„Starověké pšenice, čirok a proso nalezené v táborech v Kazachstánu ukazují, že pravěcí pastevci začlenily tyto regionální plodiny do své ekonomiky a rituály před téměř 5000 lety,“ řekl spoluautor studie Michael Frachetti, archeolog z Washington University v St. Louis.

Mezi nalezenými zrny v Kazachstánu byla pšenice setá (Triticum aestivum), která se začala pěstovat na Blízkém východě před 6000 lety, ale její nejstarší nálezy ve východoasijských archeologických nalezištích pochází maximálně z doby před 4500 lety.

Podobně čirok (Sorghum) a proso (Panicum), které se začaly pěstovat v Číně před 8000 lety, se neobjevily v jihovýchodní Asii dříve než před 4000 lety.

Středoasijští pastevci však udělali mnohem víc než, že jen přepravily semena. Archeologové také objevili v Kazachstánu a Turkmenistánu důkazy, že pastevci zde začali pěstovat proso, pšenici, ječmen před 4000 lety.

Tento objev tak posunul nejstarší důkazy o zemědělství v této oblasti o 2000 let.