíce (pulmo) tvarem připomínají nafouknutou mořskou houbu.
Při každém nádechu nám do plic vniká vnější vzduch (asi půl litru) a kyslík z něj přechází do krve. K tomu, aby plíce pro tělo získaly co nejvíce kyslíku, potřebují pro styk se vzduchem maximální plochu; tu zajišťují plicní sklípky. V plicích vzduch putuje stále menšími chodbičkami. máme i 250 000 malinkých průdušinek.
Když v poklidu sedíme, vdechneme a vydechneme asi třináctkrát za minutu. Vzduch prochází nosními dutinami rychlostí asi 8 km/hod. Při prudkém kašli vzduch vystřelí rychlostí povolenou na dálnici – 130 km/hod., někdy i více.

Sval dokáže i zabít
Rekord: nejtvrdší úder v historii boxu inkasoval Ernie Schaaf od Maxe Baera v roce 1931, poté už se neprobral z bezvědomí a šest měsíců po úderu zemřel
Neuvěřitelné: svaly reprezentují 30–50% tělesné hmotnosti

Každý máme asi 650 svalů (v obličeji 50), které nám umožňují pohyb. Rozeznáváme tři typy svalů – kosterní, hladké a srdeční. Nejrychlejším svalem je ten, který otevírá a zavírá oční víčka očí – až šestkrát za sekundu! Sval maseter pohybuje čelistí během žvýkání. Je jedním z  nejvypracovanějších svalů: vyvine sílu, která se rovná až 100 kg.
Věříte, že žena zvedne vysoko nad hlavu železo vážící skoro 200 kg? Hrdinkou je osmadvacetiletá Polka Agata Wrobel. Ač se v překladu jmenuje „Vrabec“, není to žádné tintítko – vzpěračská šampionka měří 173 cm, váží 118 kg a nad hlavu hravě  zvedne (v nadhozu) činku těžkou 175 kg. Však se nešidí ani na stravě – před závodem s chutí sní sedm velkých krůtích řízků.
Na úderu protivníka se podílejí svaly asi polovinou, zbytek obstarávají kosti předloktí, ale také nohy, hýždě, ramena, která pohybem přispějí k razanci. Teoretický limit síly úderu představuje 50 kilonewtonů (kN) ovšem skutečné maximum je podle odhadů cca tři kN.

Více se dozvíte:
Bukovský: Návod na přežití pro muže, Ambulancia klinickej výživy Bratislava, 2007
Mužské tělo, 7
M.Vokurka, J. Hugo: Velký lékařský slovník, Maxdorf, 2005
Člověk, Knižní klub, 2004
Objevujeme svět, Reader’s Digest Výběr, 2002
V. Huna: Lékařství a léčitelství, Petrklíč, 2000

Letem světem rekordů

Nejplodnější žena
Jenofima Vasileová, manželka ruského rolníka, která žila v 18. století, se považuje za ženu s největším počtem dětí. Porodila jich 69. Z nich 16 párů byla dvojčata, 7x porodila trojčta a 4x dokonce čtyřčata
Nejstarší člověk
Nejvyššího věku údajně dosáhl Dán Christian Jacobsen Drackenberg, jenž se narodil v roce 1626 a zemřel v necelých 146 letech. (Některé prameny zmiňují Číňana Li Chung-Yun, který se měl narodit v roce 1680 a podle zápisů údajně zemřel v roce 1933 v neuvěřitelném věku 253 let.)
Králové dlouhánů
Nejvyšším člověkem na světě měl být Robert Pershing Wadlow ( Illinois, USA), který měřil 272 cm. Stále ještě rostl, až do roku 1940, kdy ve svých 22 letech zemřel. Nejvíce vzrostlou ženou se stala Číňanka Cen Tin-lian, která zemřela 13. 2. 1982. Měřila 248 cm.
Největší trpaslice
Nejmenší oficiálně ověřenou dospělou osobou byla devatenáctiletá Holanďanka, která zemřela v roce 1895 a dosáhla výšky pouze 59 centimetrů. Ovšem Lucia Xarateová při výšce 67 cm prý ve svých sedmnácti vážila 2,13 kg. O tři roky poté více než dvojnásobně „přibrala“ – na 5,9 kg!
Těžkotonážník
Za nejtěžšího muže na světě se považuje Ion Broker (Seattle, USA) s hmotností 635 kg.

