
Alkouni úzkozobí jsou ptáci z širšího příbuzenstva např. racků či čejek, kteří se vyskytují v arktických oblastech Kanady. Svým vzhledem a částečně i způsobem života skutečně připomínají tučňáky. Je zde však jeden důležitý rozdíl:
alkouni nikdy nepřestali létat. Když Robert Ricklefs z univerzity v St. Louis se svými kolegy tyto ptáky detailně pozoroval, že jejich energetická spotřeba je až 3x vyšší, než u dosavadního rekordmana v neefektivnosti létání, husy indické.
Pod vodou se zase pohybují s efektivitou až 30 % pod úrovní energetických výdajů tučňáků.
Podle vědců stojí za tímto dizajnem kompromis. Nelze totiž vytvořit křídla, která se budou stejně dobře hodit k létání i k veslování pod vodou. Ale proč si příroda vynutila tento kompromis u alkounů a nikoliv u tučňáků?
Podle vědců za to mohou predátoři. Zatímco na severu jsou ptáci prakticky pod neustálým ohrožením ze strany lišek, vlků či ledních medvědů a musejí tedy hnízdit na nepřístupných útesech, jižní polokoule takové omezení nezná.