Donedávna se biologové domnívali, že žraloci rodu Bandringa se vyskytovali ve dvou různých druzích – Bandringa rayi z mělkých moří a sladkovodní Bandringa herdinae. Nedávno však paleontoložka Lauren Sallanová z Michiganské univerzity a její kolega Michael Coates došli k závěru, že se ve skutečnosti jedná jen o jeden druh, který v různém období života obýval různá prostředí.
Morfologické rozdíly, které vedly k popsání dvou druhů, vědci nyní vysvětlují odlišným působením slané a sladké vody. Zatímco ve sladkovodním prostředí se zachovaly spíše kosti a chrupavky nalezených fosilií, slaná voda upřednostnila fosilizaci měkkých tkání.
Ještě významnější je ale objev migračního cyklu prastarých žraloků, který u žádného z dnešních druhů nenajdeme. Všechny fosilie dospělých žraloků pocházejí ze sladkovodních depozit, fosilie mláďat zase výhradně z těch mořských.
Naznačuje to, že dospělé bandringy žily v řekách a sladkovodních mokřinách. Samičky pak migrovaly po proudu do moře, u jehož pobřeží nakladly vajíčka.