Rubriky:  Lidské tělo
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Standardní model částicové fyziky

Standardní model částicové fyziky

Za standardní model částicové fyziky je považována teorie popisující...
Na světě je první dítě se třemi rodiči

Na světě je první dítě se třemi...

V Mexiku přišlo na svět dítě, které má o jednoho rodiče víc, než je...
Aby zuby nebolely

Aby zuby nebolely

Jako zuby moudrosti se označují třetí stoličky. Které se obvykle...
V čem si odnést zmrzlinu?

V čem si odnést zmrzlinu?

První jedlé kornouty či kužely pro servírování různých potravin se objevují...
Netopýři jako vzor pro letadlo

Netopýři jako vzor pro letadlo

Netopýr je podle některých vědců doslova úžasné stvoření. „Díváte-li se na ně,...
Teorie, která přežila všechny pokusy o vyvrácení

Teorie, která přežila všechny...

Před 101 lety, 25. 11. 1915, předložil Albert Einstein (1879 – 1955) konečnou verzi...
Krása ptačího pohybu

Krása ptačího pohybu

Ptáci (Aves) jsou pokládáni za potomky drobných teropodních dinosaurů, konkrétně...
Seznamte se! Balistika!

Seznamte se! Balistika!

Balistika, neboli věda o pohybu a účinku střely, je neocenitelným pomocníkem...
Jak se loví krokodýli?

Jak se loví krokodýli?

Navštivte spolu s výzkumníky území, na kterém žijí krokodýli. Kolik lidí musí být, aby...
Seznamte se! Píst!

Seznamte se! Píst!

Píst je pohyblivá součástka strojů sloužící k přenosu síly mezi mechanickým...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Trosky Černobylské elektrárny překryl nový štít: Má zastavit záření na 100 let

Trosky Černobylské elektrárny překryl...

Jaderný reaktor, který zničil výbuch v roce...
5 kosmických vynálezů, které se z vesmíru dostaly až do domácností

5 kosmických vynálezů, které se z...

Když slyšíme o kosmických technologiích, představíme si...
Mimosmyslová archeologie: Budoucnost vědy nebo nehorázné šarlatánství?

Mimosmyslová archeologie: Budoucnost...

„Kopejte ve vyschlém řečišti v San Francisco Peaks,“...
Velký smog 1952: Dnes si připomínáme den, kdy se planeta ozvala!

Velký smog 1952: Dnes si...

Psalo se 5. prosince 1952, když se Londýn...
VIDEO: Únik z potápějícího se auta!

VIDEO: Únik z potápějícího se auta!

Jak náhlé mohou být záplavy, zažila na vlastní kůži...
Územní ztráta Habsburků: Vyměnil Ferdinand II. Lužici za 72 tun zlata?

Územní ztráta Habsburků: Vyměnil...

„Já s těmi kacíři nemohu uzavřít mír! Je mou...
3x zabijáci v lavicích: Komu se v hlavě honily zrůdné myšlenky? (2.díl)

3x zabijáci v lavicích: Komu se v...

Jsou mladí a neklidní. Hlavou se jim však mnohdy...
FOTO MĚSÍCE: Yetti má kamaráda!

FOTO MĚSÍCE: Yetti má kamaráda!

Vtipných fotografií není nikdy dost. A na webu...
Lisabon na pokraji zkázy: Zachránil ho duchapřítomný ministr!

Lisabon na pokraji zkázy: Zachránil...

Z výstavných lisabonských paláců zbyly ruiny. Co...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.