Piraně jsou známí dravci – do mělkého ramene Amazonky by asi ruku jen tak nikdo dobrovolně nestrčil. Tyto dravé ryby žerou čerstvé maso, loví samostatně nebo v organizovaných hejnech. Během chvilky doslova oberou kořist o všechno maso.

Je však s podivem, že mezi těmito vodními predátory se vklidu pohybuje ryba, až 2,5 metru dlouhá a 200 kg těžký obr arapajma obrovská (Arapaima gigas). Pirani si jí jakoby nevšímají a společně soužijí.

 Zbrusu nová studie vysvětluje proč: arapajma je totiž pokrytá speciálními šupinami, které dravé piraně neprokousnou.

Spoluautor studie a náruživý rybář Marc Meyers z Kalifornské univerzity v San Diegu tvrdí, že arapajmy by byly pro piraně lehkým soustem. Jsou to totiž takzvané „žijící fosílie“, které mají  funkční plíce a dýchají vzduch.

Přesto na jejich tělech nenajdete ani jedno kousnutí. Mají totiž speciální, až 10 centimetrů dlouhé černé a stříbrné šupiny. Meyers s kolegy v laboratoři zkoumal jejich mechanické vlastnosti. Vyrobili robota, který měl čelisti piraní.

Vědci objevili, že zjistili, že zuby se do šupiny arapaimy sice mohou zabořit, ale do masa neproniknou. Navíc se zuby při útoku často rozlomí.

Šupiny vědci dále zkoumali elektronovým mikroskopem a zjistili, že tyto zvláštní šupiny jsou složeny ze dvou kolagenových vrstev.  Tento pružný materiál je jak na vnitřní, tak na vnější straně šupiny, ale tam je pokrytý vápníkem.

Mayers tvrdí, že geniálnost tohoto materiálu je právě v kombinaci měkké a tuhé hmoty. Kdyby byla šupina tvrdá jako kost, útok by jí rozlomil. Pružný kolagen na spodku šupiny však ničení materiálu zabrání.